Nouzové ukrytí: Kde a za jakých okolností se ukrýt?
Život nám může přinést události, které mohou mít dopad na naše zdraví a život. Nejčastěji se jedná o únik chemických látek, ale vyloučit nelze ani radiační havárii. Současná geopolitická situace vnáší opětovně i nový rozměr, a to možnost vojenského ohrožení. Existují různé způsoby ukrytí podle druhu mimořádné události, která nastane.
Hasiči proto radí, jak využít ochranných vlastností staveb a jaké zásady dodržovat při ukrytí.
Při úniku chemických látek se ukryjme v místnosti ve vyšších patrech na opačné straně budovy, než je zdroj nebezpečí. V případě radiační havárie využijme nejlépe uzavřené, zděné prostory jako je sklep nebo suterénní prostor. Pokud takovou možnost nemáme, ukryjme se ve středu budovy v místnosti nebo prostoru bez oken a s co nejsilnějšími stěnami. Pro oba případy pak platí obecné zásady chování. Je nutné uzavřít okna a dveře a pokud možno je utěsnit. Vypnout a utěsnit veškerou ventilaci (klimatizaci, větrací systémy, digestoře a světlíky), k tomu je nejlepší využít lepicí pásky nebo namočené kusy látky. Vždy je nutné sledovat informace z hromadných sdělovacích prostředků. V úkrytu zůstaňme, dokud není vydán pokyn k jeho opuštění.
Při vojenském ohrožení se předpokládá ukrytí ve stálých a improvizovaných úkrytech. Stálé úkryty nebyly budovány rovnoměrně na celém území České republiky a jejich počet trvale klesá. Ukrytí se proto plánuje zejména v předem vytipovaných prostorech, vhodných k vybudování improvizovaných úkrytů. Takovým prostorem jsou obvykle suterény nebo sklepy ve střední části budovy, které jsou co nejvíce zapuštěny v okolním terénu. Je důležité, aby zdi byly silné a velikost prostoru odpovídala počtu ukrývaných osob. Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 až 3 m2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3 až 5 m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení. Světlá výška místnosti by měla být 2,3 m při dodržení minimální podchodové výšky 1,9 m. Dveře úkrytu by měly být navrženy tak, aby se otevíraly směrem ven, a úkryt by měl disponovat alespoň dvěma nouzovými východy pro případ úniku. Také nesmíme zapomenout zohlednit umístění hlavního uzávěru plynu, vody a topení. Dalšími úpravami takzvaně zodolníme vybraný prostor. Je nutné utěsnit všechny otvory v úkrytu. Podepřít stropy, překrýt okna a zesílit dveře. Okna zesílíme překrytím různými materiály jako jsou například pytle s pískem nebo zeminou, cihly, kamení. Pozor, těmito úpravami nesmíme znemožnit potřebu případného opuštění úkrytu. Konečným krokem je vybavit úkryt nezbytným zařízením jako je potřebný počet lůžek, stůl, židle, WC. Samozřejmě nesmíme zapomenout na trvanlivé potraviny a pitnou vodou pro přežití. Podrobné informace s požadavky na vybudování improvizovaných úkrytů lze získat v metodické pomůcce Sebeochrana obyvatelstva ukrytím vydané ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, která je veřejně dostupná na internetu.
Autor: kpt. Ing. Alena Sládková