Požár domu "ze slámy"
s 6
Co stálo za úspěchem hasičů-lezců na mezinárodní soutěži GRIMPDAY 2022?
s 10
Monitorování radiační situace prostředky HZS ČR
s 14
Kontaminace hasební vody po zásahu LI-Baterií
s 18
Využití nástrojů STAMINA - Záchyt pacienta s velmi nebezpečnou nákazou
s 22
Moje bezpečná rodina, 2. část
s 25
49. setkání generálních ředitelů CO EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států
s 28
Lesní požáry v EU
s 30
Projekt Kartoňáci HZS Jihočeského kraje
s 32
Koncert k předsednictví České republiky radě EU
s 34

„Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje uvádí Kartoňáky!“ Tato věta projektu Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (HZS JčK) zněla celý minulý rok stanicí v Českých Budějovicích. Nyní se ozývá spolu s dětským smíchem ve všech multimediálních učebnách HZS JčK.

Co nebo kdo jsou Kartoňáci? Jde o výchovně-vzdělávací projekt v oblasti požární prevence, ochrany obyvatelstva (OO) a integrovaného záchranného systému (IZS) pro děti předškolního věku a pro malé školáky. Skvěle zapadá do tematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, nejlépe do předmětu náš svět. Jedná se maximálně o sedmiminutová videa vždy na konkrétní téma – požár domova, bezpečné koupání, bruslení, pouštění draka, linky tísňového volání, sirény, rozdělávání ohně v přírodě a pilotní seznamovací díl. Proč právě Kartoňáci? Protože jsou vyrobeni z kartonu, respektive z kousků krabic, jako jsou kulisy, loutky a všechny rekvizity.

Příprava Kartoňáků
V době distanční výuky, zavírání školských zařízení a zastavení exkurzí si na stanicích HZS JčK hasiči řekli, že je zapotřebí začít dělat preventivně výchovnou činnost jinak než dosud. A tak vznikli Kartoňáci. Příprava projektu nebyla vůbec snadná – vymyslet konkrétní témata, napsat scénáře pro jednotlivé díly, nakreslit kulisy ke každému dílu samostatně, vyrobit loutky, vymyslet vhodné a vtipné efekty, zvuky, sestříhat všechny díly, a to vše svépomocí. 
Každým dílem Kartoňáků provází dvě děti – Anička a Jenda. Anička už chodí do školy, je inteligentní, všechno ví a zná. Její mladší bratr Jenda navštěvuje ještě mateřskou školu a je ten, co se na všechno ptá a občas také zlobí. Postavičky z kartonu, jak známo, nemluví. Tudíž příslušníci HZS JčK zkoušeli namluvit Aničku a Jendu svými hlasy, ale nebylo to ono. Počáteční potíže, kdy se jim nepodařilo z hlasů čtyřicátníků udělat hlasy dětské, překonali a oslovili studenty třeboňského gymnázia Filipa Mráčka a Emu Lívanskou. Namlouvání jim šlo opravdu skvěle – holt ani hasiči nezvládnou všechno. 
Hotové scénáře nastudovali, případně si je ještě upravili k obrazu svému. Točilo se v domácím prostředí. O vtipné chvíle nebyla nouze – různé přeřeky a snaha je opravit, výbuchy smíchu, točení a létání s loutkami. Dále bylo zapotřebí vyrobit kulisy k jednotlivým dílům – každá je jiná, originální, aby zapadla do daného tématu – kulisu si nejdříve předkreslili a poté barevně vyladili. Stejně tak i oblékali Aničku a Jendu. Každý díl hasiči točili jednotlivě – od zkoušky až po ostrou verzi. Jediný, kdo mohl Kartoňáky připomínkovat, byl ředitel HZS JčK plk. Ing. Lubomír Bureš, protože tento projekt byl jeho nápad. Tvorba Kartoňáků zabrala zhruba devět měsíců a podíleli se na ní jak příslušníci z oddělení ochrany obyvatelstva, stavební prevence, tak dokumentarista HZS JčK. Zatím se podařilo dokončit osm dílů Kartoňáků. Již jsou připravena témata na druhou sérii (osm nových dílů), kterou příslušníci HZS JčK hodlají realizovat hned, jakmile to neodkladné služební povinnosti umožní. 

Propagace Kartoňáků
Od ledna letošního roku se HZS JčK začal intenzivně věnovat propagaci Kartoňáků. Jeho cílem bylo dostat Kartoňáky do všech mateřských škol a na první stupně základních škol v JčK. Materiál posílali spolu s průvodním dopisem ředitelům škol a mateřských škol přes odbory školství obcí s rozšířenou působností či přímo na školy. Kartoňáci jsou k dispozici na youtubovém kanále HZS JčK a na webových stránkách https://www.hzscr.cz/clanek/hasici-predstavuji-svoje-kartonaky.aspx. Bez médií by to samozřejmě nešlo – článek o Kartoňácích vyšel v Českobudějovickém deníku, Jindřichohradeckých listech a v novinách Právo. Dále jihočeští hasiči poskytli rozhovor Českému rozhlasu a Rádiu Blaník. Ovšem největší mediální zájem byl o dětské protagonisty. Ti hodnotí spolupráci s hasiči velmi pozitivně a těší se na druhou řadu Kartoňáků, které se podařilo distribuovat i do centra rehabilitace pro zdravotně postižené děti Arpidy a do soukromých školek a škol v JčK.


Během distribuce Kartoňáků do škol vyvstal další požadavek, s nímž hasiči nepočítali. Oslovila je Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené v Českých Budějovicích, která chtěla Kartoňáky využít jako výchovný materiál pro své žáky. Zhotovili tedy všechny díly nejen s mluveným hlasem, ale i s textem pro čtení.
Příslušníci HZS JčK doufají, že videa Kartoňáků jsou nadčasová. Snad se jim podařilo vytvořit preventivní nástroj, který bude mít pro dnešní děti význam třeba i na celý život, že si rady z videí zapamatují a vybaví si je třeba i ve vážných životních situacích. Svědčí o tom i kladné ohlasy pedagogů, kteří výchovný materiál v hodinách opakovaně používají. Ten, kdo bude Kartoňáky poslouchat opravdu pozorně, může zaslechnout nejenom štěkání, ale i ťapání tlapiček pejska Bertíka, který provází Aničku a Jendu skoro ve všech dílech.
HZS JčK si plně uvědomuje aktuálnost i důležitost preventivně výchovné činnosti v oblasti OO a požární ochrany. Dlouhodobě proto vyvíjí řadu aktivit, které zaměřením přímo působí na obyvatelstvo nebo podporují jeho přípravu na mimořádné události či krizové situace. Jednou z takových aktivit je právě projekt Kartoňáci.
Dlouhodobě je prioritou HZS JčK zlepšování přípravy a výuky obyvatelstva JčK v oblasti OO, požární ochrany a IZS. Zázemí a vybavení multimediálních učeben a hasičských koutků HZS JčK práci příslušníků výrazně zefektivňují a napomáhají k dosažení vytyčeného cíle, jímž je vytváření a rozvíjení podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před mimořádnými událostmi a pro poskytování pomoci v případě jejich vzniku. 

kpt. Mgr. Kamila MRÁČKOVÁ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje

U osoby, která se právě vrátila z exotické dovolené, došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu spojeného s vysokými horečkami, zvracením, průjmem a urputnou bolestí svalů a kloubů. Proto se rozhodla zavolat na linku 155. Takto nějak by mohla začínat situace, jež byla námětem součinnostního cvičení složek IZS, kterých se každoročně na území České republiky uskuteční několik. Toto bylo však specifické tím, že při něm byly použity i nástroje vyvinuté v rámci projektu STAMINA.

Mezinárodní evropský projekt STAMINA, jehož hlavním cílem je vytvořit systém predikce pandemických situací a jejich následného řízení v rámci Evropy i mimo ni, jsme představili v čísle 3/2022 časopisu 112. Tento projekt nyní vrcholí testováním jednotlivých nástrojů, které byly vyvinuty v jeho rámci a měly by sloužit především pro zvládnutí pandemické situace, jakou byla např. pandemie covidu-19, ale primárně se připravuje i na horší  situace. Pro testování byla připravena řada scénářů, na jejichž vzniku se významně podíleli i odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva (IOO), kteří úzce spolupracovali i s dalšími odborníky z tohoto odvětví.
Pod vedením organizačního týmu z IOO byl 21.června 2022 v Liberci připraven a odzkoušen scénář s podtitulem „Záchyt pacienta s velmi nebezpečnou nákazou“. Cvičení se účastnily jednotky Hasičského záchranného sboru (HZS) Libereckého kraje, které jsou zodpovědné především za dekontaminaci zasahujících a transportních prostředků, a výjezdové posádky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Libereckého kraje, konkrétně členové jejich biohazard týmu, kteří jsou schopni provádět předurčené činnosti i s použitím osobních ochranných pomůcek. Cvičení probíhalo v areálu Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem pracoviště Liberec (ZÚ), který poskytl nejen zázemí, ale i odborné zapojení, kdy simuloval roli orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ). V reálné situaci je pak ZÚ připraven k zajištění provedení závěrečné speciální ohniskové dezinfekce v místě ohniska nebezpečné nákazy na základě požadavku OOVZ.

Průběh cvičení
Cvičení spočívalo v simulaci situace, kdy je k pa­cientovi, který se vrátil z exotické dovolené a je u něj důvodné podezření na vysoce nakažlivou nemoc, povolán speciální tým ZZS určený pro zvládání těchto situací. Po vyšetření (saturace kyslíkem, tep, teplota) a vytěžení (anamnestický rozhovor) pacienta speciálním biohazard týmem liberecké ZZS, byl tento pacient umístěn do speciálního transportního izolačního prostředku (TIPO), jehož účelem je chránit vnější okolí před šířením nákazy. Po důkladné dekontaminaci, provedené příslušníky HZS Libereckého kraje, byl pak pacient převezen do specializovaného cílového zdravotnického zařízení, kterým je pro tyto situace Fakultní nemocnice Bulovka. Pro účely snadnější kontroly zdravotního stavu pacienta umístěného v TIPO byl využit nástroj SmartKo, vyvinutý v rámci projektu STAMINA. V podstatě šlo o speciální náramek, který monitoroval tělesnou teplotu, tep a saturaci krve kyslíkem a data přenášel do mobilní aplikace ZZS. Pomocí tohoto nástroje byl zdravotní stav pacienta sledován on-line po celou dobu transportu v TIPO až do přijetí k hospitalizaci ve speciálním zdravotnickém zařízení s adekvátním vybavením a patřičně vyškoleným personálem.
Během této fáze cvičení byl také otestován transportní izolační prostředek IsoArk N 36–7 od izraelské firmy Beth-El, který mezi své vybavení pro zvládání těchto situací zařadila liberecká ZZS. Po počátečních problémech, jakým způsobem vak s pacientem bez újmy na vybavení a na samotném pacientovi protáhnout dekontaminačním stanovištěm, byl objeven ještě jeden zásadnější problém. Během vlastní dekontaminace TIPO se zjistilo, že na vstupu čistého vzduchu pro pacienta se nachází pouze HEPA filtr, který však není schopen zachytit výpary Persterilu (činidlo pro likvidaci biologických agens) používaného pro dekontaminaci. Tento velmi účinný dezinfekční prostředek je ale ve vyšších koncentracích toxický i pro člověka. Během cvičení se používal Persteril o nízké koncentraci, takže figuranta neohrozil. Před případným oficiálním použitím bude ale potřeba vyřešit, jak HEPA filtr nahradit vhodným chemickým filtrem, schopným zachytit toxické výpary Persterilu.

Role orgánu ochrany veřejného zdraví
Součástí cvičení byla i následná koordinace všech složek jak HZS a ZZS Libereckého kraje, tak hlavně OOVZ, který při těchto událostech hraje velmi důležitou roli. Provádí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, stanovuje protiepidemická opatření a mimo jiné rozhoduje o nařízení karantény či izolace, kde byl opět prostor pro použití dalších nástrojů STAMINA. Pracovníci hygieny identifikovali osoby v blízkém kontaktu s osobou podezřelou na výskyt vysoce nakažlivé nemoci a nařídili jim izolaci či karanténu. Dvě osoby v karanténě rovněž obdržely zařízení SmartKo, aby byl nepřetržitě monitorován jejich zdravotní stav v průběhu karantény.
Poté, co zástupce OOVZ po dekontaminaci opustil nebezpečnou zónu, byl zdravotní stav osob v karanténě sledován vzdáleně se zapojením softwarových nástrojů STAMINY. Konkrétně Early Warning System (Systém včasného varování) a nástroj Common Operational Picture Tool (webová platforma pro přehled všech dat), které vyhodnocují zdravotnická data z hodinek SmartKo a automaticky zobrazují varování při zhoršení zdravotního stavu pacienta na základě předem zadaných volitelných parametrů. V reálné situaci by pak pracovníci OOVZ nebo jiná kompetentní osoba při zobrazení varování v systému kontaktovali osoby v karanténě, aby si varování ověřili, zda např. nedošlo pouze k sundání hodinek, a v případě potřeby podnikli další potřebné kroky k zajištění a ochrany zdraví pacienta.

Zhodnocení nástrojů STAMINA
„Testované přístroje mají velký potenciál v případě výskytu nebezpečného infekčního onemocnění jak na národní, tak i mezinárodní úrovni,“ hodnotí hlavní přednosti, ale i případné nedostatky testovaných nástrojů vyvinutých v rámci projektu hlavní koordinátorka Ing. Lenka Michalcová, Ph.D. „V případě jejich použití u orgánů ochrany veřejného zdraví dojde ke zlepšení a zrychlení předávání informací o pacientovi. Bude rychle navázána komunikace i s ostatními orgány a bude možné lépe sledovat dodržování rozhodnutí o karanténě nařízené OOVZ. Jejich nevýhodou je v současné době neprovázanost z hlediska spolehlivého předávání dat mezi sebou, ale i mezi ostatními nástroji, které v současnosti používají OOVZ v ČR. Toto negativum vychází z velkého množství nehomogenních dat v rámci celé EU, jež je potřeba sledovat, a postupně se musí začleňovat do nástrojů. Proto vývoj těchto softwarů potrvá déle.“ 
Nástroje STAMINA umožní pracovníkům OOVZ kontrolu případných kontaktů pacienta s podezřením na VNN bez nutnosti fyzické přítomnosti,“ navazuje Jakub Meloun, reprezentující ZÚ, respektive OOVZ. „V případě většího počtu takových kontaktů – osob není v silách omezeného počtu pracovníků OOVZ zajistit úplnou kontrolu nad zdravotním stavem osob i jejich pohybem. V případě zásahu s podezřením na výskyt VNN pak bývá nejkomplikovanější právě kontrola osob, které byly v kontaktu se suspektním jednotlivcem. Pokud využijeme nástrojů projektu STAMINA, lze kontrolu nad stavem osob v kontaktu výrazně zjednodušit a zefektivnit. Využití automatických výstupů nástrojů STAMINA tedy výrazně zjednoduší a zrychlí reakci hygienické kontroly a případného zdravotnického zásahu v situaci, kdy dojde ke zhoršení zdravotního stavu osoby v kontaktu.“

Jak dál?
I přes zjištění některých popsaných problémů a nedostatků při používání nástrojů projektu STAMINA, které budou muset být pro jejich případné budoucí využití v praxi v rámci dalšího vývoje ještě odstraněny, bylo cvičení celkově zhodnoceno jako úspěšné. „?Největší potenciál využití těchto nástrojů bude hlavně u vysoce patogenních agens, které mohou být do naší republiky zavlečeny, a bude potřeba data o pacientech sledovat nejen na národní úrovni, ale bude nutné je sdílet i na úrovni mezinárodní. Zde je velký potenciál, který usnadní toto sdílení a přehled o nemocných v rámci Evropské unie a dalších partnerských států,“ uzavírá Michalcová.
Nutno dodat, že se neotestovaly jen nástroje projektu STAMINA, ale po delší pauze se opět uskutečnilo praktické součinnostní cvičení složek IZS Libereckého kraje, což bylo všemi rovněž velmi kladně hodnoceno, a akce přispěla k posílení vazeb a kontaktů mezi základními složkami IZS. 
Více informací o projektu lze najít na https://stamina-project.eu/ .

kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině bylo rozhodnuto po dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o preventivním monitorování radiační situace na území České republiky silami a prostředky Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR). Důvodem bylo možné ohrožení jaderných elektráren na území Ukrajiny (1), a to zejména Černobylské jaderné elektrárny (2) a Záporožské jaderné elektrárny (3) probíhajícím konfliktem.

Cílem je získat detailní pohled na radiační situaci na území ČR a včas detekovat případné zasažení jejího území radioaktivními látkami. Monitorování silami a prostředky HZS ČR významným způsobem doplňuje stacionární měřicí body sítě SÚJB MonRaS – Monitorování radiační situace (4). Ta obsahuje přibližně 160 bodů, přičemž většina z nich je soustředěna v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. Měřicí body HZS ČR ji doplňují o dalších 251 bodů. Navíc na bodech umístěných na stanicích HZS ČR je vždy přítomen na směně příslušník (24/7/365) schopný obsluhovat radiometry, který v případě výpadku síťového spojení může naměřené hodnoty hlásit náhradními spojovými prostředky.

Měření, shromažďování dat a jejich předběžné vyhodnocení
Měření se provádí každý den na stanicích HZS ČR v 8.00 hodin a ve všední dny i v chemických laboratořích HZS ČR v 8.00 hodin na stejném místě, jež je pro každou stanici nebo chemickou laboratoř předem vytipované. Měří se dávkový příkon pomocí ručních radiometrů DC-3E-98 (5). Pro potřeby zpracování dat je dávkový příkon považován za totožný s příkonem dávkového ekvivalentu. Do 9.00 hodin jsou data z území kraje shromážděna na krajských operačních a informačních střediscích HZS ČR (KOPIS) a do 10.00 hodin pak centrálně shromážděna na Národním operačním a informačním středisku (NOPIS).
Zde každý den probíhá předběžné vyhodnocení dat, které má za cíl nalézt hrubé chyby v datech, jako nesprávné čtení z přístroje či špatný formát zaznamenaných údajů. 
V případě, že jde o hraniční hodnoty či hodnoty vybočující z hodnot pozadí běžného na území ČR, přibližně 0,3 ?Sv/h, je KOPIS daného HZS kraje vyzván k provedení kontroly změřené hodnoty. Je-li daná hodnota naměřena opakovaně,  je na místo povolána územně příslušná chemická laboratoř HZS ČR k ověření správnosti provedení měření a přeměření zjištěné hodnoty.

Vyhodnocování dat
Podle stupně závažnosti aktuální bezpečnostní situace probíhá následné vyhodnocení naměřených dat buď každý den v týdnu, anebo pouze v pracovních dnech. 
Vyhodnocení sestává z kontroly dat, sloučení dat od jednotlivých HZS krajů a tvorby grafů a map, které zachycují radiační situaci v přehledné a srozumitelné formě.

Obr.1 Histogram naměřených hodnot
Prvním z generovaných přehledů je histogram naměřených hodnot (obr. 1). Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu (6). Tento graf umožňuje rychle detekovat hodnoty nad úrovní běžného pozadí, nepřirozené rozložení naměřených hodnot, jež by vybočovalo z přibližné Gaussovy křivky, a podává souhrnný přehled o radiační situaci. Šířka intervalů (tříd) a také jejich počet jsou automaticky řízeny charakterem naměřených dat. Při dělení do tříd se vychází z šířek intervalů získaných podle Sturgesova a Freedmanova 
- Diaconisova pravidla. Je tak zaručen co nejlepší popis naměřených dat histogramem při jejich automatickém zpracování (7) oproti dělení hodnot do předem definovaných tříd. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka může výrazně snížit informační hodnotu histogramu.

Obr.2 Paretův diagram naměřených hodnot
Tomuto grafu je velmi podobný Paretův diagram (8) naměřených hodnot (obr. 2). Používá se k znázornění důležitosti jednotlivých kategorií. Je to typ grafu, který je kombinací sloupcového a čárového grafu. Sloupce znázorňující četnost pro jednotlivé kategorie jsou seřazeny podle velikosti (nejvyšší sloupec vlevo, nejnižší vpravo) a čára představuje kumulativní četnost. To znamená, že čára začíná na prvním sloupci a každý další její bod je zvýšen oproti předchozí hodnotě o hodnotu odpovídající kategorii, ke které náleží, tedy nad kterou je zobrazen v grafu. Tak čára ukazuje kumulaci (zde součet) hodnot aktuální kategorie a kategorií, které jsou vlevo od ní. Kumulativní četnost bývá vyjádřena v procentech. Hodnoty procent jsou potom druhou stupnicí na vertikální ose grafu. Na obr. 2 je pro přehlednost tento diagram rozdělen do dvou grafů. 

Obr 3. Prostorové rozložení měřicích bodů s vyznačením naměřených hodnot
Další z možností, jak vizualizovat naměřená data, je formou map (obr. 3) s využitím prostorových informací o naměřených datech, neboť každé měření je doprovázeno údajem o poloze na zemském povrchu, ke kterému je vztaženo, poloze stanice HZS ČR nebo chemické laboratoře HZS ČR. 
Pro potřeby odhadu účinků ionizujícího záření na obyvatelstvo, nebo zasahující jednotky však není příliš výhodné pracovat s naměřenými hodnotami ve formě bodové vrstvy, ale je třeba provést prostorovou interpolaci, aby bylo možné kvalifikovaně odhadnout hodnotu ekvivalentu dávkového příkonu v kterémkoli bodě na území České republiky (obr. 4). 

Obr. 4 Prostorová interpolace naměřených hodnot pomocí Thiessenových polygonů
Existuje řada pokročilých metod, jak tuto interpolaci provést (9). Nejjednodušší z nich je metoda Thiessenových polygonů. Tento matematický postup je znám pod řadou názvů, například Voronojovy nebo Voroného polygony, teselace anebo dekompozice, Dirichletova teselace anebo Wignerovy–Seitzovy buňky (10, 11), neboť je pro svoji jednoduchost a přímočarost používán i v řadě navzájem  velmi vzdálených oborů. 
Samotná myšlenka dělení plochy pomocí Thiessenových polygonů vycházející ze zadané množiny bodů se objevila již roku 1644 v díle 
Reného Descarta. Ten se zabýval uspořádáním hmoty ve sluneční soustavě.
Při prostorové interpolaci pomocí Thiessenových polygonů je hodnota v daném bodě, v němž neproběhlo měření, totožná s hodnotou v měřeném bodě, který je k tomuto bodu nejbližší. Území ČR proto bylo rozděleno na základě měřicích bodů pomocí Thiessenových polygonů tak, že všechny body oblasti uvnitř daného polygonu jsou ke generujícímu měřenému bodu blíže než  ke kterémukoli jinému měřicímu bodu. Následně je ke každému polygonu přiřazena hodnota příkonu dávkového ekvivalentu podle hodnoty zjištěné v příslušném měřicím bodě. 
Takto provedená prostorová interpolace umožňuje snadno určit obdržený dávkový ekvivalent při průjezdu nebo průchodu napříč polygony s různými příkony dávkového ekvivalentu či určit obdrženou dávku v oblastech mimo měřicí body. Výsledky získané prostorovou interpolací naměřených dat tak mohou sloužit jako jeden z důležitých podkladů pro kvalifikované rozhodování bezprostředně se týkající ochrany života a zdraví obyvatelstva a zasahujících jednotek.
Vedle map a grafů zachycujících aktuální radiační situaci je též vytvářen i stručný záznam o zpracování dat, který obsahuje v textové formě nejdůležitější charakteristiky zpracovávaného datového souboru:
1.    počet měřicích bodů v jednotlivých krajích, 
2.    počet neaktivních měřicích bodů,
3.    počet měřicích bodů s nulovou hodnotou,
4.    počet měřicích bodů nad prahovou úrovní 0,4 µSv/h,
5.    statistický souhrn dat, jako je maximální a minimální hodnota a aritmetický průměr.

Nástroje pro zpracování dat
Pro zpracování dat byl použit program vytvořený na odboru komunikačních a informačních systémů MV-generálního ředitelství HZS ČR původně sloužící ke zpracování map a grafů pro Statistickou ročenku HZS ČR a postupně i pro další statistické materiály, který byl velmi rychle přizpůsoben pro zpracování dat popisujících radiační situaci na území ČR. Program je vytvořen v jazyce Python 3 a využívá pro svoji práci bohatství knihoven dostupných pro tento jazyk. Pro zpracování dat využívá knihovny NumPy (12), Pandas (13) a Geopandas (14). Pro tvorbu map knihovnu ArcPy (15) a pro tvorbu grafů knihovnu Matplotlib (16). 

Závěr
Do 9. září 2022 nebyla detekována hodnota, která by překračovala maximální úroveň intervalu běžného pozadí na území ČR, který činí 0,05 až 0,3 μSv/h.
Výsledky vyhodnocení radiační situace prostředky HZS ČR jsou pravidelně předkládány vedení HZS ČR a SÚJB jako jeden z podkladů pro rozhodování. 
V případě potřeby je možné pro prostorovou interpolaci naměřených hodnot nasadit i další pokročilejší algoritmy, které by přinesly lepší odhad radiační situace na území ČR (17). Do budoucna je plánován další rozvoj použitého programového vybavení zaměřený na zvýšení jeho přenositelnosti a rozšiřitelnosti tak, aby bylo možné pružně reagovat na bezpečnostní rizika, která přináší současná turbulentní bezpečnostní situace ve světě. Také se intenzivně zvažuje úprava programu pro paralelní běh jednotlivých dílčích úloh, která by umožnila plně využít současných možností výpočetní techniky a zároveň výrazně zrychlila běh použitého programu, čímž by poskytla odpovídající výstup v ještě kratší době než dnes. 

kpt. Ing. Pavel ŠPULÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR, grafy a mapy archiv autora

Použitá literatura
1.Jaderná energetika na Ukrajině. (26. července 2022). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_energetika_na_Ukrajin%C4%9B.
2.Černobylská jaderná elektrárna. (29. srpna 2022). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna.
3.Záporožská jaderná elektrárna. (2. září 2022). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna.
4.MonRaS – Monitorování radiační situace. (3. září 2022). SÚJB. Dostupné on line na: https://www.sujb.cz/aplikace/monras.
5.Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 38 ze dne 4. listopadu 2011, kterým se stanoví zásady provozu hlásičů radiace Hasičského záchranného sboru České republiky a zjišťování radiační situace v místech jejich instalace. (4. listopadu 2011). HZS ČR. Dostupné on line na: https://www.hzscr.cz/clanek/predpisy-994648.aspx.
6.Histogram. (17. března 2022). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Histogram.
7.numpy.histogram_bin_edges. (8. srpna 2021). NumPy. Dostupné on line na: https://numpy.org/doc/stable/reference/generated/numpy.histogram_bin_edges.html#numpy.histogram_bin_edges.
8.Paretův diagram. (8. srpna 2021). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paret%C5%AFv_diagram.
9.LLOYD, Christopher D. Spatial data analysis: an introduction for GIS users. New York: Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-955432-4.
10.Voroného diagram. (3. srpna 2021). Wikipedie. Dostupné on line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Voron%C3%A9ho_diagram.
11.CSACHOVÁ, Lucia, VORÁČOVÁ, Šárka, ed. Atlas geometrie: geometrie krásná a užitečná. Praha: Academia, 2012. Atlas (Academia). ISBN 978-80-200-1575-4.
12.NumPy – The fundamental package for scientific computing with Python. (8. září 2021). NumPy. Dostupné on line na: https://numpy.org/.
13.Pandas – Python Data Analysis Library. (8. září 2021). Pandas. Dostupné on line na: https://pandas.pydata.org/.
14.GeoPandas. (8. září 2021). GeoPandas. Dostupné on line na: https://geopandas.org/en/stable/.
15.What is ArcPy? – ArcGIS Pro. (8. září 2021). ArcGIS Pro. Dostupné on line na: https://pro.arcgis.com/en/pro-app/2.8/arcpy/get-started/what-is-arcpy-.htm.
16.Matplotlib – Visualization with Python. (8. září 2021). Matplotlib. Dostupné on line na: https://matplotlib.org/. 
17.An overview of the Interpolation toolset. (8. září 2022). ArcGIS Pro. Dostupné on line na: https://pro.arcgis.com/en/pro-app/2.8/tool-reference/spatial-analyst/an-overview-of-the-interpolation-tools.htm.
 

Lithium-iontové baterie se používají v řadě různých zařízení – od mobilních telefonů, přes notebooky až po elektromobily. Jejich počet narůstá a v nejbližších letech tomu nebude jinak. V souvislosti s tím se ale také zvyšuje nebezpečí vzniku požáru, a proto je nutné řešit postup hašení. Na základě pokynů výrobců pro efektivní zásah je jedním ze stanovených postupů ponoření baterie do velkého objemu vody. 

Obr.1 Baterie Bobcat	Obr.2 Patro baterie Bobcat

Typickým příkladem může být ponoření elektromobilu do hasebního kontejneru s vodou či ponoření elektrokoloběžky (či její části) do sudu s vodou. Cílem zkoušek Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) bylo ověřit míru kontaminace vody v hasebním kontejneru, protože v případě překročení stanovených limitů by vyvstala potřeba likvidovat vodu odbornou firmou, což by stálo nemalé finanční prostředky.
Přestože je lithium-iontových baterií mnoho typů, pro účely zkoušek TÚPO jsme vybrali dvě nejvíce rozšířená konstrukční provedení baterií vyskytujících se v elektromobilech. Jde o baterie cylindrického typu, které jsou používané například u automobilů Tesla, a prizmatického typu používaného například u elektromobilů společnosti ŠKODA AUTO, a. s. Tyto dva typy se liší nejen tvarem baterií, ale i jejich složením, proto se očekávala rozdílná kontaminace vody.
Zkoušky TÚPO nebyly realizovány s elektromobily, ale pouze s částmi jejich baterií. Důvody, proč TÚPO neprovedl zkoušky s celými elektromobily, ale pouze s jejich částmi, jsou tři. Hlavním důvodem byly finanční náklady spojené s pořízením elektromobilů. Druhým důvodem byla organizační náročnost takovýchto zkoušek, protože by se musela zajistit nejen doprava elektromobilu na místo zkoušek, ale také doprava hasebního kontejneru, následná manipulace s elektromobilem a také hlídání kontejneru v místě zkoušek. A abychom dostali reprezentativní výsledky, bylo by potřeba tyto zkoušky buď provádět najednou s více elektromobily a hasebními kontejnery, nebo je provádět samostatně zkoušku po zkoušce, což by ale trvalo měsíce. Třetím důvodem bylo, že při reálných zkouškách zpravidla nedochází k úplné destrukci baterie, ale pouze k její části. Míra poškození baterie se tak liší případ od případu. Ruku v ruce s tím jde i kontaminace hasební vody, kdy v případě méně poškozené baterie můžete dostat výrazně příznivější výsledky, než by tomu bylo v případě úplné destrukce baterie. Z těchto důvodů TÚPO rozhodl provést zkoušky v laboratorním měřítku jen s částmi baterií a výsledky následně přepočetl na koncentrace odpovídající utopení elektromobilu v hasebním kontejneru. Protože se při zkouškách uvažovalo pouze o destrukci baterie, nebyla posuzována kontaminace z dalších prvků vozidla (např. olej, brzdová kapalina). 
Pro účely zkoušek s cylindrickými bateriemi byly použity jednotlivé monočlánky z dodané baterie od firmy Bobcat. Baterie (obr. 1) byla navržena např. pro využití u stavebních strojů, váží zhruba 70 kg, skládá se ze tří pater, přičemž každé patro obsahuje několik set cylindrických monočlánků (obr. 2). 
Pro účely zkoušek s prizmatickými bateriemi byly použity baterie dodané od společnosti ŠKODA AUTO, a. s. Prizmatická baterie (obr. 3) váží zhruba 650 kg a skládá se z dvanácti modulů, zkoušky jsme realizovali vždy s jedním modulem (obr. 4).   

Scénář zkoušek
U baterií cylindrického typu bylo připraveno pět vzorků, dva vzorky byly bez poškození ponořeny do lahví s demineralizovanou vodou vždy o objemu 1 500 ml. Tři vzorky baterií byly vystaveny hoření hořlavé kapaliny a vždy došlo k iniciaci samotné baterie. Každý vzorek tvořily čtyři cylindrické baterie (obr. 5). 
I tyto tři vzorky byly přibližně ve stejný čas vloženy do lahví s demineralizovanou vodou o objemu 1 500 ml. Z každé láhve byl následně do skleněných vzorkovnic odebrán 100ml vzorek pro analýzu v pravidelných intervalech po 24 hodinách, 48 hodinách, jednom týdnu a jednom měsíci.

Obr.6 Zkratovací souprava
U zkoušek s bateriemi prizmatického typu byly připraveny tři vzorky, jeden bez poškození a dva po hoření. Iniciace požáru byla provedena zkratovací soupravou (obr. 6). Protože se jednalo o velké vzorky, byly vloženy do dvousetlitrových sudů naplněných vždy 150 l demineralizované vody.
Ze zásobních sudů byl do skleněných vzorkovnic následně odebrán 100ml vzorek pro analýzu v pravidelných intervalech na začátku experimentu a následně po 24 hodinách, 48 hodinách, jednom týdnu a jednom měsíci. 
Další postup byl identický pro oba typy baterií. Odebrané vzorky kontaminovaných vod byly analyzovány Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT), protože má k dispozici přístroj na stanovení přítomnosti (kvalitativní analýza) a koncentrace (kvantitativní analýza) těžkých kovů ve vodách. Přístrojem ICP-OES Integra XL bylo nejprve analyzováno z hlediska kvality změřením přibližně 
80 prvků měřitelných ICP-OES a podle odezvy přístroje bylo poté vybráno 24 prvků přítomných ve většině měřených vzorků pro kvantitativní analýzu. Kromě toho se realizovala také doplňková měření na stanovení pH a oxidačně redukčního potenciálu roztoku.

Výsledky zkoušek
Výsledky analýz byly silně ovlivněny tím, zda došlo k destrukci baterie, či nikoli. Ve výluhu z baterií cylindrického typu byly u nespálených baterií vysoké koncentrace (v jednotkách mg/l) především u železa a niklu, o něco nižší koncentrace byly v případě draslíku, lithia a dalších prvků (obr. 7).
U spálených cylindrických baterií byla ve výluhu prokázána velmi vysoká koncentrace lithia (ve stovkách mg/l), vysoké koncentrace železa, fosforu, hliníku (v desítkách mg/l) a v jednotkách mg/l dalších prvků, jako jsou sodík, hořčík, nikl (obr. 8). 

V průběhu času docházelo ve výluzích spálených cylindrických baterií k nárůstu koncentrace lithia v čase, naopak u nespálených baterií byly koncentrace všech prvků víceméně konstantní. Výluh ze spálených baterií měl také silně zásadité pH, oxidačně redukční potenciál se z počátku blížil redukčním podmínkám, ale s přibývajícím časem se zvyšoval. Nespálené baterie měly pH výluhu neutrální až mírně kyselou a oxidačně redukční potenciál značil oxidační prostředí.
U prizmatických baterií byla ve výluhu z nespáleného modulu patrná velmi vysoká koncentrace lithia (ve stovkách mg/l) a vysoké koncentrace hliníku a mědi (jednotky až desítky mg/l) – obr. 9.
Spálené prizmatické baterie měly ve výluhu násobně vyšší koncentrace nejen lithia (stovky až tisíce mg/l), ale i hliníku (desítky až stovky mg/l), a vyšší byla koncentrace i dalších prvků – sodíku, draslíku a fosforu (jednotky až desítky mg/l) – obr. 10.
I v případě spálených prizmatických baterií docházelo ve výluhu k nárůstu koncentrace lithia v čase, u nespálené baterie (resp. modulu) koncentrace lithia kolísala, ale nerostla. Výluh ze spálených i nespálených prizmatických baterií měl zpočátku neutrální až mírně zásadité pH, které ale postupem času narůstalo. Oxidačně redukční potenciál jak u spálených, tak i u nespálených baterií odpovídal oxidačnímu prostředí a v průběhu času byl poměrně stabilní.

Přepočet výsledků na reálné podmínky
Pokud bychom chtěli zjistit míru kontaminace hasební vody po utopení elektrovozidla v kontejneru pro hašení, museli bychom udělat přepočet na objem vody v kontejneru. Kontejner má vnější rozměry přibližně 6,5 × 2,5 × 2,5 m. Vozidlo se ponoří do vodní lázně, přičemž není potřeba ponořit vozidlo celé, stačí, když jsou zatopeny trakční baterie. Pokud dojde k zatopení vozidla v kontejneru zhruba do výšky jednoho metru, lze odhadnout, že v kontejneru bude asi 16 m³ vody.
Pro auto, které by mělo přibližně 10 000 cylindrických monočlánků (pro představu Tesla S má 7 104 cylindrických monočlánků), by byly koncentrace výluhu asi čtvrtinové oproti uvedeným výsledkům baterií cylin­dric­kého typu. Přepočtené hodnoty by pro li­thi­um byly v desítkách až stovkách mg/l, pro železo, fosfor a hliník v řádu jednotek mg/l, přičemž obsahy dalších prvků (např. sodík, hořčík či nikl) by byly v řádu desetin jednotek mg/l.
Pro auto s prizmatickými bateriemi utopené v kontejneru by byly koncentrace ve výluhu zhruba desetinové oproti výsledkům baterií prizmatického typu, jak bylo uvedeno. Pro lithium by byly přepočtené hodnoty v desítkách až stovkách mg/l, pro měď a hliník v řádu jednotek mg/l.
Jak v případě vozidla s cylindrickými články, tak s prizmatickými bateriemi utopeného v kontejneru s vodou, jde o horní hranice hodnot koncentrací, protože v praxi nedochází k vyhoření/vybouchnutí všech cylindrických monočlánků, resp. modulů prizmatických baterií.

Závěr
Při porovnání hmotnostních koncentrací prvků s právními předpisy, konkrétně s nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že při nejhorším možném scénáři (de­struk­ce všech cylindrických monočlánků, resp. modulů v bateriích prizmatického typu) by došlo k překročení limitů. Nařízení vlády č. 401/2015 sice explicitně nestanovuje povolený obsah lithia, ale pro ostatní kovy se pohybuje v desetinách až jednotkách mg/l. K překročení koncentrací v případě hasební vody v kontejneru by v závislosti na míře poškození baterií docházelo také i u dalších prvků (např. sodík, hořčík či nikl). Co se týče koncentrace lithia, tak z pohledu zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se lithium nepovažuje za zvláště nebezpečný kov a při likvidaci hasební vody by mělo být postupováno tak, aby nedošlo k porušení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
Z několika důvodů (částečná destrukce baterie, vyplavení obsahu baterií při zásahu předcházejícímu utopení elektromobilu v hasebním kontejneru) lze očekávat, že v praxi budou koncentrace těžkých kovů ve výluhu výrazně příznivější, a likvidace hasební vody by tedy mohla probíhat prostým naředěním a následnou likvidací, jež by nevyžadovala součinnost firem, a která by tak v důsledku zbytečně nezvyšovala náklady hasičů.
Tuto hypotézu je ale potřeba potvrdit u prvních několika požárů elektromobilů utopených v kontejneru a teprve na základě analýz vody stanovit definitivní postup likvidace hasební vody v kontejneru. 

plk. Ing. Ondřej SUCHÝ, Ph.D., plk. Ing. Jan KARL, Technický ústav požární ochrany, foto archiv Technického ústavu požární ochrany