Toulky hasičskou historií: Radost z nové techniky dříve i dnes
Když na stanici dorazí nový hasičský automobil, je to vždy takový malý svátek. Přece jen – červené cisterny patří k hasičům desetiletí a bez jejich pomoci by se spousta zásahů řešila velmi obtížně.
V čem ale jezdívali k požáru členové hasičských sborů před rozšířením automobilové dopravy? V šestém díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí nahlédneme do toho, jak se vyvíjela výjezdová technika.
Toulky hasičskou historií
Díl šestý: Radost z nové techniky dříve i dnes
70. léta 20. století - Olomoučtí hasiči s radostí pózují u nové techniky - konkrétně u ASC 16 Škoda 706 RTHP.
Před rozvojem automobilismu zajišťovala dopravu hasičů a jejich vybavení k požárům v Olomouci koňská spřežení, která stávala u radnice na Horním náměstí. Vyjížděla s dvoukolým vozíkem, na němž byl umístěn naviják s hadicemi a hydrantovým nástavcem. Před první světovou válkou se začala pomalu a postupně rozšiřovat automobilová doprava a olomoucký německý hasičský sbor si pořídil první automobilovou stříkačku. To byl obrovský posun. Během první světové války se díky štědré podpoře města podařilo zajistit ještě další 2 stříkačky, které byly přetvořeny ze starších automobilů. Měly ještě acetylenové reflektory a za jejich dvířky byly umístěny krabičky zápalek k rozžehnutí. Teprve po světové válce byla tato světla nahrazena elektrickými. V roce 1908 byl zakoupen čtyřkolový 24 metrů vysoký mechanický žebřík a flotila německých hasičů se ve městě utěšeně rozrůstala.
Začátek 20. století - Ještě před rozvojem automobilismu jezdili na Hané hasiči k požárům na koňspřeží. Automobily se však i v meziválečném období dostávali ke sborům pomalu, některé menší sbory dobrovolných hasičů na Olomoucku využívali koně ještě i po II. světové válce.
V meziválečném období se automobilová technika dostala i k nově založenému českému dobrovolnému sboru v Olomouci, který si pořídil z hasičských závodů v Čechách pod Kosířem v roce 1927 novou autostříkačku značky Škoda 505 se silným čerpadlem. Byl to toho času nejsilnější hasičský stroj na Olomoucku a později se při mnoha velkých požárech, jako například na Bělidlech, ve Chválkovicích nebo v Lošticích, velmi osvědčil. V roce 1936 si sbor pořídil další tři autostříkačky Tatra 18 a přenosná motorová čerpadla od firmy Sigmund – Lutín. To, že hasiči o svoje vozidla vždy velmi dbali a měli na starosti jejich servis, dokládá fakt, že rekonstrukci autostříkaček provedl přímo člen sboru František Kadlec, který vlastnil rovněž autodílnu.
Začátek 20. století - Mechanický žebřík sboru dobrovolných hasičů města Přerova
Dne 15. března 1939 v 7 hodin ráno přepadla a obsadila Hitlerovská německá vojska naši vlast. K sídlu olomouckého českého dobrovolného sboru tehdy přijely 3 německé autostříkačky a s provokativním pozdravem Heil Hitler zabrali Němci celé zařízení a dosadili na tehdejší stanici svou kontrolní službu. Před dveře postavili stráž. Sbor zůstal až do roku 1942 pod patronací velitelství německého sboru, následně byl založen první profesionální hasičský sbor v Olomouci, ovšem stále s německým velením, i když jeho členy byli převážně Češi. Hasiči z povolání měli v tuto dobu již k dispozici pět hasičských aut, žebřík 24 metrů vysoký s tažným traktorem, přenosnou pěnovou stříkačku a jeden motocykl Jawa 250 cm. Ihned po druhé světové válce přešlo veškeré vybavení pod první profesionální český sbor v Olomouci a navíc byla flotila ještě doplněna dalšími automobily z Brna a Znojma. Hasičská výjezdová technika se rozrostla a postupně byla díky městským dotacím modernizována a dále rozšiřována. Její součástí byly rovněž tři motocykly Jawa 250 cm.
60. léta 20. století - Před olomouckou stanicí byla ustavena hasičská technika. Garáže v Kateřinské ulici nestačily, proto stála výjezdová vozidla na odstavné ploše před ní.
Při dopravních nehodách na začátku 50. let hasiči využívali nový jeřábový automobil, který se osvědčil jako velmi rychlý a lehce ovladatelný stroj. Žádali tehdy také o automobil s autogenním přístrojem na řezání kovu, který by umožnil rozřezání silných železných travers během několika vteřin. S tím, jak se rozšiřovala činnost hasičů ve městě a v jeho okolí, tak také přibývalo požadavků na větší množství techniky a její specifické schopnosti. Na konci 50. let žádal sbor o automobilový mechanický žebřík pro výstup na vysoké budovy, gumový člun či loď pro záchranné práce při povodních. Postupně se ke sboru v 60. a 70. letech dostaly automobilové stříkačky na podvozcích Škoda, Praga nebo Tatra v různých variantách. U některých sborů dobrovolných hasičů v okolí slouží repasované hasičské veterány dodnes. Například legendární Tatra 148 je pro vlastnosti svého podvozku dodnes považována za velkého pomocníka při lesních požárech.
Dnes
V současnosti vyjíždějí profesionální hasiči k událostem nejčastěji v cisternových automobilových stříkačkách (CAS) na různých podvozcích. Tato výjezdová technika má v nástavbě integrovanou nádrž s vodou, výkonné čerpadlo a je v ní uloženo velké množství vybavení pro nejčastější typy zásahů. Obvykle vyjíždějí k zásahům rovněž automobilové žebříky a plošiny, dopravní a velitelské automobily či technické speciály. Při specifických typech mimořádných událostí jsou pak vysílány kontejnerové nosiče s kontejnery, například s chemickým, ropným, čerpacím, technickým, týlovým nebo kombinovaným hasicím. Tato technika nabízí hasičům u rozsáhlejších zásahů velké množství úzce profilovaného vybavení, které se v běžné cisterně přepravovat nedá. Na stanicích jsou také k dispozici čluny a lodě a místo motorek využíváme čtyřkolky pro dopravu vybavení při zásazích v těžce přístupném terénu. Vysoce specializovanou techniku pro dlouhodobější, plošné či technicky velice náročné zásahy má k dispozici Záchranný útvar HZS ČR. Jeho flotila čítá jeřáby, vyprošťovací tank, pásové i kolové nakladače, autobusy, pásové rypadlo, obojživelný pásový transportér, sací bagr či univerzální dokončovací stroj.
Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.
Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.
por. Mgr. Lucie Balážová tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje T: 777 420 107 T: 950 770 039 M: lucie.balazova@hzsol.cz M: mluvci@hzsol.cz