Bilanční tisková konference HZS ČR za rok 2023
s 6
Cena redakční rady časopisu 112 za rok 2023
s 11
Požár výrobní haly v Žebráku
s 12
Mezinárodní workshop RadTech 2023
s 16
Krizové a havarijní plánování v aplikaci Terinos v Pardubickém kraji 
s 19
Když se hasiči setkají s násilím
s 22
Odborný semínř AVHZSP v Lázních Darkov
s 26
Fotosoutěž  "Hasiči před i za objektivem"
s 28
Táborová škola s hasiči pro seniory
s 30
Příprava žáků základní školy Nelahozeves na mimořádné události v zóně havarijního plánování
s 32

V pondělí 8. ledna 2024 proběhla v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR v Praze tradiční bilanční tisková konference. Hlavní představitel sboru generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, informoval zástupce médií o nejdůležitějších událostech a úkolech uplynulého roku. Statistické údaje jsou zatím pouze předběžné a konečné výsledky budou zveřejněny ve Statistické ročence 2023 v březnovém čísle časopisu 112.

Z hlavních představitelů sboru se každoroční lednové konference zúčastnili kromě generálního ředitele HZS ČR náměstek generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém (IZS) a operační řízení genmjr. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., náměstek generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku brig. gen. Mgr. Slavomír Bell, MSc., MBA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost brig. gen. Ing. Daniel Miklós, MPA, a náměstek generálního ředitele HZS ČR pro řízení lidských zdrojů plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M.

Mimořádné události
Hasiči v loňském roce zasahovali celkem u 171 715 událostí. V tabulce 1 je vidět pokračující trend nárůstu počtu událostí, kdy v roce 2023 bylo bezmála o 1 000 událostí víc než v roce 2022. Oproti roku 2021 a 2022 poklesl lehce počet ostatních činností. Zatímco v roce 2022 byl nárůst počtu ostatních činností na 19 364 způsoben navýšením činností spojených s řešením ukrajinské uprchlické krize, v loňském roce bylo činností 18 361.
Tabulka 1.

Dlouhodobě si drží největší počet událostí Moravskoslezský kraj (MSK), nicméně i zde v loňském roce došlo k poklesu. A stejně, jako ve zbytku republiky, je i u MSK vysoké číslo prezentované zejména počtem technických pomocí a ostatních činností. Největší nárůst počtu událostí a ostatních činností oproti roku 2022 zaznamenali na území Jihočeského kraje (celkem 13 103, v roce 2022 to bylo celkem 11 925 událostí) a Karlovarského kraje (celkem 7 018, v roce 2022 to bylo celkem 6 522 událostí), viz tabulka 2.

Tabulka 2

Pokud se podíváme na jednotlivé druhy událostí se zásahem jednotek požární ochrany (JPO), viz tabulka 3, zjistíme, že došlo k poklesu požárů, což je jistě pozitivní trend. Na druhé straně mírně narostly počty zásahů u dopravních nehod a technických havárií. Desetiprocentní nárůst byl způsoben událostmi v souvislosti s nepřízní počasí, například odstraňováním následků silného větru, sněhové kalamity, přívalových srážek.

Tabulka 3
 

Spolupráce s ostatními složkami IZS, zejména s Policií ČR, zdravotnickou záchrannou službou a obecní policií vzrostla ze 142 088 z roku 2022 na 152 477, tedy o 7 %. Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí se v rámci výjezdové činnosti podílely na 33 % zásahů.

Počet evakuovaných osob se v roce 2023 vrátil po uprchlické krizi na dlouhodobý průměr, celkem hasiči v uplynulém roce zachránili a evakuovali 86 851 osob (v roce 2022 to bylo celkem 150 777 osob).

Požáry
Celkový počet požárů v ČR poklesl v loňském roce na 17 761 (v roce 2022 jich bylo 20 813, více v tabulce 4).  Přestože se snížil počet požárů, zvýšily se jak přímé škody, tak uchráněné hodnoty. V roce 2023 hasiči celkově uchránili hodnoty ve výši 33 miliard 398 milionů korun, což je nárůst oproti loňskému roku o 20 miliard 712 milionů korun.

Tabulka 4

Pokles vidíme i v počtu lesních požárů (z 2 473 v roce 2022 na 1 509 v roce 2023) a požárů v přírodním prostředí (z 6 816 v roce 2022 na 4 271 v roce 2023), podrobněji v tabulce 5. Největší lesní požár roku 2023 v ČR vypukl v červenci na Písecku u malé obce Jetětice v Jihočeském kraji a zasáhl plochu 40 hektarů. Pro srovnání celková zasažená plocha při požáru v národním parku České Švýcarsko v roce 2022 byla 1 100 hektarů.

Tabulka 5Dále není bez zajímavosti, že se v roce 2023 snížil počet usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem na 66 osob (o rok dříve to bylo 101 osob), což je pokles o 35 osob. Bohužel ani loňský rok se neobešel bez úmrtí profesionálního hasiče, který přišel o život 19. července 2023 při cestě k zásahu v Kolíně ve Středočeském kraji.

Největší požáry

Požár průmyslové budovy v Kadani
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 ve městě Kadaň v Ústeckém kraji ve 13.28 hodin byl zaměstnancem firmy ohlášen požár cihelny. V době příjezdu JPO byla již ohněm zasažena velká část střechy a při příjezdu dalších JPO i výše položená patra. Během zásahu byla zraněna jedna osoba a evakuováno 29 osob. Příčinou požáru byl zkrat na odporovém vinutí spouštěče reostatu. Škoda se vyšplhala na 30 milionů korun.

Požár kovošrotu a autovraků v Kladně-Dubí
O sedm dní později ve čtvrtek 27. dubna 2023 ve Středočeském kraji v 11.35 hodin byl z kamerového systému zpozorován požár hromady vraků a kovošrotu po celé skladovací délce areálu autovrakoviště. Hrozilo bezprostřední ohrožení rozšíření požáru na drticí linku, pásový dopravník a nakladač v hodnotě 250 milionů korun. Na místě zasahovalo celkem 45 JPO a během zásahu byli zraněni dva dobrovolní hasiči. Příčinou požáru byla manipulace s autovrakem při skladování.

Požár prodejny, servisu a skladu zahradní techniky v Tehovci
Na tísňovou linku středočeských hasičů byl ve středu 17. května 2023 v 18.26 hodin ohlášen požár prodejního a servisního střediska v obci Tehovec. Tím byla nejprve zasažena dílna a střecha a následně se rozšířil na stropní konstrukci do další části objektu. Zásah znesnadňovalo opakované rozhořívání elektrolytických baterií a jejich výbuchy. Na místě zasahovalo celkem 41 JPO a celková škoda se vyšplhala na 100 milionů korun. Příčinou byla technická závada na akumulátoru.

Požár výrobní haly galvanovny ve Ždánicích
9. srpna 2023 v 8.43 byl nahlášen požár výrobní haly se třemi linkami na galvanizaci ve Ždánicích v Jihomoravském kraji. Při požáru došlo k destrukci objektu a k úniku velkého množství nebezpečných chemických látek. Na místě zasahovalo 37 JPO a vyhlášen byl zvláštní stupeň požárního poplachu. Během zásahu bylo zraněno deset profesionálních a dvanáct dobrovolných hasičů. Škoda se vyšplhala na 310 milionů korun. Příčinou byla technická závada na elektroinstalaci linky na galvanizaci.

Požár výrobní a skladovací haly v Žebráku
V pondělí 14. srpna 2023 v Žebráku na Berounsku ve Středočeském kraji zasahovali hasiči u rozsáhlého požáru haly na výrobu součástek a plastových dílů pro automobily. Na místě zasahovalo celkem 44 JPO. Došlo ke zranění pěti profesionálních a devíti dobrovolných hasičů. Příčina požáru je v šetření a celkové škody byly vyčísleny na 1,5 miliardy korun.

Požár třídírny komunálního odpadu v Dolních Hbitech

V pátek 25. srpna 2023 byl v 17.10 hodin ohlášen požár třídírny komunálního odpadu v Dolních Hbitech v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Požárem byla ohrožena budova s technologií třídírny, uskladněný odpadní materiál a přilehlý les. Vyhlášen byl zvláštní stupeň požárního poplachu a na místě zasahovalo celkem 35 JPO. Hasiči požár zlikvidovali v sobotu 26. srpna 2023 v 17.39 hodin. Celková škoda byla vyčíslena na 15 milionů korun, příčina požáru je v šetření.

Požár skládky pražců u elektrárny Tisová
Požár železničních pražců a pracovních strojů ve společnosti zabývající se recyklací materiálů v Tisové (část města Březová v okrese Sokolov) v Karlovarském kraji byl ohlášen 25. srpna 2023 v 18.30 hodin. Během zásahu, kdy byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu, se zranili dva profesionální a dva dobrovolní hasiči. Požár byl zlikvidován ve středu 30. srpna 2023 v 18.08 hodin a jeho příčinou byla technická závada na elektroinstalaci v motorovém prostoru drapákového nakladače. Celková škoda dosáhla 45 milionů korun.

Humanitární pomoc HZS ČR

Zemětřesení v Turecku
V pondělí 6. února 2023 ve 4.17 hodin místního času došlo k zemětřesení o síle 7,8 M v hloubce 18 km poblíž města Gaziantep na jihovýchodě Turecka u hranic se Sýrií. Další silné zemětřesení o síle 7,5 M postihlo ve stejný den oblast Kahramanmaraş. Podle prvotních informací zemětřesení zasáhlo deset měst – Gaziantep, Kahramanmaras, Hatay, Osmaniye, Adiyaman, Malatya, Sanliurfa, Adana, Diyarbakir a Kilis. Na místě byly hlášeny stovky zraněných a usmrcených osob, poškozeny byly budovy i infrastruktura. HZS ČR velmi rychle zareagoval na výzvu Turecka a do postižených míst vyslal takzvaný HUSAR (Heavy Urban Search and Rescue) tým, který od 8. do 16. února 2023 vykonával vyprošťovací a záchranné práce ve městě Adiyaman. Jeho členové celkem zachránili tři živé osoby a vyprostili 78 mrtvých osob.

Lesní požáry v Řecku
Vlivem horkého letního počasí vypuklo v Řecku ve druhé polovině července několik rozsáhlých požárů v přírodním prostředí. V úterý 18. července 2023 požádalo Řecko přes Mechanismus civilní ochrany Unie o moduly pro letecké a pozemní hašení lesních požárů. Ačkoli ČR nabízela Řecku své kapacity, to akceptovalo českou nabídku až ve druhé vlně těchto rozsáhlých požárů, kdy v pondělí 21. srpna 2023 požádalo znovu o pomoc. Pozemní modul, který obsahoval 25 vozidel se 64 osobami, o den později odjel do postižených míst a 23. srpna 2023 dorazil do oblasti Alexandroupoli, kde působil v okolí obcí Provatonas, Dadia, Kotronia, Giannouli do 10. září 2023. Nelehkou situaci hasičům komplikoval hornatý reliéf krajiny, nedostatek požární vody, špatné přístupové cesty či vysoké teploty. Ve středu 23. srpna 2023 také vzlétl odřad pro letecké hašení lesních požárů s využitím vrtulníku UH-60 Black Hawk, který byl v okolí Athén nasazen do soboty 2. září 2023. Za dobu nasazení uskutečnil 56 shozů a nalétal 41,29 hodiny.

Povodně ve Slovinsku
Na začátku srpna 2023 zasáhly Slovinsko bleskové povodně, které postihly 181 z 212 obcí. ČR nabídla tři těžké mostové konstrukce ze skladu Správy státních hmotných rezerv a po dohodě se slovinskou stranou dopravila v první polovině září mostní konstrukce celkem na tři místa. V postižených obcích následně mosty postavili příslušníci Armády ČR.

Ukrajina – válečný konflikt
Od vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 poskytuje ČR této zemi průběžně materiální humanitární pomoc. V loňském roce byla taková pomoc vyslána celkem 22krát. Pomoc obsahovala zdravotnický materiál a léky, trvanlivé potraviny, šatstvo, hasičskou techniku a vybavení, mostové konstrukce, ubytovací jednotky, vozidla nebo IT technologie. Ve většině případů byla pomoc transportována do polského nebo slovenského logistického skladu Evropské unie (EU), odkud pomoc dále putovala na Ukrajinu.

Reklasifikace USAR a WASAR týmu ČR

V Berouně a v průmyslovém areálu Králův Dvůr proběhlo od 12. do 16. června 2023 reklasifikační cvičení USAR odřadu ČR. Účelem bylo splnění podmínek mezinárodní metodiky pro vyhledávací a záchranné práce ze zřícených budov UN-OCHA INSARAG pro úroveň Heavy, což je nejvyšší úroveň připravenosti USAR týmu pro mezinárodní záchranné operace, a prodloužení závazku na dalších pět let. Hodnocení prováděl mezinárodní reklasifikační tým v čele se zástupcem USAR týmu Singapuru, dále pak zástupci z USAR týmů USA, Francie, Jordánska, Švýcarska, Španělska a Nizozemska. Český tým obstál a příslušníci HZS ČR dál mohou vyjíždět do světa na pomoc.

WASAR (Wather Search and Rescue Team) tým byl poprvé certifikován v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie v roce 2017. V loňském roce prošel úspěšnou recertifikací. Modul pro záchranu osob z vodní hladiny za použití lodí je složen z 35členného týmu a 26 ks techniky, například člunů, lodních kontejnerů, vodních skútrů nebo obojživelného vozidla.

Preventivní výchovná činnost

Po dlouhé pauze způsobené jak pandemií covidu-19, tak zapojením příslušníků HZS ČR do řešení uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině se HZS krajů opět vrátily k aktivní preventivně výchovné činnosti. V uplynulém roce probíhala v úzké součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), dalšími složkami IZS a dotčenými správními úřady na úrovni kraje školení starostů obcí, starostů ORP a primátorů statutárních měst zaměřená na přípravu na MU a krizové situace a jejich řešení. Proškolit se podařilo více než 50 % z celkového počtu starostů a primátorů.

Preventivně výchovná činnost se vrátila i do mateřských, základních a středních škol, v nichž se uskutečnilo 2 617 akcí pro 96 440 dětí, žáků a studentů. Dále proběhlo 42 kurzů či školení pro 1 572 pedagogů. Velmi úspěšné byly exkurze na stanicích HZS ČR, které navštívilo během roku více než 60 tisíc osob všech věkových kategorií. Pokračovaly také akce pro seniory, těch proběhlo celkem 102 s účastí téměř 4 000 osob. HSZ ČR se v rámci prevence zaměřil i na hendikepované osoby, celkem uspořádal 40 akcí pro 1 102 osob s různými druhy postižení.

Kompletní prezentaci výroční tiskové konference za rok 2023 můžete zhlédnout či stáhnout z odkazu: http://bit.ly/media_hasici.

REDAKCE, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje byl 14. srpna 2023 v 10.55 hodin nahlášen požár výrobní haly společnosti NOVARES v Žebráku, okres Beroun. Událost byla hlášena jako „požár skladu plastových dílů, 700 až 1 500 m², 200 lidí uvnitř, černý kouř“. Přibližně po hodině byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Část dálnice D5 byla v úseku 34.–41. km uzavřena, byla přerušena výrobní činnost a evakuovány prostory haly. Škoda byla předběžně vyčíslena na 1,5 mld. Kč.

Popis objektu 
Jednalo se o výrobní objekt (zpracování plastů výrobky pro automobilový průmysl) s postupně realizovanými přístavbami a vestavbami. Hlavní část byla tvořena jednopodlažní halou (asi 70 × 125 m). V hale bylo umístěno 29 vstřikovacích lisů. Nosná konstrukce haly byla ocelová s opláštěním sendvičovými panely s minerální výplní. Normativní požadavek stanoven na 15minutovou požární odolnost. Postupně se přistavěl skladovací prostor při jižní obvodové stěně (samostatný požární úsek) s navázaným přístřeškem, který byl v rámci další stavební akce rozšířen. Požární uzávěry mezi halou a novým skladem vykazovaly odolnost 30 minut. V proluce, přibližně ve středu západní obvodové stěny, byla umístěna technologie skladování vstupní suroviny – dvě nadzemní sila polypropylenového granulátu (2 × 63 m³) a tlaková nádoba s kapalným dusíkem o tlaku 1,8 MPa a objemu 10,5 m³. V kompresorovně byl zásobník vzduchu o tlaku 0,7 MPa a objemu 2 m³. 

Průběh zásahu
KOPIS na místo zásahu vyslalo jednotku ze stanice Hořovice s technikou CAS 20 v počtu 1 + 3, jednotku z Berouna s velitelským automobilem, automobilovým žebříkem AZ 30, CAS 30 v počtu 1 + 5, a dále jednotky sborů dobrovolných hasičů (jednotky SDH) měst Žebrák s technikou CAS 20 a CAS 32 v počtu 1 + 9 a Zdice s technikou CAS 32 v počtu 1 + 2 a z jiné události přejížděla CAS 20 ze stanice Beroun v počtu 1 + 3. Již v průběhu jízdy na místo zásahu bylo vizuálně zřejmé (hustý, černý dým), že jde o požár většího rozsahu. Na základě dalších oznámení a po dohodě s velitelem čety (VČ) byl v 11.00 hodin vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Po příjezdu první jednotky v 11.03 hodin (CAS 20, jednotka SDH města Žebrák) byl zjištěn požár haly a uskladněného materiálu na volném prostranství v jižní části objektu. V 11.04 hodin se na místo dostavily CAS 20 ze stanice Hořovice a CAS 20 Beroun, velení zásahu převzal velitel družstva (VD) ze stanice Beroun. Jednotky Žebrák a Beroun byly nasazeny na jihovýchodní straně objektu, kde zahájily průzkum vnitřních prostor haly termokamerou a hasební zásah na naskladněný materiál a zasaženou část haly. Jednotka z Hořovic zasahovala na severozápadní straně objektu, kde primárně řešila evakuaci zaměstnanců a vypnutí energií. Z haly se evakuovalo před příjezdem jednotek všech 69 zaměstnanců bez zranění. Následně byl zahájen hasební zásah na halu a na požár trávy, směřující k dalším objektům. V 11.08 hodin převzal velení VČ ze stanice Beroun. Na jižní straně byly nasazeny tři proudy C, jeden vysokotlaký proud a také proud na střechu objektu z AZ 30; na západní straně dva proudy C na hašení haly a jeden proud D na hořící trávu a přepravky. Z důvodu rychlého šíření požáru po naskladněném materiálu velitel zásahu (VZ) rozhodl o vytvoření proluky v paletách vysokozdvižným vozíkem (VZV) a nasazení monitoru do vrat haly na jižní straně. Po příjezdu řídícího důstojníka Územního odboru (ŘD ÚO) Beroun proběhlo v 11.29 hodin převzetí velení zásahu a následně z důvodu rychlého rozvoje požáru byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. VZ rozdělil místo zásahu na tři úseky a jmenoval jejich velitele. Zároveň si prostřednictvím KOPIS vyžádal spojový vůz a protiplynový automobil.

Na 1. úseku probíhalo hašení střechy pomocí AZ 30 a dále průzkum a hašení vnitřního prostoru haly monitorem B75. Na 2. úseku pak hašení uskladněného materiálu na dvoře vedle hořící haly. Nasazeny byly tři proudy C a jeden vysokotlaký proud. Zároveň se vyvážely nezasažené palety pro vytvoření proluky. VZ vyhodnotil jako prioritu zamezit rozšíření požáru naskladněnými, vysoce hořlavými umělohmotnými paletami na východní části objektu, a tím předejít ohrožení sousední haly. Na 3. úseku probíhal hasební zásah s neúspěšným pokusem o vstup do vnitřních prostor haly. Zásah komplikovalo umístění tlakové nádoby o objemu 10 500 l dusíku a dvě sila se zásobou plastového granulátu. V 11.36 hodin bylo z důvodu bezprostředního ohrožení mobilní požární techniky sálavým teplem rozhodnuto VZ o přeskupení techniky. Z důvodu velkého vývinu tepla a kouře, a tedy ohrožení provozu na přilehlé dálnici D5 se rozhodlo o uzavření dálnice v úseku 34.–41. km. Také byl zřízen 4. úsek (nástupní prostor) – příjezdová severní strana areálu. V 11.43 hodin došlo k částečnému zřícení jižní části haly. Protože byly ohroženy sousední haly, tak byly nasazeny dva C proudy, na střechu haly přenosný monitor B75 a dále dva D proudy do proluky mezi halou a naskladněnými paletami. Na místo zásahu si VZ vyžádal výjezdovou skupinu chemické laboratoře Kamenice, byl vyrozuměn odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností Hořovice a jednotka předurčená k plnění úkolů ochrany obyvatelstva k zajištění týlu.

Za využití dronu bylo monitorováno požářiště. Z důvodu bezprostředního ohrožení byly vyskladněny propanbutanové lahve v prostoru vrátnice. Ve 12.19 hodin došlo k pádu východní obvodové stěny haly, VZ rozhodl o stažení zasahujících z vnitřních prostor haly. Zásah byl z důvodu bezpečnosti nadále prováděn pouze z vnější strany haly. Ve 12.21 hodin přebírá velení zásahu krajský ŘD, který vyhlásil zvláštní stupeň požárního poplachu, vyžádal si další síly a prostředky (SaP) z ostatních ÚO na střídání příslušníků. Místo zásahu bylo po přeskupení SaP přerozděleno: 1. úsek (VČ stanice Beroun) – východní část haly, 2. úsek (VD stanice Hořovice) – severní a západní část haly, nově zřízen 3. úsek (VD stanice Dobříš) – zásah z dálnice D5, 4. úsek (ředitel ÚO Beroun) – nástupní a týlový prostor. Následně byl zprovozněn spojový vůz KOPIS a zřízen štáb VZ, vyžádán vrtulník pro hašení, kontejner HFS Somati a další technika. Z důvodu přehřátí a dehydratace zasahujících hasičů probíhalo jejich střídání a ošetření Zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) Středočeského kraje. Ve 12.27 hodin předurčená jednotka k ochraně obyvatelstva Braškov-Valdek zřídila týlové zázemí pro odpočinek a občerstvení zasahujících.

V areálu firmy EuropTec, s. r. o., Smurtfit Kappa a na rybníku v Žebráku se zřídila čerpací místa. Ve 13.23 hodin převzal velení zásahu ŘD MV-generálního ředitelství HZS ČR – náměstek generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení brig. gen. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D. O probíhajícím monitoringu ovzduší chemické laboratoře Kamenice byla informována hejtmanka Středočeského kraje. V jednotlivých úsecích probíhalo střídání včetně velitelů. Na místo byl vyžádán tankovací kontejner pro doplňování pohonných hmot. Z důvodu pokračujícího zásahu a předpokladu zásahu přes celou noc, požádal VZ prostřednictvím KOPIS o výjezd humanitární jednotky Českého červeného kříže (ČČK). Ve 14.00 hodin bylo na místě zásahu zahájeno letecké hašení vrtulníkem Black Hawk (náběr vody na rybníce v Žebráku). V této době bylo zatím evidováno sedm příslušníků ošetřených ZZS. Ve 14.45 hodin byla vyhlášena lokalizace požáru, při nasazení 13 C proudů, šesti D proudů, jednoho vysokotlakého proudu a dvou proudů B75 z výškové techniky AZ 30. Po obvodu haly probíhalo hašení za použití proudů a k hašení středové části se použil vrtulník. Po příjezdu jednotek ze stanice Kladno a Slaný s velkokapacitním čerpadlem, které příslušníci instalovali na rybníku v Žebráku, bylo vytvořeno dopravní vedení na místo zásahu. V 15.23 hodin umožňovala situace na místě zásahu snížit stupeň požárního poplachu na 3. stupeň. Spustila se dálková doprava vody hadicemi HFS Somati v délce 1,1 km a došlo i k přeskupení techniky. Rovněž se ukončilo letecké hašení. Vrtulník provedl celkem 48 shozů. Skupina laboratoře z Kamenice ukončila svoji činnost. Z důvodu kouře, klesajícího směrem k nasávacímu potrubí vzduchotechniky společnosti VALEO v důsledku snížení dynamiky požáru při postupu hasebních prací, bylo po analýze ve štábu VZ, na základě dotazu zástupce společnosti VALEO, cestou Policie ČR doporučeno přerušit výrobní činnost a prostory haly evakuovat. K 18.00 hodině bylo evidováno 13 zraněných hasičů, z toho devět členů jednotek SDH a čtyři příslušníci HZS krajů. V 18.00 hodin proběhla porada štábu VZ o postupu a potřebách v jednotlivých úsecích. Rozhodlo se o střídání zasahujících, vyžádání techniky ze Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) ze Zbiroha, a to pásového rypadla s hydraulickými nůžkami na rozebírání konstrukcí. Prostřednictvím KOPIS bylo rovněž vyžádáno 10 ks osvětlovacích balonů na místo zásahu. Postupně docházelo k redukci úseků. Ve 20.04 hodin umožnila situace na místě zásahu snížit stupeň požárního poplachu na 2. stupeň a činnost štábu VZ byla následně ukončena, zredukovaly se SaP a část jednotek se vrátila na základnu.

Lokalizace a likvidace požáru

Ve 22.19 hodin po provedeném průzkumu požářiště proběhla příprava na nasazení techniky ZÚ HZS ČR, na základě průzkumu a monitoringu termokamerou se stanovila místa pro nasazení pásového rypadla. Následovalo další střídání zasahujících a velitelů na jednotlivých úsecích. Z důvodu bezpečnosti zasahujících se rozebírala a dohašovala předem vybraná místa konstrukce. V průběhu noci byla dohašována pouze nezbytná místa s plamenným hořením. V 8.05 hodin 15. srpna bylo velení zásahu předáno VČ ze stanice Beroun a stupeň požárního poplachu byl snížen na 1. stupeň. Stále však na místě zásahu probíhaly dohašovací práce, rozebíraly se konstrukce v součinnosti s technikou ZÚ HZS ČR ve vybraných místech s ohledem na zachování stop pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů. Požářiště se stále monitorovalo termovizními kamerami. Ve 14.01 hodin bylo místo zásahu předáno veliteli jednotky SDH města Žebrák. Ve večerních hodinách byla ještě provedena opětovná kontrola termokamerou, kdy bylo zjištěno menší ohnisko v prostoru skladu, které dohašovala jednotka SDH ze Žebráku.

Ve středu 16. srpna proběhlo na místě zásahu došetření ze strany vyšetřovatelů požárů ze stanice Příbram, krajských vyšetřovatelů požárů ze stanice Kladno, Technického ústavu požární ochrany, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR Beroun a byla zahájena kontrola po požáru. Likvidace požáru byla ukončena 16. srpna ve 13.02 hodin. 

Specifika zásahu

Pozitiva 

• funkce požárně bezpečnostních zařízení – přes extrémní rozvoj požáru nedošlo ke zranění ani úmrtí zaměstnanců při požáru,
• rychlé soustředění a akceschopnost povolaných jednotek požární ochrany,
• zabránění rozšíření požáru na okolní výrobní haly, uchráněna administrativní část,
• nasazení vrtulníku na letecké hašení, 
• disciplinovanost všech zasahujících,
• spolupráce s ČČK a jednotkou SDH obce Braškov-Valdek – zajištění zázemí pro zasahující hasiče (pitný režim a strava),
• spolupráce s odborem dokumentace a obsluhou dronů – monitoring požářiště, 
• nasazení techniky ZÚ HZS ČR – rota Zbiroh a rota Jihlava, 
• výborná vzájemná spolupráce složek integrovaného záchranného systému, samosprávy i dotčených firem. 

Negativa

• extrémně rychlý rozvoj požáru,
• klimatické podmínky v místě zásahu – venkovní polední teploty okolo 35 °C,
• dehydratace a fyzické vyčerpání zasahujících hasičů kvůli vysoké teplotě a sálavému teplu,  
• ohrožení zasahujících hasičů výbuchy tlakových nádob, 
• úvodní výpadky při dodávce hasební vody po nasazení přenosných monitorů, pádem vrat, poškození přejetím VZV,
• přítomnost toxického a dráždivého kouře v místě zásahu,
• poškození hadice A150/50 m řidičem kamionu – dálková doprava vody.
   

Příčina vzniku požáru a výše škody
Příčina vzniku a konečná výše škody je stále v šetření. Předběžně je škoda vyčíslena na 1,5 mld. Kč a výše uchráněných hodnot
na 100 mil. Kč.

plk. Ing. Tomáš HRADIL, mjr. Ing. Pavel ŠIMEK, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Webový geografický informační systém (GIS) Terinos, který vyvíjí firma T-Mapy, využívá Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje (HZS PAK) od začátku roku 2019. Výhodou tohoto systému je především to, že ho lze využívat jak ve standardních webových prohlížečích na osobních počítačích, tak na mobilních platformách. Tento systém umožňuje nejen v rámci HZS PAK sdílet různé typy map. Výsledný vzhled mapy v aplikaci Terinos tvoří kombinace mapového pole a přiřazených funkcí (widgetů), které si může uživatel sám zobrazovat na základě práv, která administrátor uživateli přiřadil. Této funkcionality se využívá i při uživatelské konfiguraci, jež se používá v rámci krizového a havarijního plánování (KaHP).

Rozhraní se správou role KaHP Terinos Admin

Využívaní GIS v KaHP u HZS PAK má dlouhou tradici. Historicky se povedlo pro tuto potřebu získat několik licencí desktopové aplikace ArcGIS a díky tomu GIS používá jak oddělení ochrany obyvatelstva (OOB) a krizového řízení (KŘ), tak jednotlivé územní odbory na pracovištích prevence, OOB a KŘ. Nyní dochází k přeškolování stávajících uživatelů na platformu ArcGIS Pro. V přípravě je také proškolení nových uživatelů.

S nástupem systému Terinos se otevřely možnosti sdílení dat napříč sborem dalším uživatelům prostřednictvím webového prohlížeče. Za tímto účelem administrátor systému Terinos, jímž je krajský specialista GIS, vytvořil pro potřeby KaHP samostatnou uživatelskou konfiguraci, do níž mají přístup všichni příslušníci, kteří se zabývají problematikou OOB a KŘ. Ti jsou zároveň vtaženi i do tvorby podkladů a dat, které se pak výsledně v systému Terinos publikují.

Ukázka podlimitního objektuVytváření a uveřejňování dat v tomto systému probíhá v úzké spolupráci v rámci krajského ředitelství mezi oddělením komunikačních a informačních systémů, do kterého je organizačně zařazen krajský specialista GIS, a oddělením OOB a KŘ. Zde se do systému shromažďují podklady a vznikají data z této oblasti, jež jsou administrátorem technologií ArcGIS server verifikována a publikována.

Díky rozsáhlým možnostem v oblasti správy účtů byla pro potřeby KaHP nastavena role, v níž jsou jasně definovány mapové konfigurace a widgety, které jsou využitelné právě při práci se systémem Terinos. Samotné mapové služby se využívají jak z externích, tak z vlastních zdrojů. Z převzatých mapových služeb stojí za zmínku zejména využití mapové služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, díky níž jsou v aplikaci vždy aktuální data o stavebních objektech či parcelách.

V případě vlastních zdrojů příslušníci HZS ČR používají mapové služby publikované na serverech MV-generálního ředitelství HZS ČR. Z publikovaných dat na těchto serverech HZS ČR využívá například umístění koncových prvků varování, data o záplavových zónách nebo mapovou službu mapovaní rizik, která umožňuje zobrazení například vstupní vrstvy s koeficienty a také zdrojové vrstvy nebezpečí, zranitelnosti a připravenosti. Pro komplexní zobrazení výstupů z mapovaní rizik je do těchto účtů implementován také celý widget RiskMapping, který umožňuje zobrazení výsledků projektu Mapování rizik a analýzy rizika v území.

Widgety lze zjednodušeně řečeno chápat jako ovládací prvky, nástroje a funkce mapy. V rámci konfigurace KaHP jsou kromě uvedeného widgetu RiskMapping také následující widgety:

• widget pro vyhledávání v atributových tabulkách jednotlivých vrstev,
• widget pro prostorové analýzy, díky kterému si lze například zobrazit počet obyvatel v dané oblasti,
• widget pro kreslení, který umožňuje zakreslovat do mapy libovolné tvary,
• widget pro měření vzdáleností a ploch v mapě,
• widget pro zobrazení výpadků v dodávce elektřiny,
• widget pro export a tisk dat,
• widget pro zobrazení výstrah Českého hydrometeorologického ústavu.

Značnou část publikovaných mapových služeb tvoří mapové služby vytvořené z mapových vrstev, získaných od jiných subjektů a také z vlastních dat.

V konfiguraci se dále využívají mapové vrstvy od třetích subjektů. Jde např. o vrstvy rozlivu přirozených povodní (aktivní zóna, Q5, Q20, Q100) nebo vrstvy rozlivu zvláštních povodní, které jsme získali od podniků Povodí Labe a Povodí Moravy. Dalšími vrstvami jsou například průběh ropovodu Družba, produktovodu Čepro, data Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo kompletní síť vodovodů a kanalizací nacházejících se na území PAK.

Z mapových vrstev se publikují tyto mapové služby:

• podlimitní objekty podle Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 35/2017,
• objekty stanovené podle zákona č. 224/2015 Sb.,
• vnější havarijní plány areálů SemtinZone, Paramo a Poličských strojíren,
• úkryty v PAK,
• dosahy varovného signálu a verbální informace koncových prvků varování,
• přehled zastavitelného území obcí, ve kterých je umístěný místní informační systém zapojený do jednotného systému varování a vyrozumění,
• objekty sociálního charakteru,
• dislokace jednotek požární ochrany,
• data Letecké hasičské služby,
• zdroje ionizujícího záření.

Mapová služba zóny havarijního plánování SemtinZoneNejrozsáhlejšími mapovými službami jsou služby vnějších havarijních plánů. Součástí jsou vrstvy zdrojů ohrožení, významných objektů, hranic areálů, zón havarijního plánování, uzavírek silniční, železniční a vodní cesty, objízdných tras v silniční dopravě pro osobní a nákladní dopravu, vjezdů do areálů, větrných rukávů, evakuačních sektorů, míst shromáždění, evakuačních tras nebo evakuačních středisek. Při vytváření a aktualizaci těchto vrstev se musí úzce spolupracovat s mnoha subjekty, jako jsou třeba Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Správa železnic, Státní plavební správa, Dopravní podnik města Pardubic, Krajský úřad Pardubického kraje nebo ohrožující subjekty.

Další rozsáhlou mapovou službou je služba týkající se podlimitních objektů, která obsahuje informace o zdrojích ohrožení, významných objektech, silničních uzavírkách, zónách ohrožení, místech shromáždění, kontaktních místech složek integrovaného záchranného systému, větrných rukávech nebo vjezdech do areálů. Data v systému Terinos se zobrazují také na mapách, které jsou součástí havarijních karet podlimitních objektů. Nad daty je nastavena funkcionalita identifikace z atributové tabulky prostřednictvím vyskakovacího okna včetně přímého propojení do krizové a havarijní dokumentace. Velmi ceněnou funkcionalitou je možnost přímého odečtení souřadnic ve všech běžně používaných souřadnicových systémech.

Díky vývoji této technologie GIS, která nadále pokračuje, nabídne Terinos další možnosti využití v oblasti krizového a havarijního plánování.

kpt. Ing. Martin KUSENDA, por. Tomáš HLAVATÝ, DiS., plk. Ing. Josef JELÍNEK, HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje

Mimořádné události (MU), na jejichž řešení se podílejí jednotky požární ochrany (PO), jsou často charakteristické vysokou mírou zátěže a vypětí pro zasažené osoby i zasahující složky integrovaného záchranného systému (IZS). Hasiči se při své práci setkávají s osobami, u kterých se vlivem silné stresové reakce a výrazných emocí mohou objevit mezní projevy chování včetně agresivních a násilných reakcí. Stejně tak se hasiči mohou snadno dostat do kontaktu s osobami, které žijí v podmínkách sociálního vyloučení, jsou ovlivněny davovým chováním nebo jsou přímo zapojené do kriminální činnosti. Na téma zvládání zásahů, u kterých hrozí násilné chování zasažených osob, byl zaměřený jednodenní výcvik týmu posttraumatické péče (TPP) Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje (HZS ZLK), který proběhl v listopadu 2023. Cílem tohoto článku je shrnout dostupné informace o rizicích setkání hasičů s násilným chováním v České republice (ČR) i ve světě a popsat některé obecné zásady pro zajištění bezpečnosti zasahujících i dalších osob na místě zásahu.

Situace v ČR a v zahraničí
Přesná data o četnosti napadení hasičů při výkonu služby v ČR není v současné době možné v dostupných zdrojích dohledat. V našich podmínkách se pravděpodobně jedná převážně o ojedinělé incidenty – například napadení a zranění zasahujících hasičů v Mohelnici v roce 2020 [1]. Poměrně častým jevem je naopak verbální napadání pracovníků tísňových linek – ani zde však není vedena přesná evidence těchto případů. Relativně nízkou míru rizika fyzického napadení hasičů v našich podmínkách ilustruje například to, že v Bojovém řádu jednotek PO se v popisu nebezpečí na místě zásahu riziko napadení druhou osobou neobjevuje [2]. Některé postupy a zásady pro zajištění bezpečnosti zasahujících a spolupráci jednotek PO s Policií České republiky (PČR) popisují společné typové činnosti složek IZS u specifických typů MU, kde lze agresivní chování osob na místě očekávat (např. STČ – 06/IZS: zásah při technoparty, STČ-14/IZS: AMOK – útok aktivního střelce a další) [3]. V zahraničí se agrese vůči zasahujícím hasičům objevuje, často je spojená s davovým chováním, činností gangů a dalších kriminálních skupin. Velkou roli v incidentech mohou hrát alkohol a drogy nebo domácí násilí a sebevražedné chování [4].

Agresivní chování je u člověka jedním z přirozených a očekávatelných způsobů reakce na vysokou zátěž. Při aktivaci stresové reakce mají lidé obecně tendenci utíkat (vyhýbat se zdroji ohrožení), útočit (čelit vnímanému nebezpečí, snažit se ho eliminovat) nebo „zamrznout“ (dojde k utlumení chování či prožívání; zasažený může situaci vnímat např. jako „neskutečnou, nereálnou“) [5]. V souvislosti s věkem, osobností a životní zkušeností daného člověka může mít agresivní chování mnoho podob – od „pozitivní“ (byť třeba urputné) snahy o řešení vzniklé situace, přes podrážděnost, nespokojenost až po otevřené verbální a fyzické útočení vůči věcem nebo druhým osobám. Objevit se může i agrese směřovaná „dovnitř“ – například v podobě silných výčitek, vzteku na sebe, ale i sebepoškozování nebo sebevražedného chování.

Z dostupných zahraničních studií vyplývá, že nebezpečí napadení je výrazně vyšší u zdravotnických záchranářů (udáváno až 14× vyšší riziko oproti hasičům) [6]. Dále je popisována výrazná převaha slovních útoků (např. ve formě urážení, vyhrožování, nátlaku) oproti fyzickému napadení hasičů. I psychické útoky mají ale negativní dopad na psychiku a pracovní spokojenost zasahujících. Popisuje se také, že většina agresivního chování vůči hasičům není zaznamenána, ani dále hlášena, což znesnadňuje posouzení četnosti a závažnosti těchto MU [7].

Starší data z prostředí Spojených států amerických (USA) evidují průměrně 700 000 napadení hasičů a záchranářů na území USA ročně a průměrně jedno úmrtí hasiče/záchranáře ve službě za rok v souvislosti s napadením (studie z let 2006, 2008 a 2010) [8]. Shrnující data z evropských států se v době vzniku článku nepodařilo v dostupných zdrojích dohledat a pravděpodobně se ani společně neevidují. Například ve Velké Británii v roce 2007 mělo dojít ke 2 000 nahlášeným útokům na zasahující hasiče, často ze strany mladistvých a mladých osob (házení předmětů, ohrožování zasahujících nožem, vlákání zasahujících hasičů do pasti). Popisuje se postupný nárůst počtu napadení [9]. Relativně často se v rámci Evropy lze v médiích setkat s informacemi o napadení hasičů při silvestrovských oslavách (např. házení a střílení zábavní pyrotechniky a dalších předmětů na požární techniku) nebo při nepokojích a demonstracích, zejména na předměstích velkých evropských měst. Z dostupných informací tak vyplývá, že přestože v našich podmínkách je fyzické napadení hasičů spíše ojedinělé, v širším kontextu k těmto incidentům dochází poměrně pravidelně.

Obvyklá preventivní doporučení
Doporučení pro prevenci napadení hasičů při zásahu lze dohledat zejména v odborných časopisech v USA. Tématu rizika setkání s násilím je obecně v USA věnováno v médiích výrazně více prostoru než v Evropě. Doporučováno je například: vyhodnocování rizika agrese již při oznámení MU na tísňovou linku, včasné přivolání policie, podrobný průzkum místa zásahu, zhodnocení možných rizik již při příjezdu, vytěžení informací (např. rizikovost lokality, přítomnost zbraní, probíhající konflikt/hádka na místě) a tomu uzpůsobené ustavení techniky i pohyb na místě, ohraničení místa zásahu vytyčovací páskou, dobré osvětlení místa zásahu i okolí. Obecně se popisuje vyšší riziko agresivního chování u skupin obyvatel, které k zasahujícím hasičům mohou mít již předem negativní vztah (drogově závislí, sociálně vyloučené osoby, osoby zapojené do kriminální činnosti nebo osoby, které neuznávají autoritu státu) [10]. V USA se popisuje také změna společenské normy – v minulosti zde byli hasiči vnímáni převážně jako „neutrální osoby“ a bylo „nepsaným pravidlem“, že nejsou napadáni. V současnosti je ale minimálně část společnosti vnímá jako jednu ze složek, která prosazuje autoritu státu, a stávají se tak častěji terčem hněvu a napadení [11]. Jako ilustraci této změny uvádí autor četná napadení zasahujících při záchranných pracích po hurikánu Katrina, včetně střelby na hasiče.

V podmínkách HZS ČR je prevenci agresivního chování a napadení věnován prostor například v rámci odborné přípravy „První psychická pomoc“. V jejím průběhu se hasiči učí a v rámci modelových situací prakticky nacvičují, jak komunikovat s potenciálně agresivní osobou na místě MU. Jsou seznamováni s tím, jak podpořit stabilizaci zasažené osoby tak, aby se u ní stres vyvolaný MU dále nestupňoval. S tím se pojí i významné snížení rizika napadení. Kroky první psychické pomoci jsou přílohou metodického listu číslo 9. kapitoly Ob Bojového řádu jednotek požární ochrany ².

Výcvik TPP HZS ZLK
V listopadu 2023 proběhl ve ZLK krátký výcvik TPP zaměřený na zvládání agrese a násilného chování při zásahu. Ten bylo možné uskutečnit ve spolupráci s odborem služební přípravy PČR ZLK a s policejními psychology PČR ZLK. Hlavní částí výcviku bylo několik modelových situací (otevírání bytu, resuscitace, evakuace osob bez domova z hořícího objektu), při kterých se policisté zhostili role figurantů.

Z následného společného rozboru modelových situací vyplynuly některé obecné zásady pro zajištění bezpečnosti osob na místě zásahu. V praxi se členové TPP při poskytování psychosociální pomoci dostávají do úzkého kontaktu s osobami v silném stresu, u kterých mají často minimální informace o jejich minulosti. Nelze tak u nich vyloučit nepředvídatelné a impulzivní reakce. Psychosociální pomoc může být poskytována nejen na místě zásahu, ale také například v místě bydliště dané osoby, což může zvýšit případná rizika pro členy TPP. Riziko napadení však samozřejmě hrozí všem zasahujícím. Proto v článku uvádíme některé hlavní zásady pro zajištění bezpečnosti a komunikace s agresivní osobou na místě zásahu. Vycházíme z doporučení příslušníků PČR i ze zásad poskytování první psychické pomoci:

• Zvažovat předem riziko násilí a napadení, monitorovat situaci na místě zásahu a sledovat varovné signály (např. výrazné napětí / nápadnosti v chování osob, vliv alkoholu/drog, přítomnost zbraní, podezření na domácí násilí nebo sebevražedné chování).
• Myslet na vlastní bezpečí. V případě potřeby včas ustoupit a vyžádat si spolupráci PČR.
• Při zásahu, kde se vyskytuje „riziková“, potenciálně násilná osoba, rozdělit role, monitorovat okolí i chování dalších osob. Předejít tomu, aby se všichni zasahující soustředili pouze na „rizikovou osobu“.
• Již při vstupu do objektu zvažovat možné únikové cesty. Nechat je volné, nepřehradit je materiálem/vybavením. Nenechat potenciálně agresivní osobu „odříznout“ únikovou cestu.
• Jeden zasahující stále sleduje „rizikovou osobu“, nikdy se k ní neotáčí zády.
• Při rostoucím napětí se snažit primárně komunikovat – deeskalovat situaci, „zaměstnat hlavu“ osoby v tenzi, oslovit její potřeby („Pojďte nám pomoci. Vyhlížejte sanitku.“, „Ukažte nám, kde máte hlavní uzávěr plynu.“ apod.). Hovořit klidným tónem hlasu, ale podobnou intenzitou jako druhá osoba.
• Při komunikaci pojmenovat hněv a jeho příčiny, normalizovat ho jako přirozenou reakci na zátěž (např. „Vidím, že máte vztek. Každý by se ve vaší situaci zlobil, to je pochopitelné.“).
• Nabízet sociálně přijatelné způsoby vybití (např. silně tlačit do zdi, mačkat nějaký předmět).
• Oslovovat rozumové zpracování situace (např. „Co myslíte, že se teď stane, když mě uhodíte? Je tady policie, jak bude muset postupovat? Pomůže vám to teď, když vás policisté budou muset zadržet?“).
• Pojmenovávat roli hasičů na místě (např. „My jsme hasiči, naše práce tady je…“, „My nic nevyšetřujeme, nehledáme viníka – to je práce policie.“).
• Je vhodné sledovat vzdálenost od zasažených osob, pro vlastní bezpečí udržovat případně přiměřený odstup.
• Sledovat vlastní postoj. Ruce při nárůstu napětí držet před trupem (což umožňuje rychlejší instinktivní krytí obličeje). Neklekat si, když si zasažený stoupne apod.
• Při vysokém riziku napadení využít cokoli jako štít – židli, kufr, zdravotnický batoh apod. Využít přirozenou bariéru – dveře, plot.
• Využít sílu skupiny – vzájemně se podpořit, stoupnout si blízko k sobě.
• Pokud se vyskytne zbraň / nebezpečný předmět, ihned to všem hlasitě oznámit a varovat je – „NŮŽ!“, „ZBRAŇ!“.

Vzhledem k nedostatku dostupných dat je obtížné posoudit aktuální míru rizika napadení hasičů při výkonu služby v ČR. V našich podmínkách se v současné době pravděpodobně jedná o převážně ojedinělé incidenty. Změna společenských podmínek však může tuto situaci v dohledné době změnit. Vývoj v USA nebo ve Velké Británii na základě dostupných dat naznačuje, že hasiči se zde, ve srovnání se situací v minulosti, častěji stávají terčem (někdy i cíleného) napadání. Jeví se tak namístě klást preventivně důraz na bezpečí hasičů jak při odborné přípravě, tak při veškeré činnosti v rámci operačního řízení.

kpt. Mgr. Marek HAJŽMAN, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje