Psychologové HZS ČR, členové týmů posttraumatické péče, krizoví interventi a jejich role při povodních
24. 10. 2024 (LP) - Jaký dopad mají povodně na obyvatele zasažených území nebo na samotné psychology, kteří na místě pomáhají od rána do večera? Jak celý proces pomoci vypadá a co vše je nutné zajistit? A jaký je rozdíl mezi první psychickou pomocí a krizovou intervencí?
Tak rozsáhlou krizovou událost, jako jsou například povodně, prožívá každý člověk jinak. Ve vypjatých a náročných situacích může být reakce lidí odlišná od jejich běžného prožívání. Očekávaná událost může jejich psychiku ovlivnit dopředu i v momentě, kdy se na ni teprve připravují. U lidí, kteří povodněmi již v minulosti prošli a takto stresující událost zažívají opakovaně, je reakce závislá na jejich vnitřním nastavení, jak mají vysokou míru odolnosti anebo zda v tuto chvíli neprožívají souběh jiných těžších životních událostí. „Někteří lidé mají tendenci situaci bagatelizovat a např. na výzvu k evakuaci nereagují. Naopak někteří upadají do stavu, kdy si řeknou, že už podobnou situaci zažili několikrát a nyní nemají sílu ji zvládnout“, vysvětlilapsycholožka Martina Wolf Čapková.
Většina lidí však dokáže v průběhu mimořádné události fungovat účelně. Je přirozené, že se během takto zatěžkávací události mohou cítit v ohrožení, v napětí, stresu, úzkosti nebo strachu. Každý člověk má reakci jinou. Spoustu věcí dokážeme zvládnout sami nebo s pomocí blízkých. Někdy je ale užitečné využít další zdroje psychické podpory, pro někoho je prospěšné se obrátit na odbornou pomoc. Například situace, kdy lidé vlivem povodní přicházejí o svůj dům nebo jiný majetek, může být velice silně stresující. Právě proto se na místě nacházejí interventi a psychologové IZS. Ti na místech vždy působí zejména během akutní fáze mimořádné události, tedy v průběhu prvních hodin až dnů. Psychosociální pomoc je poskytována ve spolupráci s nestátními neziskovými a dalšími organizacemi.
Vzhledem k rozsahu události byli psychologové HZS ČR v průběhu letošních povodní nasazeni dlouhou dobu, v těch nejvíce zasažených regionech až tři týdny. Stejně jako se připravovali hasiči v terénu na boj s velkou vodou, tak se chystali také psychologové. Aby vše řádně fungovalo a byla poskytnuta kvalitní psychosociální pomoc lidem v zasažených oblastech, je důležitá i samotná příprava a koordinace. Na centrální úrovni je dopředu potřeba aktivovat celou síť psychologů a interventů z řad IZS, ale i členů neziskových organizací či jejich dobrovolníků. Součástí je také vytvoření plánu dalšího postupu a pomoci tak, aby se i po skončení akutní fáze vědělo, kam se mohou lidé o pomoc obracet, kdo jim pomůže, aby jejich potřeby byly i nadále zajištěny. „Často dochází k tomu, že lidé pomoc v té akutní fázi nepotřebuji, ale tíha celé situace na ně dolehne až s odstupem času“, řekla psycholožka Martina Wolf Čapková.
Jak celý proces psychosociální pomoci vypadá?
Hlavním koordinátorem psychosociální pomoci se stává zpravidla psycholog IZS, jehož složka mimořádné událostí velí. V případě povodní připadla koordinační role HZS ČR. Koordinátor následně vytvoří koordinační tým. „V případě tak rozsáhlé události, jako byly tyto povodně, je vhodné na místě vytvořit tzv. sektorové úseky, každý sektor má pak vlastního koordinátora pro určenou oblast. Koordinátorem sektorového úseku se stává psycholog bezpečnostního sboru (psychologové HZS ČR, PČR, ZZS, AČR)“, říká vedoucí psycholog HZS ČR, plk. Mgr. Martina Wolf Čapková. Každý koordinátor pak řídí tým složený z členů jednotlivých poskytovatelů psychosociální pomoci, jako jsou například členové týmu posttraumatické péče nebo krizoví interventi.
Důležitou roli v celém procesu pomoci zastávají také dobrovolníci neziskových organizací, kteří objíždějí povodněmi zasažená území a provádí mezi obyvateli monitoring potřeb pro zajištění humanitární pomoci. Současně se ptají i na psychický stav zasažených jedinců. Na místo může být následně vyslán vhodný intervent. Na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje bylo během akutní fáze provedeno 7 459 monitorovacích rozhovorů.
V první fázi je poskytována tzv. první psychická pomoc. V obou nejzasaženějších krajích byla poskytnuta 1 156 osobám. „Někdy lidem stačí základní psychická stabilizace a to, že na to nejsou sami“, řekla psycholožka Martina Wolf Čapková.
V případě, že první psychická pomoc nestačí a je potřeba s člověkem dále pracovat, je již poskytována krizová intervence, která může být jednorázová nebo opakovaná. Ta byla provedena ve 497 případech. Aby se člověk mohl stát krizovým interventem, musí absolvovat akreditovaný výcvik obvykle v rozsahu 100–150 hodin. U HZS ČR mají tento výcvik všichni psychologové, jejich asistenti a dále pak někteří členové týmu posttraumatické péče, kteří o něj projeví zájem. Všichni však absolvovali výcvik v poskytování první psychické pomoci.
Pozornost je věnována nejen zasaženým obyvatelům, ale nezbytnou součástí celého procesu je navázání kontaktu s místní samosprávou, kam jsou předávány veškeré informace o nabídkách pomoci ze strany IZS. Ve spolupráci s nimi probíhala i tzv. psychosociální triáž, kdy díky jejich znalosti místních obyvatel mohli upozornit na zvlášť zranitelné skupiny osob. Jedná se například o osamoceně žijící jednotlivce, rodiny v dlouhodobě náročné osobní či sociální situaci apod. Samozřejmě i zástupci samosprávy či úřadů vhledem k míře jejich nasazení mohou využít nabízenou podporu pro sebe.
Současně byly vytvořeny informační materiály (letáky) a zřízeno online asistenční centrum pomoci, které je dostupné na webových stránkách www.hzscr.cz. Zde jsou informace pro širokou veřejnost mj. o nabídkách bezplatné odborné pomoci.
Jak je to náročné pro samotné psychology?
„Všichni psychologové i interventi jsou cvičení v tom, jak se vyrovnávat se zátěží a jak o sebe pečovat. Na to je potřeba nezapomínat zejména v situaci dlouhodobého nasazení. Proto je nezbytné, aby docházelo k pravidelnému střídání koordinátorů sektorů i interventů. Jelikož jsou v úzkém kontaktu s náročnými příběhy, osvědčuje se v praxi střídání každé 3 dny. To však klade poměrně velké personální nároky, proto byly do nejvíce zasažených oblastí průběžně vysílány posily z celé republiky. Jiné to bylo pro hlavní koordinátory IZS, kteří, vzhledem k jejich místnímu zasíťování a znalosti, zůstávali ve své roli po celou dobu akutní fáze“, uzavřelapsycholožka Martina Wolf Čapková.
Spoluautor článku: vedoucí psycholog HZS ČR, plk. Mgr. Martina Wolf Čapková
por. Bc. Lucie Pipiš
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
mobil: +420 777 361 800
e-mail: grh.media@hzscr