Základním faktorem úspěchu podobných zásahů je především rychlost, postižené osobě totiž akutně hrozí podchlazení, zároveň při snaze o návrat na ledovou plochu velmi rychle ubývá sil.

Hasiči v Moravskoslezském kraji disponují různými prostředky pro podobné události, jejich nasazení pak záleží na rozhodnutí velitele a aktuální situaci.

Kromě nafukovacích lávek či saní se hasiči učí zasahovat i s běžnými prostředky své standardní výbavy - mezi takové patří například nastavovací žebříky či páteřové desky.

Do osobních ochranných prostředků hasiče pro tyto typy událostí patří tzv. suché oděvy, přilby či vesty, nechybí jisticí lana.

Led v přírodě nikdy nemůžeme považovat za stoprocentně bezpečný. Na tekoucí vody absolutně nedoporučujeme vstupovat. Řeky v klimatickém pásmu Česka některé nezamrzají vůbec, některé pouze na krátkou chvíli a pouze místy. V případě proboření pak je nebezpečný i proud, který tonoucího stahuje pod led.

V případě stojatých vod se obecně doporučuje vstoupit na led, až když celodenní teploty klesnou pod bod mrazu na několik dní a led je dostatečně silný. Informace, jak silný led musí být, se v různých zdrojích liší. Minimálně se udává 10 cm, přičemž za ideální bezpečnou tloušťku pro bruslení se považuje až 15 cm. Bohužel ani u zamrzlých hladin stojatých vod není zaručena konstantní tloušťka ledu. Obzvlášť v místech přítoků a odtoků je led křehčí.