Hasič roku 2023
s 6
Požár lesa v Jětěticích na Písecku
s 8
Společný výcvik německých a českých hasičů v příhraniční oblasti Karlovarského kraje
s 12
Speciální batoh pro hasiče-pilaře
s 12
Reálné využití informačního centra u dopravní nehody s velkým počtem raněných
s 16
Vnímání psychické zátěže během zásahů u dopravních nehod z pohledu příslušníků HZS Ústeckého kraje
s 20
Tvorba havarijních karet objektů s podlimitním množstvím nebezpečné látky v informačním systému SYPOS
s 24
Dvacet let členství České republiky v EU
s 27
V Praze se sešli zástupci Vysegrádské čtyřky
s 30
Informace o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO v roce 2023
s 32

V pondělí 17. července 2023 v 15.24 hodin byla na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JHM) nahlášena dopravní nehoda (DN) autobusů na dálnici D2 směrem na Brno, na základě čehož byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že se jedná o DN dvou plně obsazených autobusů. Na místě byl zaklíněný řidič jednoho z autobusů a velký počet raněných, dálnice proto byla z těchto důvodů oboustranně uzavřena.

Podle nastavených pravidel HZS JHM byl o mimořádné události (MU) mimo jiné obratem informován příslušník oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOKŘ) v pohotovosti (Pohotovost OOKŘ, 112, 01/2022), jehož úkolem je řešit události spojené s plněním úkolů ochrany obyvatelstva.

Obr. 1 Místo mimořádné události

Popis místa události z hlediska ochrany obyvatelstva

V době zásahu panovaly vysoké teploty (nad 30 °C), a bylo proto nutné kromě vyprošťování a poskytování první pomoci zajistit zázemí pro nezraněné a lehce zraněné účastníky DN. Pro tyto osoby byly zprvu zajištěny dva autobusy, jeden HZS JHM a jeden Dopravního podniku města Brna.
Současně pohotovost OOKŘ dostala za úkol od krajského řídícího důstojníka (KŘD), který převzal velení zásahu, zajistit prostory pro případné nouzové ubytování nezraněných cestujících. Proto kontaktovala pracovnici krizového řízení (KŘ) místně příslušné městské části s úkolem společně vytipovat a přichystat prostor pro zhruba padesát osob. Zpočátku nebylo zřejmé, kolik osob skutečně využije nabízeného zázemí. Za tímto účelem byl vytipován zámeček v městské části Brno-Chrlice, kde sídlí speciální škola pro nevidomé.

Zřízení IC

MU byla specifická vysokým počtem zasažených, kteří byli cizí státní příslušnosti (76 osob, 25 národností). A právě pro velký počet účastníků DN rozhodl KŘD po konzultaci s řídícím důstojníkem MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-generální ředitelství HZS ČR) o aktivaci jihomoravské modifikace informačního centra (IC) podle STČ-9/2016 a STČ-12/2015. V souladu se zpracovanou interní dokumentací HZS JHM byla tímto úkolem také pověřena pohotovost OOKŘ. Dokumentace ke zřízení a provozování IC byla v Jihomoravském kraji (JMK) zpracována v roce 2017 a podílely se na ní složky integrovaného záchranného systému (IZS) a všechny nemocnice s akutním příjmem v JMK. K tomu bylo zpracováno a podepsáno memorandum o spolupráci (112, 4/2018).
Pohotovost OOKŘ následně postupovala podle zpracovaného check listu ke zřízení IC a vyžádala si od technika KOPIS zaktivování pracoviště IC v krizové místnosti na KOPIS (aktivace telefonních linek, zapojení náhlavních souprav pro operátory IC apod.). Dále po dohodě s KŘD povolala příslušníky OOKŘ na místo zřízeného IC jako obsluhu a ke koordinaci nouzového ubytování v zámečku v Chrlicích. Od rozhodnutí o aktivaci IC (asi v 16.45 hodin) bylo vše technicky a organizačně připraveno do 18.00 hodin. Na základě podepsaného memoranda došlo k vyrozumění nemocnic zapojených do systému o aktivaci IC prostřednictvím automatického hlasového systému IVR (dříve AMDS) s požadavkem na průběžné předávání informací o hospitalizovaných cestujících z obou autobusů. Mezi 18. a 19. hodinou probíhala intenzivní komunikace mezi všemi zasahujícími složkami IZS, nemocnicemi, cestovní kanceláří Europamundo (CK) a dopravní společností Flixbus (DS), kterým patřily havarované autobusy, s cílem získat aktuální informace o zasažených osobách (seznamy cestujících, počty rozvezených osob do jednotlivých nemocnic, identifikační údaje nezraněných osob na místě MU apod.).
Nutno podotknout, že i přes podepsané memorandum o spolupráci byla komunikace a spolupráce s některými zapojenými subjekty dosti komplikovaná.

Obr. 2 Prostor zřízeného informačního centra při řešení mimořádné události

V 19.00 hodin již měla obsluha IC k dispozici první ověřené informace o zasažených osobách, a proto bylo možné informovat veřejnost o zřízení IC včetně uvedení speciálně vyčleněného telefonního čísla pro volající. To bylo řešené formou aktuality (tj. krátké informační zprávy pro veřejnost) na portálu KŘ KRIZPORT, dále prostřednictvím tiskových mluvčích složek IZS a zveřejněním na sociálních sítích. V této informaci bylo zdůrazněno, že jde o telefonní linku pouze pro dotčené osoby (potenciální příbuzní a blízcí zasažených osob), nikoli pro média nebo pro podávání obecných informací. Již po deseti minutách začali operátoři IC přijímat první hovory, a to zejména od zastupitelských úřadů různých zemí dotazujících se na přítomnost jejich občanů na místě MU. Vzhledem k přítomnosti cestujících cizí státní příslušnosti bylo nutné hovory odbavovat především v anglickém jazyce. Další komplikací byla transkripce jmen cizího původu (překlady z azbuky, arabštiny apod.), to generovalo totiž až pět různých podob u jednoho jména a evidence osob se tak nelogicky rozrůstala a osoby se dublovaly.

Provoz IC

V rámci IC jsou zřízené pozice vedoucího, zástupce vedoucího, operátorů a pracoviště evidence. Při řešení této konkrétní MU se pracovalo ve třech směnách se střídáním ve 24.00 a 7.00 hodin následujícího dne. Personální obsazení bylo na minimálním možném počtu (sedm osob) kvůli probíhajícím dovoleným a ozdravným pobytům proškolených příslušníků. Za dobu fungování IC se vystřídalo celkem dvacet příslušníků z OOKŘ, KOPIS, pracovišť prevence, OOKŘ z územních odborů, z oddělení kontrolní činnosti a oddělení stavební prevence. Klíčovým pro výběr osob doplňujících obsluhu IC byla samozřejmě okamžitá akceschopnost a znalost anglického jazyka.
Vedoucí IC prakticky nepřetržitě komunikoval, zejména s KŘD, územními řídícími důstojníky (ÚŘD), KOPISem, složkami IZS, zástupci CK a DS, pracovnicí KŘ městské části Chrlice, vedoucí oddělení krizového řízení a obrany Jihomoravského kraje, pracovníky KŘ Magistrátu města Brna a řídícím důstojníkem MV-generálního ředitelství HZS ČR. Během 24 hodin šlo o více než 200 hovorů.
Zástupkyně vedoucího IC tak prakticky převzala veškeré jeho řízení. Postupovala podle zpracovaných check listů vedoucího IC a zodpovídala za komplexní fungování IC (personální obsazení i týlové zabezpečení).
Pracoviště evidence přebíralo a editovalo získané informace o zasažených ze všech dostupných zdrojů (od Policie České republiky /PČR/, nemocnic, CK, DS), kompletovalo seznam zasažených osob a následně označovalo pro přehlednost a orientaci stanovenými barvami jednotlivé zasažené osoby (bílá – zatím neztotožněná; modrá – ztotožněná, neodvezená do nemocnice; zelená – odvezená do nemocnice; červená – exitus). Toto třídění do barevných kategorií pomáhalo operátorům IC efektivně odbavovat hovory. Veškeré zapisování zjištěných údajů probíhalo online v rámci sdílené evidenční tabulky v MS Teams.

Obr. 3 Ukázka vyplňovaných informací o zasažených osobách a dotčených osobách

Operátoři IC přijímali telefonické hovory od dotčených osob, případně zastupitelských úřadů, a zjištěné informace zapisovali jako pracoviště evidence do sdílené evidenční tabulky v MS Teams, v níž párovali dotčené a zasažené osoby. Pokud byla poptávaná osoba ztotožněna, poskytl volajícímu operátor IC informace o místě, kde se osoba nachází (nezraněný na místě MU versus zraněný a převezený do nemocnice). Operátoři odbavili během 20 hodin (doba provozu IC) 70 příchozích hovorů. Další desítky hovorů byly také směřovány z IC na dotčené osoby. Jakmile byly zjištěny informace o osobě, na kterou se dotazovaly, byly zpětně kontaktovány. Byly také kontaktovány všechny konzuláty, které se dotazovaly na své občany.

Další průběh MU

Podle původního plánu měly být nezraněné osoby odvezeny do místa nouzového ubytování na zámeček v Brně-Chrlicích, kde měly čekat na náhradní autobus CK, avšak vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby (ZZS) kvůli jazykové bariéře (ne všichni cestující ovládali dostatečně anglický jazyk, aby v těchto podmínkách dokázali s lékařem ZZS obstojně komunikovat o svých případných zraněních) rozhodl o preventivním vyšetření všech účastníků DN. K tomuto preventivnímu vyšetření byly určeny dvě nemocnice v Brně (Vojenská nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří), kam byly tyto osoby převezeny. Na základě rozhodnutí KŘD byli do těchto nemocnic vysláni ÚŘD pro Brno-město a Brno-venkov, aby zajišťovali předávání aktuálních informací o vyšetřovaných na KOPIS a do IC. Všichni cestující zde byli vyšetřeni a pro špatný psychický stav některých z nich byla do nemocnice vyslána i psycholožka HZS JHM k poskytnutí psychosociální pomoci. Po ukončení preventivního vyšetření nezraněných osob, zhruba ve 23.00 hodin, se tyto osoby začaly dotazovat na svá zavazadla. Po dohodě KŘD s oběma ÚŘD bylo operativně rozhodnuto, že zájemci budou dopravními prostředky HZS JHM převezeni do Ostrovačic (kam byly po nehodě havarované autobusy převezeny), aby si vyzvedli zavazadla.
Do Ostrovačic byl rovněž vyslán náhradní autobus CK, který následně většinu cestujících, včetně cestujících DS, převezl do Prahy. Pro osoby, jež nechtěly odjet do hlavního města, byl ze strany HZS JHM zajištěn převoz do místa nouzového ubytování v zámečku v Brně-Chrlicích, kde pro ně byla připravena večeře a nocleh. Nouzové ubytování využilo nakonec šest osob, které se rozhodly přenocovat do druhého dne, aby ráno po snídani mohly navštívit příbuzné v nemocnicích.

Obr. 4 Místo nouzového ubytování v zámečku v Brně-Chrlicích

Finalizace evidence zasažených

Největší nápor volajících zaznamenalo IC mezi 22.00 a 24.00 hodinou. Mezi volajícími bylo i několik cestujících z obou autobusů, kteří byli ZZS odvezeni do nemocnic k ošetření, nebyli však hospitalizováni a po propuštění nevěděli, co mají dělat. Tyto osoby byly z nemocnic převezeny dopravními prostředky HZS JHM do Ostrovačic, aby si mohly vyzvednout zavazadla.
Současně pracoviště evidence získávalo již aktualizované a upřesněné informace z dotčených nemocnic, z CK i od dopravce. Tyto nové informace se komplikovaně porovnávaly s původními údaji a následně editovaly v evidenční tabulce. Velkou pomocí zde byla spolupráce s delegátem CK, který zůstal s nocujícími osobami v místě nouzového ubytování na zámečku v Brně-Chrlicích. Během noční směny (do 7.00 hodin druhého dne) se podařilo ztotožnit přibližně 80 % osob v evidenci. Zbývajících 20 % bylo individuálně ověřováno zpětnými hovory s CK či DS a urgencemi u dotčených nemocnic.
Seznam zasažených osob byl dokončen ve 12.00 hodin následujícího dne. Všechny dotčené osoby (volající) byly zpětně telefonicky kontaktovány a informovány o místě pobytu hledaných osob. Finální evidence zasažených osob byla zaslána na Národní operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR a byla přiložena ke zprávě o zásahu. Činnost IC byla ukončena v 15.00 hodin následujícího dne, o ukončení byly telefonicky informovány všechny zainteresované subjekty, byla vydána aktualita pro veřejnost na portálu KŘ KRIZPORT a informace byla také zveřejněna prostřednictvím tiskových mluvčích složek IZS a na sociálních sítích.

Závěr

Z reálného prověření fungování IC v JMK vzešly poznatky, které jsou průběžně zapracovány. Jednalo se jak o technické nedostatky (např. dovybavení stanoviště evidence velkými monitory, pořízení hot spotu, odblokování hovorů do zahraničí), tak o korekce personálního obsazení (např. vhodnost zástupce KOPIS na IC, jazyková vybavenost obsluhy, rozšíření řad zaškolených příslušníků). Spolupráce stvrzená memorandem byla znovu s původními signatáři diskutována, postupy aktualizovány a celé memorandum bylo opět všemi dotčenými podepsáno. Aktualizované postupy, dokumentace apod. bude prověřena v letošním roce cvičením napříč složkami IZS.

BOX:

Poznatky z fungování IC

• Provoz IC je natolik organizačně, technicky a personálně složitá záležitost, že je nutné mít vše detailně rozpracované a pravidelně fungování IC procvičovat.
• Je potřeba mít předem zajištěné a vyzkoušené technické vybavení pro telefonování (náhlavní sety, telefonní přístroje, speciální telefonní číslo, technické řešení pro provoz více přístrojů na jedné lince) – vše ideálně v rámci KOPIS (nonstop technická podpora, jazyková vybavenost, sdílení aktuálních informací z MU).

• Je nutné mít proškolenou obsluhu IC v dostatečném počtu pro střídání – v rámci HZS JHM příslušníci OOKŘ a pracovišť prevence, OOKŘ územních odborů (celkem obsluhu IC ovládalo přibližně 25 osob při této MU, v době dovolených bylo i tak nedostačující).

• Je potřeba mít problematiku IC prodiskutovanou s PČR, ZZS a nemocnicemi – v JMK je za účelem jasného nastavení postupů a spolupráce podepsáno memorandum o spolupráci.

kpt. Mgr. Jan MARCHLÍK, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Zásah na požár lesa v Jetěticích na Písecku v červenci loňského roku byl zcela výjimečný svým rozsahem, klimatickými podmínkami, členitostí terénu a množstvím zasahujících i zásahové techniky. Pro zasahující hasiče byl velmi náročný jak po fyzické, tak psychické stránce – panovaly vysoké letní teploty a foukal velmi silný vítr. Požár se rozšířil na plochu asi 40 ha. Škoda způsobená požárem byla předběžně vyčíslena na 10 milionů korun.

Zásah byl výjimečný svojí náročností pro velitele z hlediska odborných znalostí a rychlostí správného rozhodování. Zejména velitel zásahu (VZ) dokázal v krátké době velmi dobře zvolit taktiku a rozdělil místo zásahu na bojové úseky, stanovil čerpací místa pro požární vodu a komunikaci se zasahujícími jednotkami požární ochrany (PO). Tím eliminoval přímé škody na majetku, které mohly být mnohonásobně vyšší, než k jakým ve skutečnosti došlo.

Popis místa zásahu

Jetětice je obec, která se nachází asi 16 km severovýchodně od města Písek v Jihočeském kraji. Více než polovinu z katastrálního území Jetětic tvoří lesy a přirozenou hranicí z jihozápadní strany je Orlická přehrada. Do lesů v Jetěticích zasahuje obora schwarzenbergského panství, kde se chová černá zvěř.

Průběh zásahu

Informaci o možném požáru trávy a lesa u Jetětic obdrželo krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (HZS JHC) 15. července 2023 ve 14.33 hodin. Událost nebyla na tísňovou linku blíže specifikována. Operační důstojníci rozhodli o vyslání jednotek PO v 1. poplachovém stupni.
Po příjezdu první jednotky na místo zásahu se potvrdilo původní ohlášení, že jde o požár lesa. Vlivem silného větru však požár značně nabíral na intenzitě hoření. VZ proto ihned povolal další síly a prostředky (SaP) a prostřednictvím KOPIS HZS JHC zažádal o letecké hašení. V tuto dobu byla již podepsána smlouva o dílo mezi Ministerstvem zemědělství a firmou Heli Company, s. r. o., která zajišťovala leteckou hasičskou službu v roce 2023 na území České republiky.

Následně byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Požár se rozšířil na plochu přibližně 15 ha. Zásah zásadně komplikovala kromě stále intenzivnějšího větru také členitost a nepřístupnost terénu. Situaci VZ neulehčil ani fakt, že většina zásahu probíhala v oboře pro zvěř. Ta byla oplocena vysokými ocelovými ploty a uvnitř se nacházelo několik desítek menších oplocenek. Z tohoto důvodu byla velmi nutná spolupráce se správcem obory, který zajistil odemčení průjezdových bran pro pohyb požární techniky a hasičů.
VZ v této fázi rozdělil místo zásahu na tři bojové úseky a stanovil dvě čerpací stanoviště pro kyvadlovou dopravu vody. Později bylo zřízeno třetí čerpací stanoviště. Zároveň pro důkladný monitoring rozsáhlého a obtížně přístupného terénu povolal na místo dron ze stanice České Budějovice. Dostavila se také dokumentační skupina a operační výjezd MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Vzhledem k dalšímu rozvoji požáru, a i díky monitoringu požáru ze vzduchu, VZ rozhodl o přeskupení velké části zasahujících SaP. Důvodem bylo zamezit šíření požáru přes lesní cestu, která oddělovala les od hlubokých strmých strání, téměř nepřístupných pro techniku, a skal táhnoucích se až k Orlické přehradě. Pokud by v této chvíli požár cestu přeskočil, následná lokalizace a likvidace požáru by trvala týdny. Situace na místě zásahu se stále nezlepšovala. Naopak kvůli stále trvajícímu intenzivnímu větru a rozvoji požáru v korunách stromů VZ určil čtvrtý bojový úsek a byl vyhlášen 3. a následně zvláštní stupeň požárního poplachu. Na místo byly povolány další SaP.
V pozdních odpoledních hodinách přiletěl do Jetětic vrtulník Bell Letecké služby  Police ČR (PČR), který hasil až do soumraku. Aby se zvýšila efektivita hasebních prací a posílily se stávající SaP, byly povolány odřady HZS Středočeského a Plzeňského kraje a Záchranného útvaru HZS ČR. Vyžádán byl také tankovací kontejner ze stanice České Budějovice, který zajišťoval nepřetržité zásobování pohonnými hmotami na místě zásahu. Zásadní pro taktickou úroveň byla neustálá komunikace a spolupráce s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Národním operačním a informačním střediskem (NOPIS). Postupy hasebních prací stanovil VZ tak, aby se požár přestal šířit směrem k Orlické přehradě, a následně rozhodl nepřerušovat hašení v průběhu noci. Intenzivní hasební práce pokračovaly celou noc až do ranních hodin. A právě rozhodnutí nepřerušit hašení se ukázalo jako klíčové. Díky trvalým hasebním pracím během noci se podařilo zlikvidovat plamenné hoření. Zlom v průběhu likvidace požáru byl následně dokonán, když časně ráno na místo zásahu přiletěly tři vrtulníky, které hasily pomocí bambi vaků. Dva vrtulníky Bell PČR s kapacitou 2 × 0,8 m³ a jeden vrtulník Black Hawk soukromého provozovatele Heli Company, s. r. o., s kapacitou 3 m³. Za spolupráce PČR bylo na Orlické přehradě vyčleněno místo, kde byla voda do bambi vaků nabírána, což značně usnadnilo hasební práce.
Kombinace nepřetržitého pozemního a leteckého hašení zcela jednoznačně přispěla k zabránění dalšího šíření požáru. V dopoledních hodinách 16. července byla ohlášena lokalizace požáru. Od této chvíle probíhaly likvidační práce. Zasahující jednotky postupně dohašovaly lokální ohniska za pomoci D programů a zádových vaků. Velkou službu při odhalování skrytých ohnisek VZ a zasahujícím hasičům poskytl kromě termokamer také dron. Jak jednotky dohašovaly jednotlivé části místa zásahu, byly snižovány poplachové stupně a redukovány zasahující SaP. Likvidaci požáru nahlásil VZ 20. července ve večerních hodinách (po šesti dnech). Správci a uživateli byla nařízena opatření k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru do 31. července.

Specifika zásahu

Pozitiva

• rychlý čas příjezdu vyslaných SaP,
• vysoké nasazení zasahujících hasičů,
• dostatek požární vody,
• vhodně zvolený směr nasazení jednotek,
• spolupráce s KOPIS HZS JHC, NOPIS a MV-generálním ředitelstvím HZS ČR,
• jednosměrná kruhová kyvadlová doprava.

Negativa

• členitost terénu, obora se zvěří,
• vysoká venkovní teplota, vysoký stupeň zakouření,
• intenzita a měnící se směr větru,
• rychlý rozvoj a šíření požáru,
• nepřesné nahlášení události,
• zranění šesti hasičů.

Příčina vzniku požáru a výše škody

V současné době probíhá vyšetřování příčiny vzniku požáru za součinnosti HZS JHC a PČR. Škoda způsobená požárem byla předběžně vyčíslena na 10 milionů korun. Uchráněné hodnoty činí rovněž 10 milionů korun.

Závěr

Velitelé i zasahující prokázali vysokou odbornost a rozhodnost při řešení mimořádné události a postupně se vypořádali se zásadními negativy ovlivňujícími zásahovou činnost, kterými byly zejména: prudký rozvoj požáru, rychlý postup fronty požáru, situačně komplikovaný a nepřehledný terén, nedostatečný přístup ke komunikaci z hlediska dopravy požární vody.
Požár se podařilo dostat pod kontrolu po necelých 20 hodinách. Byla zasažena plocha asi 40 ha. Na lokalizaci a likvidaci požáru se podílelo 60 jednotek včetně odřadu HZS Středočeského a Plzeňského kraje a Záchranného útvaru HZS ČR, dva vrtulníky PČR a jeden vrtulník soukromého provozovatele. Při zásahu došlo k lehkému zranění šesti členů zasahujících jednotek PO. Celkové škody na majetku HZS JHC přesáhly 600 tisíc korun.

mjr. Mgr. Ondřej MRÁZ, mjr. Ing. Filip JAREŠ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Havarijní karty objektů s podlimitním množstvím nebezpečné látky (HK) jsou zpracovávány podle Pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) č. 35/2017, kterým se stanoví minimální požadavky na posuzování rizika vzniku závažné havárie a zpracování dokumentace pro stanovenou zónu ohrožení u objektu s podlimitním množstvím nebezpečné látky, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR     č. 1/2019 (Pokyn).

HK obsahují přehledně zpracovanou textovou a grafickou část. V textové části jsou uvedeny informace o objektu, nebezpečné látce a jejích nebezpečných vlastnostech, dále zóna ohrožení a množství osob, které se v ní nacházejí. V této části jsou současně řešena opatření a činnosti pro řešení závažné havárie v zóně ohrožení – např. organizace zásahu a činnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS), případně dalších subjektů, nebo přehled významných objektů v zóně ohrožení, kde se vyskytuje větší množství osob (obchodní centra, zdravotnická zařízení atd.). V grafické části jsou na mapovém podkladu vizualizovány veškeré relevantní údaje – zdroj rizika, zóna ohrožení, významné objekty nacházející se v zóně, dopravní uzávěry, kontaktní stanoviště složek IZS, shromaždiště a umístění koncových prvků varování. Havarijní karta se zpracovává v listinné a elektronické podobě – listinná podoba má maximální rozsah jeden list A4 (oboustranně), elektronická může mít v případě potřeby větší rozsah.

HZS Ústeckého kraje (ULK) využívá v současné době pro zpracování HK informační systém SYPOS (IS SYPOS). Systém poskytuje ucelenou sadu funkcí a služeb v oblasti krizového řízení a je postaven na moderních technologiích, jako jsou databáze s integrovanými prostorovými daty, objektově relační mapování či mapové podklady podle volby uživatele. Do IS SYPOS je možné integrovat externí zdroje dat (databáze chemických látek a databáze registru územní identifikace, adres a nemovitostí), a tvoří tak komplexní platformu pro krizové řízení. Celý systém a jeho vývoj je kompletně financován Krajským úřadem Ústeckého kraje.
Vývoj informačního systému pro zpracování HK trval přibližně půl roku, během něhož HZS ULK intenzívně spolupracoval s vývojářem IS SYPOS. Hotové HK jsou následně vkládány do systému IKIS a slouží jako podpora pro operační řízení. Současně jsou k dispozici všem dotčeným složkám IZS a dalším subjektům určeným HZS ULK na online platformě, jak je vyžadováno v Pokynu.

Tvorba HK

Systém jejich tvorby staví na jednotné databázi, ve které se sdružují veškerá data pro zpracování havarijních plánů a HK na území ULK. IS SYPOS obsahuje mnohovrstevnou zdrojovou databázi chemických látek – identifikaci látek, klasifikaci podle CLP (nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí), fyzikálně-chemické vlastnosti, pokyny pro zásah, první pomoc a zdravotní ošetření, databáze CEDA POI (zájmové body) a ZAGABED (základní báze geografických dat), mapovou vrstvu koncových prvků varování, databázi subjektů evidovaných v plánu spojení.
Při tvorbě HK se vychází ze základní správy dat objektů, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami. V této úvodní části se zapracovávají informace o konkrétním ohrožujícím objektu – ohraničení areálu, lokace zásobníků, chemické látky a kontaktní osoby (obr. 1).

Správa dat ohrožujícího objektu

Pomocí modulu OPTIZON se provede analýza za účelem stanovení havarijní zóny pro každou nebezpečnou látku v objektu. Při tvorbě havarijní zóny lze provést následnou úpravu parametru podle Pokynu (obr. 2).

Stanovení havarijní zóny

Po absolvování přípravy dat následuje tvorba havarijní karty pro konkrétní objekt a nebezpečnou látku (obr. 3).

Tvorba havarijní karty

Textová část (nebezpečné vlastnosti látky, činnosti provozovatele, krajského operačního a informačního střediska, Policie České republiky a zdravotnické záchranné služby, organizace zásahu a varovné texty) se automaticky vyplňuje vzorovým textem, který lze jakkoli upravit podle potřeby. Strukturovaně jsou řešena data v operativní části „vyrozumívané subjekty“ výběrem z databáze nebo ručním výpisem a bodovou lokací na mapě.
Vstupní data do grafické části HK jsou taktéž řešena strukturovaně a tvoří se pomocí bodové lokalizace (vjezd do areálu, ohrožené objekty, shromaždiště, kontaktní stanoviště IZS, trasa mobilní sirény). Mapový výřez je nastaven pro automatický tisk z kontextu zadaných dat, případně lze požadovaný výřez nastavit ručně (obr. 4).

Generování mapového výřezu

Posledním krokem, po úspěšné aktualizaci, je vygenerování HK a zobrazení v textovém procesoru MS Word. Při jakékoli úpravě vstupních dat se po provedení aktualizace všechny změny projeví v nově vygenerované kartě.
IS SYPOS, který integruje prostorová data a externí zdroje informací, umožňuje celou škálu činností, od vytváření havarijních plánů, strukturovaných databází až po tvorbu HK. Díky tomuto systému je možné HK dynamicky aktualizovat a poskytovat je online. Krajský úřad Ústeckého kraje vydává ročně částku ve výši kolem 1 mil. Kč na neustálý vývoj a zdokonalování tohoto systému, což zajišťuje jeho trvalou efektivitu a spolehlivost v rámci krizového řízení.

plk. Ing. Josef OBOŘIL, por. Bc. Martina GRIESELOVÁ, HZS Ústeckého kraje, foto archiv autorů

S nápadem na výrobu nového technického prostředku pro hasiče se specializací na obsluhu řetězových motorových pil přišli příslušníci Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje (HZS HKK). Vedly je k tomu především zkušenosti z terénu při likvidaci požáru na území národního parku (NP) České Švýcarsko v roce 2022. Jak dokládají zásahové statistiky, použití řetězových motorových pil (ŘMP) a jejich předpoklad pro nasazení u mimořádných událostí rok od roku roste s celkovým počtem událostí. I z toho důvodu se jeví nový doplněk jako nápaditý a velmi užitečný.

Zkušenosti, které nabyli hasiči během náročné likvidace požáru na území NP České Švýcarsko, se promítly do dalšího působení sboru v mnoha ohledech. Mění se nejen taktika hašení lesních požárů, ale zároveň se klade větší důraz na vybavení jednotek požární ochrany (PO), aby byly připraveny čelit podobným nástrahám, které se mohou s postupnou klimatickou změnou objevovat častěji.  

S jedním z poznatků na vylepšení vybavení zasahujících jednotek při pohybu exponovaným lesním a skalním terénem v době požáru přišli příslušníci HZS HKK. Stejně jako další kolegové se totiž potýkali s problémy spojenými s kácením stromů, které hrozily pádem v území zasaženém požárem a pro všechny zasahující představovaly další nebezpečí. Vlivem korunového šíření požáru docházelo na mnoha místech k prohoření kmenů i několik metrů nad zemí, poškozené části porostu pak mohly nekontrolovaně padat na hasiče, kteří se zde pohybovali.
Už v momentě, kdy zasahovali s motorovými pilami v členitém terénu NP, začali přemýšlet o vývoji praktického pomocníka – speciálního batohu pro pilaře. Ten by sloužil především k přenášení technických prostředků potřebných pro kácení, přitom by měli hasiči volné ruce pro pohyb a jištění. Zároveň by nebyli omezeni nedostatkem technických prostředků pro opravu a údržbu motorových pil, mohli by tak působit v terénu delší časový úsek.

Návrh a realizace hasičského speciálu

Dosavadní výrobky na trhu neodpovídaly potřebám hasičů, ať už z kapacitních důvodů, nebo kvůli nevyhovujícímu prostoru a tvaru. Hasiči popsali svou základní vizi batohu speciálně určeného pro pilaře: musí se do něj vejít všechny potřebné technické a osobní prostředky tak, aby byli hasiči schopni neomezeně pracovat delší dobu bez nutnosti přerušení zásahu.
Hasičský speciál pro pilaře vznikal postupně. Při jeho vývoji spolupracovali hasičští instruktoři z HZS HKK s firmou Joseph-pro, jež se zabývá výrobou vaků mimo jiné i pro jeskyňáře a vyrábí batohy pro lezce na osobní výbavu. Nakonec tvůrci sestavili batoh přesně podle představ hasičů a reagovali na jejich připomínky, které zohledňovaly praktické hledisko. Výsledkem celého snažení je batoh z odolného materiálu, který je určen pro zásah v nepřístupném terénu, aby hasiči byli schopni fungovat v místě celý den a měli při ruce všechny potřebné prostředky. Základ batohu tvoří rám a plachtovina z odolného materiálu. Batoh tedy může celý den ležet ve vlhkém, mokrém, blátivém prostředí, protože je lehce omyvatelný a bezproblémový na další údržbu. HZS HKK pořídil na konci roku 2023 deset kusů batohů, jež jsou určeny pro instruktory obsluhy motorových pil (OMP). Zároveň jsou batohy testovány při činnostech v kurzech OMP. Samozřejmě se budou využívat při speciálních odřadech, které bývají obdobně aktivovány, jako tomu bylo např. při požáru v NP České Švýcarsko, zásahu po tornádu na jižní Moravě nebo pro jiné technické zásahy.

Že případů, kdy jsou tyto technické prostředky zapotřebí, přibývá, dokládají i statistiky. Hasiče zaměstnávají v posledních letech ve většině událostí právě různé technické havárie, které loni tvořily až 60 % zásahové činnosti. Nárůst těchto událostí souvisí zejména s klimatickými podmínkami, proto hasiči častěji vyjíždí odstraňovat následky špatného počasí. Velmi častým typem zásahu je odstraňování spadlých nebo polámaných stromů. To potvrzuje fakt, že ŘMP je v současnosti nepostradatelným pomocníkem členů jednotek PO. Příroda opět v uplynulém roce prověřila připravenost a šikovnost hasičů při odstraňování následků větrných smrští, vydatných dešťů a podobných mimořádných událostí.
Jak vyplývá ze statistik, v drtivé většině byly ŘMP využity právě u technických pomocí (21 764 případů), dále pak v případě neemergentních zásahů (1 199), ale také u dopravních nehod (659) a požárů (501). Z dlouhodobého hlediska pak má použití ŘMP při zásahové činnosti jednotek PO vzrůstající tendenci.

Popis batohu

• rám z kovové slitiny – ocel pozink
• váha s vybavením asi 20 kg
• omyvatelný materiál – PVC plachtovina
• ramenní, prsní a bederní popruhy
• možnost upevnění lesnické helmy přímo na batoh pomocí instalovaného popruhu
• upevnění s využitím suchých zipů a pálených kovových sponek
• vyráběno pro odolné použití i v nepříznivých podmínkách

Vybavení, které batoh unese:

• řetězová motorová pila
• náhradní lišta
• kombinovaný kanystr na pohonné hmoty 3 l + 1 l
• lesnická lopatka a sekera
• kácecí klíny (min. 3 ks)
• lékárnička první pomoci pro pilaře
• uzavíratelný vak na nářadí – náhradní pilový řetěz, pilníky k ostření řetězu, kombinovaný montážní klíč, zapalovací svíčka a jiné
• nepromokavý vak na osobní věci (náhradní oblečení)
• další prostor pro individuální potřeby každého pilaře
• poutka, očka pro uchycení dalších technických nebo osobních prostředků (karabiny, vysílačka, lanová technika).

por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, MBA, foto por. Bc. Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje