Hasiči Pardubického kraje v loňském roce zasahovali u 414 událostí (rok 2022 320 událostí) na nebezpečné látky. Nárůst výjezdů hasičů je způsoben zejména větším pohybem nebezpečných látek po silnici a často jsou nebezpečné látky nalézány v opuštěných objektech. Zásahy v plynotěsných protichemických ochranných oděvech jsou považovány za nejnáročnější. Je to dáno i tím, že samotný protichemický ochranný oblek váží přibližně 10 kg, může v něm dojít i k přehřátí organismu a ukáže se zde i fyzická zdatnost hasičů.

Jak jsou hasiči připraveni na zásahy, při nichž přijdou do styku s nebezpečnou látkou si ověřují při pravidelném výcviku – zátěžovém testu. Každý hasiči musí minimálně jednou za 6 měsíců prodělat výcvik v plynotěsném protichemickém ochranném oděvu, pokud v uvedenou dobu neměl ostrý zásah. Výcvik tedy spočívá v tom, že v obleku s izolačním dýchacím přístrojem, který váží taktéž přibližně 10 kg, na zádech absolvuje hned několik náročných disciplín. Jednou z nich je výstup do 3 nadzemního podlaží, a to dvakrát za sebou. Dále jízda na rotopedu v posilovně s udržením určené rychlosti po dobu 5 minut. Mezi další „disciplíny výcviku“ patří i zkouška motoriky. Tu si hasiči ověří například rozvinutím hadic nebo sestavením dekontaminační sprchy nebo zakrytí pomyslného otvoru sudu, jako na našem videu. Zásady používání protichemických oděvů vyplívají z Řádu chemické služby HZS ČR.

Tímto náročným výcvikem se zjistí fyzická zdatnost jednotlivých hasičů. Současně si hasiči vyzkouší, jak se v takovém obleku mohou pohybovat apod. V protichemickém oděvu je zhoršená viditelnost, motorika jednotlivých činností je silně omezena a ovlivněna právě izolačností obleku od okolního prostředí. Při zátěžovém testu se ověří i to, jakou snesou hasiči zátěž a jakou mají spotřebu vzduchu.

„Plynotěsné protichemické obleky jsou vyrobeny z 5 až 7 vrstev dle typu a výrobce. Obvykle oblek tvoří tyto vrstvy: Vnější: Polyamidová tkanina potažená chloroprenovou pryží. Vnitřní: Chloroprenová pryž a vícevrstvá laminátová bariéra. Některé obleky mají i speciální úpravu proti tzv. ´ošlehu´ stanovenou výrobcem nebo příslušnou technickou normou. Přetlakové obleky jsou odolné proti velké většině nebezpečných látek stanovené výrobcem,“ říká chemik por. Martin Čáslavka z územního odboru HZS Pardubice, pracoviště IZS a služeb. Každý výrobce uvádí prostupnost některých látek jednotlivými obleky dle příslušných technických norem. Doba odolnosti se u každé nebezpečné látky liší – rozmezí je od 10 do 480 minut.  

por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí