Pod pátkem 13. si mnozí představí den, který podle pověry přináší smůlu. Česká asociace hasičských důstojníků tento den tradičně vyhlašuje za Den požární bezpečnosti a jejím cílem je přemoci předsudky o „smolném“ pátku 13. Hasiči v tento den názorně předvádí veřejnosti ukázky připravenosti na mimořádné události, propagují požární ochranu, preventivně poukazují na situace, se kterými se osoby v běžném životě setkávají, a které mohou zapříčinit, či naopak předcházet požáru.

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje se i v tomto roce připojí k propagaci Dne požární bezpečnosti na téma Požárně bezpečnostní zařízení v soukromých a veřejných budovách. Své aktivity však stejně jako v loňském roce z důvodu stále platných omezení vstupu veřejnosti do objektů hasičských stanic přesune především do internetového prostředí.

Požárně bezpečnostní zařízení

Pod pojmem požárně bezpečnostní zařízení se rozumí technická opatření, která mají za úkol snížit intenzitu požáru a tím chránit životy, zdraví osob a majetek.

Mezi požárně bezpečnostní zařízení patří např. zařízení pro včasnou detekci a signalizaci požáru (elektrická požární signalizace, autonomní požární detekce a signalizace aj.), zařízení pro omezení šíření požáru (požární dveře a požární uzávěry otvorů, požární klapky, vodní clony, ucpávky aj.), zařízení pro potlačení požáru a výbuchu (stabilní a polostabilní hasící zařízení, samočinné hasicí zařízení aj.) nebo zařízení pro únik osob při požáru (požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, funkční vybavení dveří aj.).

Ve veřejných budovách se s těmito zařízeními potkáváme běžně. Ne vždy mohou být na první pohled viditelná, ale v případě požáru spolehlivě plní svou funkci. Nejčastěji si jich můžeme všimnout v nákupních centrech, divadlech, kinech, sportovních zařízeních nebo budovách administrativy. Požárně bezpečnostní zařízení může být v závislosti na rozsahu objektu a množství doplňujících zařízení velmi sofistikovaným systémem, který výrazně zvyšuje šance na včasné zjištění požáru, zahájení hasebních prací a bezpečnou evakuaci osob.

Včasná detekce požáru je nejdůležitějším faktorem pro okamžité zahájení hasebních prací a efektivní evakuaci. Intenzita požáru je v počáteční fázi poměrně nízká a při včasném zjištění umožňuje zahájit prvotní hasební zásah i pomocí přenosných hasicích přístrojů. V případě, že je v objektu instalováno stabilní hasící zařízení, zajistí hašení požáru právě to.

Všechna požárně bezpečnostní zařízení musí být udržována v provozuschopném stavu. Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení se provádí v souladu s právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce minimálně 1 x ročně, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace, prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Zároveň je třeba připomenout, že jakékoli poškození, zneužití nebo jiné znemožnění použití požárně bezpečnostního zařízení je přestupkem na úseku požární ochrany, za který může být uložena pokuta. I často vídané „zaklínkování“ požárních dveří tak může vyjít velmi draze.

Vybavení bytů a domů hlásiči požárů

Nejméně stejně důležité jako zabezpečení objektů s vysokou koncentrací osob je i zabezpečení domácností před požáry. Ze statistik vyplývá, že až 40 % úmrtí při požárech v České republice je právě v domácnosti. Tedy tam, kde se cítíme bezpečně a máme tendenci podceňovat drobné nehody a technická selhání.

Zatímco počet požárů v domácnostech v Moravskoslezském kraji je v posledních letech přibližně stejný (výjimkou byl loňský rok, kde pokles přičítáme spíše tomu, že lidé byli z důvodu protiepidemických opatření více doma a na případné krizové situace reagovali včas), tak roste počet evakuovaných a zachráněných osob i počet reakcí signalizovaných detektory požáru v domácnostech.

Graf 1 – Požáry v objektech pro bydlení v letech 2016–2020 v Moravskoslezském kraji

Zvýšená aktivita detektorů požárů v domácnostech jednoznačně ukazuje na stále se zvyšující počty takto zabezpečených domácností. Důvodů jejich instalace je několik.

Jedním z nich je povinnost instalovat zařízení detekce a signalizace ve všech bytech rodinných a bytových domů navržených a schválených po platnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. (dále jen „vyhláška č. 23/2008 Sb.“), tedy po 1. červenci 2008.  Pro rodinný dům, stavbu pro rodinnou rekreaci nebo byt v bytovém domě platí, že toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu nebo u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m², musí být další takové zařízení umístěno v jiné vhodné části bytu.

Zvýšení počtu reakcí detektorů požárů však můžeme přičíst i řadě preventivních programů a projektů realizovaných na území Moravskoslezského kraje. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje spolu s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a Českou asociací hasičských důstojníků realizuje dlouhodobou kampaň Ochrana proti únikům plynů a požárům (www.detektory.cahd.cz). Statutární město Ostravy pak v minulých letech nainstalovalo do všech bytů ve svém vlastnictví detektory požárů a tam, kde jsou instalovány spotřebiče, které jsou schopny při technickém selhání produkovat i oxid uhelnatý (např. otevřené plynové kotle), i detektory oxidu uhelnatého. Moravskoslezský kraj pak seniorům s trvalým bydlištěm na území kraje každoročně rozdává detektory požáru a detektory oxidu uhelnatého.

Každý den se hasiči přesvědčují o tom, že autonomní hlásiče instalované v domácnostech zachraňují lidské životy a snižují škody způsobené požáry. Vzhledem k pořizovací ceně, která se pohybuje v řádech stokorun, je to zanedbatelná investice do bezpečí.