České lesy v posledních desetiletích procházejí viditelnou změnou. Kvůli nedostatku srážek stromy nevytváří dostatek pryskyřice, slábnou, nedokáží se ubránit kůrovcům ani jiným škůdcům a ve velkém hynou. Usychají a ubývá tak hlavně jehličnanů. S tímto faktem my, návštěvníci lesů, mnoho nezmůžeme, ale v dnešním článku si připomeneme několik základních zásad, jak se správně chovat, abychom tuto situaci ještě nezhoršovali a svým chováním nezpůsobili lesní požár.

V letních měsících kvůli suchému a teplému počasí dochází ke zvýšení rizika vzniku požáru v přírodě. Vznik požáru není zapříčiněn pouze samotným ročním obdobím, kde příčinou může být úder blesku, ale především neopatrným jednáním lidí. Při znalosti možností vzniku požáru, dodržováním preventivních opatření a potřebné opatrnosti lze mnoha požárům předejít.

Problematika vypalování porostu a pálení biologického odpadu je podrobně popsána v jiném článku, proto jen stručně to nejdůležitější zopakujeme: 

• plošné vypalování porostů (např. trávy rostoucí kolem plotu, křoví nebo rákosí) je dle zákona o požární ochraně zcela zakázané! Za porušení zákona hrozí viníkovi vysoká pokuta
• pálení biologického odpadu (např. odřezaných větví, listí či suché shrabané trávy) je možné provádět pouze na bezpečném místě. Zákon o požární ochraně ukládá všem povinnost počínat si tak, aby nezavdali příčinu ke vzniku požáru a aby učinili opatření proti jeho šíření.

Táborák s opékáním špekáčků či grilování patří k oblíbeným činnostem v létě na zahradách i ve volné přírodě. Aby se nám posezení nezměnilo v nepříjemný zážitek, je třeba dodržovat zásady rozdělávání ohně v přírodě:

• pamatujme, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech (obvykle na oficiálním tábořišti)
• bezpečná vzdálenost pro oheň je minimálně 50 m od okraje lesa
• zcela nevhodné je rozdělávání ohně za silného větru, v období extrémního sucha, na kořenech stromů, na suchém listí, jehličí nebo rašelině
• mějme vždy připravenu dostatečnou zásobu vody na uhašení
• nenechávejme oheň ani chvíli bez dozoru dospělé osoby
• děti nenechávejme u táboráku samotné, hlídejme jejich pohyb kolem ohniště, nenechávejme je hrát si s ohněm
• oheň řádně uhasme, pamatujme, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí
• pokud dojde k rozšíření ohně mimo ohniště a jsme schopni situaci zvládnout sami, pokusme se ho uhasit dostupnými prostředky jako je voda, písek nebo zemina, kterými oheň udusíme. Nejsme-li si jistí, zda dostaneme požár pod kontrolu, raději se vzdalme do bezpečí a ihned zavolejme hasiče na tísňovou linku 150, popř. 112
• pokud se na nás vznítí oděv a nemáme dostatek vody k uhašení, nikdy neutíkejme. Okamžitě si lehněme na zem, chraňme si obličej dlaněmi a kutálejme se, dojde tak k uhašení hořícího oděvu.

Jak jsme uvedli již na začátku, nejčastější příčinou lesních požárů je lidská nedbalost. Touto nedbalostí je mimo jiné i kouření. V lese je kouření ze zákona zcela zakázáno! Příčinou požáru se může stát i pohozené sklo, které za slunečného počasí zafunguje jako lupa.

Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné. Požár se může šířit i pod zemí a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu vynoří. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžadují povolání velkého množství hasičů, techniky a značné množství vody. Z těchto důvodů je v lese více než kde jinde potřeba dodržovat základní preventivní zásady chování.

Foto: HZS ČR

V době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může obec z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů vydat svým nařízením zákaz vstupu do lesa. Obdobně tak může být vydán hejtmanem kraje na doporučení Hasičského záchranného sboru kraje a s přihlédnutím k předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu zákaz rozdělávání ohňů.