Generálské hodnosti u hasičů
s 6
Požár skladovací haly Zápy
s 8
Vývoj a úkoly Národního operačního a informačního střediska
s 11
Modely lidských faktorů pro komplexní vyšetřování příčin dopravních nehod požárních automobilů HZS ČR
s 14
Moje bezpečná rodina, 1. část
s 19
X.mistrovství HZS ČR ve vyprošťování u dopravních nehod
s 22
Hasiči bojovali o republikové tituly
s 24
Setkání národních koordinátorů kurzů a cvičení (NTC) v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie
s 28
Léčebně ozdravné pobyty těžce tělesně postižených a pozůstalých dětí v nadační péči v Mariánských Lázních
s 31
S Valaškou podle pravidel
s 32
Slavnostní koncert za Hřensko 2022
s 34

Na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (HZS SČK) byl 1. července 2022 nahlášen požár skladovací haly v obci Zápy nedaleko Brandýsa nad Labem. Podle prvotních informací volajícího byla zasažena hala bývalého areálu jednotného zemědělského družstva, nyní skladu autodílů, kde byly uloženy náhradní díly vozidel, oleje, barvy a tlakové lahve.

Na základě prvotních informací vyslal operátor tísňové linky KOPIS HZS SČK k události jednotky požární ochrany (PO) HZS SČK ze stanice Stará Boleslav (CAS 20/4000/240-S2T s osádkou 1+3, CAS 30/9000/540 S3VH s osádkou 1+0 a AZ 37 S1Z s osádkou 1+1), dále jednotku Sboru dobrovolných hasičů (SDH) města Brandýs nad Labem (CAS 30/9000/540 S3VH s osádkou 1+2 a AP 22 M1Z s osádkou 1+0) a jednotku SDH Zápy (CAS 25/2500/400 M2Z s osádkou 1+1). Na místo byla vyslána hlídka Policie České republiky (PČR).

Popis objektu
Šlo o stavbu jednopodlažního seníku z roku 1987 o půdorysu 61,20 × 19,20 × 12,60 m s užitným prostorem 7 000 m2 smíšené konstrukce – železo­betonové prvky (sloupy, vazníky), betonové střešní desky a obvodové stěny vyzděné z cihel CDM. Od roku 2003 byla stavba určena pro skladování náhradních dílů a součástek pro osobní a dodávkové vozy (závěsná zařízení, výfuky, brzdové kotouče, tlumiče, vzduchové, olejové a palivové filtry, ložiska, vodní pumpy, pneumatiky apod.). Díly byly uloženy na paletách anebo v ocelových policových regálech. Před a za zasaženou halou bylo zpevněné prostranství – před ní se třemi zaparkovanými osobními auty, jednou kancelářskou buňkou a dalším uskladněným materiálem na paletách anebo volně loženém. Za ní byly zaparkovány čtyři nákladní automobily (NA) s návěsy.

Průběh zásahu v časové ose
19.53 hodin – na místo události jako první dojela jednotka ze stanice Stará Boleslav. Její velitel předběžným průzkumem zjistil, že jde o požár skladovací haly, která byla již zcela zakouřená, a uvnitř docházelo k masivnímu plamennému hoření. Z uvedeného důvodu vyhlásil velitel zásahu (VZ) 2. stupeň požárního poplachu. KOPIS vyslalo jednotky ze stanice Říčany – velitel čety (VČ) s technikou VEA L2Z a ze stanice Mladá Boleslav (CAS 30/9000/540 S3VH s osádkou 1+0 a ANK S2 + KKH s osádkou 1+1) a jednotky SDH obcí Jirny a Čelákovice a v rámci mezikrajské pomoci požádalo o jednotku HZS hl. m. Prahy ze stanice Satalice. Souběžně proběhlo informování řídícího důstojníka územního odboru (ŘD ÚO).

20.00 hodin – zpočátku byl zásah veden dvěma C proudy skrze vstupní vrata na jihozápadní straně, kde se taktéž ustavila výšková technika (AP a AZ) pro hašení okny pod střechou. Celý objekt byl zakouřený, místy probíhalo vydatné plamenné hoření, docházelo k postupnému nárůstu teploty uvnitř haly, a tudíž nebylo možné uvnitř provádět hasební práce. Na místo se dostavil ŘD ÚO, který po seznámení se situací převzal velení u zásahu. Postupně přijížděly další jednotky a navázalo se spojení se zástupci společnosti a jejich zaměstnanci za účelem získání všech nezbytných informací pro rozhodovací proces VZ. Ze získaných poznatků bylo potvrzeno, že se uvnitř haly v daný okamžik nikdo nenacházel. Vlivem zvyšující se intenzity hoření došlo k přeskupení požární techniky do bezpečné vzdálenosti a ve spolupráci s PČR byla zahájena evakuace přilehlých rodinných domů. VZ tak rozhodl i na základě počínající zjevné nestability požárem zasažené haly a hrozby pádu štítové zdi. Celkem bylo evakuováno pět osob a jeden pes.

20.18 hodin – byl vyhlášen 3. stupeň poplachu a vyrozuměn řídící důstojník kraje (ŘD KŘ), jenž následně vyjel na místo události. Na žádost VZ vyrozumělo KOPIS starostu obce Zápy, který následně zabezpečil pitný režim a stravu pro zasahující jednotky PO. Místo zásahu bylo rozděleno na dva úseky. Úsek č. 1 se nacházel v jihozápadní části haly. Jeho velitelem byl ustanoven VČ stanice Říčany, jehož hlavní úkol spočíval v nasazení dvou monitorů z výškové techniky (AZ 37 a AP 22). V severovýchodní části haly, včetně spojovací chodby mezi halami, byl zřízen úsek č. 2, který řídil velitel družstva (VD) stanice Stará Boleslav. Úkolem bylo zabránit rozšíření požáru na vedle stojící halu propojenou spojovacím krčkem. I přes nasazení uvedených sil a prostředků (SaP) došlo ke zřícení střechy dovnitř haly.

20.52 hodin – VZ určil tři jednotky PO na ochranu druhé nezasažené haly, které prováděly ochranu spojovací chodby, ochlazovaly protipožární dveře zasažené haly za využití přenosného monitoru a dvou proudů C. Vzhledem k hustému černému kouři, jenž vycházel z požářiště, byla povolána výjezdová skupina chemické laboratoře Kamenice HZS SČK pro monitoring kvality ovzduší. Dále byl povolán týlový kontejner a protiplynový automobil k zajištění dostatečného množství dýchací techniky pro zasahující hasiče. Dodávka vody byla zajištěna kyvadlovou dopravou z hydrantové sítě ve vzdálenosti asi 2 km od místa zásahu v Brandýse nad Labem.

21.43 hodin – vzhledem k počtu jednotek PO na místě zásahu byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Na poradě VZ se rozhodlo o povolání Českého červeného kříže (ČČK) k zajištění stravy se zřetelem k předpokládané době nasazení, zřízení dalšího čerpacího stanoviště v obci Zápy, stanovení jednosměrného provozu na místě zásahu za účelem zajištění plynulejší dodávky hasební vody a vyžádání statika k posouzení statiky zasažené haly.
 

Lokalizace 
Ve 22.50 hodin nahlásil VZ lokalizaci požáru. Na základě průzkumu stavu objektu statikem i za použití dronu byl stanoven další postup zásahu. VZ vydal zákaz přibližování se k objektu na výšku obvodových zdí z důvodu nebezpečí pádu konstrukcí a na základě doporučení statika bylo rozhodnuto o demolici haly pro zvýšení bezpečnosti všech zasahujících, obyvatel okolních rodinných domů a reálného dohašení ohnisek uvnitř haly. Prostřednictvím Národního operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR bylo domluveno ranní přistavení pásového rypadla Záchranného útvaru HZS ČR – záchranné roty Jihlava (ZRJ) k postupnému rozebírání a demolici konstrukce skladovací haly.

Likvidace zasaženého objektu
Dopoledne 2. července 2022 proběhla porada VZ ke stanovení postupu demoličních prací za přítomnosti příslušníků ZRJ a střídání na pozici VZ, kdy událost převzal ŘD KŘ. Z posouzení místa události a především výšky haly přes 14,5 m vzešel požadavek na demoliční stroj s vyšší dostupností z důvodu bezpečnosti při demoličních pracích. Majitel společnosti po dohodě s VZ objednal soukromou demoliční firmu. Paralelně s tím započaly první úkony vedoucí k objasnění příčiny vzniku požáru za přítomnosti krajského a územního vyšetřovatele a vyšetřovatele zjišťování příčin vzniku požárů MV-generálního ředitelství HZS ČR a příslušníků PČR, Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV).

Ve večerních hodinách započaly demoliční práce. V první fázi nejdříve s bouráním vzdálenější (od příjezdu do areálu) podélné stěny po jednotlivých sekcích tak, aby se nejprve narušila podélná stěna a následně po sekcích ubourala. Tím bylo zabráněno případnému „rozvlnění“ objektu a jeho následné neřízené destrukci. Dále se přesunula demoliční technika k druhé podélné stěně haly, kde se postup opakoval. Po demolici podélných stěn a sloupů zůstaly stát už pouze narušené štítové zdi. Aby se zabránilo nežádoucímu poškození okolních objektů, tak byl na místo povolán třetí demoliční stroj. Koordinováním všech tří demoličních strojů byla zatlačena a ubourána dovnitř haly nejprve štítová stěna v blízkosti rodinných domů a jako poslední, opět za koordinované spolupráce všech tří demoličních strojů, štítová stěna sousedící se spojovací chodbou a sousední halou.

Po dohašení skrytých ohnisek došlo v 9.31 hodin 3. července 2022 k závěrečné obhlídce místa zásahu a jeho protokolárnímu předání s nařízenou dohlídkou nad místem události.



Vyšetřování příčin vzniku požáru
Příčina vzniku požáru je stále předmětem dalšího vyšetřování ve spolupráci s PČR SKPV.

Specifika zásahu
Pozitiva

• nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
• konstrukce objektu a přítomnost protipožárních vrat, která z velké části zabránila šíření požáru,
• nedošlo k zasažení, poškození okolních objektů při demolici,
• spolupráce se starostou obce,
• ČČK – týlové zabezpečení,
• rychlost a nasazení obsluhy demoliční techniky,
• efektivní dodávka hasební vody,
• spojový vůz na místě zásahu.

Negativa

• pozdní ohlášení požáru na KOPIS.

Závěr
Popisovaný požár haly se podařilo lokalizovat v poměrně krátké době od jeho nahlášení. Při zásahu nedošlo k žádnému zranění zasahujících, nedošlo ke škodám na rodinných domech v blízkém okolí a efektivním zásahem se podařilo uchránit sousedící halu. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 100 milionů Kč a uchráněné hodnoty jsou ve výši 75 milionů Kč. Na likvidaci následků se přímo podílelo 115 hasičů z 29 jednotek PO.

npor. Mgr. Pavel VOJTÍK, plk. Mgr. David BÁRTA, nprap. Jaroslav ŠÍCH, plk. Ing. Petr CHALUPNÍK, HZS Středočeského kraje, 
foto archiv HZS Středočeského kraje, MV-generálního ředitelství HZS ČR

Operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR (OPIS GŘ) bylo zřízeno 1. ledna 2001 a stalo se celostátním operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému (IZS). Začalo tak plnit nové úkoly stanovené novými právními předpisy při řešení závažných mimořádných událostí (MU) a krizových situací zejména v oblastech IZS, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a krizového řízení (KŘ). Dále bylo stanoveno oficiálním kontaktním bodem České republiky (ČR) v oblasti katastrof a zapojení se do mezinárodních záchranných operací.

S ohledem na skutečnost, že tehdejší pracoviště OPIS GŘ nebylo zejména technologicky vybaveno pro plnění požadovaných úkolů, proběhly v roce 2001 potřebné práce spojené s dobudováním OPIS GŘ a zasedací místnosti určené pro činnost štábu MV-generálního ředitelství HZS ČR v budově Na Perštýně v Praze.
Na pracovišti OPIS GŘ se rozšířily silnoproudé rozvody a rozvody pro datový a telefonní signál, kamerový systém a hlasové záznamové zařízení. Byla dobudována technologická místnost, do níž byla umístěna podstatná část technologie OPIS GŘ. Zasedací místnost byla upravena tak, aby v ní mohl v případě potřeby jednat štáb MV-generálního ředitelství HZS ČR. Místnost byla vybavena ozvučovacím a projekčním zařízením. OPIS GŘ mělo dvě dispečerská pracovitě.
V pátek 21. března 2003 se OPIS GŘ přestěhovalo do nově vybudovaného pracoviště v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR v ulici Kloknerova v Praze. Součástí „chráněného“ pracoviště, které se nachází v podzemní části budovy, byly zřízeny prostory učené pro činnost štábu MV-generálního ředitelství HZS ČR a dále dvě zasedací místnosti s možností jejich využití pro činnost štábu Ministerstva vnitra nebo Ústředního krizového štábu. Při budování OPIS GŘ se vycházelo ze zkušeností ze zahraničí, z jeho předpokládané činnosti a komunikace mezi jednotlivými prostory OPIS GŘ a součinnostními orgány, a to jak na úrovni národní, tak mezinárodní. 
V souladu se zkušenostmi z předešlých MU/krizových situací bylo vybudováno na OPIS GŘ devět rovnocenných dispečerských pracovišť. Při standardním výkonu služby jsou příslušníky směny obsazena čtyři pracoviště. Ostatní dispečerská pracoviště slouží pro posílení služby a možnosti činnosti dalších složek IZS. Jsou vybavena potřebnými telekomunikačními, audiovizuálními a videokonferenčními technologiemi umožňujícími odpovídající spolupráci jak mezi jednotlivými prostory pracoviště, tak i zabezpečení potřebné součinnosti se spolupracujícími orgány. Tyto technologie se průběžně obnovují tak, aby splňovaly všechny současné standardy a potřeby v rámci HZS ČR.
Za zmínku stojí také dvě záložní pracoviště OPIS GŘ. První z nich se nachází v prostorech OPIS HZS hl. m.  Prahy na stanici v Modřanech a bylo zřízeno pro případy, kdy by se z důvodu havarijního stavu v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR nebo chráněného pracoviště, kde se OPIS GŘ nachází, musela sloužící směna dočasně (např. z důvodu technologické či jiné havárie) přesunout do náhradních prostor. Na tomto záložním pracovišti je umístěno jedno plnohodnotné dispečerské pracoviště, na němž se provádí pravidelná replikace dat, aktualizace databáze a aplikací potřebných pro výkon služby.

Druhé záložní pracoviště OPIS GŘ bylo zřízeno v dubnu 2020, a to v souvislosti s řešením situace ohledně pandemie covidu-19, kdy bylo nutné vytvořit záložní pracoviště OPIS GŘ přímo v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR. Jako nevhodné se v této situaci ukázalo využití záložního pracoviště na OPIS HZS hl. m. Prahy, zejména z důvodu možnosti přenosu nemocí z jednoho operačního střediska na druhé. K tomuto účelu byl vybrán prostor v nadzemní části budovy MV-generálního ředitelství HZS ČR, kde byla zřízena dvě plnohodnotná dispečerská pracoviště, na kterých lze plnit úkoly v případě nutnosti ozonizace prostor chráněného pracoviště nebo pokud by bylo rozhodnuto o bezkontaktním střídání směn OPIS GŘ z důvodu nebezpečí přenosu covidu-19.
V důsledku organizačních změn došlo v květnu 2022 k úpravě organizační struktury MV-generálního ředitelství HZS ČR a oddělení OPIS GŘ bylo přejmenováno na oddělení Národní operační a informační středisko (NOPIS). Úkoly NOPIS v operačním řízení jsou zajišťovány především při velkých MU v ČR i v zahraničí. NOPIS proto kontinuálně získává a vyhodnocuje informace o závažných MU, zajišťuje reakci na ně a předává informace příslušným služebním funkcionářům MV-generálního ředitelství HZS?ČR a spolupracujícím součinnostním orgánům. Na národní úrovni je NOPIS partnerem řady operačních středisek a stálých služeb (např. operačního střediska Policejního prezidia Policie ČR, Situačního centra Ministerstva vnitra, Společného operačního centra Ministerstva obrany, Styčného místa Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, stálé služby Českého hydrometeorologického ústavu, operačního a informačního centra Ministerstva zahraničních věcí a řady dalších). 
NOPIS mimo jiné zajišťuje také úkoly v oblasti vyrozumění příslušných orgánů a varování obyvatelstva. Je vybaveno technologií pro celostátní spuštění sirén v rámci jednotného systému vyrozumění a varování. Dále také zajišťuje distribuci výstražných a informačních zpráv Českého hydrometeorologického ústavu na dotčené území a dalším součinnostním orgánům.
NOPIS disponuje dohledovou technologií nad telefonním centrem tísňového volání (TCTV 112), kdy jsou jeho příslušníci schopni v reálném čase monitorovat množství hovorů směřovaných do systému, sledovat vytíženost operátorů jednotlivých center, případně v nutnosti řešení rozsáhlých událostí navrhovat opatření v podobě navýšení početních stavů jednotlivých TCTV 112 či aktivaci krizových pravidel distribuce tísňových volání.
K vyhodnocení operační situace z pohledu činnosti jednotek požární ochrany na celém území ČR mají příslušníci NOPIS k dispozici informační systém operačního řízení, v rámci kterého vidí přehled všech událostí s účastí jednotek požární ochrany a činnosti prováděné na krajských operačních a informačních střediscích (KOPIS) v souvislosti s řešením těchto událostí (komunikace s velitelem zásahu, složkami IZS, součinnostními orgány) a jehož součástí je také republikový geografický informační systém. Jedním z dalších významných úkolů NOPIS je aktivace štábu MV-generálního ředitelství HZS ČR, a to buď z rozkazu generálního ředitele HZS ČR, nebo řídícího důstojníka MV-generálního ředitelství HZS ČR.



Štáb generálního ředitelství je pracovním orgánem MV-generálního ředitelství HZS ČR k zabezpečení úkolů vyplývajících z působnosti MV-generálního ředitelství HZS ČR a určený k řízení činnosti podřízených HZS krajů, Záchranného útvaru HZS ČR a přímo řízených zařízení MV-generál­ního ředitelství HZS ČR. Ve své činnosti vychází ze zásad stanovených v zákonech o IZS a KŘ a jejich prováděcích právních předpisech. V plném rozsahu byla činnost tohoto štábu prověřena v roce 2020 a pokračovala i v průběhu roku 2021, kdy byl v důsledku řešení situace ohledně pandemie covidu-19 štáb aktivován. NOPIS po celou dobu aktivovanému štábu MV-gene­rálního ředitelství HZS ČR poskytuje informační podporu a na základě rozhodnutí jeho náčelníka přijímá a vydává patřičná opatření.
Od února roku 2022 zabezpečuje NOPIS také úkoly spojené s válečným konfliktem na Ukrajině, kdy úzce spolupracuje s Národním asistenčním centrem pomoci Ukrajině a mimo pracovní dobu přejímá jeho úkoly. NOPIS tedy v rámci systému krizového řízení a aktivovaných krizových štábů zastává úlohu hlavního komunikačního uzlu, a to jak směrem "zespodu-nahoru", tedy nejen od orgánů územních samospráv (krizových štábů obcí, obcí s rozšířenou působností, krajů) směrem k Ústřednímu krizovému štábu, ale i směrem opačným. Z úrovně MV-generálního ředitelství HZS ČR může být prostřednictvím NOPIS a v zákonem stanových případech vyhlášena také ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací.
Na mezinárodní úrovni je v rámci komunikace se zahraničními subjekty a organizacemi NOPIS hlavním kontaktním bodem, kdy plní funkci národního bodu varování pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii a dále kontaktního bodu pro organizaci Evropského společenství pro rychlou výměnu radiologických informací, kdy zajišťuje předávání a přijímání zpráv prostřednictvím stanovených komunikačních systémů od uvedených organizací pro výměnu informací o radiačních nehodách a haváriích na území ČR nebo v zahraničí.
Dále je kontaktním místem pro zahraničí v oblasti katastrof, a to v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie (European Civil Protection Mechanism). V rámci tohoto mechanismu komunikuje a sdílí informace především se Střediskem pro koordinaci odezvy na MU (Emergency Response Coordination Centre /ERCC/), a to prostřednictvím nástroje Mechanismu civilní ochrany Unie pro poskytování pomoci Společného komunikačního a informačního systému pro MU (CECIS). Pro podobné účely spolupracuje s NATO v rámci jeho Střediska pro koordinaci odezvy na katastrofy.
NOPIS dále přijímá a předává obdržené informace v případě vzniku MU s ohrožením veřejného zdraví, při kterých může nastat ohrožení dalších států, a to od členských států EU, Světové zdravotnické organizace a dalších organizací a institucí.
NOPIS se také zásadní měrou zapojuje a zajišťuje ve spolupráci s oddělením statistiky a humanitární pomoci MV-generálního ředitelství HZS ČR organizaci a vyslání humanitární pomoci, a to ve formě materiální, záchranářské nebo finanční pomoci nebo vysláním specialistů či specializovaných odřadů.
V posledních letech se řešila řada problematických situací, a to jak v souvislosti s pandemií covidu-19, tornádem na Moravě, válečnou krizí na Ukrajině nebo lesním požárem v Národním parku České Švýcarsko. U všech těchto MU, jež mají mezikrajský či mezinárodní přesah, plní NOPIS nejen nezastupitelnou roli v systému operačního řízení HZS ČR a IZS, ale také funkci národního bodu ČR v oblasti katastrof.

plk. Mgr. Michal ŽŮREK, 
foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Dopravní nehody požárních automobilů nejsou v posledních letech v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) žádnou výjimkou. Proto existuje neustálá snaha o zlepšování stávajících preventivních a reaktivních nástrojů i nalézání nových, které by současnou úroveň nehodovosti mohly pomoci postupně snižovat. Příkladem mohou být novodobé sofistikované metody (modely) pro vyšetřování kořenových příčin dopravních nehod se zaměřením na úlohu lidských faktorů, jejichž základním funkčním principům a možnostem použití je věnován tento článek.

Úvod
Jedním z úkolů je bezpečná doprava příslušníků HZS ČR ze stanice na místo zásahu a zpět. Bohužel ne vždy se tento úkol podaří zcela splnit. Zprávy o dopravních nehodách požárních automobilů nejsou v posledních letech žádnou výjimkou (obr. 1). Některé z nich jsou provázeny dokonce fatálními následky pro posádky.
Je tedy na místě zabývat se příčinami vzniku těchto dopravních nehod a na jejich základě generovat preventivní systémová opatření. Ačkoli systém vyšetřování příčin dopravních nehod požárních automobilů u HZS ČR existuje, je dlouhodobě prospěšné usilovat o jeho nepřetržitý kvalitativní růst. K tomu lze využít například inspiraci z jiných oborů, kde jsou s touto činností historicky bohatší zkušenosti.
V tomto konkrétním případě bude dále představena inspirace z oboru civilního a vojenského letectví, kde principy vyšetřování dosáhly, zejména za období posledních 40 let, velmi vysoké úrovně a efektivity.

Vyšetřování příčin leteckých nehod jako zdroj inspirace 
Při vyšetřování příčin leteckých nehod je potřeba postupovat rámcově ve třech po sobě jdoucích krocích:

1. najít problém (kde se to stalo, resp. kde a kdy to začalo);
2. pojmenovat problém (co se stalo);
3. vysvětlit problém (proč a jak se to stalo).

   
Ačkoli se tato tři slova (najít, pojmenovat a vysvětlit) zdají na první pohled banální, naplnění jejich obsahu si často vyžaduje značné úsilí i čas vyšetřovatelů. Jelikož je každá letecká nehoda v zásadě originální, vyšetřovatelé často hledají nejprve odpověď na v pořadí čtvrtou a nejdůležitější otázku: „Jak by se na to dalo přijít?“. Hledání odpovědi na ni je z hlediska časového i energetického vždy náročnějším procesem. V současnosti však již existují možnosti, jak si tuto fázi usnadnit a značně urychlit. Těmito možnostmi jsou myšleny nástroje souhrnně označované jako metody pro identifikaci a analýzu chyb lidského faktoru, technického faktoru či faktoru prostředí. V tomto článku bude pozornost zaměřena výhradně na první z nich.
Lidské faktory podle nejrůznějších světových autorů odborné literatury z oblasti vyšetřování příčin leteckých (i dopravních) nehod vstupují do řetězců příčin nehod z více než 80 %, a to nejen přímým jednáním v dané situaci, ale i jako součást řady skrytých mechanismů, jejichž vliv se může projevit až časem. Navzdory dynamickému rozvoji technologií v dopravě zůstává lidský operátor klíčovým prvkem systému. Soudobá praxe vyšetřování leteckých nehod ukazuje, že příčiny i povaha chyb lidského operátora se s měnícími celospolečenskými podmínkami rovněž proměňuje, a to často do podoby, na kterou soudobé systémy řízení bezpečnosti a rizik institucí nejsou vůbec systémově připraveny. Příkladem mohou být nehody zapříčiněné fyzickým i duševním vyčerpáním členů posádek (pilotů stejně jako řidičů), nehody zapříčiněné výskytem různých smyslových iluzí (v pozemní dopravě zejména optických a pohybových iluzí) nebo nehody zapříčiněné jednáním psychicky nestabilního člena posádky.
Pojmenovat problém znamená začít jej vidět a vnímat. Začít vidět problém znamená získat možnost jej řešit. Řešení pak poskytuje eventualitu se mu v budoucnu vyhnout.

Terminologický základ: lidské faktory, chyby
Před zahájením popisu principů vybraných vyšetřovacích metod (modelů) je vhodné představit klíčový terminologický základ, tj. objasnit přinejmenším dva pojmy: lidské faktory a chyby lidského faktoru.
Pro definici lidských faktorů lze uvést definice podle FAA (Federal Aviation Administration) [2] nebo ICAO (International Civil Aviation Organization) [3], které lze aplikovat i mezioborově. Například ICAO lidské faktory definuje jako: „…vědeckou disciplínu o lidech v jejich životních a pracovních situacích, o jejich vztazích ke strojům, k postupům a k prostředí, které se jich týkají, a také o jejich vztazích s ostatními lidmi (v práci). V letectví pak zahrnují lidské faktory soubor osobnostních, lékařských a biologických aspektů majících vliv na optimální průběh řízení letového provozu a provozu letadel.“
Pro definici chyby lidského faktoru lze uvést definice Jamese Reasona z roku 1997 [5]. Ta popisuje chybu lidského faktoru jako: „…neúspěch plánovaných akcí ve snaze dosáhnout požadovaných cílů – bez zásahu jakékoliv nepředvídané události.“

Metody (modely) pro vyšetřování chyb plynoucích z lidských faktorů
Modelů lidských faktorů a vyšetřovacích metod na jejich základě postavených existuje celá řada. Nejstarší z nich pocházejí až z počátku 30. let 20. století (Heirichova pyramida bezpečnosti), nejnovější pak z období okolo roku 2000 (model HFACS). Tyto modely lze vzájemně porovnávat podle kritérií vycházejících z potřeb praxe při vyšetřování soudobých příčin leteckých (a potenciálně i dopravních) nehod, kterými jsou zejména: jednoduchost, přehlednost, názornost, terminologický rozsah, potenciál pro další rozvoj, aktuálnost, komplexnost a podrobnost.
Jednoduchost a přehlednost jsou nezbytné pro možnost rychle metodě porozumět a naučit se ji používat i cestou samostudia. Názornost představuje v současné době přemíry informačních toků jeden z nejdůležitějších prvků, neboť je potřeba vyšetřovaný problém nejen pochopit, ale také vyložit dalším, často do problematiky nezasvěceným, kolegům. Terminologický rozsah, tj. rozsah přesné definice faktů, je rovněž klíčovou potřebou, neboť co nelze pojmenovat, nelze sledovat ani dále řešit. Potenciál pro další rozvoj souvisí se strukturou dané metody. Do jejího algoritmu musí být možnost vstoupit za účelem jeho rozšíření, zlepšení nebo propojení s dalšími potřebnými nástroji. Existuje zde analogie s oborem programování ve sféře IT (informačních technologií). Aktuálnost v sobě zahrnuje schopnost pojmenovat a vizualizovat aktuální problémy bezpečnosti v dané oblasti (například letectví nebo dopravě obecně). Řada nástrojů staršího data vzniku totiž tuto schopnost nemá, a problémy současné doby jsou při využití těchto nástrojů a metod v zásadě nezachytitelné, neviditelné. Dostatečná komplexnost a podrobnost metod je žádoucí pro možnost identifikace řetězce kořenových příčin problému v potřebné šíři.
V duchu uvedených zásad a srovnávacích kritérií lze pro vyšetřování dopravních nehod u HZS ČR doporučit některou z následujících tří až čtyř metod (PEAR nebo PEART, HFACS, GEMS) nebo v ideál­ním případě jejich kombinaci.
Metoda PEAR (People, Environment, Actions, Resources) je založena na strukturovaném popisu čtyř prvků, které utvářejí kontext nehody, tj. lidí, prostředí, akcí (vykonávaná aktivita) a zdrojů. U prvku „lidé“ se strukturované informace dělí do dalších čtyř skupin, a to: fyzické charakteristiky, fyziologické charakteristiky, psychologické charakteristiky a psychosociální charakteristiky. U prvku „prostředí“ pak nalezneme podskupiny: fyzikální prostředí a organizační prostředí. Každý z prvků charakterizuje množina přesně terminologicky definovaných informací. Jde o metodu, která je vynikajícím nástrojem pro účelový, přesně zacílený primární sběr a strukturování informací o nehodě. 
Autorství metody je připisováno doktoru Williamu B. Johnsonovi a Michaelu E. Maddoxovi, kteří tuto metodu představili v 90. letech 20. století [6].
Metoda PEART (People, Environment, Action, Resources, Time) představuje rozšíření původní metody PEAR (obr. 2), a to o velmi důležitý prvek „času“. Ačkoliv to není vždy na první pohled zřejmé, řada charakteristik nehod se vyvíjí v čase a tento vývoj má svou dynamiku s mnohdy širokou vazbou na kontext celé situace. Zavedení tohoto prvku do koncepčního základu modelu je pro proceduru vyšetřování jakýchkoliv mimořádných událostí, včetně leteckých nehod, velmi důležitým posunem vpřed. Myšlenka byla představena v roce 2016 [7].

Metoda HFACS (Human Factors Analysis and Classification System) je založena na konceptu modelu „Švýcarského sýru“ (Swiss Cheese Model), avšak ve značně rozpracovanější podobě na jednotlivých úrovních. Představuje tedy opět čtyřúrovňový model příčin selhání lidského faktoru dosahující až do hloubky funkčních struktur dané organizace, avšak každá úroveň je doplněna o přesně definované skupiny příčin, které ji charakterizují (obr. 3). Nejvyšší úroveň „organizačních vlivů“ je rozdělena do tří položek: organizační kultura, operační procesy a řízení zdrojů. Druhá úroveň „faktory supervize“ je rozdělena do čtyř položek: neadekvátní supervize, nevhodné plánování operací, selhání při nápravě známého problému a nekázeň supervizora. Třetí úroveň „předpoklady nebezpečného jednání“ je rozdělena do tří položek, přičemž každá z nich je pak rozvinuta dvěma až třemi podpoložkami: situační faktory (podpoložky: fyzikální prostředí; nástroje či technologie), personální faktory (podpoložky: komunikace, koordinace a plánování; připravenost k výkonu služby), kondice operátora (podpoložky: mentální stav; fyziologický stav; fyzické či mentální omezení). Čtvrtá úroveň „nebezpečné jednání“ je pak rozdělena do dvou položek, přičemž každá z nich je dále rozvinuta opět dvěma až třemi podpoložkami: chyby (podpoložky: chyby založené na rozhodnutí; chyby založené na dovednostech; chyby založené na nesprávném vnímání) a nekázně (podpoložky: rutinní; výjimečné). 
Vznikl tak velmi komplexní nástroj s velikým potenciálem k dalšímu rozvoji, s jehož pomocí je možné nejen identifikovat úroveň primárních selhání lidského činitele, ale také povahu těchto selhání. Je tedy možné sledovat i přesně pojmenovat řetězec kořenových příčin nehod v plné šíři napříč úrovněmi. S autorstvím této metody jsou spojována jména Scotta A. Shappella a Douglase A. Wiegmanna, kteří kompletní metodu představili v roce 2000 [8], [9].

Metoda GEMS (The Generic Error Modeling System) představuje koncept tří druhů aktivit lidského činitele profesora Jens Rasmussena doplněného v roce 1990 profesorem Jamesem Reasonem o tři mechanismy chyb lidského činitele: 
uklouznutí (slips) – selhání pozornosti; omyly (lapses) – selhání paměti; a chyby (mistakes) – chyby a nekázně založené na vědomém chování. Klasifikace chyb a jejich příčin (obr. 4) se tak stává komplexnější a umožňuje přesněji identifikovat kořenové příčiny těchto selhání. Stejně tak může sloužit jako kvalitní vodítko při tvorbě budoucích preventivních opatření [4].

Základní principy práce s modely lidských faktorů u dopravních nehod
Princip práce s modely lidských faktorů u dopravních nehod lze stručně popsat v následujících třech bodech:

1. Systematický sběr dat a informací o dopravní nehodě (pro tuto část je ideální nechat se inspirovat položkami modelu PEAR nebo PEART, které pomohou vyšetřovateli získat komplexní informační základ pro analýzu průběhu mimořádné události).
2. Analýza informací o dopravní nehodě (pro tuto část je ideální využít model HFACS, kde je možné si označit prvky, jež se v řetězci příčin dané dopravní nehody aktivně vyskytují, označit například také pořadí jejich aktivace a vygenerovat skutečný kompletní řetězec příčin, které k mimořádné události vedly, a to i v časové posloupnosti na časové ose).
3. Upřesnění druhu chyby nebo nekázně, které se posádka požárního automobilu dopustila (pro tuto část je ideální využít klasifikační škálu modelu GEMS, která může posléze pomoci lépe identifikovat skutečný zdroj daného pochybení nebo nekázně).

   
Z potřeb soudobé praxe vyšetřování příčin zejména leteckých nehod vyplývá, že neexistuje dosud metoda, která by univerzálně pokryla všechny potřeby procesu vyšetřování příčin pochybení lidského činitele. Je proto nutné metody podle potřeby vzájemně kombinovat a doplňovat specializovanými nástroji, dokud nejsou zodpovězeny všechny klíčové otázky vyšetřovatelů. V současné době se ukazuje, že jednu z výhodných kombinací pro prostředí nejen letových osádek představují vyšetřovací metody PEART, HFACS a GEMS, které mohou být podle potřeby doplněny dalšími vyšetřovacími nástroji. Algoritmy těchto metod jsou velmi komplexní a mají potenciál pro další flexibilní rozvoj.
Jejich nejsilnější stránkou je možnost pojmenovat a vizualizovat řetězce příčin vysoce aktuálních problémů současné bezpečnosti v dopravě, kterými jsou zejména: životospráva, fyzická únava, psychická únava (včetně tzv. syndromu vyhoření) a duševní omezení (na první pohled často skryté psychopatologické jevy) operátorů (pilotů, řidičů atd.).

Závěr
Výkonnost člověka začínají čím dál silněji ovlivňovat faktory pracovního prostředí (někdy nazývané též „organizační faktory“), se kterými je dnes člověk již téměř nepřetržitě spjat komunikačními technologiemi. Stává se tak výrazně citlivějším na veškeré vady a nedokonalosti systému organizace, v níž se pohybuje oproti dobám minulým. Proto se vyšetřovací a analytické metody v posledních 25 letech zdokonalují a prohlubují právě tímto směrem (viz například model HFACS). Podchycení takto složitých systémů však není jednoduché a vyžaduje si to rozsáhlou mezioborovou spolupráci. Proto je dnes k vyšetřování potřebná zpravidla kombinace metod (nástrojů) s prioritou na maximální přehlednost, názornost, komplexnost, jednoduchost a terminologickou přesnost i srozumitelnost výsledků. Inspiraci pro takovýto budoucí záměr lze čerpat například z uvedených informací tohoto článku.

doc. Ing. Ondřej ZAVILA, Ph.D., VŠB-TU Ostrava,
foto archiv autora

K historii vzniku studentského bezpečnostního projektu „Moje bezpečná rodina“ (s podtitulem Nouzový plán rodiny) je možné sdělit, že jeho zaměření, obsah a zavedení do praxe vysokých škol uvedl dlouholetý vysokoškolský pedagog Ing. Bohuslav Svoboda, CSc., v roce 2010. Z původně jedné vysoké školy se tento studentský bezpečnostní projekt rozšířil na několik dalších. V současné době je možné konstatovat, že je úspěšně realizován na vysokých školách, a to jak v Čechách, tak i na Moravě.
Rizika a hrozby jsou velice proměnlivé. Navzájem se kombinují. Proto je rozšiřování znalostí a sdílení bezpečnostních informací naprostou nutností. Z proměnlivosti charakteristiky rizika a hrozby lze shledat, že četnost informací, návodů a postupů nebude nikdy dostačující. Jejich opakováním, pro někoho známých, nebo neznámých návodů a postupů, se případné použití stává součástí povědomí jednotlivce i rodiny.
Z poznatků negativních dopadů mimořádných událostí (MU) a krizových situací (KS) na obyvatelstvo vyplývá, že tam, kde se tyto nepříznivé MU několikrát opakovaly, byla konkrétními osobami přijímána různá opatření na zmírnění či minimalizaci dalších příštích negativních dopadů. Jedním z takových prostředků může být i projekt „Moje bezpečná rodina“. Takový projekt (plán) lze vypracovat v klidu za předpokladu získání potřebných bezpečnostních informací, ideálně jako týmové dílo celé rodiny, případně s aktivním zapojením členů rodiny včetně dětí.
Rozhodně bychom se měli řídit heslem „Štěstí přeje připraveným“, které bylo publikováno v bývalém Československu již v roce 1937 v odborném dobovém tisku.
Tento příspěvek má rozproudit širokou veřejnou diskusi o všeobecné potřebě přípravy jednoduchého bezpečnostního (nouzového) plánu „Moje bezpečná rodina“, a to nejen na vysokých školách. Také si klade za cíl poskytnout „návod k následování“ na jiných vysokých školách v České republice (ČR), případně i na Slovensku.

Současné klady a zápory
Z rozboru dostupných informací o ochraně obyvatelstva (OO), která byla realizována pod různými názvy, v různých historických obdobích i v současnosti, lze vyvodit některé klady a zápory. Například na jednom akademickém pracovišti byla provedena analýza, hodnocení a diskuse již zpracovaných bezpečnostních projektů studentů „Bezpečná rodina“, kdy každý student zpracovával tento bezpečnostní projekt pro svou rodinu v místě trvalého bydliště.

Klady

• úkoly ochrany obyvatelstva vycházely a vycházejí z daného stupně poznání možných bezpečnostních rizik (MU a KS) ohrožujících lidskou společnost a konkrétně každou jednotlivou rodinu,
• právními předpisy byly a jsou vytvářeny základní předpoklady pro plnění úkolů OO, které v sobě zahrnují prvky organizační struktury, vědecko-výzkumné činnosti, učebně-výcvikové základny (problematika bezpečnosti byla zařazena do výuky škol všech stupňů), materiálně-technického a finančního zabezpečení, vnitřní i mezinárodní spolupráce apod., 
• zvláštní místo můžeme přisoudit posílení Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2021, kde je právem položen značný důraz právě na připravenost obyvatelstva na MU a KS,
• pozitivně jsou hodnoceny tzv. dny integrovaného záchranného systému, případně zvláštní přednášky jak na základních, středních a středních odborných školách, tak také příprava učitelů, kteří bezpečnostní problematiku na školách vyučují.

Zápory

• legislativně není dosud dořešena proklamovaná organizovaná příprava obyvatelstva v rámci přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci (účast, rozvrh, obsah, znalosti, dovednosti a návyky), 
• v rámci přípravy obyvatelstva jsou pouze poskytovány informace; formy a možnosti získávání znalostí, dovedností a návyků jsou nabízeny v omezené míře,
• dosahované výsledky po roce 2002 neodpovídaly a ani v současné době neodpovídají tomu, jak byly a jsou úkoly ochrany obyvatelstva formulovány v jednotlivých koncepcích ochrany obyvatelstva (2002, 2008, 2013 a 2021) i právních normách v důsledku nedostatečného finančního zabezpečení,
• v řadě případů je nízká motivace příslušných pedagogů k výuce žáků a studentů v oblasti „Ochrana člověka při mimořádných událostech“ včetně nedostatečné odborné připravenosti zainteresovaných pracovníků. 

   
Zejména nedořešenou legislativou a vlivem nedostatečného financování nelze dosáhnout vytyčeného cíle – vytvoření funkčního systému výchovy a vzdělávání obyvatelstva v ČR, prostupujícího napříč všemi stupni veřejné správy s nezastupitelnou úlohou soukromého sektoru, ve kterém by měly být přiměřeně zahrnuty také všechny skupiny obyvatelstva (děti v předškolních zařízeních, žáci základních škol, studenti středních a středních odborných škol, studenti vysokých škol, obyvatelstvo v produktivním věku, senioři, postižené osoby apod.).
Jedním z těchto opatření může být i dnes již osvědčený bezpečnostní projekt „Moje bezpečná rodina“ nebo také jinými slovy „Nouzový plán rodiny“. Možná varianta takového plánu je obsahem tohoto příspěvku.

Zásady osobní a rodinné připravenosti
Dobrá připravenost jednotlivců i celých rodin na MU a KS vyžaduje následující obecný postup:

• získat dostatečné znalosti z problematiky ochrany obyvatelstva, 
• znalosti lze ideálně získat na obecním úřadu v místě bydliště nebo z webových stránek,
• mít základní technické vybavení (např. připravené osobní ochranné prostředky a pomůcky jednotlivce, připravené /předbalené/ evakuační zavazadlo atd.),
• provést praktický nácvik (výcvik) jednotlivců i členů rodiny jako celku (k získání potřebných dovedností a návyků),
• opakovaně ve vhodných intervalech provádět další nácvik jednotlivců i členů rodiny,
• systematicky a pravidelně prověřovat získané znalosti, praktické dovednosti a návyky.

Získané obecné a místní bezpečnostní informace jsou hlavní a základní znalostí a vytváří počáteční stadium přípravy jednotlivce a rodiny na řešení MU a KS. Odborné bezpečnostní znalosti však nestačí a proces musí pokračovat v získávání nezbytných praktických dovedností a případně i potřebných návyků. 
V úvahu připadá hlavně svépomoc, která je nezbytně nutná v prvních a kritických momentech po vzniku MU až do doby, než se do ohroženého prostoru dostanou složky integrovaného záchranného systému. Tato velmi krizová doba může obecně trvat 10 až 15 minut a může se v ní skutečně rozhodovat o životě a smrti postižených osob.

Získávání a následné upevnění osobních nebo skupinových dovedností a trvalých návyků je složitější a náročnější, než je naučení se potřebným znalostem (informacím). Získávání dovedností a návyků je tedy především otázkou času a opakovaných nácviků.
Připravenost jednotlivce je základem přípravy celé rodiny. To ale neznamená, že připravenost rodiny je až druhořadá. Připravenost jednotlivce je však předpokladem pro připravenost celé rodiny. Je známým faktem, že nejlepší zkušeností, ať kladnou, či zápornou, je zkušenost vlastní. Dá se říci, že mnoho osob, ať postižených MU či nezúčastněných, si uvědomuje mnohá rizika až po MU, což bývá zpravidla pozdě. Jedinec i rodina se mohou předem dobře připravit na možné nepříznivé MU a KS především v místě jejich trvalého pobytu. Je jasné, že se zaměření každé rodiny na připravenost bude lišit podle možnosti vzniku MU v místě trvalého pobytu. To však vyžaduje osobní zájem jedince i rodiny o danou problematiku.

doc. Ing. Otakar Jiří MIKA, CSc., foto archiv autora a MV-generálního ředitelství HZS ČR

Hasiči ze stanice ve Valašském Meziříčí se již několik let účastní projektu s názvem „S Valaškou podle pravidel“, jenž je zaměřen na bezpečnost silničního provozu. Program je rozdělen na tři samostatné části, které se realizují v měsících únor a březen, a to v zámku Žerotínů, na základních školách a na náměstí ve Valašském Meziříčí.

První část se uskutečňuje v zámku Žerotínů formou dvoudenní besedy s žáky druhých, čtvrtých, šestých a osmých ročníků základních škol z Valašského Meziříčí a okolních obcí. Součástí setkání je promítání krátkých naučných filmů, jejichž cílem je dětem přiblížit pravidla silničního provozu způsobem, který zřetelně poukazuje na žádoucí chování při pohybu v provozu na komunikacích. Stejně tak jsou ve snímku patrné i chyby a možné důsledky. V rámci besedy probíhá také výklad k jednotlivým tématům, který je obohacen o diskuzi s odborníky z řad zástupců HZS Zlínského kraje, Policie České republiky, anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) místní nemocnice a BESIPu. V minulých letech se setkání zúčastnili automobiloví závodníci Silvestr Mikuláštík a Jaroslav Pešl spolu se známými osobnostmi Olgou Lounovou, Davidem Suchařípou a Lukášem Langmajerem, kteří mají se závoděním také osobní zkušenosti, o něž se s dětmi podělili. Praktickou část pak žákům zprostředkují příslušníci HZS Zlínského kraje a zdravotní sestry z ARO. Ti si pro ně přichystají ukázku hasičské a zdravotnické techniky, prezentaci základních informací a pojmů, jako jsou tísňová telefonní čísla na jednotlivé složky integrovaného záchranného systému, rady, jak komunikovat s krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS) a co dělat, než na místo nehody dorazí záchranné složky. Dále jsou zde připraveny různé letáky a prospekty na tato témata, reflexní pásky a pro ty nejmenší pak omalovánky. Smělejší zájemci si mohou vyzkoušet masáž srdce na připravené figuríně a dozvědět se spoustu důležitých informací o záchraně lidského života. 



Závod Valašská rally
Další část projektu se realizuje na základních školách, jež se do projektů zapojují. Navštěvují je členové organizačního týmu Valašské rally, kteří s žáky testují znalosti získané z uspořádané besedy formou písemných testů, jejichž témata se každý rok liší. Mezi zjišťovanými informacemi je například povinná cyklistická výbava, přednost v jízdě, základy první pomoci nebo dodržování pravidel na cyklostezkách. Děti by měly umět zvolit správné tísňové číslo, na které nahlásí dopravní nehodu, určit místo události a popsat, co se odehrálo (např. nahlásí počet zraněných osob, o jaký dopravní prostředek jde nebo zda z havarovaného vozidla nevytéká kapalina).
Závěrečná část projektu vždy probíhá na náměstí ve Valašském Meziříčí před startem automobilového závodu Valašská rally. Autoklub ČR pod vedením Jaromíra Tomaštíka, ředitele závodu Valašská rally, před samotným zahájením vyhlásí třídy a jednotlivce s nejlepšími výsledky v testech, kterým předá spolu se závodníky ceny. Jsou mezi nimi např. školní výlet pro celou třídu, uhrazené vstupné do zoologické zahrady či návštěva Galaxie ve Zlíně. Hlavní cena je udělena nejlepšímu jednotlivci, jenž byl při testování nejrychlejší a nejúspěšnější. Odměnou mu je možnost odstartovat závod Valašská rally. 
Závodníci ve svých vozech se na náměstí ve Valašském Meziříčí sjíždějí již dvě hodiny před startem a během této doby komunikují s veřejností. Tohoto času využívají hasiči a záchranná služba k předvedení ukázky z výkonu jejich profese. V posledním ročníku závodu šlo o simulaci srážky cyklisty s osobním automobilem. Hasič je v roli náhodného svědka dopravní nehody a zdravotník v roli operátora na KOPIS. Oba účastníci jsou vybaveni mikrofony a simulují průběh nahlášení události spolu s vhodným řešením dané situa­ce, aby diváci viděli, jak to má probíhat přímo u skutečné dopravní nehody.
Celá akce se setkává vždy s velkým zájmem diváků všech věkových skupin. Věříme, že je nejen zábavná, ale hlavně poučná a do budoucna přispěje k lepší osvětě při záchraně životů a zdraví v krizových situacích.

nprap. Ing. Anna HUBOVÁ, HZS Zlínského kraje,
foto archiv HZS Zlínského kraje