Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 3/2024
HZS Moravskoslezského kraje v srpnu roku 2023 likvidoval požár rodinného domu ve Lhotce. V průběhu zásahu došlo k výbuchu akumulátoru fotovoltaické elektrárny. Velitel zásahu povolal technický automobil se zařízením CCS Cobra, které bylo okamžitě nasazeno k prořezání a zaplavení baterií. Použití u zásahu ukázalo, že jednotky jsou s jeho pomocí schopny dostat vodu do nitra akumulátorů a bez problémů prostoupit jejich schránkou. Kurz „Potápěč a obsluha přilbového potápění“ na podzim loňského roku absolvovalo osm hasičů-potápěčů, kteří se zdokonalovali jak v teoretických znalostech, tak praktických dovednostech. Příslušníci HZS Moravskoslezského kraje zorganizovali několik workshopů, jejichž cílem bylo vytvoření metod a postupů pro zvládání povodňových rizik v rámci přeshraniční spolupráce na řekách protékající územím západního Balkánu. V únoru uplynuly dva roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Většina států světa stále Ukrajinu podporuje zejména dodávkami humanitární pomoci.
- OBSAH č. 3/2024 ROČNÍKU XXIII
- Dva roky konfliktu na Ukrajině z pohledu Mechanismu civilní ochrany Unie
- Výsledky činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2023
- Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2023
- Zavádění přeshraniční spolupráce pro řešení povodní v zemích západního Balkánu
OBSAH č. 3/2024 ROČNÍKU XXIII
Požár akumulátorů fotovoltaické elektrárny
s 6
Výcvik jednotek SDH obcí při požárech v uzavřených prostorách
s 10
Potápěče přilbového potápění prověřil závěrečný ponor
s 12
Přínos sprinklerové ochrany při skladování Li-On baterií
s 15
Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2023
s 20
Zavádění přeshraniční spolupráce pro řešení povodní v zemích západního Balkánu
s 23
Dva roky konfliktu na Ukrajině z pohledu Mechanismu civilní ochrany Unie
s 26
Konference Ochrana obyvatelstva 2024
s 28
Preventivně výchovná činnost zní éterem ČRo Liberec
s 30
Výsledky činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2023
s 32
Dva roky konfliktu na Ukrajině z pohledu Mechanismu civilní ochrany Unie
Minulý měsíc uplynuly dva roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Tento bezprecedentní válečný čin, odehrávající se na evropském kontinentu, nám za dva roky zevšedněl a vnímáme ho už jako běžnou realitu. Většina států světa a mezinárodních organizací stále Ukrajinu podporuje, a to nejen morálně a vojensky, ale zejména co se týče dodávek humanitární pomoci. Bohužel obrovská vlna solidarity, která se strhla na začátku konfliktu a která neměla v novodobých dějinách obdoby, opadla. V současnosti podpora poskytovaná skrze Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) setrvale klesá. Za první rok pomoci bylo na Ukrajinu dodáno rekordní množství pomoci, celkem neuvěřitelných 75 788 tun různých položek za více než 460 milionů eur. Za celé dva roky bylo dodáno celkem 99 485 tun. Ve druhém roce tedy na Ukrajinu dorazilo pouze necelých 23 000 tun humanitární pomoci.
V úterý 15. února 2022 aktivovala Ukrajina UCPM v rámci přípravy na mimořádnou událost velkého rozsahu. Od té doby obdrželo Koordinační středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) 182 žádostí nebo aktualizovaných seznamů potřeb od různých ukrajinských orgánů. K dnešnímu dni všech 27 členských států EU a pět účastnických států UCPM (Island, Norsko, Makedonie, Srbsko a Turecko) poskytlo pomoc Ukrajině prostřednictvím UCPM, což představuje celkem více než 99 tisíc tun pomoci za více než 800 milionů eur. Nejvíce pomoci bylo přepraveno přes logistické centrum v Polsku, a to 85 535 tun. Přes rumunské centrum to bylo 8 492 tun a nejméně šlo přes slovenské středisko, a to pouze 2 958 tun humanitární pomoci. Přímo na Ukrajinu bylo zasláno necelých 2 500 tun.
ERCC v nedávné době dodalo na Ukrajinu zdravotnické potřeby pocházející ze zásob rescEU, které hostí Německo a Nizozemsko, v celkové finanční hodnotě 1,85 milionu eur. V této dodávce pomoci byly špičkové zdravotnické prostředky, jako jsou ultrazvukové přístroje se senzory a monitory pro intenzivní sledování pacienta.
Po rozsáhlém zničení energetické infrastruktury na Ukrajině poskytovala Evropská komise (EK) značnou podporu na zmírnění dopadů. Současná strategie se zaměřuje na dvě oblasti. Opravu elektrické sítě pomocí vysokonapěťových přenosových zařízení, zejména autotransformátorů, transformátorů proudu a napětí, transformátorů pro posun fáze a regulačních transformátorů a pomocných zařízení pro vysokonapěťové trafostanice.
Druhou oblastí je zajištění energetické soběstačnosti pomocí generátorů elektrické energie pro základní služby, jako jsou například nemocnice. Tato oblast podpory poskytuje dodatečnou flexibilní kapacitu pro síť, čímž se zvyšuje celková stabilita a odolnost energetického systému Ukrajiny.
ERCC odhaduje, že z 25 členských států EU a čtyř účastnických států UCPM bylo na Ukrajinu odesláno více než 344 tisíc energetických položek a celkem přes 9,9 milionu LED žárovek. Konkrétně se jedná o 2 718 transformátorů, včetně dvou autotransformátorů, a 5 989 generátorů elektrické energie, z nichž 2 347 bylo dodáno ze zásob rescEU, včetně 169 ze soukromého sektoru (z Austrálie), směrovaných přes logistické centrum v Polsku.
Kromě toho UCPM poskytuje rámec pro zprostředkování nabídek pomoci od soukromých nebo státních ropných a plynárenských společností v úzké spolupráci se sekretariátem Energetického společenství. Jde o 109 zásilek z 22 zemí v celkovém objemu 2 870 tun zařízení a 2 200 tun kapalných produktů.
Ukrajina, Polsko, Moldavsko a Slovensko požádaly také o podporu lékařské evakuace do jiných evropských zemí. Od 22. března 2022 bylo do 22 cílových zemí převezeno celkem 3 049 ukrajinských pacientů, kteří potřebovali lékařskou pomoc. V uplynulých týdnech bylo převezeno 34 pacientů, z toho 11 do Německa, devět do Norska, šest do Dánska, čtyři do Francie a čtyři do Nizozemska.
Zprávy z Ukrajiny
Situace na Ukrajině se bohužel nezlepšuje, naopak Rusko pokračuje v útočné válce na civilní infrastrukturu a hustě obydlené oblasti. Od 29. prosince 2023 se zvýšil počet a intenzita leteckých útoků v celé zemi. Podle nejnovější situační zprávy se v důsledku útoků ze začátku roku 2024 ocitly statisíce lidí bez elektřiny a dodávek vody a zároveň trpí nízkými teplotami dosahujícími až k -20 °C. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN OCHA) hlásil po celou zimu rostoucí potřeby pomoci po celé Ukrajině. Odhaduje se, že pomoc během zimního období potřebovalo v celé zemi 1,7 milionu lidí. Odvětví energetiky, vodárenství a plynárenství jsou obzvláště zranitelná vůči útokům z Ruska, zejména pokud jsou blíže k frontové linii.
Plán humanitárních potřeb a reakce UN OCHA pro Ukrajinu na rok 2024 odhaduje, že v tomto roce bude humanitární pomoc potřebovat 40 % ukrajinského obyvatelstva žijícího na Ukrajině. Více než 3,3 milionu lidí potřebuje pomoc v obcích v první frontové linii na východě a jihu země.
Státy UCPM jsou ze strany EK soustavně vyzývány, aby nepolevovaly v poskytování pomoci. Požadované položky zahrnují zejména transformátory, generátory, prostředky na vytápění a úpravu vody, zařízení na výrobu plynu a energie, vozidla a informační technologie. Mezi další potřeby patří vybavení pro pasivní ochranu energetické infrastruktury, jako jsou pytle s pískem. Nadále je zapotřebí podporovat další oblasti, jako je odminování území a zdravotnictví. Jsou zapotřebí léky, sanitky a lékařské traumatologické vybavení, jakož i vybavení pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou ochranu.
Jak je zřejmé z uvedených faktů, humanitární pomoc Ukrajině za dva roky trvání konfliktu s Ruskem je obrovská, nicméně setrvale klesá a nedosahuje potřebné výše. Z politického a strategického hlediska je udržení mezinárodní podpory Ukrajiny opravdu nezbytné. Jak se v poslední době často zmiňuje na mezinárodních fórech, členské státy EU by si měly uvědomit, že bez naší setrvalé a vydatné pomoci se Ukrajina nebude moci bránit a ruští vojáci budou do roka stát na hranicích EU. Ukrajina bojuje nejen za celistvost svého území, ale i za svou a naši svobodu.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR
Výsledky činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2023
I v roce 2023 zdárně pokračovala činnost Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP), který je jedním ze šesti stálých pracovních výborů Bezpečnostní rady státu (BRS). Činnost VCNP zajišťuje sekretariát, jehož funkci plní MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR).
Členové VCNP se v průběhu loňského roku sešli na dvou řádných schůzích, a to 1. března a 13. září. Zároveň podle potřeb předkladatelů byly některé materiály projednávány procesem tiché procedury, což je plně v souladu s předpisy VCNP (čl. 4 jednacího řádu VCNP a čl. 9 organizačního řádu VCNP). Procesem tiché procedury členové VCNP rozhodovali v roce 2023 celkem pětkrát a výsledkem těchto procesů jsou usnesení přijatá 22. března, 27. dubna, 7. června, 16. listopadu a 23. listopadu.
V roce 2023 členové VCNP zpracovali celkem 22 materiálů. Šíře projednávaných problematik byla různorodá. Za všechny lze obecně uvést hospodářská opatření pro krizové stavy, civilní nouzová připravenost a odolnost NATO, rozvoj mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek, plnění opatření souvisejících s elektromobilitou, zvýšení požární ochrany v lesích se zaměřením na požární prevenci a budování kapacit na hašení lesních požárů, dovozní závislost ČR na dodávkách strategických nerostných surovin a vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR.
Následuje představení dokumentů, které se věnují zmíněným oblastem včetně procesů schvalování těchto dokumentů. Krátký popis jednotlivých materiálů vychází z podkladů, které archivuje sekretariát VCNP.
Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z Koncepce hospodářských opatření pro krizové stavy na léta 2020–2024 s výhledem do roku 2030(předkladatel Správa státních hmotných rezerv /SSHR/)
K tomuto materiálu je nutné uvést, že usnesením BRS č. 32 byl 6. listopadu 2020 schválen materiál Koncepce hospodářských opatření pro krizové stavy na léta 2020–2024 s výhledem do roku 2030. Za celou oblast hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) se jednalo o ucelený dokument, který vymezil jednotlivé oblasti jak z hlediska působnosti, tak z hlediska věcného obsahu a definoval směr dalšího rozvoje HOPKS se zaměřením na účelné využití věcných zdrojů. Uvedeným usnesením BRS bylo zároveň uloženo předsedovi SSHR zpracovat vyhodnocení plnění úkolů z této koncepce. Průběžné vyhodnocení společně s aktualizací termínů plnění úkolů bylo členům VCNP předloženo na jejich schůzi 1. března 2023.
Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2022(předkladatel Ministerstvo vnitra)
Zprávu o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2022 zpracovalo MV-GŘ HZS ČR, v jehož gesci je koordinace společného postupu příslušných ústředních správních úřadů ve vztahu k NATO za oblast civilní nouzové připravenosti a odolnosti. Zpráva popisuje vývoj v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti v NATO za rok 2022, kdy se strategické cíle NATO nadále přizpůsobovaly vyvíjejícímu se bezpečnostnímu prostředí. Tyto cíle zásadním způsobem změnila ruská invaze na Ukrajinu a madridský summit NATO konaný 28.–30. června 2022, který odsouhlasil nový cyklus plánování cílů v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO. Zpráva byla schválena členy VCNP 1. března 2023 usnesením č. 513. Více o této problematice si lze přečíst ve 112, 5/2023.
Národní cíle ČR pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO(předkladatel Ministerstvo vnitra)
Materiál představuje výsledek společné práce ústředních správních úřadů zapojených do mezirezortní pracovní skupiny VCNP pro koordinaci agendy civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO, jejímž gestorem je MV-GŘ HZS ČR. Materiál na národní úrovni rozpracovává kolektivní vodítka NATO pro odolnost v sedmi základních oblastech odolnosti NATO. Členové zmíněné pracovní skupiny VCNP na svém jednání 7. září 2023 odsouhlasili výběr čtyř národních cílů ČR. Při určování těchto cílů byly zohledněny zejména předcházející materiály k sebehodnocení státu v sedmi základních oblastech odolnosti NATO z roku 2019 a 2021. Materiál byl odsouhlasen členy VCNP 16. listopadu 2023 a byl projednán na schůzi BRS 21. února 2024.
Zpráva o změně koncepce letecké hasičské služby (LHS)a vyhlášení veřejné zakázky na poskytovatele LHS (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Vzrůstající počet lesních požárů a zejména zkušenosti z požáru v národním parku České Švýcarsko v červenci 2022 a jejich vyhodnocení vedly k závěru, že současný systém LHS je nutné změnit. Reakcí na to bylo zpracování materiálu zabývající se změnou její koncepce, kdy ČR deklarovala zájem o vytvoření kapacit „rescEU“ v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie ve formě modulů pro letecké hašení pomocí vrtulníků. Ty by měly být pořízeny z grantu EU, přičemž na území ČR bude vytvořena základna leteckého hašení, kde by bylo dislokováno celkem šest vrtulníků s kapacitou nádrže na hasivo o objemu min. 3 000 litrů. Materiál byl členy VCNP vzat na vědomí 1. března 2023 usnesením č. 514.
Koncepce zvýšení požární ochrany v lesích se zaměřením na požární prevenci a budování kapacit na hašení lesních požárů (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Materiál je výsledkem činnosti pracovní skupiny zřízené v gesci Ministerstva vnitra, které bylo uloženo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj optimalizovat požární ochranu v lesích na území ČR. Obsahem materiálu je analýza stavu právních předpisů v oblasti požární ochrany, lesního hospodaření a ochrany přírody a návrh jejich optimalizace s ohledem na stanovení pravidel požární bezpečnosti lesních porostů. Předmětná analýza je rovněž zaměřena na zhodnocení kapacit pro hašení lesních požárů dostupných na území ČR. V neposlední řadě jsou v materiálu shrnuta i legislativní opatření k posílení požární prevence v lesních porostech a dále návrhy na budování kapacit pro hašení lesních požárů, a to vše s ohledem i na implementaci legislativních dokumentů a projektů v rámci EU. Materiál byl členy VCNP odsouhlasen 13. září 2023 a členové BRS materiál schválili 21. září 2023 usnesením č. 31.
Koncept cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek v kontextu aktuálního stavu modernizace sítě PEGAS a budoucích potřeb uživatelů bezpečnostních a záchranných složek státu, technologického rozvoje a bezpečnostních rizik – doplnění vazby na Projekt BIVOJ (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Úkol aktualizovat znění „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“ v kontextu Projektu BIVOJ byl uložen usnesením BRS č. 53 ze dne 7. prosince 2022. Materiál kromě potřebné aktualizace zohledňuje i základní teze ideového záměru Projektu BIVOJ, který se zaměřuje na jednotnou a centrální správu komunikačních systémů s plošným navýšením kybernetické bezpečnosti. Členy VCNP byl materiál odsouhlasen 22. března 2023 a následně byl schválen členy BRS 12. dubna 2023.
III. zpráva o postupu ke studii proveditelnosti podle „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“ (předkladatel Ministerstvo vnitra)
III. zpráva o postupu představuje další stav rozpracování nákladového modelu vycházejícího z II. postupové zprávy, předběžné studie proveditelnosti podle „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“ a doplnění o vazbu Projektu BIVOJ, vazbu na mezinárodní bezpečnostní situaci a plán úkolů na další období včetně plánu na vytvoření Kompetenčního centra Ministerstva vnitra. Členové VCNP odsouhlasili III. zprávu o postupu 27. dubna 2023 a na schůzi BRS byla schválena 21. června 2023.
Vyhodnocení plnění opatření v oblasti elektromobility(předkladatel Ministerstvo vnitra)
Problematika elektromobility se významně týká mnoha oblastí, jako je životní prostředí, stavebnictví, doprava, průmysl, včetně hlediska požární bezpečnosti, a to vše s výrazným dopadem na ekonomiku státu. Z těchto důvodů byla v rámci činnosti VCNP v roce 2020 zřízena odborná pracovní skupina, jejímž úkolem bylo zajistit požární bezpečnost v souvislosti s elektromobilitou a s možností rozšíření na další alternativní paliva. Pro plnění cílů odborné pracovní skupiny byla nezbytná součinnost příslušných rezortů, aby byly identifikovány problematické oblasti a navrženy technické a legislativní podmínky. Koordinátorem celého procesu bylo MV-GŘ HZS ČR. Za tři roky existence pracovní skupiny se zástupci zainteresovaných rezortů shodli na závěru, že pracovní skupina plnila úkoly a přispěla k naplnění hlavních cílů. Každý z příslušných rezortů má nadále možnost navrhovat úpravy a doplnění stávajících technických a legislativních podmínek ve své působnosti i po ukončení činnosti této pracovní skupiny. Materiál byl vzat na vědomí členy VCNP 13. září 2023 a členy BRS 7. prosince 2023.
Úprava statutu, jednacího a organizačního řádu Výboru pro civilní nouzové plánování – 2023(předkladatel Ministerstvo vnitra)
Revize předpisů VCNP byla především zpracována v návaznosti na schválenou novelu zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Do úpravy vnitřních předpisů VCNP byly dále zahrnuty návrhy jeho členů a využity praktické zkušenosti z činnosti sekretariátu BRS a ostatních pracovních výborů BRS. Po projednání na schůzi VCNP 13. září 2023 byly odsouhlasené úpravy předpisů VCNP zahrnuty do souhrnného materiálu s názvem Revize statutů a jednacích řádů Bezpečnostní rady státu (BRS) a pracovních výborů BRS a cestou BRS schváleny na schůzi vlády ČR 3. ledna 2024.
V závěrečném přehledu projednávaných důležitých dokumentů je možné pouze zmínit další dva, kterým se v loňském roce věnovali členové VCNP, a to Informace o stavu dovozní závislosti České republiky na dodávkách strategických nerostných surovin k 30. dubnu 2023(předkladatel Ministerstvo průmyslu a obchodu) a Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky na léta 2024–2025(předkladatel Správa státních hmotných rezerv). Nicméně k jejich obsahu nelze napsat více, neboť byly projednávány v režimu utajení „vyhrazené“.
Vzhledem k tomu, že činnost tohoto pracovního výboru BRS zabezpečuje MV-GŘ HZS ČR, jsou informace o VCNP zveřejněny na webových stránkách www.hzscr.cz v záložce „CNP a strategie“ pod odkazem „Aktivity na národní úrovni“. Pro odborníky, kteří vyhledávají informace o činnosti VCNP aktivněji, byla zřízena zkrácená adresa www.hzscr.cz/vcnp nebo lze použít přiložený QR kód.
pplk. Ing. Ilona ŠTĚPÁNKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2023
Posuzování shody pro uvedení výrobků na trh podle nařízení vlády č. 173/1997 Sb. (NV 173) provádí Technický ústav požární ochrany jako autorizovaná osoba č. 221 na základě předložené žádosti klientů. Výstupem je certifikát typu/výrobku nebo definování neshody a vyzvání žadatele o posouzení shody k jejímu odstranění. Na základě obdrženého certifikátu vydává žadatel o certifikaci prohlášení o shodě, jehož obsah je stanoven NV 173. Podle tohoto certifikačního schématu není povinná dozorová činnost nad systémem řízení výroby u žadatele.
Oproti tomu výrobky, které jsou regulovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (nařízení o stavebních výrobcích neboli CPR) a pro které je Technický ústav požární ochrany oprávněn jako oznámený subjekt č. 1022 vydávat osvědčení o stálosti vlastností, podléhají dozoru nad systémem řízení výroby u výrobců těchto stavebních výrobků.
Stejně je tomu i u tzv. hmotných výrobků, které nejsou regulovanými ani stanovenými výrobky a pro jejichž posuzování/certifikaci neexistuje legislativní rámec a kde Certifikační orgán (COV) akreditovaný Českým institutem pro akreditaci pod č. 3080 provádí tzv. dobrovolnou certifikaci. Při té se vychází ze schválených interních postupů zkušební laboratoře a COV ukotvených v jejich příručkách kvality a výstupem je osvědčení typu/výrobku.
Dozorová činnost
V loňském roce bylo provedeno celkem 13 dozorových akcí nad držiteli osvědčení o stálosti výrobků a držiteli osvědčení typu. Vše probíhá v místě výroby, kde je kromě kontroly vedení technické dokumentace daných výrobků kontrolován i zavedený systém řízení výroby, od přejímky materiálu a polotovarů přes dodržení technologických a výrobních postupů výroby až po finální kontrolu výrobku a jeho skladování.
Stejně jako pracovníci COV jezdí na dozorové návštěvy do firem, aby prověřili, zda uvedený typ výrobků je vyráběn a kompletován za podmínek zaručujících splnění a dodržení požadovaných vlastností a zda na jejich činnost dohlíží dozorový orgán – Český institut pro akreditaci, o. p. s., jímž byly postupy posuzování shody podle normy ČSN EN ISO/IEC 17065:2013 akreditovány. COV č. 3080 na jaře 2023 prošel úspěšnou reakreditací, nově v čele s vedoucí plk. Ing. Annou Vyskočilovou.
Přehled certifikace v roce 2023
V roce 2023 bylo vydáno celkem 48 certifikátů a osvědčení na výrobky, jejichž procentuální zastoupení je znázorněno na obr. 1.
Největší objem práce na pracovišti autorizovaných výkonů potažmo v oddělení technických prostředků požární ochrany představuje zkoušení a posuzování požární techniky. V rámci posuzování shody/certifikace byly zkoušeny – dopravní automobily (DA), cisternové automobilové stříkačky (CAS), technické automobily (TA), rychlé zásahové automobily (RZA), požární kontejnery (PK), vyšetřovací automobily (VA), velitelské automobily (VEA), kombinovaný hasicí automobil (KHA), automobilové žebříky (AZ), automobilové nosiče kontejnerů (ANK) uvedené v tabulce 1.
Na požární techniku bylo vydáno celkem 30 certifikátů a 4 osvědčení, obr. 2.
Kromě posuzování shody a certifikace uvedené techniky provádí pracoviště autorizovaných výkonů i ověření vlastností darovaných, zahraničních, starších a již použitých zásahových požárních automobilů. V roce 2023 byla takto prověřena dvě vozidla typu CAS.
Z věcných prostředků uvedených v tabulce 1 byly certifikovány – proudnice pro hadicové systémy, vysokotlaká proudnice, pěnotvorná proudnice, rozdělovač, hydrantový nástavec, zásahové požární hadice, tvarově stálá hadice s koncovkami.
Bylo vydáno 7 certifikátů a 1 osvědčení na věcné prostředky, obr. 2. V roce 2023 byla zkoušena a certifikována převážně hasiva pro plynová stabilní hasicí zařízení a jeden pěnový koncentrát. Celkem bylo na hasiva vydáno 6 certifikátů (tabulka 1, obr. 2).
kpt. Ing. Pavla MOURKOVÁ, Technický ústav požární ochrany, foto archiv Technického ústavu požární ochrany
Zavádění přeshraniční spolupráce pro řešení povodní v zemích západního Balkánu
Přeshraniční spolupráci lze považovat za vzájemné partnerství mezi zeměmi, sdílejícími státní hranice a zároveň majícími společný zájem na vytváření hodnot a principů, které v konečném důsledku mohou zachránit nejeden lidský život.
Cílem projektu „Podpora EU při prevenci povodní a managementu lesních požárů zemím západního Balkánu a Turecku“ (akronym projektu IPA Floods and Fires) je zlepšit úroveň protipovodňové ochrany a ochrany před lesními požáry. Oblast protipovodňové ochrany byla rozdělena do několika aktivit. Jedna z nich byla zaměřena na vytvoření plánů, zvládání povodňových rizik vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Další významnou aktivitou projektu, kterou vedli příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), bylo vytvoření metod a postupů pro zvládání povodňových rizik v rámci přeshraniční spolupráce na řekách protékající územními celky zúčastněných států. Stěžejním bodem bylo sdílení zkušeností, identifikace nedostatků a nalezení správné praxe v oblasti přeshraniční spolupráce na vodních tocích na národní, regionální a místní úrovni.
Rekognoskace stavu v oblasti přeshraniční spolupráce
Ke zjištění aktuálního stavu přeshraniční spolupráce jednotlivých států bylo zvoleno dotazníkové šetření, které probíhalo jak na národní, tak na regionální a místní úrovni. Otázky z dotazníku byly směřovány především na legislativu spojenou s přeshraniční spoluprací, zainteresované instituce, přehled přeshraničních dohod a operačních dokumentů, způsob předávání a sdílení hydrometeorologických dat a varovných informací. Následně pro propojení praktických zkušeností a otevření dialogu byly realizovány workshopy vždy pro dvojici hraničních států formou řízené diskuze. Rozdělení států do dvojic bylo stanoveno na základě několika kritérií. Nejpodstatnější v tomto případě byla společná územní státní hranice, protékající řeka mezi oběma státy a politická situace řešeného území. Na základě těchto kritérií se utvořily tři dvojice partnerských zemí:
- Kosovo a Severní Makedonie,
- Bosna a Hercegovina se Srbskem,
- Albánie s Černou Horou.
Měřicí stanice znečištěná odpadky na území Severní Makedonie na řece Lepenac, která je hlavním přítokem řeky Vardar ústící do Egejského moře
Průběh jednotlivých zahraničních workshopů
Program každého workshopu byl rozdělen do dvou dnů. V prvním dni probíhala řízená diskuze se zástupci každého státu a zástupci konsorcia projektu IPA Floods and Fires. Z každého státu se účastnili zástupci za národní úroveň (zejména zástupci z řad institutu civilní ochrany, hydrometeorologické instituce a institutu povodí) a zástupci z regionální či místní úrovně (stejný výčet zástupců jako u národní úrovně, a navíc zástupci z řad veřejné správy). Cílem bylo získání podkladů a informací o současném stavu přeshraniční spolupráce zejména v oblasti dohod či memorand o spolupráci se sousedními zeměmi a náplni činnosti institucí na národní, regionální a místní úrovni.
Druhý den bylo připraveno jednoduché fiktivní cvičení, jehož úkolem bylo sdílet postupy a metody při řešení povodní mezi jednotlivými státy a vytvořit možná schémata institucionální přeshraniční spolupráce na národní, regionální a místní úrovni. Pro účely cvičení byly stanoveny tři základní otázky, na které zástupci zúčastněných zemí museli nalézt odpovědi:
- Jaké instituce jsou zainteresovány před vznikem a během řešení povodní?
- Jakým způsobem si mezi sebou předávají důležitá data a informace?
- Co obsahují data a informace, které si mezi sebou předávají?
Na základě odpovědí se hledal případný prostor ke zlepšení přeshraniční spolupráce.
Řízená diskuze zástupců národní a místní úrovně ze zemí Bosny a Hercegoviny a Srbska vedená příslušníky HZS MSK
Výstupy ze zahraničních workshopů
Ze všech realizovaných workshopů vyplynulo několik společných nedostatků. Šlo o komunikační problémy při předávání dat a informací na národní, regionální i místní úrovni. Problémy obecně tkví v nekompetentnosti určených orgánů a pomalém předávání dat a informací v rámci institucionální hierarchie. Ty se pak odráží do oblasti mezinárodní spolupráce. Vše je negativně podpořeno chybějícími dohodami o obsahu dat a informací mezi důležitými přeshraničními institucemi a současně s tím i chybí platforma pro jejich předávání.
Dalším významným nedostatkem je malý objem finančních prostředků, které by sloužily k budování protipovodňové ochrany (výstavba suchých poldrů, retenčních kapacit, povodňových valů, čištění koryt vodních toků atp.) a dalšímu rozvoji informačních systémů k identifikaci stupňů povodňové aktivity, stavu vody ve vodních tocích, vyrozumění kompetentních institucí nebo varování a informování obyvatelstva.
Zásadním nedostatkem v přeshraniční spolupráci je rovněž nečinnost odpovědných institucí. Prakticky neprobíhá přeshraniční konzultace a komunikace nových opatření, ani nejsou organizována společná přeshraniční cvičení.
Ze zahraničního workshopu mezi Kosovem a Severní Makedonií bylo dále zjištěno, že největším problémem je komunikace. Veškeré informování a sdílení dat funguje neoficiální cestou mezi několika členy veřejné správy na místní úrovni každého státu. V rámci druhého dne workshopu se povedlo najít společnou řeč mezi těmito zástupci. Zjištěné skutečnosti v kombinaci s otevřenou diskuzí z workshopu povedou k návrhu memoranda o spolupráci pro oblast místní úrovně na řece Lepenac. Obsahem memoranda by mělo být i vytvoření informačního portálu pro efektivní způsob výměny dat a informací.
Složitá institucionální a strukturální hierarchie na území Bosny a Hercegoviny je zásadní poznatek z workshopu mezi tímto státem a Srbskem. Tato překážka vede k rozdělení kompetencí a neoficiální komunikaci s institucemi v Srbsku. Jelikož jsou oba státy členy Mezinárodní komise pro povodí řeky Sávy, jsou informace sdíleny skrze mezinárodní portál. Bohužel tento způsob komunikace je nedostatečný pro potřeby řešení povodní na místní úrovni v obou zemích.
K nedostatkům zjištěným na workshopu mezi Albánií a Černou Horou především patří absence národního informačního portálu pro obyvatele, kteří žijí v blízkosti Skadarského jezera, a výstavba nelegálních staveb v záplavovém území. Zároveň ze strany Albánie chybí efektivní možnost a způsob předávání dat a informací směrem k institucím v Černé Hoře, např. o zvýšení hladiny řek. Naopak v Černé Hoře chybí podpora vzdělávání zástupců veřejné správy na místní úrovni.
Závěr
Přínos partnerských zemí byl na základě přednesených informací individuální. Z každého zahraničního workshopu byl vytvořen report doplněný o checklist obsahující seznam možných činností vedoucích k účinné přeshraniční spolupráci. Forma zahraničních workshopů byla záměrně vedena způsobem řízené diskuze, sdílením praktických zkušeností a především otevřenou komunikací mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. Jednotliví partneři měli díky tomu možnost si uvědomit nejen slabé stránky dosavadní spolupráce, ale rovněž i přínosy v nově nastavených postupech. Komplexně lze konstatovat, že podstatou přeshraniční spolupráce jsou nejen uzavřené dohody, nýbrž i jejich praktické naplňování formou jednání pracovních skupin, organizace školení a společných nácviků, sdílení nezbytných informací v průběhu povodně a rovněž při realizaci společných opatření protipovodňové ochrany a v neposlední řadě propojení přístupů a principů zvládání povodňových rizik na obou stranách hranice, neboť povodeň geografické hranice státu nerespektuje.
Příslušníci HZS MSK získali povědomí o stavu přeshraniční spolupráce při řešení povodní na území bývalé Jugoslávie a uvědomili si, jak kvalitně je nastavena spolupráce České republiky se sousedními státy. Partneři projektu velmi kladně ocenili způsob realizace workshopů, které byly vedeny věcně, odborně a prakticky. Za sekundární benefit lze považovat zlepšení jazykových dovedností.
plk. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. et Ing. Michaela ŠVECOVÁ, por. Ing. Petr BUREŠ, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje