Požár budovy v areálu firmy v Moravském Písku
s 6
Anketa Dobrovolní hasiči roku 2021
s 11
Konference Ochrana obyvatelstva 2021
s 14
Konference Červený kohout 2021
s 16
Odborný seminář AV HZSP
s 18
Online výuka v mezinárodním měřítku: novinky, rady, zkušenosti
s 20
Novela vyhlášky č. 226/2015 Sb.
s 23
Spolupráce Hasičského záchranného sboru ČR se Správou státních hmotných rezerv
s 24
Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR
s 27
Činnost HZS Středočeského kraje v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení v době výskytu koronaviru
s 30
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s 32
Léčebně ozdravný pobyt těžce tělesně postižených
s 34
Výtěžek z představení pro Nadaci policistů a hasičů
s 34

Požár byl ohlášen na operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (KOPIS HZS JmK) dne 21. března 2021 v 01.08 hodin. Vznikl ve druhém nadzemním podlaží dvoupodlažního nepodsklepeného samostatně stojícího objektu, který vlastní společnost podnikající v oblasti lesního hospodářství. Zabývá se pěstováním sazenic pro výsadbu lesů.

Rozebírání konstrukcí a dohašování

Popis objektu
Objekt o půdorysných rozměrech 43,15 m × 13,85 m a výšce 7,62 m byl vzdálený asi 500 m od hranice zastavěného území obce Moravský Písek. Obvodové zdivo v prvním nadzemním podlaží bylo zděné z cihelných bloků o tloušťce 400 mm. Z venkovní strany bylo zdivo opatřeno tepelnou izolací z pěnového polystyrenu o tloušťce 150 mm. Vnitřní příčky byly zděné z plných pálených cihel o tloušťce 100 a 150 mm s oboustrannou omítkou. Strop nad prvním nadzemním podlažím byl železobetonový o tloušťce 250 mm. Obvodová konstrukce druhého nadzemního podlaží byla provedena jako dřevěná skeletová konstrukce z vnější strany opláštěná dřevěnými prkny, z vnitřní strany se sádrokartonovou předstěnou. Mezi opláštěním a sádrokartonovou deskou byla vložena tepelná izolace z minerální vaty. Nad 2. NP byl instalován požární strop ze sádrokartonových desek GKF o tloušťce 12,5 mm. Jako tepelná izolace byla na tomto stropu položena minerální vata. Střecha byla sedlová, nosná konstrukce byla tvořena dřevěným sbíjeným příhradovým vazníkem. Krytinu tvořil profilovaný plech. Celý objekt kromě schodiště s chodbou a kotelny se skladem paliva tvořil jeden požární úsek.

Průběh zásahu
Na místo události se jako první dostavila v 01.23 hodin jednotka HZS JmK stanice Veselí nad Moravou. Již v době příjezdu, s ohledem na rozsah požáru, vyhlásil velitel jednotky 2. stupeň požárního poplachu. Dalším průzkumem velitel zjistil, že je požárem zasaženo přibližně 70 % plochy střešní konstrukce objektu. Jednotka ihned vytvořila jeden útočný proud C k zabránění šíření požáru po střešní konstrukci. Podle sdělení přítomného zaměstnance společnosti se v hořícím objektu nenacházela žádná osoba. Po dojezdu dalších jednotek PO byly nasazeny další dva útočné proudy C do chodby na 2. NP. Po dojezdu AZ 30 ze stanice Uherské Hradiště byl další proud C nasazen na hašení střechy z koše AZ. Dále velitel zásahu (VZ) rozhodl o zřízení odběrného místa hasební vody z otevřené požární nádrže o objemu 2 500 m3, vzdálené asi 650 m od místa požáru.

Po příjezdu velitele čety ze stanice Hodonín v 01.53 hodin a převzetí velení zásahu byla již požárem zasažena celá střešní konstrukce budovy a požár se rychle šířil do vnitřních prostor. V této době se postupně propadával sádrokartonový strop. Jeho trosky zasypaly hadice nasazených proudů C a poškodily je. Z tohoto důvodu VZ rozhodl o stažení nasazených hasičů a útočných proudů z vnitřní části budovy. Hašení požáru od této chvíle probíhalo výhradně z venkovního prostoru. VZ povolal prostřednictvím KOPIS na místo události další tři jednotky PO s velkokapacitními CAS z 3. stupně požárního poplachu. Důvodem bylo zajistit plynulou kyvadlovou dopravu vody. Mimoto VZ povolal i AZ 40 ze stanice Hodonín a dále rozdělil místo zásahu na dva úseky, situované na protilehlých delších stranách budovy. Přibližně v 03.20 hodin jednotky PO na místě zřídily další odběrné místo z podzemního požárního hydrantu na okraji obce Moravský Písek, vzdáleného
asi 500 m.

Hasební práce komplikovala teplota vzduchu, pohybující se okolo -8 °C. Docházelo k zamrzání hadicových vedení a proudnic, k namrzání použitých nastavovacích žebříků a komunikací kolem objektu, což vyžadovalo zvýšenou opatrnost při pohybu a jištění hasičů.

Po dojezdu územního řídícího důstojníka Územního odboru Hodonín v 02.24 hodin byl zřízen štáb velitele zásahu (ŠVZ) a byly povolány dvě jednotky SDH – Žeravice a Uhřice, předurčené pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Tyto zajistily týlové zázemí pro odpočinek zasahujících jednotek PO a přípravu ochranných nápojů (zejména teplého čaje). Později bylo zázemí využito i k výdeji stravy u zásahu.

V 02.58 hodin pracovník společnosti sdělil VZ, že jsou v přízemí hořícího objektu uskladněny pesticidy v tekuté a práškové formě. Množství odhadoval asi na 100 kg. Uskladněné pesticidy, používané k ochraně lesních sazenic, byly následně vyneseny mimo hořící objekt, kde si je převzali pracovníci společnosti a uskladnili je v jiném objektu v rámci areálu.

V 03.34 hodin se na místo události dostavil pracovník energetické společnosti, který zajistil vypnutí elektrického proudu. Odpojení bylo provedeno u transformátoru, z něhož byl areál firmy napájen. S ohledem na způsob připojení jednotlivých objektů areálu firmy nebylo možno vypnout pouze hořící objekt, proto byl odpojen celý areál. Následně bylo domluveno nasazení dvou malých nakladačů a traktoru s vlečkou, určených k odvozu stavebních konstrukcí 2. NP, které bylo nutné při hašení rozebírat. Do pláště budovy hasiči postupně vyřezali otvory, přes které byla hašena jednotlivá skrytá ohniska v dutinách skeletové konstrukce. Použití vodního vysokotlakého řezacího zařízení Cobra bylo VZ vyhodnoceno vzhledem ke skladbě konstrukcí na 2. NP a celkové situaci jako nevhodné.

V 03.40 hodin informoval územní vyšetřovatel požárů náčelníka ŠVZ o obsahu výpovědi zaměstnance, který vypovídal na Policii ČR, že v hořícím objektu bylo ubytováno asi 20 osob z Ukrajiny. Ubytované osoby měly po vzniku požáru objekt opustit. Průběžným a závěrečným průzkumem nebyla přítomnost osob v objektu potvrzena.

Následně bylo v rámci porady VZ a ŠVZ řešeno zajištění dostatečných zásob IDP (izolační dýchací přístroj) a záložních tlakových lahví. VZ povolal TA-L1CH ze stanice Hodonín se zásobou 20 IDP a 10 náhradními tlakovými lahvemi. Dále rozhodl o plnění tlakových lahví na stanici Veselí nad Moravou. V týlovém prostoru postavila jednotka SDH Uhřice stan, kde probíhala výměna prázdných tlakových lahví za plné. 

Na další poradě VZ, ŠVZ a přítomných velitelů jednotek PO v 06.00 hodin bylo projednáno střídání zasahujících hasičů. Jednotky SDH, které nebyly (z důvodů personálních) schopny střídání provést, byly nahrazeny novými. Dále byl projednán další postup hašení požáru. Protože došlo k propadnutí plechové střechy objektu, bylo potřeba tuto střechu a obvodovou hořlavou konstrukci strhnout. Jinak nebylo možno dohašovat jednotlivá ohniska, což mělo vliv i na samotnou lik­vidaci požáru.

Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o povolání nakladače Manitou MT 933 ze stanice Tišnov a pásového rypadla CAT 336F ze Záchranného útvaru HZS ČR. Nasazení pásového rypadla zajistil krajský řídící důstojník HZS JmK.

V 07.56 hodin došlo k vystřídání na funkci VZ. Pokračovalo postupné vyhledávání ohnisek požárů pomocí termokamer z košů AZ 30 a AZ 40 a jejich dohašování za využití nasazených útočných proudů C. V této době byly na úseku č. 1 nasazeny dva C proudy a jeden vysokotlaký proud a na úseku č. 2 pak jeden C proud.

V 08.45 hodin se na místo zásahu dostavil nosič kontejnerů ANK-S2 s nakladačem Manitou MT 933. Mobilní požární technika dislokovaná v prostoru bojového rozvinutí byla přeskupena tak, aby uvolnila prostor pro práci tohoto nakladače a po jeho příjezdu i pásového rypadla CAT 336F. Nakladač Manitou MT 933 byl nasazen na rozebírání obvodové konstrukce 2. NP.

V 09.56 hodin se na místo zásahu dostavil krajský řídící důstojník HZS JmK a následně i ředitel HZS JmK a ředitelka Územní odboru Hodonín a později i starosta obce Moravský Písek.

V 10.53 hod. dorazilo na místo zásahu pásové rypadlo CAT 336F, které bylo nasazeno na rozebírání a odstraňování stavebních konstrukcí ve 2. NP. Pomocí nakladače Manitou MT 933 byly rozebrané konstrukce nakládány na přistavený traktor s vlečkou. Poté byl materiál odvážen do jiné části areálu, kde byl dohašován jedním C proudem. Dřevěná obvodová konstrukce byla před odstraněním pásovým rypadlem postupně rozřezávána na menší části. K tomuto byla využita záchranářská motorová řetězová pila, přičemž práce byly prováděny z koše AZ 40. Na základě dohody s územním a krajským vyšetřovatelem požárů byly ponechány stavební konstrukce v části 2. NP, v níž požár vznikl. Důvodem bylo šetření příčiny vzniku požáru.

Po 14.00 hodině VZ rozhodl o postupném odesílání jednotek SDH na jejich základny. Lokalizaci požáru nahlásil velitel zásahu na KOPIS ve 14.44 hodin. Požár byl zlikvidován v 15.22 hodin. Následně proběhla kontrola požářiště za účasti majitele společnosti. V 17.00 hodin bylo po dohodě VZ a náčelníka ŠVZ rozhodnuto o zrušení týlového zázemí a o přípravě zbývajících jednotek SDH, jednotky ze stanice Tišnov a ZÚ HZS ČR k odjezdu na základny. Místo zásahu předal VZ majiteli společnosti v 17.40 hodin. Na místě zásahu byla ponechána místní jednotka SDH Moravský Písek, se kterou se majitel společnosti dohodl o zajištění dohledu do 06.00 hodin následujícího dne. 

Rozdělení místa zásahu
Úsek č. 1 – východní strana objektu
Nasazení C proudů z venkovní východní strany objektu na hašení požáru střechy, s využitím AZ 30 a AZ 40 a k zabránění šíření požáru uvnitř objektu. Na vytváření prostupů přes obvodovou konstrukci 2. NP byly použity motorové řetězové pily.

Úsek č. 2 – západní strana objektu
Nasazení C proudů ze západní strany objektu po nastavovacích žebřících z důvodu nevhodné nástupní plochy pro ustavení AZ.

Specifika zásahu
Negativa

• zásah probíhal při teplotě pohybující se v rozmezí -8 °C až -4 °C, což způsobovalo komplikace při hasebních pracích,
• vzhledem k použitým stavebním konstrukcím při výstavbě 2. NP objektu došlo k rychlému rozšíření požáru na celou půdorysnou plochu 597 m2. Propadnutím stropu a střešního pláště dovnitř objektu bylo znemožněno hašení uvnitř budovy a zároveň došlo k podstatnému zhoršení možnosti hašení požáru z venkovního prostoru. Toto si vyžádalo použití motorových řetězových pil a mečové pily pro vytváření přístupu k jednotlivým ohniskům požáru. Nakonec se ukázalo nezbytné povolat pásové rypadlo CAT 336F a nakladač Manitou MT 933 pro stržení celého 2. NP,
• nepřesné informace o počtu osob, které se měly v objektu při vzniku požáru nacházet – zároveň nebylo dlouhou dobu potvrzeno, zda všechny osoby opustily hořící objekt,
• zranění příslušníka vlivem pádu na namrzlém schodišti.

Pozitiva

• vysoké nasazení všech zasahujících hasičů,
• nedošlo k rozšíření požáru na sousední objekt, ani do 1. NP včetně kotelny,
• podařilo se zajistit plynulou dodávku hasební vody,
• zajištěna dostatečná zásoba dýchacích přístrojů a záložních tlakových lahví,
• z důvodu vzdálenosti od obce Moravský Písek a meteorologické situace nebylo nutné evakuo­vat obyvatele v okolí
  místa požáru – zplodiny hoření byly unášeny nad neobydlený prostor,
• značné urychlení zásahu využitím pásového rypadla CAT 336F ze ZÚ HZS ČR a nakladače Manitou MT 933 ze stanice Tišnov.

Zásah v číslech

• 2 lehce zranění příslušníci HZS JmK,
• bylo použito 23 dýchacích přístrojů a 30 záložních tlakových lahví,
• během zásahu bylo poškozeno, přesněji zničeno, 11 požárních hadic C 52, 2 požární hadice B 75, 2 požární hadice D 25,
  2 kombinované proudnice, 8 párů zásahových rukavic, 2 páry zásahových bot, 1 zásahový kabát, 1 díl nastavovacího žebříku,
• spotřeba hasební vody 248 000 l,
• během zásahu bylo nasazeno 137 příslušníků HZS ČR a členů jednotek SDH obcí a 51 mobilní požární techniky.

Příčina vzniku a následky požáru
Vyšetřování příčiny vzniku požáru zajišťovali příslušníci pro zjišťování příčin vzniku požárů HZS JmK. Na místě spolupracovali s PČR OOP Strážnice, s výjezdovou skupinou SKPV PČR Hodonín a s psovodem se psem pro vyhledávání akcelerantů hoření.

Na základě všech zadokumentovaných skutečností, získaných důkazů, poznatků a expertizních zjištění byla jako příčina vzniku požáru stanovena technická závada na elektroinstalaci.

Konkrétně ve 2. NP ve společenské místnosti bylo u čelní stěny ve vzdálenosti 1 m od stěny balkonu nalezeno ohořelé torzo zásuvky bez zasunuté vidlice spotřebiče.  Tato zásuvka byla připojena třemi měděnými vodiči o průřezu 2,5 mm2, které byly součástí přívodního kabelu CYKY. Tento kabel byl vedený za sádrokartonovou stěnou (podle nalezených zbytků sádrokartonu). Při odkrývání sutin z podlahy a ze stěny bylo zjištěno vyhoření dřevěné podlahy u levé stěny. Vyhoření dřevěné podlahy přiléhalo těsně ke stěně, ve které byl instalovaný ocelový nosník, kde kolem tohoto nosníku byl vedený přívodní kabel do zásuvky. Zde byly nalezeny tři vodiče bez izolace. Ve vzdálenosti 18 cm od tohoto kovového nosníku byly vodiče přerušeny, dva vodiče byly zataveny dohromady a dále byly na jednom konci patrné kulové nátavy. Tyto vodiče byly přerušeny v místě, kde se ve stěně nacházel zbytek dřevěné desky, ve které byl částečně zašroubovaný kovový vrut. Na tomto vrutu byly nalezeny stopy po poškození. Z tohoto místa vedly další tři vodiče (bez izolace), které byly v místě přerušení zatavené do sebe. V místě okolo zašroubovaného vrutu byly vodiče přerušeny v délce asi 15 cm. Zde bylo stanoveno kriminalistické ohnisko požáru.

Požár způsobil škodu ve výši 8 390 000 Kč. Hasiči svým zásahem uchránili hodnoty ve výši 9 000 000 Kč. Šetřením nebylo prokázáno porušení předpisů o požární ochraně a norem v oblasti požární ochrany.

plk. Ing. Vladimír STEHLÍK, mjr. Ing. František FRONĚK, mjr. Mgr. Stanislav KLÁSEK, por. Ing. Filip VENCLOVSKÝ,
foto por. Ing. Filip VENCLOVSKÝ, HZS Jihomoravského kraje

V aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) od 26. do 27. října 2021 proběhl jubilejní XX. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2021. Hlavním tématem byl krizový management a ochrana obyvatelstva za pandemie.

Letošní ročník konference organizátoři rozdělili na několik odborných sekcí: zkušenosti záchranných složek s pandemií covidu-19, mimořádné události s výskytem nebezpečné látky, krizové řízení v podniku z pohledu pandemie, humanitární panel v době pandemie nebo vzdělávání v ochraně obyvatelstva. Pořadateli sympozia byly Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., spolu s Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím HZS ČR.

V úterý 26. října 2021 po úvodních slovech doc. Ing. Viléma Adamce, Ph.D., z VŠB-TUO, rektora VŠB-TUO prof. RNDr. Václava Snášela, CSc., děkana Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO doc. Ing. Jiřího Pokorného, Ph.D., MPA, generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, a prezidentky Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenky Černé vystoupil s přednáškou, již připravil společně s plk. Ing. Kateřinou Blažkovou, Ph.D., „Krizové řízení v pandemické krizi“ genmjr. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA. Obsahem prezentace bylo hodnocení bezpečnostního systému České republiky a systému krizového řízení, identifikace nedostatků v právním prostředí, kompetencích a komunikačních mechanismech. Generální ředitel HZS ČR dále specifikoval mimořádné úkoly HZS ČR při zvládání pandemické krize, a to včetně nezbytnosti připravenosti zdrojů. Ze závěrů generálního ředitele HZS ČR vyplývá, že z hlediska bezpečnostního systému České republiky a systému krizového řízení je základem dodržování jeho zakotvených principů a kompetencí a také aktualizace plánovací dokumentace na všech úrovních. Naopak v právním prostředí by se měla zrevidovat krizová opatření, posílit kompetence hejtmanů a zakotvit klíčové části statutu Ústředního krizového štábu do zákona. Zároveň upozornil na nesystémovost pandemického zákona v soustavě krizového řízení a dalších ad hoc řešení. Co se týče kompetencí a komunikačních mechanismů, měla by být zřízena nezávislá odborná skupina pro oblast zdravotnictví například v podobě nového výboru Bezpečnostní rady státu a měly by se standardizovat komunikační toky na všech úrovních. Nezbytná je také připravenost sil a prostředků pro plnění mimořádných úkolů a analýza lokální situa­ce. „ Práce, kterou vykonal HZS ČR v době pandemie pro občany České republiky, byla masivní. Pokud pomineme zdravotnický systém, tak žádná jiná složka v tomto státě neudělala tolik jako HZS ČR, který k tomu není primárně určen,“ konstatoval během přednášky generální ředitel HZS ČR Vlček.

Po dopolední přestávce představil „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030“ ředitel Institutu ochrany obyvatelstva MV-generálního ředitelství HZS ČR Mgr. et Mgr. František Paulus, Ph.D. Tento dokument se zabývá systémem prevence, připraveností a odezev vůči mimořádným událostem a krizovým situacím, jejichž cílem je ochrana životů, zdraví, majetku a životního prostředí. Ochrana obyvatelstva pokrývá hrozby nevojenského i vojenského charakteru a je úkolem nejen státních orgánů, orgánů územních samospráv, právnických a podnikajících fyzických osob, ale také úkolem samotných občanů.

Zástupkyně sekce prevence a civilní nouzové připravenosti MV-generálního ředitelství HZS ČR pplk. Ing. Jana Kuklová se pro změnu věnovala „Aktualizaci vyhlášky č. 226/2015 Sb.“. Jelikož aplikační praxe ukázala na nedostatky vyhlášky o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování (ZHP) a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře, došlo k několika opravám. Které to jsou? Změna modifikačního faktoru, upřesnění postupu pro toxické látky, změna tabulky „Soupis zařízení“, oprava uvedeného čísla CAS aj. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v části 136/2021 pod číslem 311 a účinnosti nabyde 1. ledna 2022. ZHP vymezená podle vyhlášky č. 226/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely pro toxické kapaliny, látky podporující hoření nebo ropné látky se vymezí nově stanoveným způsobem do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Poslední přednášku „ Online vzdělávání v oblasti ochrany před účinky nebezpečných chemických látek“, která zazněla v průběhu prvního dne konference, odprezentovala Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D., z Institutu ochrany obyvatelstva. Během ní mimo jiné představila výcvik informačního systému WISER nebo multijazykovou platformu KUDO. Jaké jsou výhody mezinárodní online výuky? Jsou zajištěna efektivní preventivní proticovidová opatření, ušetří se čas i finanční prostředky, výuka může probíhat všude tam, kde je kvalitní internetové připojení, online prostředí umožňuje organizování multilingvistických akcí. Mezi nevýhody patří, že není možné společné setkávání, brainstorming aj., nízká efektivita výuky, technické problémy, různá časová pásma znamenají sjednocení celosvětových akcí přednášených z Evropy na interval CET 12.00 až 18.00. „Výuka na dálku je výzva. Kombinace online a prezenční výuky je realita,“ uvedla na závěr přednášky Ladislava Navrátilová.

Zhodnocení konference
Za dvacet let její historie se jí zúčastnilo 5 270 účastníků a zaznělo 830 prezentací. Příští XXI. ročník se s nejvyšší pravděpodobností uskuteční 2. až 3. února 2022 a naváže tak na termín z předchozích ročníků. V programu konference budou zastoupeny tematické obory, jako jsou krizový mana­ge­ment, ochrana obyvatelstva, ochrana kritické infrastruktury nebo nebezpečné látky. Primárním cílem setkání bude vyvolat diskusi mezi odborníky o zapojení moderních technologií do systémů ochrany obyvatelstva. „ Pokud se týká mého pohledu na jubilejní dvacátý ročník konference, tak si myslím, že se vydařil. Aktuální témata přednášek. Zajímavá vystoupení zahraničních přednášejících cestou videokonference. Vášnivé diskuse účastníků o přestávkách. Domnívám se, že celkově byla atmosféra na konferenci v této neveselé době výborná,“ ocenil letošní sympozium předsedající prvního bloku přednášek a člen organizačního výboru konference doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D.


David HARTMANN, DiS., foto autor

Institut ochrany obyvatelstva (Institut) je dlouhodobým lídrem ve vzdělávání v oblasti ochrany před účinky chemických látek, a to jak v tuzemském, tak v mezinárodním měřítku. Když pandemie covidu-19 v roce 2020 zastavila cestování a prezenční forma výcviků musela být zrušena, vzdělávací aktivity se přesunuly do virtuálního prostředí. Během více než jednoho roku prošlo online vzdělávání mnoha inovacemi. Příspěvek informuje o novinkách a zlepšeních, které jsou využívány v online kurzech organizovaných Institutem a Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

I když byly úplné začátky online výcviků pro pedagogy i studenty krkolomné, lze po více než roce konstatovat, že vývoj nástrojů určených pro online vzdělávání jde neustále kupředu, a umožňuje tak všem uživatelům jednodušší a pochopitelnější využívání virtuálních platforem. Od podzimu 2020 Institut proškolil formou online výcviků téměř celou Afriku, státy východní Evropy a část Asie. Za jeden rok bylo vycvičeno v online kurzech více než 200 expertů ze tří kontinentů. Tento příspěvek se proto zaměří na současné novinky v online vzdělávání a také vysvětlí tipy a triky pro správné vedení výuky. Lektoři Institutu doufají, že jejich zkušenosti pomohou ostatním při online prezentacích a dalších virtuál­ních aktivitách.

1. Online platformy a aplikace: Microsoft Teams, Talent Soft, Slido a KUDO
Všechny akce organizované OPCW jsou pořádány formou komunikační platformy MS Teams, která se proto také stala výukovou aplikací pro Institut ochrany obyvatelstva. Aby studenti mohli absolvovat výcviky OPCW, musí se naučit pracovat se systémem „Talent Soft“, odkud získají studijní materiály, mají možnost nahrát si prezentace lektorů, a také zde musí vypracovat závěrečný test k získání certifikátu o absolvování akce. Institut doplnil své online kurzy o kvízy a testy z platformy Slido (www.sli.do), které oživují výuku a aktivují studenty. Kvízový portál Slido je vděčným pomocníkem při online akcích. OPCW nově zavedla v létě 2021 do své výuky multipřekladačový nástroj KUDO (https://kudoway.com), který umožňuje online komunikaci současně v několika jazycích. Více informací o jednotlivých platformách bude uvedeno v následujících odstavcích.

2. Platforma KUDO jako novinka v mezinárodní online výuce
Multijazyková platforma KUDO umožňuje online komunikaci ve více jazycích současně. Nespornou výhodou platformy je, že každý účastník může mluvit svým mateřským jazykem a tým profesionálních překladatelů v reálném čase překládá mluvený text do různých, předem domluvených jazyků. Prostředí KUDO je znázorněno na obrázku, kde v levém dolním rohu je možno si jednoduchým kliknutím vybrat jazyk, ve kterém chceme komunikovat. Obrázek znázorňuje možnost volby anglického či francouzského jazyka, a také výběru originálního jazyka mluvčího, který je označen slovem „FLOOR“. Překladatelé překládají simultánně, a tak není problém v porozumění probíraného tématu. KUDO nemusí sloužit pouze pro výuku, ale je velmi dobře využitelná při pořádání vícejazyčných konferencí, mítinků a workshopů. Práce překladatelů je extrémně náročná, a proto bývá doba konání akce časově limitována a předem přesně stanovena. Výcviky OPCW pomocí platformy KUDO jsou nastaveny jako tříhodinový výukový blok, jehož součástí je třicetiminutová přestávka.

3. Tipy k zajištění zajímavé online výuky: scénáře, kvízy a testy
Lektorský tým Institutu se vždy snaží svoji online výuku oživit. K tomu slouží množství scénářů jak reálných, tak fiktivních, které jsou do procesu zakomponovány. Aktivní zapojení účastníků do výuky je nutnou predikcí budoucího úspěchu, a tak je téměř každý scénář zakončen kvízem pro účastníky. Jako vhodný a jednoduchý nástroj pro testování účastníků byla vybrána platforma Slido (www.sli.do), kam se účastníci jednoduše připojí pomocí kódu. Odpovědi jsou automaticky vyhodnoceny a správná řešení posléze konzultována s lektory. Každý výcvik by měl končit prověřením získaných znalostí. Proto musí všichni studenti absolvovat závěrečný test, sestávající z dvaceti otázek. Úspěšným absolventem se posluchač stává, pokud správně zodpoví 80 % otázek.

4. Rady pro zkvalitnění online výuky
Uskutečnění osmi mezinárodních online výcviků dodalo lektorům Institutu určité zkušenosti, o které bychom se zde rádi podělili. Hlavní pravidla k zajištění kvalitní online výuky jsou ve stručných bodech popsána v následujících odstavcích:

Kvalita výuky je závislá na mnoha jednotlivých drobnostech:

• Příprava výuky: příprava prezentace a materiálů, vytvoření odkazu pro připojení, zadání možností schůzky a stupňů oprávnění jednotlivých osob atd.
• Nastavení hardwaru a prostředí: pozice počítače/webkamery, test v MS Teams, zajištění kvalitního signálu, ticho (místnost, stůl, židle, okna), umělé/denní světlo a jeho směr, mikrofon (integrovaný/externí).
• Osobní příprava před vysíláním: kontrola vzhledu (prezentujícího a prostředí), příprava nápoje k pití s podložkou tlumicí zvuk skleničky, napájení notebooku, připojení internetu se zajištěním záložního řešení, vypnutí nepotřebných aplikací v počítači, kontrola plochy počítače a nastavení správného pozadí, vypnutí zvonění v mobilním telefonu, příprava osnovy, poznámek a psacích potřeb na viditelné místo.
• Příprava prostředí před vysíláním: režim nerušit (visačka na dveřích), asistent (mít vždy jednoho kolegu v pohotovosti pro případ, že bude nutno řešit naléhavý problém), vypnout kameru a mikrofon.
• Zahájení přenosu: odpočet času před začátkem akce, výzva k vypnutí mikrofonů a ztišení posluchačů, seznámení s programem a přestávkami, vysvětlení možnosti komunikace přes chat a dalších pravidel.
• Průběh výuky: interakce s diváky, využívat úkoly a samostatnou práci, kontrola chatu.
• Závěrem: shrnutí, kontaktní údaje, zpětná vazba, rozloučení.

5. Nejúspěšnější online akce Institutu: Výcvik informačníhosystému WISER
(Online Training Course on Wireless Information System for Emergency Responders WISER)
Příspěvek se ve svém závěru věnuje kurzu „Výcvik informačního systému WISER“, který je jednoznačně nejúspěšnějším online výcvikem Institutu. Výuka je zaměřena na řešení chemické události s únikem nebezpečné látky prostřednictvím vyhodnocovacího systému WISER (Wireless Information System for Emergency Responders). K úspěchu akce vede logické sestavení kurzu od základních informací o vlastnostech chemických látek přes vysvětlení různých vyhodnocovacích systémů až po praktické scénáře. Čeští lektoři se během přípravy prezentací a scénářů zaměřili na chemické události, které se mohou přihodit v regionech, odkud přímo pocházejí samotní posluchači. Vzorový scénář vysvětluje havárii v české chemičce, součástí prezentace je i ukázka řešení zásahu, kdy podnikoví hasiči trénovali reakci na událost s únikem chemické látky. Díky autentičnosti prezentovaných scénářů a jejich názornému řešení pomocí aplikace WISER jsou online lekce pochopitelné a zajímavé.

Závěr
I když v době psaní příspěvku celosvětová pandemie covidu-19 polevovala, online výuka si získala nezastupitelné místo ve vzdělávacím procesu. Virtuální vzdělávání ušetří čas i finance a mnohdy dokáže plnohodnotně nahradit i klasický prezenční typ výuky. Nová aplikace KUDO rozšiřuje možnosti vzdělávání, jelikož umožňuje výcvik i pro účastníky, kteří hovoří jiným jazykem než přednášející. Díky této aplikaci je vzájemná komunikace umožněna nejen v angličtině, ale též simultánně ve francouzském, ruském, španělském, arabském případně dalším zvoleném jazyce. Institut ochrany obyvatelstva se v roce 2022 zapojí do dalších výcviků pro Asii, Afriku, Latinskou Ameriku, Karibik i arabský svět. Lektoři Institutu jsou pyšní na to, že pomáhají rozvojovým státům zvyšovat jejich chemickou bezpečnost a Institut tak svým dílem přispívá k závazkům České republiky v rámci implementace Úmluvy OPCW o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich ničení.

pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv OPCW

Dohoda mezi MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Správou státních hmotných rezerv (SSHR), jejímž účelem je zejména zajištění vzájemné spolupráce při stanovení postupů použití státních hmotných rezerv během řešení mimořádných událostí a krizových situací, byla podepsána 13. února 2020. Tato nová dohoda o spolupráci nahradila předchozí dokument z roku 2015.


HZS ČR se aktivně zapojuje již do fáze plánování pořizování pohotovostních zásob pro potřeby HZS ČR, a to formou uplatňování požadavků, které jsou následně cestou SSHR promítnuty do Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na příslušné období, který schvaluje vláda.

HZS ČR v rámci pohotovostních zásob disponuje věcnými prostředky pro likvidaci požárů (hasiva a pěnidla), odstraňování následků povodní a ropných havárií (čerpadla, protipovodňové zábrany, vysoušeče, olejové separátory atd.), zabezpečení náhradních zdrojů elektrické energie (elektrocentrály a kabelové soupravy), detekci a dekontaminaci, zabezpečení činnosti IZS ropnými produkty (cisterny na pohonné hmoty), vyprošťování osob a záchranné práci při dopravních nehodách (kontejnery a automobily), nouzové přežití obyvatelstva (kontejnery, úpravny vody).

Režimy použití pohotovostních zásob

Uvedená dohoda umožňuje použití pohotovostních zásob v následujících režimech:

a) pro řešení mimořádné události pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných     a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v době, kdy není vyhlášen krizový stav,
b) za krizových stavů v souladu s právním předpisem,
c) po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území,
d) pro účely činností týkajících se zejména zkušebního provozu, odborné přípravy obsluh, kontrol emisí, revizí, ročních prohlídek, oprav a ošetřování pohotovostních zásob, ukázek, cvičení a výstav,
e) v ostatních případech v souladu se zákonem č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Použitím techniky nebo věcných prostředků, které jsou pohotovostními zásobami, se rozumí jejich uvedení do plného provozního stavu (např. zapnutí přístroje, výjezd techniky k zásahu) při zásahu jednotky HZS ČR a plnění úkolů HZS ČR nebo Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany – SÚJCHBO, zkušebním provozu, výcviku obsluh formou jejich zaškolení nebo v rámci taktického či prověřovacího cvičení, provádění kontrol, provozních zkoušek, revizí, oprav, pravidelné údržby a ošetřování zásob. Pouhý „vývoz“ pohotovostních zásob, které jsou standardně uloženy v zásahových vozidlech (např. osobní dozimetry, plynové chromatografy), na místo zásahu bez jejich faktického využití takovýmto použitím není a na SSHR se tedy nenahlašuje.

Použití pohotovostních zásob pro řešení mimořádné události v době, kdy není vyhlášen krizový stav
Používání pohotovostních zásob při mimořádných událostech probíhá v souladu s ustanoveními zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, a zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Využívají se zejména pohotovostní zásoby, které jsou v ochraňování HZS ČR. Souhlas s jejich použitím vydává SSHR, avšak při nebezpečí z prodlení může tento souhlas vydat i generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství HZS ČR (generální ředitelství). Následně je pak cestou operačních a informačních středisek na SSHR zasíláno oznámení o použití příslušných pohotovostních zásob.

Použití pohotovostních zásob za krizových stavů
O použití pohotovostních zásob, které jsou v ochraňování HZS ČR, rozhoduje ministr vnitra v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb. V případě nebezpečí z prodlení může rozhodnout o použití pohotovostních zásob, jež jsou v ochraňování HZS ČR, generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství. O použití pohotovostních zásob informuje generální ředitelství neprodleně SSHR cestou informačního systému (IS) Krizkom. Poskytování pohotovostních zásob, které nejsou v ochraňování HZS ČR a dalších státních hmotných rezerv, se realizuje v souladu s rozhodnutím vlády a Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace (Metodika) schválenou usnesením vlády č. 1 275 ze dne 7. prosince 2020 primárně cestou IS Krizkom.

Použití pohotovostních zásob po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností
souvisejících s obnovou území
V souladu se zákonem č. 97/1993 Sb. rozhoduje o použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vláda na základě návrhu předsedy SSHR. Souhlas s použitím pohotovostních zásob vydává ministr vnitra po dohodě s předsedou SSHR, v případě nebezpečí z prodlení generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství, který neprodleně informuje o svém rozhodnutí SSHR cestou IS Krizkom.

Požadavky na pohotovostní zásoby se v těchto případech řeší obdobně jako za krizového stavu – primárně cestou IS Krizkom s využitím postupů Metodiky. Pohotovostní zásoby se poskytují formou bezúplatného použití nebo předáním do spotřeby (pokud vláda nerozhodne jinak). Poskytnuté pohotovostní zásoby, kromě pohotovostních zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy (či zápisu) uzavřené se SSHR. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje SSHR na základě žádosti předložené příjemcem.

Ochraňování pohotovostních zásob u HZS ČR
Generální ředitelství a HZS krajů (ochraňovatelé) zajišťují ochraňování pohotovostních zásob, které jsou stále připraveny k rychlému výdeji a použití při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Generální ředitelství zabezpečuje ochraňování pohotovostních zásob prostřednictvím Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR. Hlavním úkolem ochraňovatele je zabezpečit uložení a uskladnění pohotovostních zásob a nakládat s nimi tak, aby byly ve správném technickém stavu připraveny k okamžitému výdeji a použití. Po dobu ochraňování ochraňovatel odpovídá za jejich funkčnost, ošetřuje a uskladňuje je tak, aby v případě potřeby byly vždy k dispozici. Ochraňovatel vede evidenci a účetnictví o majetku ochraňovaných zásob a dodržuje požadavky na evidenci a hospodaření s tímto majetkem specifikovaném SSHR. Pro tento účel využívá informační systém KISKAN.

Příklad využití pohotovostních zásob při řešení následků větrné smrště
HZS ČR využíval při řešení následků větrné smrště v Jihomoravském kraji v letošním roce mimo jiné i pohotovostní zásoby, které byly vytvořeny na základě požadavků na tvorbu pohotovostních zásob pro potřeby HZS ČR a nakoupeny v souladu s příslušnými plány vytváření a udržování státních hmotných rezerv.

V souvislosti s řešením větrné smrště byly vyžádány následující pohotovostní zásoby:

1) Kontejner nouzového přežití (v ochraňování HZS Zlínského kraje),
2) Kontejner technický (HZS Středočeského kraje),
3) Přívěs kontejnerový (HZS Královéhradeckého kraje),
4) Kontejner technický (HZS Pardubického kraje),
5) Kontejner nouzového přežití (HZS Libereckého kraje),
6) Stanoviště dekontaminace osob SDO-3 – kontejner (HZS Karlovarského kraje),
7) Kontejnerová elektrocentrála 200 kW PRIME (HZS Královéhradeckého kraje),
8) Čerpadlo ostat. upravené 666 l/s – využit pouze přívěs kontejnerový (HZS hl. m. Prahy),
9) Požární automobilový nosič kontejnerů 6×6 v provedení ADR (HZS hl. m. Prahy),
10) Elektrocentrála 88 kVA kont. (HZS Jihomoravského kraje),
11) Kontejnerová elektrocentrála 88 kVA (HZS Jihomoravského kraje),
12) Kontejner cisternový plnič do 20 m3 (HZS Zlínského kraje),
13) Čerpadlo ostat. upravené 666 l/s – využit pouze přívěs kontejnerový (HZS Královéhradeckého kraje),
14) Kontejner nouzového přežití (HZS hl. m. Prahy),
15) Automobilový nosič kontejnerů (HZS Jihomoravského kraje),
16) Kontejnerová elektrocentrála 400 kVA s AVR (Záchranného útvaru HZS ČR).

Poznatky z použití pohotovostních zásob při řešení následků větrné smrště budou stejně jako další zkušenosti získané při řešení mimořádných událostí, krizových situací i realizovaných cvičeních vyhodnoceny tak, aby byl proces vyžadování, využívání i nasazování pohotovostních zásob nastaven co nejefektivněji.

pplk. Ing. Jana KUKLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce