Přestože cílem výcviku byla především jízda v různorodých terénních podmínkách a jednalo se zpravidla o průjezd kamenitým či bahnitým terénem, na žádné z tras pak nechyběla také uměle vytvořená specifická překážka. Hasiči si jízdu po polygonu vyzkoušeli hned v devíti různých vozidlech, kterými testovali například průjezd přes schody z panelů nebo po násepem vytvořené nakloněné rovině. Na vytyčených prostorách pak strojníci nákladních vozidel zkoušeli také manévrování, parkování a couvání včetně navádění. Zatímco z přepravní a nákladní techniky se jednalo zpravidla o automobilové nosiče kontejnerů, sklopné tatry a nákladní automobily s hydraulickou rukou, u cisteren pak nechyběly speciály jako zodolněné a velkokapacitní cisterny či vozidla s označením CAS 20 a CAS 30. Své místo si v rámci testovacích jízd však vydobyla také čtyřkolka SxS Polaris, která je v rámci operačního řízení mnohdy nasazována do terénu jako support zasahujícím hasičům a pro přepravu materiálu.

Jak uvádí vedoucí výcviku: „Největším bonusem pro příslušníky bylo zdokonalení řidičských dovedností právě v ovládání různých typů nákladních vozidel s nutností přihlédnutí k jejich technickým specifikacím, jako je: výška, délka, hmotnost, těžiště a počet náprav." 

 Jak se říká: „Trénink je výzva k překonání sama sebe.“ A v tomto případě to pro mnohé platilo dvakrát.