K požárům na jaře dochází především při pálení v lesích, na zahradách a loukách. Slunečné počasí, velké množství suchého porostu a nedbalost lidí při úklidu po zimě je kombinace, která každoročně hasiče zaměstnává. Mezi příčiny typických jarních požárů patří neopatrnost a nedbalost lidí, kteří neuhlídali pálení. Oheň se v otevřeném prostoru může velice snadno vymknout kontrole, stačí jen  trocha nepozornosti. 

Letošní jaro se však v počtu požárů v přírodním prostředí naprosto vymyká. V březnu jich hasiči v celé České republice uhasili přes 2.200. To je číslo, které statistiky HZS ČR ještě nepamatují. 

Od roku 2016 se počet požárů v měsíci březnu pohybuje v průměru kolem tří set. Pouze v roce 2017 se počet těchto požárů více než zdvojnásobil, to hasiči zlikvidovali přes 750 těchto požárů.

V počtu požárů v přírodním prostředí letošnímu březnu nemůže konkurovat ani duben 2020, kdy hasiči zasahovali téměř 1.600krát, ani duben 2019 s téměř 1.400 událostmi.

Při srovnání všech měsíců v roce se k tomuto počtu ani zdaleka nepřiblížily požáry v letních horkých měsících, kdy hasiče trápí spíše požáry při žních. V roce 2018 byl pro hasiče náročný červenec (přes 1.200 požárů) a srpen (přes 1.400 požárů), v roce 2019 pak červenec (přes 1.100 požárů).

VYPALOVÁNÍ TRÁVY JE ZÁKONEM ZAKÁZÁNO.

Plošné vypalování trávy a porostů je zakázáno hned třemi zákony České republiky, přesto si tato činnost každoročně vyžádá několik lidských životů. V loňském roce se poranilo hned 33 osob, tři osoby přišly o život. Celkové škody přesáhly 10 milionů korun.

Vypalováním porostů se rozumí plošné ničení trávy např. rostoucí kolem plotu, křoví nebo rákosí u rybníka a podobně pomocí ohně.

Povoleno je provádět pálení biologického odpadu (např. větví, listí, shrabané trávy či jiného rostlinného materiálu, nikoli však pneumatik, nebezpečných látek apod.), a to na bezpečném místě.

Fyzické osoby nemusí pálení biologického odpadu hlásit, podnikající fyzické a právnické osoby jsou povinny pálení odpadu předem oznámit. Hasiči však doporučují všem osobám, aby pálení předem oznamovaly a předešly tím zbytečnému výjezdu jednotek požární ochrany. Ohlásit pálení je nejvhodnější na webových stránkách příslušného hasičského záchranného sboru kraje.

Tím je pálení evidováno operačním a informačním střediskem, které v případě oznámení požáru v čase a v blízkosti místa, kde bylo nahlášeno pálení, ověří s kontaktní osobou uvedenou v oznámení, zda došlo opravdu k požáru či probíhá pouze nahlášené pálení. Evidence na webových stránkách slouží jen pro možnost ověření místa pálení s možným nahlášením požáru, nikoli pro jeho povolení.

PRAVIDLA PRO PÁLENÍ BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU:
• velikost hromady klestí je nutno volit tak, aby shořela v době, kdy je na místě přítomen dozor,
• při náhlém zhoršení počasí nebo silném větru je pálení nutné ihned přerušit a oheň uhasit,
• místo pro pálení se izoluje pruhem širokým nejméně 1 m, kde budou odstraněny hořlavé materiály až na minerální půdu (zeminu),
• místo spalování se zabezpečí dostatečným množstvím hasebních látek,
• místo pálení lze opustit až po úplném uhašení ohně,
• po dobu 5 dnů nebo do vydatného deště je nutno místo pálení pravidelně kontrolovat,
• příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,
• spalovat klest lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů,
• osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalováním pověřena.

kpt. Mgr. Pavla Jakoubková, DiS.
tisková mluvčí
Ministerstvo vnitra - generální ředitelství

Hasičského záchranného sboru České republiky
Kloknerova 26
148 01 Praha 414
GSM: +420 778 799 068
e-mail: pavla.jakoubkova@grh.izscr.cz

FOTOGALERIE