Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 12/2023
Ve středu 17. května 2023 v 18.26 hodin byl ohlášen požár prodejního a servisního střediska firmy HECHT MOTORS v Tehovci. V areálu firmy byl cítit zápach po požáru a na kamerách vidět v jedné z uzavřených místností dým. V hale bylo uskladněné velké množství elektrolytických baterií a další zboží. Postupně byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Hasiči-lezci z HZS KHK získali stříbrnou medaili na prestižní mezinárodní soutěži záchranných týmů Grimpday, která se konala ve Francii. Zkušenosti z mezinárodní soutěže pak stály za myšlenkou uspořádat v obdobném duchu přípravu pro hasiče ze svého kraje. V prosinci ukončí předsednictví Radě Evropské unie Španělsko. Jeho prioritou byla správa řízení rizik katastrof, a to zejména s ohledem na posílení systémů řízení, snížení rizika a zvýšení odolnosti na národní i regionální úrovni. Již v roce 2003 vznikla u HZS ČR psychologická služba, hasiči si tak připomněli její dvacetileté výročí. Při této příležitosti byla uspořádána konference, kt
- OBSAH č. 12/2023 ROČNÍKU XXII
- Mezinárodní zkušenosti jako inspirace pro odbornou přípravu hasičů-lezců v Královéhradeckém kraji
- Role CDS pro podporu získávání dat pomocí dronů
- Kontejner nouzového přežití se soupravou k následnému použití
- Španělské předsednictví Radě Evropské unie
OBSAH č. 12/2023 ROČNÍKU XXII
Dobrovolní hasiči převzali mimořádné ocenění za svoji činnost
s 6
Prezident Pavel předal Zlaté záchranářské kříže za rok 2022
s 8
Požár zahradního centra v Tehovci
s 10
Mezinárodní zkušenosti jako inspirace pro odbornou přípravu hasičů-lezců v Královéhradeckém kraji
s 14
Role CDS pro podporu získávání dat pomocí dronů
s 18
Kontejner nouzového přežití se soupravou k následnému použití
s 24
Španělské předsednictví Radě EU
s 26
Projektové dny s BESIPEM
s 28
Psychologická služba HZS ČR slaví 20 let
s 30
Mezinárodní zkušenosti jako inspirace pro odbornou přípravu hasičů-lezců v Královéhradeckém kraji
Hasičští lezci z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje (HZS HKK) zaznamenali v mezinárodním měřítku velký úspěch, kdy zaútočili na nejvyšší příčky soutěže záchranných týmů z celého světa a odvezli zpět do České republiky (ČR) stříbrnou medaili. Soutěž pak byla inspirací pro uspořádání speciální odborné přípravy pro hasiče se specializací na záchranu z výšky a nad volnou hloubkou (VVH) z Královéhradeckého kraje.
Široké uplatnění mají v celém zásahovém spektru HZS ČR lezecké skupiny, které jsou nasazovány k provedení speciálních činností ve VVH. Jedná se zejména o situace, kdy zásah jednotek požární ochrany vyžaduje činnosti nad rámec běžně vycvičeného hasiče, přitom je nutné použít nadstandardní prostředky a vybavení pro zásah ve VVH.
Královéhradecký kraj je specifický svou geografickou polohou. V regionu tak najdete horské oblasti, síť turistických tras protínají lesnaté a kopcovité, pro techniku hůře přístupné terény. Skalní města jsou pak oblíbeným cílem nejen turistů, ale také sportovních lezců. Ať je potřeba je zachránit v přírodní lokalitě, nebo ve výškových či průmyslových objektech, lezecké skupiny jsou připravené vyjet na pomoc ze stanic v Hradci Králové, Velkém Poříčí, Trutnově, Jičíně a Rychnově nad Kněžnou. HZS HKK navíc provozuje Učiliště požární ochrany ve Velkém Poříčí, kde se pořádají specializační kurzy v oblasti práce ve VVH, součástí je také speciální polygon pro tyto činnosti.
A že jsou hasiči-lezci z HZS HKK na špičkové úrovni, to dokazují nejen při samotných zásazích, ale i při dalších aktivitách, které podnikají v rámci nebo i nad rámec odborné přípravy. V letošním roce se nejprve tým z HZS HKK zúčastnil prestižní mezinárodní soutěže záchranných týmů Grimpday ve Francii, zkušenosti ze soutěže pak přenesl i do odborné přípravy mezi další kolegy. Uskutečnil se historicky první celokrajský výcvik záchrany osob v průmyslových a přírodních terénech.
Úspěch na Grimpday 2023
Prestižní mezinárodní soutěž záchranných týmů Grimpday se konala ve Francii ve městě Marseille a jeho okolí koncem května letošního roku. Skupina hasičů, kteří standardně působí na Učilišti požární ochrany ve Velkém Poříčí, na stanici v Hradci Králové a v Trutnově, ukázala, že tvrdý trénink se vyplácí. Hasiči dokázali, že mají mezi světovou špičkou specializující se na záchranu osob pomocí lanové techniky své místo.
V náročné soutěži záchranných týmů, která prověřuje nejen technické dovednosti, ale je náročná i po fyzické a teoretické stránce, čekala na účastníky řada rafinovaných úkolů. Tým z HZS HKK si z Francie odvezl v celkovém hodnocení skvělé druhé místo. Lepší byl už jen profesionální tým Peak Rescue z USA, třetí se umístili hasiči ze švýcarské Ženevy.
Mezi disciplínami byly například různé scénáře záchrany osob na 85 m vysoké přehradní hrázi, v akvaduktu, v lokalitě bývalého hornického městečka posloužila pro jeden ze scénářů již nevyužívaná těžební věž, záchrana probíhala i v šikmém terénu suťoviště. Jedním z úkolů bylo také přemístit na určitou vzdálenost přes překážku 250kg sud s explozivním materiálem. Při tom bylo potřeba postupovat kontrolovaně a bylo nutné si spočítat možnosti zátěže.
„Úkolů bylo celkem 12, ale nejsilnějším zážitkem pro nás byla královská disciplína, která se odehrála v přístavu v Marseille. Všech 24 týmů závodilo najednou na 80 m vysokém portálovém jeřábu. Naším úkolem bylo vystoupat v co nejkratším čase nahoru, vytáhnout všechen materiál včetně nosítek, zajistit figurantku, spustit ji v nosítkách dolů a nakonec se musel dostat dolů i celý tým se vším materiálem. I když už jsme byli místy fyzicky na pokraji sil, povedlo se nám zvládnout tento úkol nejrychleji ze všech týmů,“ popisuje mjr. Tomáš Saifrt, jeden z členů týmu a zároveň vedoucí Učiliště požární ochrany ve Velkém Poříčí.
Skupiny soutěžící na Grimpday jsou pětičlenné, dále má každý tým svého vlastního figuranta a pozorovatele (rozhodčího), který je přidělen k jednomu ze soupeřících týmů. Během čtyř závodních dnů absolvovali závodníci nejrůznější náročné a často velmi nápadité a pestré úkoly, pokaždé ale šlo o záchranu osob s využitím lanové techniky.
Soutěž znají hasiči z HZS HKK už zhruba 10 let, ovšem nejdříve se jejich účast jevila jako nemožná, natož pomyšlení na medailové pozice. V českých podmínkách se provádí záchrana systémem jednolanové techniky, ale na soutěži je vyžadována technika dvoulanová. Protože hasiči-lezci sledují trendy ve světě a sbírají nové zkušenosti, v loňském roce postavili nadějný tým, který se mohl soutěže zúčastnit. Loni brali hasiči na Grimpday páté místo, letos už to byly stupně vítězů se skvělým druhým místem.
Tým z HZS HKK závodil ve složení: hasiči-lezci Lukáš Němec, Tomáš Stehlík, Petr Urbanovský, Tomáš Saifrt a Lukáš Neklan (školitel a instruktor SINGING ROCK), Jana Vítová (figurant), Vojtěch Hrubý (rozhodčí).
Ze světa zpátky domů
Zkušenosti z mezinárodní soutěže pak stály za myšlenkou uspořádat v obdobném duchu přípravu pro hasiče z HZS HKK. V červnu 2023 se tak uskutečnil historicky první celokrajský několikadenní výcvik všech hasičů se specializací práce ve VVH podobného rozsahu. Dva dny, během kterých se intenzivně pracovalo na osmi stanovištích s náročnými modelovými situacemi, jedna velká stanová humanitární základna a bezmála stovka příslušníků napříč celým HZS HKK. Cvičilo se v lokalitách v Náchodě a v Adršpašsko-teplických skalách v okolí Teplic nad Metují.
Cílem bylo připravit modelové situace, které jsou sice náročné, ale odpovídají reálným scénářům a podmínkám, do kterých se mohou hasiči-lezci během zásahu dostat. „Připravili jsme celkem osm stanovišť v přírodních a průmyslových terénech, kde měl tým složený z hasičů-lezců a hasičů provést záchranu osob vždy pomocí lanové techniky. Navíc byl na každou disciplínu stanoven časový limit. Důležitou součástí byla vždy zpětná vazba, kterou dostal tým od pozorovatelů z řad našich instruktorů,“ popsal garant odborné přípravy kpt. Martin Špaček, který je zároveň hlavním krajským instruktorem pro práce ve VVH.
Připravené úkoly plnilo celkem devět hasičských týmů ze všech územních odborů HZS HKK (v každém týmu byli čtyři hasiči-lezci, dva hasiči a jeden příslušník jako figurant), na provedení dohlíželi rozhodčí z hlediska odborného využití lanové techniky, ale také z hlediska takticko-strategického řízení zásahu. Každý tým absolvoval denně čtyři fyzicky namáhavé disciplíny. Přitom mohli hasiči využívat jen předem připravené technické prostředky, často se pohybovali v nepřístupném terénu bez využití mobilní požární techniky.
Stanoviště v průmyslových terénech byla situována do objektu a okolí náchodské Tepny, další disciplíny plnily týmy kolem Teplic nad Metují a ve skalním městě na věži Járy Cimrmana, skalním masivu Společenské mrtvoly a pod rozhlednou Čáp. Detailní popis všech disciplín uvádíme níže v přehledu.
Důležitou součástí odborné přípravy bylo také vybudování humanitární základny, která sloužila jako zázemí pro téměř stovku všech účastníků a organizátorů odborné přípravy. O výstavbu a provoz zázemí se postarali příslušníci oddělení a pracovišť ochrany obyvatelstva a krizového řízení ředitelství a z jednotlivých územních odborů HZS HKK. Zároveň si tak vyzkoušeli, jak by podobná základna fungovala v případně rozsáhlé mimořádné události. Zázemí vyrostlo v areálu koupaliště v Teplicích nad Metují, vybavení bylo řešeno ve spolupráci se Skladovacím a opravárenským zařízením HZS ČR. Velké poděkování za spolupráci při zajištění základny patří městu Teplice nad Metují. O pitný režim pak bylo postaráno díky místnímu dodavateli Natura.
Průmyslové terény – Náchod, Tepna a okolí
Zřícené lešení
Stavební dělník se po zřícení stavebního lešení ocitl ve druhém patře objektu. Přístup byl možný pouze zvenku pomocí omezeného počtu dílů nastavovacího žebříku, k dispozici byl dále nahazovací set a prak. Úkolem bylo transportovat dělníka po ošetření z objektu v nosítkách.
Časový limit: 70 minut
Jímka
Dělník po pádu při údržbě podzemní jímky na vodu. Osoba nekomunikuje, pravděpodobně v bezvědomí. Na místě využívali hasiči i dýchací přístroje.
Časový limit: 60 minut
Světlík
Přímo v nejvyšším patře objektu Tepny v Náchodě je mladistvá osoba s podezřením na intoxikaci návykovými látkami. Chová se zmatečně a upadá do bezvědomí. Úkolem bylo transportovat osobu na střechu budovy, kde bude předána lékaři. Ztížený přístup, schodiště na střechu budovy se zřítilo.
Časový limit: 60 minut
Výtahová Šachta
Pád osoby do výtahové šachty, podezření na zlomení nohy, transport v nosítkách pouze v horizontální poloze do nejvyššího patra, kde je osoba předána lékaři. Přístup k místu byl pouze z nejvyššího podlaží.
Časový limit: 60 minut
Přírodní terény – Adršpašsko-teplické skály
Věž Járy Cimrmana
Oznamovatel si všiml mávajícího horolezce na vrcholu skalní věže. Horolezec oznámil jméno věže. Na vrcholu se nachází jeden horolezec, bez zranění, ale pravděpodobně v šoku. Druhý horolezec, který slaňoval z vrcholu, si špatně založil slaňovací pomůcku a spadl i s lanem do komína. Neodpovídá na volání a chrčí. Obě osoby je potřeba zachránit.
Časový limit: 75 minut
Skalní masiv Společenské mrtvoly
Oznamovatel našel batoh pod skálou, ze skalního komína se někdo ozývá. Zraněný si stěžuje na bolest v oblasti zad. Nikdo jiný se na místě nenachází, zraněný si nic nepamatuje – šel se projít a uklouzl.
Časový limit: 60 minut
Lesní požár pod rozhlednou Čáp
Úkolem bylo transportovat zraněného dobrovolného hasiče s podvrtnutým kotníkem. Celé družstvo se muselo přesunout na rozhlednu Čáp. Časový bonus byl udělen navíc za přesun materiálu k hašení (hadice B).
Časový limit: 60 minut
Paragliding
Pomocí aplikace Záchranka přišlo oznámení, že dva paraglidisté havarovali během přistání v lesním terénu v katastru obce Teplice nad Metují a zůstali v asi 25m výšce ve větvích stromů. Údajně bez zranění.
Časový limit: 60 minut
por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, MBA, HZS Královéhradeckého kraje, foto por. Bc. Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje
Role CDS pro podporu získávání dat pomocí dronů
Centrální datový sklad (CDS) plní roli individuální i celorepublikové podpory pro Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR). Jedním ze směrů podpory je i výzkum využití technologií bezpilotních prostředků (dron nebo UAV). Předložený článek popisuje, jakým způsobem CDS plní roli podpory HZS ČR a dále jakou podporu poskytuje pro práci s drony a jaké techniky/metodiky lze využít.
Centrální datový sklad HZS ČR
CDS HZS ČR slouží jako vstupní filtr pro data do jednotlivých systémů HZS ČR, Policie České republiky (PČR), zdravotnické záchranné služby (ZZS) a Ministerstva vnitra – zde dochází k úpravám dat do stanoveného jednotného datového modelu, jejich verifikaci a atributovým úpravám.
Obr. 1 Dron DJI Mavic 2 DUAL s ochrannou klecíPracoviště bylo zřízeno v roce 2005 jako součást MV-generálního ředitelství HZS ČR – Institutu ochrany obyvatelstva, a to kvůli potřebě zřídit pracoviště centrální správy dat. Od roku 2015 plní funkci administrátora GIS (z angl. Geographic Information System) systému Národního informačního systému integrovaného záchranného systému (NIS IZS).
Jak CDS funguje?
Základními nástroji používanými v datovém skladu jsou produkty založené na platformě ESRI (Environmental Systems Research Institute – společnost zabývající se vývojem softwaru určeného pro práci s geografickými informačními systémy). Pro rutinní zpracování opakujících se úkolů je v datovém skladu využíván zejména programovací jazyk Python, který má dobrou návaznost právě na produkty ESRI pomocí knihovny ArcPy.
Informace přicházejí do datového skladu v různých formátech (Shapefile, databáze Oracle, PostgreSQL a jiné). Nejprve je nutné zkontrolovat, zda nedošlo ke změně datového modelu. Poté přichází na řadu zpracování dat, kde nad nimi vznikají různé specifické datové vrstvy pro potřeby HZS ČR a ostatních uživatelů, jako jsou například superúseky nebo data pro vyhledávání. Po jejich zpracování do jednotného datového modelu jsou uložena v databázi PostgreSQL a je možné je exportovat do dalších formátů, vhodných pro jednotlivé informační systémy.
Obr. 2 Kruhový letValidovaná data jsou buď předána přímo uživatelům (HZS ČR, PČR, ZZS apod.), nebo jsou pomocí jiných nástrojů nahrána do dalších systémů (například NIS IZS). Na jejich základě je dále vytvořena podkladová mapa a další webové služby.
Distribuce dat uživatelům je prováděna podle aktualizačních cyklů jednotlivých dat nebo podle potřeby. Uživatelé mají možnost si stáhnout jednotlivé aktuální datové sady, podkladovou mapu nebo také využívat některé mapové služby.
Co CDS zpracovává?
Národní informační systém NIS IZS
V rámci modernizace systému operačního řízení došlo ke sjednocení mnoha dat pro HZS ČR, PČR a ZZS. Byly vytvořeny centrální datové GIS servery na jednotlivých HZS krajů, ke kterým má přístup každá ze složek. Úkolem CDS je na tyto servery nahrávat a pravidelně aktualizovat společná data.
V CDS nejprve probíhá kontrola dat, jejich kvalita a topologie. Poté dochází k jejich distribuci do NIS pomocí nástrojů, kde se nahrají na jeden hlavní server. Po kontrole konzistence dat dochází k replikaci na všechny krajské servery. Jedná se zejména o následující data: silniční síť (CEDA), body zájmu, body záchrany, registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), cyklotrasy, turistické trasy, lyžařské trasy, tábory, základní podkladová mapa, ortofotomapa.
Data pro telefonní centra tísňového volání (TCTV) 112
TCTV 112 využívá maximální množství dat z mapových serverů CGIS (NIS). Řada datových sad je však stále generována samostatně z datového skladu.
Mapové dlaždice
Datový sklad je také spoluautorem mapového projektu. Z něj jsou generovány mapové dlaždice, které jsou určeny pro NIS IZS (256 px, měřítko 2M – 1k), pro výjezdové tablety (512 px, 2M – 1k) nebo pro využití HZS ČR mimo NIS IZS.
Portfolio generovaných dlaždic tvoří:
- podkladová mapa,
- ortofotomapa (letecké snímky),
- lyžařské trasy a sjezdovky,
- turistické trasy,
- cyklotrasy.
Obr. 5 3D model při kombinaci obou přístupů pro sběr datTvorba vyhledávací databáze
Pro chod mnoha systémů (IZS Operátor, TCTV 112, lokální GIS aplikace) je potřeba mít vytvořenou kvalitní vyhledávací databázi. Zpracování této databáze, její navrhnutí a naplnění, je jedním z nejtěžších úkolů CDS. Je vytvořena jako mapová služba na každém mapovém serveru CGIS. Díky tomu ji mohou využívat všechny složky IZS.
Tvorba dojezdových časů jednotek požární ochrany (PO)
Pro výpočet dojezdových tras jednotek PO je nutné mít vytvořenou silniční síť s odpovídajícími parametry. Tvorba této sítě je též prací CDS. Při jejím vytváření se musí nejprve provést kontrola geometrie a dotažení linií, aby byla topologicky čistá, to znamená, aby všechny úseky na sebe navazovaly a nevznikaly duplicity. Dále se pro jednotlivé druhy silnic dopočítají rychlosti a čas, který je potřeba na průjezd její určitou částí.
Superúseky
Datová sada tzv. superúseků vznikla za účelem předurčení jednotky PO v rámci tzv. liniové rajonizace jednotek PO na komunikacích v ČR. Superúseky jsou připravovány pro komunikace v kategorii dálnice a silnice 1. třídy.
Komunikace jsou rozděleny do jednoznačně označených liniových bloků podle jednoduchého klíče. „Superúsek je definován označením (názvem) silnice, polohou nájezdu a výjezdu (tzv. exity). Do názvu superúseku se následně odráží název silnice, počáteční km (vstupní exit), koncový km (výstupní exit). Tedy např. dálnice D1 začíná superúsekem D1E1E2, kde vstupní exit se nachází na prvním kilometru a výstupní exit se nachází na druhém kilometru.
Data superúseků se používají v případě nahlášení události (autonehoda, střet vozidla se zvěří atd.) na dálnicích a silnicích 1. třídy. Událost je nahlášena podle označení komunikace a stavu kilometráže. Následně dojde k lokalizaci průběhu superúseku a vyslání příslušné jednotky PO, která byla superúseku v rámci liniové rajonizace přiřazena.“
Bezpilotní technika a její využití pro HZS ČR
Bezpilotní prostředek nebo bezpilotní letadlo je letadlo bez posádky, které je řízené dálkově řídicím ovladačem, ovládané obsluhou (pilotem) nebo je schopno letět automaticky pomocí předdefinovaných letových plánů, ale i autonomně za pomoci umělé inteligence [4]. Pokud se hovoří o celé soustavě (pilot, bezpilotní prostředek a dálkově řídicí ovladač), tak se jedná o bezpilotní systém neboli UAS (z anglického Unmanned Aerial Systém) nebo RPAS (z anglického Remotely Piloted Aircraft System) [2]. Existuje několik různých terminologií pro pojmenování bezpilotního prostředku, kde UAV (Unmanned Aerial Vehicle), popř. UA (Unmanned Aircraft) jsou odborné termíny a dron je nejznámějším termínem pro širokou veřejnost.
U HZS ČR jsou drony využívány relativně krátkou dobu. Největší zlom nastal s požárem v Českém Švýcarsku, kdy se ukázaly jako výborný nástroj při pomoci u zásahu, ale také při následné analýze po požáru. Většina dronů je od výrobce DJI, proto budou zmiňovány zejména drony DJI, se kterými se pracuje i v CDS.
Obr. 6 Ukázka RGB a TERMÁLNÍHO snímku z dronu |
---|
Jejich nasazení u HZS ČR lze rozdělit do několika kategorií. Uplatnění najdou v celém průběhu zásahu. Nejdříve jako prvotní podpora velitele zásahu – dron přináší pohled z ptačí perspektivy a může rychle poskytnout celkový náhled na situaci. Do této kategorie lze využít jakýkoli dron, dokonce zde najdou výhodu menší drony typu DJI Mini [1], které mohou být součástí většiny výjezdové techniky. Velké uplatnění s výhodou v této kategorii naleznou i drony se snímačem infračerveného záření, jež mohou ukázat zdroje nežádoucího tepla. Po zásahu mohou být využity například pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů.
Druhá kategorie se může uplatňovat nejen jako podpora velitele zásahu, ale význam má i pro dokumentaristiku. Zde se uplatňují zejména drony s větší výdrží letu, které jsou schopny i dlouhodobě viset na místě a sledovat průběh z jednoho bodu. V této kategorii se již používají drony s lepší snímací technikou. Můžeme mezi ně řadit drony větší konstrukce s kvalitním čipem pro snímání, popř. velké drony, v nichž lze vyměnit snímač upevněný pod tělem dronu. Sem patří drony typu DJI Mavic PRO, Cinematic, popř. kamera DJI Zenmuse P1 [1].
Třetí kategorie se pojí se závěrečnou částí požáru, kdy je potřeba zadokumentovat proběhlý zásah. Zde najdou velké využití přístupy pro skenování oblasti a fotogrammetrie. Tato fáze je často spojena s vyšetřováním obecně. V této kategorii drony slouží jako nástroj pro získání dat o celku. Takto získaná data mohou být následně zpracována do modelu pomocí fotogrammetrických přístupů, pro lepší přehled i pro vytvoření 3D modelu. Pro tyto účely lze využít jakýkoli dron, ale je vhodné, aby měl podporu aplikací třetích stran, zejména aplikací pro plánový let.
Čtvrtou, trochu experimentální kategorií je získávání dat z interiéru. Existují různé drony, které je vhodné využít při průzkumu zřícených staveb nebo na rizikových místech, kam je vstup pro člověka nebezpečný. Sem patří klasické drony doplněné o ochrannou konstrukci, jako je např. DJI Mavic 2 s ochrannou klecí (obr. 1).
Drony větší konstrukce, tedy i s větší maximální vzletovou hmotností, se dají využít i k pořizování dat pomocí externího zařízení, které je schopné získávat další data, např. radiologický senzor měření radioaktivity nad zasaženým místem. O této části se dá uvažovat jako o další kategorii využití dronů pro HZS ČR, ale zatím jde o testovací fázi.
Možnosti skenování pomocí bezpilotních prostředků
V CDS byl hlavní směr výzkumu podpory HZS ČR v oblasti využití bezpilotních prostředků směrován na možnosti skenování oblasti za využití klasických komerčních bezpilotních prostředků. Jednalo se o klasické kvadrokoptéry kompaktní velikosti, kterými disponuje většina HZS krajů, neboť jejich pořízení je cenově dostupné. Většina z těchto strojů je vybavena RGB (viditelné světlo) snímačem, ale vyskytují se také stroje se snímačem infračerveného (IR) záření.
Obr. 7 Plánovaný let nad Penny | Obr. 8 Ortofoto mapované oblasti ve viditelném spektru |
---|
Skenování oblasti slouží k získávání 2D nebo 3D obrazových dat. Využívají se zejména plánované lety, které zaručují kvalitní pořízení dat s minimální redundancí. Mezi parametry kvalitního pořízení dat patří překryvy snímků v podélné a příčné ose. S tím souvisí i letová hladina a další parametry nastavení kamery.
Plánované lety lze kategorizovat podle přístupů k letovým plánům nebo podle jejich primárních účelů. Mezi přístupy vytváření letových plánů se řadí let po vyznačených bodech (waypoints), kruhový oblet a mapování vyznačené oblasti (polygon) a mezi primární účely patří letové plány pro získávání plochých (2D) a objemových (3D) dat. Oba přístupy se doplňují. Nejčastěji se používají přístupy pro získávání dat v ploše nebo objemu podle mapování vyznačeného polygonu. V případě mapování polygonu, letový plán pro získávání objemových dat vychází z plánu pro získávání plošných dat, se ale přidává k němu další letová trasa, která je kolmá na první letovou trasu.
Obr. 9 Ortofoto mapované oblasti v termálním spektruPro tento letový plán je potřeba nastavit sklon snímače vůči objektu. Pokud je nutné získat detailnější data nebo je objekt větších rozměrů, vytváří se více obletů v různých letových hladinách s odlišnými nastaveními sklonu snímače. Tento přístup lze využít i pro skenování plochy, ale primárně k získávání dat pro 3D (obr. 3).
Mřížový let nebo mapování oblasti se využívá k získání dat plochy, kde se vytváří letový plán s dostatečnými překryvy, aby pokryl zájmovou plochu (polygon). Tento přístup se v hojné míře využívá k získávání dat pro ortofoto snímky, dále pro fotogrammetrii a modifikovaně pro 3D modely. Ortofoto snímky a fotogrammetrie zde spolu souvisí, tvoří se pro ně stejný letový plán pokrývající zájmovou plochu při daných parametrech letu (zelená linie z obr. 4) [5]. Pro získávání dat pro 3D je potřeba do letového plánu přidat navíc letovou trasu kolmou k první trase (zelená a červená linie z obr. 4) [5].
Pro získání nejkvalitnějšího 3D modelu je vhodné kombinovat oba přístupy sběru dat, kde kruhový oblet zaručí detailní náhledy v boku zájmového objektu a dvojitý mřížový let zajistí kvalitnější pokrytí celistvé plochy (obr. 5). Tento přístup je náročnější na zpracování dat, ale poskytuje lepší 3D model výstupu.
Zpracování pořízených dat ze skenování oblasti v CDS
Snímky, popřípadě jiná data pořízená pomocí dronů, jsou velmi užitečné, ale jedná se o jejich individuální zobrazení. Zejména snímky je vhodnější složit do celistvého obrazu neboli mozaiky, nejlépe z plánovaného letu, který zaručuje vhodné rozložení snímků na zájmové ploše. Celistvá mozaika může být jak plošná, tak objemová – 3D model. Pro skládání se využívají nejrůznější softwarové nástroje.
Většina dat obsahuje jeden nálet zájmové oblasti, kde se jejich objem pohybuje v jednotkách gigabyte a počet snímků je ve stovkách. CDS se specializuje na zpracování těchto dat a má k tomu potřebné hardwarové i softwarové vybavení. Většina případů se zpracovává velmi rychle a výsledky jsou dostupné již pár hodin po příjmu dat. Avšak i CDS se setkal s velkou výzvou a tou byl požár v Hřensku, u něhož byl objem dat extrémní. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v časopisu 112, 5/2023 [3].
Na ukázkové studii „Požár Penny“ je dokumentován postup, jak CDS plní podporu HZS ČR. Využíval se zde dron s termokamerou a data byla získána za pomoci plánovaného letu. Dron DJI Mavic 2 Enterprise Advanced je snímal v obou částech elektromagnetického záření, a to v části RGB (viditelné světlo) a v části IR neboli termálního (obr. 6).
Vstupní data byla tvořena plánovaným letem, který obsahoval waypoints (body snímání) s parametry letové hladiny a překryvů snímků na základě kamery dronu. Datová sada obsahovala 228 snímků ze 114 waypoints, kde první polovinu tvořily RGB snímky a druhou termální snímky. Tato vstupní data byla zpracovávána do celistvé mozaiky softwarovým nástrojem Pix4Dmapper (verze 4.8.2). Skládání probíhalo na výkonném počítači s konfigurací uvedenou v tab. 1. Nástroj využil všechna data z datové sady na vstupu a výstupem byly dvě mozaiky, jedna RGB a druhá termální (obr. 8 a 9). Výstupní RGB mozaika má velmi vysoké prostorové rozlišení 0,432 cm/pixel. Tato data mohou být za pomoci GIS nástrojů vložena do mapových aplikací, kde je lze skrze uživatelské platformy zpřístupnit HZS ČR.
Tab. 1 Konfigurace PC
Procesor |
AMD Ryzen 9 5950X; 16 jader; 3,4 GHz základní takt |
---|---|
Operační paměť |
64 GB; 3 200 MHz |
Grafická karta |
NVIDIA RTX 3050 |
Úložiště |
2× 1 TB SSD Samsung 980 |
Operační systém |
Windows 10 PRO; 64bit |
SW nástroj |
Pix4Dmapper; verze 4.8.2 |
Drony jsou dnes již nedílnou součástí výbavy HZS ČR a poskytují snadným způsobem rychlý přehled o situaci. Při využití plánovaných letů je možné pořídit kvalitní data sledovaného území. Pomocí dronů lze získat data pro tvorbu 3D modelů sledovaného území.
CDS plní podpůrnou roli na vstupní fázi získávání dat drony a poté i na výstupní fázi při jejich zpracování a zveřejnění v systému HZS ČR. V CDS proběhlo instrukčně metodické zaměstnání (IMZ) zaměřené na postupy, jak získávat kvalitní data zájmových oblastí a jaké typy plánů využít podle účelu výstupu. Na IMZ byli piloti dronů z HZS krajů seznámeni s postupy, jak data získávat pomocí plánovaných letů, jaký přístup zvolit na základě účelu výstupu. Proběhla i praktická ukázka, při níž byl využit dron s LIDARem od kolegů z Plzně, resp. z městské organizace DronySIT. Poslední částí praktické ukázky bylo vytvoření 3D modelu budovy z dat získaných při plánovaném letu. S tvorbou modelů je CDS kdykoli nápomocen, ať už jako tvůrce modelu, tak jako vzdálená podpora.
kpt. Ing. Jakub JECH, Ing. Zdeněk ČERVENKA, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva
Kontejner nouzového přežití se soupravou k následnému použití
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá Hasičskému záchrannému sboru České republiky (HZS ČR) plnit, organizovat a koordinovat nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a potravinami, humanitární pomoc a souhrnně zajišťovat nouzové přežití. Tyto úkoly podrobněji rozpracovává Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 10/2010 k realizaci opatření nouzového přežití obyvatelstva v působnosti HZS ČR.
Kontejner nouzového přežití se soupravou k následnému použití (KNP-M)
HZS Kraje Vysočina (HZS VYS) má podle uvedeného pokynu na každé stanici uloženou soupravu nouzového přežití k okamžitému použití i soupravu k následnému použití, pro území kraje kontejner nouzového přežití 1 a přívěs nouzového přežití (112,7/2019) 2.
Souprava k následnému použití má vybavit 50 osob náhradním oblečením, zajistit nouzové ubytování ve stanu pro pět osob, umožnit ohřev stravy nebo podání teplého nápoje. Soupravy HZS VYS skladuje v přepravkách a krabicích, což neumožňuje rychlé použití soupravy. Z tohoto důvodu se v plánu rozvoje nouzového přežití u HZS VYS počítá s umístěním celé soupravy k následnému použití do mobilního kontejneru.
Kontejner nouzového přežití
Pořízením kontejneru zvýší HZS VYS mobilitu souprav nouzového přežití k následnému použití.
Kontejner nouzového přežití se soupravou k následnému použití (KNP-M) je skříňového provedení s délkou 4 700 mm, šířkou 2 438 mm a výškou 2 438 mm. Maximální hmotnost včetně vybavení je 5 000 kg. Konstrukce je svařena z ocelových profilů s antikorozně upraveným povrchem a panelů ze slitin hliníku. Je určený pro manipulaci s nakládacím mechanizmem jednoramenného nosiče CTS 05-37-S s výškou háku 1 000 mm. Pojezdové válečky jsou pogumované. Vnější osvětlení je tvořené 4 ks pozičních LED světel a 2 ks výstražných LED světel modré barvy umístěnými v zadní horní části kontejneru. Vnitřní osvětlení je řešené dostatečným počtem LED pásků, které jsou uložené v hliníkových profilech po obou stranách každého úložného prostoru a výklopných dveří. Zdrojem elektrického napětí je podvozková část nosiče kontejnerů, externí zdroj napětí 230 V dostupný v místě nasazení kontejneru nebo elektrocentrála z příslušenství kontejneru. Přístup k vybavení je dvěma výklopnými dveřmi na obou stranách a jedněmi dveřmi na zadní straně. Všechny dveře jsou podélně rozdělené na horní a dolní část. Horní třetina je opatřena plynovými vzpěrami s aretací. Dolní dvě třetiny tvoří nájezdovou rampu pro vozíky. Uvnitř je z hliníkových profilů regál, police a úchytné prvky pro uskladnění vybavení, které je uložené na pojízdných vozíčcích a v přepravních bednách. KNP-M je mimo jiné vybavený elektrocentrálou 7 kW, nafukovacím stanem HF-28, 3 ks nůžkových stanů 6 × 3 m, 40 ks skládacích lehátek, 10 ks skládacích stolů s lavicemi, naftovým topidlem, 50 ks dek, 60 ks souprav náhradního oblečení pro dospělé, 10 ks náhradního oblečení pro děti, 60 ks hygienických balíčků, termosem na ohřívání vody, skládací nádrží na pitnou vodu 3 a dalším příslušenstvím. Uložení veškerého materiálu do kontejneru umožní jeho rychlou a snadnou přepravu na místo zásahu.
Mobilita souprav nouzového přežití
Pořízením KNP-M zvýší HZS VYS mobilitu souprav nouzového přežití k následnému použití. Kontejner bude sloužit pro rychlou a neodkladnou pomoc obyvatelstvu postiženému mimořádnými událostmi, jako jsou živelní pohromy, hromadné dopravní nehody, železniční a letecké nehody, rozměrné destrukce budov, mimořádné bezpečnostní opatření státu nebo využití při mimořádně složitých, rozsáhlých nebo dlouhodobých zásazích složek integrovaného záchranného systému. Vybavení KNP-M umožní výdej náhradního oblečení pro 60 osob, poskytnutí přístřeší ve stanech pro 60 osob, vybavení prostor nouzového ubytování (tělocvičny) ke spaní pro 40 osob nebo spaní ve stanech pro 20 osob, výdej dovezené stravy, přípravu a výdej teplého nápoje. Požadovaný cílový počet KNP-M s výbavou věcných prostředků je pro potřeby území Kraje Vysočina celkem 6 ks.
plk. Ing. Jaroslav BÁRTA, HZS Kraje Vysočina, foto archiv HZS Kraje Vysočina
1) Kontejner nouzového přežití mají i na Vysočině, dostupné z:
https://www.pozary.cz/clanek/4282-kontejner-nouzoveho-preziti-maji-i-na-vysocine/.
2) Přívěs nouzového přežití (112,7/2019), dostupné z:
https://www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-xviii-cislo-7-2019.aspx?q=Y2hudW09MTI%3D.
3) Skládací nádrže na pitnou vodu, dostupné z:
https://www.hzscr.cz/clanek/tiskove-zpravy-2023-cerven-nadace-cez-opet-podporila-vysocinske-hasice.aspx.
Španělské předsednictví Radě Evropské unie
Na konci prosince zakončí své předsednictví Radě Evropské unie (EU) Španělsko jakožto první z nového tria, které tvoří společně s Belgií a Maďarskem. Prioritou španělského předsednictví byla správa řízení rizik katastrof, a to zejména s ohledem na posílení systémů řízení, snížení rizika a zvýšení odolnosti na národní i regionální úrovni. Na toto téma se na začátku července konal ve španělském městě Aranjuez předsednický seminář za účasti více než 60 delegátůz většiny členských i participujících států Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM). Dalšími významnými předsednickými akcemi bylo 51. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se konalo v říjnu ve Valencii, a setkání ředitelů národních center členských států EU odpovědných za odolnost kritických subjektů a jejich infrastruktury, pořádané 25. října v Madridu poprvé v historii.
Úvodní plenární zasedání na setkání ředitelů center pro kritickou infrastrukturu v Madridu
Prioritou španělského předsednictví byla podpora správy rizik katastrof, jež je nezbytným předpokladem pro budování odolnosti vůči katastrofám. Španělé při definování své priority vyšli ze Sendajského rámce, ve kterém se v druhém bodě hovoří o „posílení správy věcí veřejných za účelem řízení rizik katastrof“ jakožto o jednom z klíčových faktorů pro vytvoření robustnějších systémů civilní ochrany, které umožní pokrok v oblasti snižování rizika katastrof ve společnosti.
Na toto téma se konal 5. až 6. července 2023 odborný seminář ve španělském městě Aranjuez. Zúčastnilo se ho více než 60 delegátů z členských a participujících států UCPM a přibližně 15 odborníků a řečníků, kteří měli za úkol připravit půdu pro následnou diskuzi. Po plenárním zasedání s prezentacemi mezinárodních organizací, např. Úřadu Organizace spojených národů pro snižování rizika katastrof, Světové banky či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, se všichni účastníci aktivně zapojili do diskuzí v následujících třech pracovních skupinách: systém, řízení a institucionální rámec, plánování řízení rizik katastrof a monitorování a měření správy v oblasti řízení rizik.
Výsledkem práce v těchto skupinách byla řada návrhů, které byly zmíněny jako možná doporučení, jež by měla být přijata na národní úrovni jako rozvoj celospolečenského přístupu ve všech fázích procesu řízení rizik katastrof, zapojení všech zúčastněných stran (veřejných institucí, akademických a výzkumných subjektů, soukromého sektoru, občanské společnosti a komunit), posílení důvěry mezi zúčastněnými stranami zapojenými do řízení rizik katastrof. Někteří zdůraznili, že je potřeba zlepšit právní rámec pro řízení rizik katastrof (DRM) a rozhodovací procesy v rámci víceúrovňové správy stejně jako důležitost flexibilních opatření. V neposlední řadě bylo zdůrazněno, že DRM by mělo být pevně zakotveno ve výsledcích vědeckého výzkumu. Údaje je potřeba shromažďovat téměř trvale, aby bylo možné cyklické monitorování. Možnými opatřeními, která Evropská komise navrhla k dalšímu postupu, jsou mimo jiné vytvoření společenství pro praxi v oblasti řízení DRM v rámci znalostní sítě a databáze nástrojů financování DRM. Úspěch semináře spočívá v tom, že přinesl do popředí téma správy pro řízení rizik katastrof v rámci UCPM, zohlednil odolnost vůči katastrofám a reagoval na naléhavou potřebu přesunout zaměření omezených zdrojů z reakce na prevenci s ohledem na změnu klimatu a další faktory.
Mezi další významné akce pořádané španělským předsednictvím bezesporu patří 51. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se konalo 17. až 18. října 2023 ve Valencii. Toto setkání proběhlo souběžně se zasedáním generálních ředitelů civilní ochrany zúčastněných států Unie pro Středomoří, jež se uskutečnilo 18. a 19. října 2023. Dopoledne 18. října bylo věnováno společnému plenárnímu zasedání generálních ředitelů států UCPM a Unie pro Středomoří. K účasti byly pozvány členské státy UCPM, neboť všechny jsou rovnocennými členy Unie pro Středomoří.
Hlavními tématy, jimiž se zabývali účastníci této akce, byly národní pohledy na civilní ochranu s ohledem na přístup ke všem rizikům a nutnost zvýšené odolnosti napříč členskými státy. Diskuze se vedla také o zkvalitnění připravenosti na mimořádné události v rámci UCPM, zejména co se týče vývoje v oblasti kapacit rescEU. Samostatný bod byl věnován mimořádným událostem, jež vyžadují zesílenou přeshraniční spolupráci, tedy lesním požárům, povodním a zemětřesením. V závěru byl rovněž představen program nadcházejícího belgického předsednictví.
Španělské předsednictví si připsalo i jedno prvenství, jelikož poprvé uspořádalo 25. října 2023 v Madridu setkání ředitelů národních center členských států EU odpovědných za odolnost kritických subjektů a jejich infrastruktury. Jeho cílem bylo diskutovat o stavu implementace směrnic CER a NIS a vytvořit síť či společný rámec pro setkání osob odpovědných za kritickou infrastrukturu v jednotlivých členských státech.
Poslední akcí, kterou Španělé uspořádali, bylo tradiční setkání národních koordinátorů výcviku, jež se koná jednou ročně v druhé polovině roku. Minulé setkání proběhlo během českého předsednictví v Praze a byl na něm představen nový systém výcviku v rámci UCPM. Letošní setkání, které se uskutečnilo 14. až 15. listopadu 2023 ve španělském městě Alcalá de Henares, se věnovalo sdílení zkušeností z počátků tohoto nového systému výcviku.
Španělé úspěšně zakončili předsednictví Radě EU zprávou, která shrnula všechny uspořádané akce a dosažené úspěchy. V lednu přebere pomyslnou štafetu předsednictví Belgie, jež naváže tématem posílení UCPM v rámci architektury managementu rizik EU.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR