Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 10/2008

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu složek IZS u tragické dopravní nehody dvou tramvají v Ostravě a také rozbor zásahu na likvidaci dvou požárů podzemních garáží bytových komplexů spojených evakuací osob v Brně. SEZNAMUJEME s požadavky na funkčnost elektrických zařízení staveb vyplývajícími z VYHLÁŠKY č. 23/2008 Sb., PŘEDSTAVUJEME humanitární organizaci ADRA, Fakultu speciálního inženýrství Žilinské univerzity. Přinášíme ZÁVĚRY konference k problematice krizového řízení na úrovni regionů, INFORMACE o přípravě listopadového cvičení „ZÓNA 2008“, ZPRAVODAJSTVÍ z Mistrovství republiky ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel nebo z celorepublikového klání kynologů záchranářů.  

  • Požáry podzemních garáží v Brně
  • Technické podmínky elektrických rozvodů podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  • Hlavním posláním je pomáhat jiným
  • Tragická dopravní nehoda dvou tramvají
  • Krizové řízení na úrovni regionů
  • Titul putuje do Pardubic
  • Naši reprezentanti potvrdili příslušnost k absolutní světové špičce
  • V tištěné podobě časopisu ještě najdete

Požáry podzemních garáží v Brně

Dne 18. června 2008 v 02.05 hodin byl na krajské operační a informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Jihomoravského kraje ohlášen požár ve společných podzemních garážích nového bytového komplexu na ulici Hrázka v Brně-Medlánkách. Na likvidaci požáru se podílelo 31 profesionálních a dobrovolných hasičů ze čtyř jednotek PO.

Popis objektu

Požár v podzemní garážiPožár v podzemní garáži
Podzemní garáž o rozměrech 80 m x 20 m je součástí bytového komplexu, který má z ulice Hrázka čtyři samostatné vchody (orientační čísla 6, 8, 10 a 12) do bytové části objektu. Každý vchod je stavebně s garáží propojen chodbou vedenou suterénem, která je opatřena protipožárními dveřmi na vstupu do garáže a na vstupu do bytové části. Stavební konstrukce garáže jsou nehořlavé. Obvodové a nosné stěny jsou zhotoveny ze železobetonu, příčky zděné z cihel. Výjezd z garáže ústí do křižovatky ulic K Babě a Ke Statku.

Garáže jsou projektovány pro 37 osobních automobilů, objekt podzemních garáží tvoří samostatný požární úsek a dle schváleného požárně bezpečnostního řešení (a v souladu s technickými předpisy) není vybaven žádným vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením.

Hasební zásah

Likvidace požáruLikvidace požáru
Operační důstojník vyslal v 02.07 hodin k požáru všechny jednotky PO (stanice Brno-Lidická s požární technikou VEA, CAS 24, CAS 32, PPLA; stanice Brno-BVV s požární technikou CAS K 25, CAS 32 a jednotku SDH Brno-Komín s požární technikou CAS 25, CAS 32), zařazené do I. stupně dle požárního poplachového plánu.

Jako první v 02.17 hodin na místo zásahu přijela jednotka ze stanice Brno-Lidická. Při jejím příjezdu na místo zásahu se valil hustý černý dým z otevřených vjezdových garážových vrat a několika ventilačních oken. Stejně jako vjezd do garáže, i ventilační okna ústila do ulice K Babě.
Ihned po příjezdu se velitel zásahu (dále jen „VZ“) seznámil se situací průzkumem, při kterém bylo zjištěno, že celý prostor garáže je silně zakouřený od podlahy ke stropu a požár provázejí občasné detonace. Průzkum ztěžovaly ohořelé a prověšené kabely elektrické instalace a teplem poškozená potrubí vody a odpadů.

Po průzkumu VZ nařídil vytvořit a zavodnit dopravní vedení a připravit útočné vedení. Útočná tříčlenná skupina byla vybavena dýchacími přístroji, vodicím lanem a termokamerou ARGUS 8. V okamžiku, kdy bylo připraveno zavodněné dopravní vedení, připraveno bojové rozvinutí útočného proudu, dal VZ pokyn příslušníkům útočné skupiny, aby zahájili i se zavodněným útočným proudem opatrný postup k ohnisku požáru. Pro zajištění bezpečnosti zasahujících příslušníků byla u vjezdu do garáže připravena další tříčlenná skupina k nasazení v případě nutného střídání nebo vzniku nepředvídatelné události.

Na pokyn VZ bylo dále zajištěno intenzivní osvětlení nástupního prostoru, odpojení objektu od elektrické sítě a uzavření přívodu plynu do plynové kotelny.
Při příjezdu jednotky Brno-BVV a SDH Komín VZ nařídil zformovat tři průzkumné skupiny, které byly předurčeny k provedení průzkumu v bytové části komplexu. Tímto průzkumem bylo zjištěno, že přes chodby spojující bytovou část s garážemi proniká kouř do schodišťového tělesa, zejména ve vchodu č. 10, č. 12 a částečně ve vchodu č. 8. Na základě této informace dal VZ pokyn provést evakuaci nájemníků (zahájena v 02.35 hodin ), protože průzkumem v prostoru garáže se stále nedařilo nalézt ohnisko požáru a docházelo ke stále intenzivnějšímu vývinu kouře. Pro zajištění dostatečného množství vody bylo na místě zásahu zřízeno odběrné místo z hydrantové sítě.

Evakuace nájemníků

Současně VZ požádal KOPIS o vyslání dalšího družstva (v 02.35 hodin byla vyslána jednotka ze stanice Brno-Přehrada) a vyrozumění dopravního podniku města Brna (dále jen „DPMB“) o zapůjčení autobusu městské hromadné dopravy pro evakuované osoby, kterých nakonec bylo celkem 84.
Po příjezdu jednotky ze stanice Brno-Přehrada se VZ rozhodl zřídit druhý útočný proud, se kterým by se postupovalo k ohnisku požáru z protilehlé strany.

Ohnisko požáru bylo nalezeno 31 minut po zahájení průzkumu v parkujícím osobním automobilu. Zasažen byl rovněž vedle stojící automobil. Bylo zahájeno intenzivní hašení oběma útočnými proudy. V čase 03.11 hodin bylo možné na KOPIS nahlásit lokalizaci. Účinnost hasební látky byla zvýšena použitím Pyrocoolu. V průběhu likvidace požáru VZ nařídil spustit přetlakovou ventilaci. Ta byla spuštěna až po nalezení větracích průduchů, vedoucích do šachty v trávníku za budovou a odstranění filtračních lamel z nich. Po nasazení ventilace se značně zlepšila viditelnost a bylo možné dokončit celkový průzkum garáže. Po likvidaci požáru bylo provedeno intenzivní ochlazení stavebních konstrukcí a celkové odvětrání garáží. Požárem byla zcela zničena tři osobní vozidla a další byla poškozena kouřem.

Po opětovné kontrole společných prostor v jednotlivých vchodech bytového komplexu byla v 04.23 hodin na KOPIS nahlášena likvidace události a současně VZ umožnil organizovaný návrat nájemníků do svých bytů.

Specifika zásahu

Negativa 
  •  nespolehlivost radiostanic MATRA; VZ osobně asi za 15 – 20 minut vyměnil tři zdroje,
  • velmi dlouhá doba, než z DPMB přijel autobus – rodiče nosili malé děti téměř 50 minut na rukou,
  • dvě evakuované osoby unikly pozornosti zasahujících příslušníků, nebyly zaevidovány a tak byl na pokyn VZ jejich byt „zbytečně“ násilně otevřen,
  • nemožnost účinného odvětrání těchto podzemních prostor a hromadění tepla v uzavřeném prostoru činilo zásah vysoce náročným a nebezpečným,
  • šíření zplodin hoření schodišti do objektů přidávalo další komplikaci vzhledem k nutnosti evakuace objektu.

Pozitiva

  • velmi dobrá spolupráce jednotek PO na jednotlivých úsecích,
  • výborně provedená evakuace,
  • velmi dobrá spolupráce s místostarostou ÚMČ Brno-Medlánky,
  • jako nejlepší vyhledávácí prostředek se jeví použití termokamery.

Příčina vzniku požáru

V případě požáru nebyla stanovena jednoznačná příčina, jako nejpravděpodobnější byla stanovena technická závada na osobním automobilu, případně na elektrické instalaci objektu.

Požár v Holandské ulici

V krátké době po tomto požáru došlo dne 30. června v Brně v Holandské ulici k velmi podobné události, kdy vznikl požár taktéž v podzemních garážích. Tyto garáže jsou projektovány pro 41 osobních automobilů, tvoří samostatný požární úsek a jsou vybaveny elektrickou požární signalizací.

U zásahu se však vyskytovaly stejné problémy jako u prvního – velmi obtížné nalezení ohniska požáru vzhledem k silnému zakouření podzemních prostor. Přestože bylo ohnisko jen asi 10 m od vjezdu do garáže, trvalo téměř 40 minut, než bylo ohnisko nalezeno. V situaci, že by se jednalo například o vícepodlažní garáže, by se doba ještě prodloužila. V těsném sousedství garáže bylo nutné odpojovat elektrickou energii a zastavovat záložní dieselagregát, který dále napájel visící vodiče elektrickou energií. Toto bylo nutné provádět za téměř nulové viditelnosti v dýchacích přístrojích, což bylo při neznalosti přesného provedení zařízení i přes informace od údržby objektu velmi náročné. V případě druhého požáru byla stanovena příčina v technické závadě na elektrické instalaci osobního automobilu.

Celkově je možné říci, že:

  • u obou požárů by k rychlému nalezení ohniska požáru jednoznačně napomohla instalace samočinného požárního odvětrání - dle platných předpisů ovšem není nutná pro výše popsané garáže,
  • u požáru v ulici Holandská byl objekt vybaven EPS, ústředna EPS zaznamenávala posledních 200 událostí – prvních deset minut požáru bylo přepsáno novými událostmi a nebylo možné zjistit, která čidla v jakém čase signalizovala požár.

mjr. Ing. Pavel TINKA, ppor. Roman STEJSKAL, ppor. Ing. Aleš NOVÁK,
foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Technické podmínky elektrických rozvodů podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

Na zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie v případě požáru závisí správná a spolehlivá funkce nejen požárně bezpečnostních zařízení, ale i dalších technických zařízení staveb a technologií. Zejména pak volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci elektrických zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, musí vykazovat takové vlastnosti, aby tato zařízení zůstala v případě požáru po požadovanou dobu funkční. Funkce elektrických či datových rozvodů pro tato zařízení musí být zajištěna i v případě možných interakcí s jinými rozvody, zařízeními, prvky nebo jejich díly.

Takový požadavek však nebyl až do vydání vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, uspokojivě specifikován žádným právním předpisem, ani samostatnou českou technickou normou. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o této problematice, a to i z hlediska celoevropského.

Evropský klasifikační systém požární odolnosti kabelů

Požární odolnost kabelů je třeba ve smyslu evropského klasifikačního systému chápat zcela odlišně od ostatních standardních definic zavedených pro tuto vlastnost u ostatních stavebních výrobků. Jedná se o vlastnost, kterou lze zjednodušeně vyjádřit jako dobu, po kterou je kabel schopen plnit svoji funkci při požáru.
Interpretační dokument č. 2 ke směrnici Rady 89/106/EHS, o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se stavebních výrobků (Construction Products Directive - dále jen „CPD“), rozpracovává základní požadavky na požární bezpečnost systémů pro požární ochranu elektrických kabelů. Z tohoto pohledu jsou elektrické rozvody buď chráněny před ohněm nebo jsou používány elektrické obvody s vnitřní požární odolností. Ve smyslu čl. 4.3.1.4.6 Interpretačního dokumentu č. 2 se vnitřní požární odolností kabelů rozumí schopnost elektrických kabelů vystavených podmínkám požáru zachovávat plynulou dodávku elektrické energie ze silového zdroje do bezpečnostní instalace (instalací), anebo schopnost kabelů zajistit plynulý přenos signálů.
Rozhodnutím Komise 2000/367/ES, kterým se provádí CPD pokud jde o klasifikaci stavebních výrobků, staveb a jejich částí z hlediska požární odolnosti, byla v návaznosti na shora uvedenou definici zavedena klasifikační kritéria požární odolnosti elektrických kabelů a kabelů z optických vláken, včetně příslušenství. Jedná se o kritéria mezních stavů PH a P vyjádřená třídami v minutách.

Klasifikační kritérium PH

Klasifikační kritérium PH je definováno následujícími třídami v minutách:
PH 15    PH 30    PH 60    PH 90    PH 120

Ke klasifikaci požární odolnosti třídou PH slouží údaje získané během zkoušky provedené podle ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech, a to ve vztahu k nepřerušené dodávce elektrické energie nebo nepřerušenému přenosu signálu (signálů).
Uvedené třídění se vztahuje k působení plamenného zdroje o konstantní teplotě 842 °C. Předepsaná teplotní/časová křivka po prvních 30 minut sleduje normovou teplotní/časovou křivku (ISO 834) a pak zůstává konstantní. Umístění a upevnění kabelů ve zkušebním zařízení při zkoušce je stanoveno zkušební metodikou podle ČSN EN 50200. Zkušební poloha a způsob upevnění kabelů při zkoušce jsou přesně definovány, neodpovídají však reálné instalaci kabelů ve stavbě.
EN 50200 byla připravena a vydána na základě mandátu M/117, uděleného společně CEN a CENELEC Komisí ES a EFTA k základnímu požadavku č. 2 „Požární bezpečnost“ CPD. Norma platí pro kabely nouzových obvodů (které jsou vhodné pro signalizaci, nouzové osvětlení a sdělovací systémy) s kovovými vodiči do průřezu 2,5 mm2 (včetně), jejichž napětí nepřesahuje 600/1000 V, včetně kabelů pro jmenovité napětí nižší než 80 V a pro optické kabely nouzových obvodů do průměru 20 mm.
V České republice byla tato evropská norma zavedena ČSN EN 50200 v říjnu roku 2000. V roce 2007 byla přijata Změna 1 původní normy a současně s ní vydána nová ČSN EN 50200, která nahradí od 1. března 2009 původní verzi. Do tohoto data je možné využívat obě verze těchto norem.

Klasifikační kritérium P

Klasifikační kritérium P je definováno následujícími třídami v minutách:
P 15     P 30     P 60     P 90     P 120

Uvedené třídění se vztahuje k expozici normovou teplotní/časovou křivkou (ISO 834). Klasifikace se vztahuje na kabely se jmenovitým napětím do 1 kV o průměru či průřezu větším než u tříd PH. Pro klasifikaci požární odolnosti třídou P však nebyla doposud vydána společná evropská zkušební metodika. Jednotlivé členské státy proto v takovém případě aplikují subsidiární části směrnic nového přístupu a využívají pro tyto účely národní technické předpisy, technické normy nebo jiné technické specifikace.
Největším nedostatkem stávajícího evropského klasifikačního systému je to, že neřeší zachování systémové integrity vodičů a kabelových rozvodů jako celku v reálné instalační sestavě (tj. včetně spojovacích, rozvodných i nosných, opěrných, upevňovacích a kotvicích prvků). Naprosto evidentně tato skutečnost vyplývá zejména ze zkušebního postupu pro klasifikaci do tříd požární odolnosti PH podle ČSN EN 50200. Komplexnější přístup k řešení této problematiky lze nalézt v některých národních technických normách či technických specifikacích, jako jsou například DIN 4102-12, ZP 27 PAVUS, a.s. Praha.

Evropský klasifikační systém kabelů z hlediska reakce na oheň

Klasifikace elektrických kabelů z hlediska reakce na oheň podléhá rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2000/147/ES, kterým se provádí CPD pokud jde o klasifikaci z hlediska reakce stavebních výrobků na oheň. Tímto rozhodnutím byly v roce 2006 zavedeny následující třídy reakce elektrických kabelů na oheň:
Aca     B1ca     B2ca     Cca     Dca     Eca     Fca

U některých tříd mohou být vyžadovány následující doplňkové klasifikace:
tvorba kouře - s1, s1a, s1b, s2, s3 (nehodnotí se u třídy Aca, Eca, Fca),
planoucí kapky/částice - d0, d1, d2 (nehodnotí se u třídy Aca, Eca, Fca),
kyselost (acidita) - a1, a2, a3 (nehodnotí se u třídy Aca, Eca, Fca).

Požadavky na kabely a vedení pro kabelové systémy s integrovaným zachováním funkce (dále jen „systémová integrita“)

Součástí klasifikace elektrických kabelů a vodičů do tříd P, PH a Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca a Fca podle CPD a ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/367/ES a rozhodnutí Komise 2000/147/ES není, jak již bylo zmíněno, ověření systémové integrity. V současné době řeší členské státy tento zásadní nedostatek většinou prostřednictvím národního stavebního práva, národními technickými normami či jinými technickými specifikacemi. Zajištění systémové integrity elektrických kabelů a vodičů při požáru přitom představuje významné opatření pro ochranu osob i majetku.
Ani v České republice, jak již bylo zmíněno, nebyla do vydání vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, situace jiná, a to díky absenci jednoznačných technických podmínek, které by měly elektrické instalace z hlediska zachování systémové integrity splňovat. Navzdory tomu existuje téměř nepřeberná řada českých technických norem, které tuto oblast parciálním způsobem řeší.

Požadavky na požární bezpečnost kabelových rozvodů jsou obsaženy zejména v ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a v ČSN 73 0810. Některé upřesňující požadavky jsou pak obsaženy v ČSN 73 0831, ČSN 73 0834, ČSN 73 0835, ČSN 73 0842, ČSN 73 0843, ČSN 73 0845, ČSN 73 0872, ČSN 73 0873, ČSN 73 0875, ČSN 65 0201, ČSN EN 1838, ČSN 73 7505 a v elektrotechnických normách, především v ČSN 33 3201.

Výchozí požadavky na řešení vlastních kabelových rozvodů zajišťujících napájení a ovládání požárně bezpečnostních zařízení a požadavky na posuzování elektrických zařízení nesloužících protipožárnímu zabezpečení jsou pak obsaženy v čl. 12.9.2 ČSN 73 0802:2000 a v čl. 13.10.2 ČSN 73 0804:2002 s odvoláním na řadu návazných zkušebních norem:
ČSN EN 50265-1, ČSN EN 50265-2-1, ČSN EN 50265-2-2, ČSN IEC 332-3 (nahrazena řadou norem ČSN EN 50266-X), ČSN IEC 60331-11, ČSN IEC 60331-21, ČSN IEC 60331-23, ČSN IEC 60331-25, ČSN EN 50267 a ČSN EN 50268.

Veškeré zde uvedené zkušební české technické normy však mají jednoho společného jmenovatele - nepostihují požadavky na zachování systémové integrity reálných, volně vedených elektrických rozvodů v podmínkách skutečného požáru a díky své definiční různorodosti celou situaci spíše komplikují. Proto také byly v průběhu let zavedeny nejrůznější názvy pro vyjádření vlastností jednotlivých druhů kabelů a vodičů zkoušených podle těchto norem jako například: „bezhalogenový kabel“, „samozhášivý kabel“, „oheň retardující kabel“ a další. Jedná se spíše o obchodní názvy, které jsou většinou výrobců dodnes používány.
Jedinou technickou specifikací, která se v České republice (i když pouze dílčím způsobem) zabývá touto problematikou, je zkušební předpis ZP 27/2006 AO 216 PAVUS, a.s. Praha, který vychází z německé technické normy DIN 4102, Teil 12: 1998 Brandverhalten von Baustoffen und Bauteilen; Funktionserhalt von elektrischen Kabelanlagen Anforderungen und Prüfungen.
Z výše uvedených důvodů a rovněž z důvodu absence národní technické specifikace, která by komplexně pokrývala tuto oblast, byly v zájmu dosažení vysokého stupně ochrany zavedeny technické požadavky na systémovou integritu volně vedených elektrických a datových rozvodů v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Požadavky na druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení podle vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Z obsahu této přílohy vyplývá, že nosná konstrukce kabelového systému musí vykazovat takovou požární odolnost (vyjádřenou kritériem R), aby při požáru zajišťovala mechanickou stabilitu celého kabelového systému, a to alespoň po dobu nezbytnou pro zachování plynulé dodávky energie či přenosu dat (vyjádřenou kritérii P či PH). V praxi to znamená, že volně vedené kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují v instalační sestavě jako systém, včetně nosných, spojovacích, upevňovacích a kotvících prvků. Uvedené požadavky lze jednoduše vyjádřit vztahem:
R (min) P, PH (min)
Volně vedené vodiče a kabely však musí současně splňovat technické požadavky z hlediska jejich reakce na oheň. Zajišťují-li funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a nejsou-li volně vedeny v chráněných únikových cestách, postačí klasifikace do třídy reakce na oheň B2ca.
V případě volných rozvodů v chráněných únikových cestách a prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb je požadována klasifikace B2ca, s1, d0.
Kabel klasifikovaný touto třídou reakce na oheň musí podle rozhodnutí Komise 2006/751/ES splňovat následující kritéria:

B2ca - zkouška kabelů z hlediska reakce na oheň, kde
FS £ 1.5 m; (Flame Spread - damaged length - rozšíření plamene)
THR1 200s £ 15 MJ; (Total Heat Release - celkově množství uvolněného tepla)
HRRmax £ 30 kW; (Heat Release Rate - maximální hodnota uvolňování tepla)
FIGRA £ 150 Ws-1; (Fire Growth Rate Index - index rychlosti rozvoje požáru)
H £ 425 mm; (Flame spread - šíření plamene)

s1
TSP1 200s £ 50 m2; (Total Smoke Production - celkové množství vyvinutého kouře)
SPRmax £ 0,25 m2/s; (Smoke Production Rate - maximální rychlost vývinu kouře)

d0
žádné planoucí kapky nebo odpadávající hořící částice během 1200 s

Podrobné požadavky na zachování systémové integrity volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a pro elektrické rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb jsou uvedeny v tabulce.
Úroveň systémové integrity kabelového rozvodu se stanoví podle nejdelší požadované doby činnosti zařízení sloužícího k požárnímu zabezpečení stavby, jehož kabel je součástí tohoto souboru. Je proto vhodné sdružovat kabely nejen podle hledisek vyplývajících z požadavků elektrotechnických předpisů, ale i podle požadované doby činnosti při požáru.
Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci.

Závěr

Veškeré požadavky vyplývající z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 23/2008 Sb. odpovídají současným potřebám praxe. Vzhledem k tomu, že k některým základním požadavkům směrnice CPD nebyly dosud zpracovány příslušné evropské technické specifikace, lze pro ověření shody v podmínkách České republiky využít návody autorizovaných osob zpracované k nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Za tímto účelem je nezbytné provést revizi zkušebního předpisu ZP 27/2006 PAVUS, a.s. Praha tak, aby byly pokryty veškeré třídy i úrovně kritérií požadované právními předpisy a projektovými normami z oblasti požární bezpečnosti staveb. Současně je nutné do připravované normy ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody zapracovat příslušné statě, týkající se podrobného definičního vymezení systémové integrity kabelových rozvodů včetně návazných projekčních požadavků.

Tabulka

 

Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů

 

Druh vodiče nebo kabelu

 

I

 

II

 

III

 

A.

 

Zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb

 

 

a)

 

domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle ČSN 73 0831, zařízení pro akustický signál vyhlášení poplachu podle ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849

 

x

 

x*)

 

x

 

b)

 

nouzové a protipanické osvětlení

 

x

 

x*)

 

x

 

c)

 

osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest

 

 

x

 

x

 

d)

 

evakuační a požární výtahy

 

x

 

x*)

 

x

 

e)

 

větrání únikových cest

 

 

x

 

x

 

f)

 

stabilní hasicí zařízení

 

x

 

x*)

 

x

 

g)

 

elektrická požární signalizace

 

x

 

x*)

 

x

 

h)

 

zařízení pro odvod kouře a tepla

 

x

 

x*)

 

x

 

i)

 

posilovací čerpadla požárního vodovodu

 

x

 

x*)

 

x

 

B.

 

Pro elektrické rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb

 

 

a)

 

zdravotnická zařízení

 

 

 

1. jesle

 

 

x

 

 

2. lůžková oddělení nemocnic

 

 

x

 

x

 

3. JIP, ARO, operační sály

 

 

x

 

x

 

4. lůžkové části zařízení sociální péče

 

 

x

 

x

 

b)

 

stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina, kryté haly, kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory)

 

 

 

1. shromažďovací prostor

 

 

x

 

 

2. prostory, ve kterých se pohybují návštěvníci

 

 

x

 

 

c)

 

stavby pro bydlení (mimo rodinné domy)

 

 

 

 

 

1. únikové cesty

 

 

x

 

 

d)

 

stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje, ubytovny apod.)

 

 

 

1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace)

 

 

x

 

 

Vysvětlivky: I – kabel B2ca

          II – kabel B2ca, s1, d0

          III – kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností)

          *) – v případech umístění v chráněných únikových cestách



Použitá literatura

[1] The FIPEC Report - New test methods and measurement techniques, Interscience Communications Ltd, London, 2003.
[2] Hošek Z.: Klasifikační systém přijatý na úrovni společenství pro požární odolnost stavebních výrobků, staveb a jejich částí, odborný časopis požární ochrany 150, Praha 2003.
[3] Sundström B.: FRG N341 “Proposal of classification criteria for cables of Euroclass B1ca and Euroclass B2ca and issues on smoke production Proposal of classification criteria for cables of Euroclass B1ca and Euroclass B2ca and issues on smoke production”, Brussel, 2004.
[4] Rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění rozhodnutí Komise 2000/147/ES, kterým se provádí směrnice Rady 89/106/EHS, pokud jde o klasifikaci reakce stavebních výrobků na oheň, OJEU L 305/2006.
[5] Hošek Z.: Požární bezpečnost staveb, ABF Praha, 2006.
[6] Hošek, Z.: Evropský klasifikační systém - Klasifikace elektrických kabelů z hlediska reakce na oheň, časopis 112 č. 1/2007, str. 7-9. Praha 2007.
[7] PAVUS, a.s. Praha: Zkušební předpis ZP č. 27/2006 pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí-systémů v případě požáru, Praha 2006.
[8] IEC 60331 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Vlastnosti elektrických kabelů s funkční schopností při požáru.
[9] IEC 60331-23 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Datové a sdělovací kabely.
[10] IEC 60331-25 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Optické kabely.
[11] ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech.
[12] ČSN EN 50 266 - Společné zkušební metody pro kabely za podmínek požáru - Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodiči nebo kabelů.



plk. Ing. Zdeněk HOŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Hlavním posláním je pomáhat jiným

ADRA je zkratkou názvu organizace, která do povědomí naší veřejnosti výrazně vstoupila při povodních v roce 1997 a následně v roce 2002. Na její poslání a činnost jsme se zeptali předsedy správní rady Nadace ADRA a koordinátora humanitárních projektů Občanského sdružení ADRA Mgr. Vítězslava Vursta.

Co se skrývá pod zkratkou ADRA, s jakým posláním a jak dlouho působí v České republice?

ADRA - Adventist Development and Relief Agency je nezávislá humanitární organizace, založená v USA roku 1956. V současné době má přes 120 národních poboček v různých zemích světa. Podle zaměření se pobočky dělí na „dárcovské“, tzn. ty, které pomoc poskytují i za hranicemi své země (těch je přibližně 20) a „přijímající“ tzn. ty, které pomoc realizují pouze ve své vlastní zemi.
V České republice byla ADRA (Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj) zaregistrována v roce 1992 nejdříve jako nadace, později ještě také jako občanské sdružení. Do roku 1997 se zaměřovala převážně na pomoc válkou zničenému Balkánu. Od roku 1997 (to byly záplavy na Moravě) se angažuje více i v České republice, a to v různých humanitárních, sociálních a vzdělávacích projektech. Od roku 2003 má s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR podepsánu dohodu o spolupráci při poskytování pomoci při mimořádných událostech.

Jak jste se k této práci dostal?

Při záplavách na Moravě v roce 1997 jsem, stejně jako celá řada jiných lidí, chtěl nějak pomoci. Jediná organizace, která to umožňovala a kterou jsem více znal, byla ADRA. A protože jsem měl možnost oslovit mladé lidi, začali jsme organizovat pomoc dobrovolníků. Podařilo se nám tehdy zorganizovat několik set lidí v oblasti od Krnova a Ostravy až po Otrokovice. Původně jsem si myslel, že po třech měsících spolupráci s Adrou ukončím a vrátím se k tomu, co jsem dělal dříve, jenže celá řada dalších okolností napomohla k rozhodnutí v humanitární organizaci ADRA zůstat.

Jaké byly důvody tohoto rozhodnutí?

Já jsem vnímal tuto práci v prvé řadě jako obrovskou výzvu. Setkání s lidským neštěstím v podobě zaplavených nebo zbořených domů a na druhé straně ochota mnohých lidí pomáhat obětem záplav, a to jak přímo nebo prostřednictvím finančních prostředků, to bylo pro mne něco naprosto nového. Velkou výzvou bylo také vytváření důvěry se složkami tehdejší Civilní obrany (CO), pro které byl občanský sektor tak jak se profiloval při záplavách, něčím naprosto novým. Představitelé CO nebyli v mnoha případech připraveni na širokou občanskou angažovanost a my, kteří jsme ji organizovali, jsme zase nechápali někdy odmítavé, jindy opatrné postoje lidí z CO. Vznikala napětí, která bylo třeba řešit. Na druhou stranu v našich neziskových organizacích chyběla připravenost na pomoc při mimořádných událostech. Nebyl systém, nebyla znalost, nebyly kontakty. Spoustu času jsme věnovali  diskuzi v rámci organizace, ale také vzájemnému poznání, a to i se složkami CO. To všechno spolupůsobilo na rozhodnutí zůstat déle. Pak následovaly záplavy ve východočeském regionu a s nimi spojená nová zkušenost, že se některé události od povodní na Moravě někam posunuly, že to stálo za to a že je třeba promýšlet nové formy pomoci a spolupráce…. Už se nedalo odejít.

Co všechno se od té doby změnilo?

Snad všechno. Pominu-li organizační změny (vznik IZS, atd.) za nejdůležitější považuji postupné vytvoření prostoru pro vzájemnou důvěru. Byl a je to dlouhodobý proces. Podílejí se na něm lidé a ti mohou selhávat. Co je však důležité, že je tady obrovská vůle ji budovat. Už nejsme dvě složky které stojí proti sobě, ale jsme v pozici, kdy dovedeme bez problémů promýšlet formy spolupráce, jasně definovat, co jsme schopni a co ne, jsme součástí IZS, spolu s jinými máme na celostátní úrovni podepsanou dohodu o spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a pokračuje se v jejich uzavírání na úrovni krajů, atd. Pro lepší spolupráci při poskytování pomoci při mimořádných událostech pořádáme pravidelně jednou za dva roky ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR celostátní konferenci „Víme o sobě“. Jejím cílem je lepší vzájemná znalost a koordinovanější pomoc při mimořádných událostech. Obdobné konference se pak konají na regionální úrovni.

Co vyplývá ze zmíněné dohody?

Vzájemná informovanost o možnostech, výměna kontaktů, možnost povolatelnosti, atd. To, co považuji na uzavření této dohody za nejpodstatnější, je vzájemně vyjádřená vůle po spolupráci a koordinaci. Na základě této skutečnosti se odvíjí celá řada následujících aktivit.

Jste spoluorganizátory psychosociálních intervenčních týmů. Jak vznikly a jaké je jejich poslání?

Při záplavách ve Východních Čechách jsme si začali uvědomovat, že zasažení potřebují nejen pomoc dobrovolníka, který uklidí bláto, ale často v něm potřebují člověka, který jim naslouchá, kterému mohou třeba vícekrát za sebou říci, co prožili i jak to všechno bylo. Takto se postupně začala rodit myšlenka zorganizovat výcvik, jehož smyslem by bylo připravit lidi k takovému naslouchání. Společně s Ing. Zdeňkem Procházkou a PhDr. Bohumilou Bašteckou jsme začali takový výcvik „tvořit“. Postupně vznikal Psychosociální intervenční tým, který našel také finanční podporu MV-generálního ředitelství HZS ČR. Od samého začátku to bylo a i nadále zůstává hledáním. Výcvik prošel proměnami stejně, jako skladba jeho účastníků. Zúčastnili se jich sociální pracovníci, duchovní, lidé z neziskových organizací a také profesionální záchranáři. Mnozí z absolventů se „vytratili“. Ze všech výcviků zůstává tvořivé jádro lidí, s mnohými z nichž se můžeme potkat při různých mimořádných událostech, při tvorbě standardů psychosociální pomoci, nebo při vedení dalších výcviků. Někdy mám pocit, že jsme tenkrát odstartovali jakési hnutí o kterém jsem přesvědčen, že nejen nepřetržitě poroste, ale bude stále více a lépe naplňovat poslání, pro které vzniklo.

Pro pomoc při mimořádných událostech jsou připravováni dobrovolníci. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Při mimořádných událostech počítáme s dvojím typem dobrovolníků. S některými dlouhodobě spolupracujeme, mohou absolvovat různé výcviky, máme je v evidenci a počítáme s tím, že při vzniku jakékoliv události v místě jejich bydliště se zaktivizují, spojí se s námi a společně připravíme „plán“. Ti druzí jsou spontánními dobrovolníky. Má-li mimořádná událost větší rozsah (rozsáhlé záplavy apod.), přihlásí se na základě informací ve sdělovacích prostředcích i ti, které vůbec neznáme. Chtějí pomáhat, ale potřebují koordinaci a zázemí, a to jsme většinou schopni nabídnout. Na základě krátkého rozhovoru, při kterém je seznámíme s podmínkami (jde o morální a etické zásady pomoci a chování), mohou pracovat v „našem tričku“. Většinou jsou zapojeni do nějaké skupiny s koordinací „kmenového“ dobrovolníka. Protože ADRA má akreditaci Ministerstva vnitra pro pomoc dobrovolníků, při mimořádných událostech jsou i oni pojištěni a mají i ostatní výhody, které z akreditace vyplývají. Při mimořádných událostech se každý večer setkáváme a probíráme vše, co se ten den stalo. Tato setkání považuji za velmi důležitá.

Jakými způsoby získává ADRA finanční prostředky?

Na tuto otázku obyčejně odpovídám třemi písmeny: SDG. Prvním zdrojem jsou pravidelné nebo příležitostné veřejné sbírky. Při jakékoli vhodné příležitosti oslovujeme veřejnost, aby podpořila svým finančním příspěvkem uvedený záměr. Druhým zdrojem jsou dary od právnických nebo fyzických osob. Velmi si jich vážíme. Obzvláště si vážíme těch, kteří přispívají pravidelně. Posledním zdrojem finančních prostředků jsou granty. Ty jsou pravidelně vypisovány a my se je snažíme získat. V této souvislosti chci říci, že většina našich projektů by bez obdrženého grantu nebyla nikdy realizována a téměř žádný grant není udělen v plné výši skutečných nákladů na realizaci projektu. Je obvyklé, že 20 až 30 % finančních prostředků musíme sehnat ještě jiným způsobem. A právě proto jsou prostředky ze sbírek velmi důležité.

ADRA se řadí mezi významné organizátory humanitární pomoci do zahraničí. Jaký je její výsledný efekt?

Díky tomu, že téměř v každé zemi má místní ADRA svou kancelář, máme té­měř všude svého tzv. implementačního partnera. Takto můžeme získat informace a kontakty, které bychom získávali jinak velmi složitě. Jaký je efekt zahraniční pomoci? Platí tady zásada: pomoc nesmí vycházet z našeho odhadu místních potřeb, ale ze skutečné potřeby, která je definována na základě kulturních, náboženských a sociálních podmínek země nebo komunity, které má být pomáháno. Rozhodující není ani jejich přání, ani mé vidění potřeb. A toto definování je na celé pomoci nejtěžší.
I pomáhání má svá úskalí. Do muslimských zemí byly v minulosti dovezeny vepřové konzervy, vím o zásilce toaletního papíru do země, kde vůbec nevěděli, k čemu je taková pomoc dobrá, nebo na nějaké místo je nekoordinovaně dovezena pomoc v takové míře, v jaké ji místní lidé nemohou ani v následujících měsících zpracovat. To se neděje však jen v zahraničí, podobné zkušenosti bych mohl uvádět i z povodní u nás. Proto je tak důležitá znalost místních podmínek, koordinace a spolehlivá distribuce. Každá pomoc je v prvé řadě darem někoho a jako s darem je třeba s ní zacházet.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

Přednostně potřebujeme vyřešit problém našeho pracovního prostředí. V místě našeho současného sídla byla zřízena skládka a třídírna odpadů. Prach a zápach se staly součástí našeho pracovního prostředí. Víme o místě, kam bychom se snad mohli přestěhovat. Nemáme ale finanční prostředky, za které by se mohly realizovat nutné úpravy. Jiným pomáháme – teď bychom sami potřebovali pomoc. Věříme, že i tento problém se nám nějak podaří v dohledné budoucnosti vyřešit.
Mám velké přání, aby nám veřejnost, podnikatelé i státní instituce zůstali nakloněni. Abychom pro ně byli vždycky dostatečně transparentní a tím také důvěryhodní. A abychom byli včas všude tam, kde budeme moci udělat, co bude zapotřebí – a aby to, co bude konáno bylo tím, co je v té chvíli to nejsprávnější.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto archiv ADRA


 

Projekty ADRA v České republice

Oblast

 

Zaměření

 

Poznámka

 

sociální projekty

 

azylové domy

 

  noclehárna s omezeným provozem

  ubytovny pro muže a ženy s dětmi zaměřené na časově omezenou pomoc při překonání složitého období

půjčovny polohovacích postelí

 

Frýdek-Místek, Zlín

 

podpora domácí hospicové péče

 

Ostravsko-frýdecký region

 

poradna pro oběti trestných činů

 

Hradec Králové

 

humanitární projekty

 

humanitární sklady

 

(Praha, Hradec Králové, Frýdek-Místek, Znojmo, Zlín)

 

pomoc po mimořádných událostech

 

dobrovolníci, technická pomoc (např. vysoušeče), poradenství, finanční pomoc, atd.

 

dobrovolnictví

 

dobrovolníci při mimořádných událostech

 

příprava a pomoc dobrovolníků pro pomoc při mimořádné události (akreditováno Ministerstvem vnitra)

 

dobrovolnická centra

 

Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí, Zlín, Prostějov, Praha, České Budějovice, Třinec

 

psychosociální pomoc

 

podpora vzniku, výcviku a udržování psychosociálních týmů

 

ve spolupráci s MV-generálním ředitestvím HZS ČR a s odbornou garancí PhDr. Bohumily Baštecké

 

poskytování a koordinace psychosociální pomoci při mimořádných událostech

 

 

vzdělávací projekty

 

rozvojové vzdělávání

 

dlouhodobý projekt zaměřený na pochopení měnícího se světa, globálních problémů a výchovu k zodpovědnému chování (tři stupně – mateřské školky, základní školy a střední školy)

 

osvětová činnost

 

konference

 

ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a HZS krajů organizování celostátních a regionálních konferencí zaměřených na spolupráci nevládních organizací a složek IZS při poskytování pomoci při mimořádných událostech

 

projekt Hrdinové mezi námi
a Cena Michala Velíška

 

podpora zodpovědného chování a oceňování statečnosti

 

 

 

Projekty ADRA v zahraničí

Příklady pomoci

 

Oblast (země)

 

Typy projektů (druh pomoci)

 

pomoc po válečných konfliktech, příp. teroristických útocích

 

země Balkánského poloostrova

 

  humanitární projekty (např. v době obležení Sarajeva přepraveno
více než 20 kamionů humanitární pomoci)

  psychosociální projekty (projekty zaměřené hlavně na děti po skončení války)

  rozvojové projekty (mikrokredity - podpora drobného podnikání, stavba školy v Kosovu, atd.)

  zdravotnícká pomoc (pojízdná zubní ambulance)

  sociální projekty („adopce v balíčku“ – pomoc sociálně slabým rodinám v Kosovu a Bosně, atd.)

Čečensko

 

humanitární pomoc

 

Severní Osetie

 

projekt zaměřený na posílení místních zdrojů po teroristickém útoku na školu v Beslanu

 

Afgánistán, Pákistán,

 

humanitární pomoc

 

Libanon

 

obnova vodních zdrojů

 

pomoc po mimořádných událostech (záplavy, zemětřesení, tsunami)

 

záplavy na Ukrajině, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku

v New Orleans a Bangladéši

humanitární pomoc, popř. poradenství, psychosociální pomoc, atd.

 

zemětřesení v Turecku a Iráku

 

  humanitární pomoc po zemětřesení

  rozvojové projekty (výstavba škol, podpora k nezávislosti na pomoci, atd.)

pomoc po tsunami v oblasti Jihovýchodní Asie (Srí Lanka, Thajsko, Indonésie, Indie, atd.)

 

  humanitární pomoc bezprostředně po události a krátce po ní (zdravotnická pomoc, výstavba domů, výroba lodí, obnova vodních zdrojů, atd.)

  rozvojové projekty (výstavba škol, pomoc v realizaci projektu výstražných věží, atd.)

požáry v Řecku

 

pomoc zemědělcům

 

rozvojové projekty

 

Mongolsko

 

pomoc zemědělcům

 

Keňa

 

výstavba nemocnice, zubního střediska, atd.

 

sociální projekty

 

Srbsko

 

projekt zaměřený na pomoc řešení domácího násilí

 

Bangladéš

 

projekt BangBaby – adopce na dálku

 

dobrovolnické aktivity

 

země Balkánského poloostrova

 

  projekty v uprchlických táborech v době konfliktu

  pomoc při výstavbě sociálních domů po válce

Ukrajina

 

  prázdninové aktivity v dětském domově a sirotčinci

  pomoc dobrovolníků po záplavách

 

Tabulka neposkytuje přehled všech projektů, ale má sloužit k získání základního přehledu o typu a oblastech,
kde ADRA ČR pomáhá nebo v nedaleké minulosti pomáhala.

 

 

 

 

Tragická dopravní nehoda dvou tramvají

V pátek 11. dubna v 17.54 hodin byla na krajské operační a informační středisko HZS Moravskoslezského kraje (KOPIS) nahlášena dopravní nehoda dvou tramvají na jednokolejné trati mezi Ostravou a Kyjovicemi. Podle dostupných informací se nehoda stala v blízkosti Porubského koupaliště a v protijedoucích tramvajích mělo dojít ke zranění, popřípadě úmrtí většího počtu osob. Na místo byly vyslány jednotky HZS Moravkoslezského kraje (HZS MSK) ze stanic Poruba, Zábřeh a Přívoz. K události byly rovněž vyslány ostatní složky IZS – zdravotnická záchranná služba (ZZS) včetně vrtulníku letecké záchranné služby (LZS), Policie ČR (PČR), Městská policie Ostrava (MPO) a Dopravní podnik Ostravy, a.s. (DPO).

Situace v místě nehody

Vyprošťování osobVyprošťování osob
Při příjezdu k nahlášenému místu události jednotky PO dojely na obslužné komunikaci ke koupališti k zabezpečené závoře, kterou bylo nutné násilně otevřít a dostat se co nejblíže k místu dopravní nehody. Místo srážky tramvají se nacházelo za hranicemi statutárního města Ostrava na území obce Vřesina, mimo dostupnost jakékoli komunikace. Velící důstojník směny, který se na místo dostavil současně s prvními jednotkami PO, rozhodl o ručním přenesení veškerých potřebných věcných prostředků PO na místo události (vyprošťovací nářadí, elektrocentrály, páčicí nástroje, zdravotní materiál apod.). Prostředky se přenášely z požární techniky přibližně 400 m po kolejovém svršku. K této činnosti byli využiti i příslušníci PČR, strážníci MPO a hasiči jednotky SDH Vřesina, která byla na místo události následně povolána. Po provedení průzkumu v místě nehody bylo zjištěno, že se jedná o čelní srážku kloubové tramvaje jedoucí směrem na Ostravu a spřažené soupravy dvou tramvajových vozů jedoucích opačným směrem do Kyjovic. V dopravních prostředcích bylo v době příjezdu jednotek zaklíněno celkem devět osob. Přes KOPIS byl požádán DPO o vypnutí elektrického proudu v trolejovém vedení. Dále byl informován krajský řídící důstojník (KŘD) a členové týmu posttraumatické péče HZS MSK. Velícím důstojníkem byly na místě zřízeny dva úseky - úsek č. 1 ve směru na Kyjovice a úsek č. 2 ve směru na Ostravu.

Záchrana osob

Vyprošťování osob jednotkami POVyprošťování osob jednotkami PO
Na úseku č. 1, kde byly nasazeny jednotky PO ze stanice Zábřeh, se nacházely zaklíněny dvě zraněné a jedna již mrtvá osoba. Na úseku č. 2, kde byly nasazeny jednotky PO ze stanice Poruba a Přívoz, se nacházelo zaklíněných sedm zraněných osob a jedna mrtvá osoba. Vzhledem k velkému počtu zraněných bylo na blízkém poli zřízeno stanoviště, kde ZZS prováděla třídění a ošetřování zraněných. Nedaleko od tohoto místa se nacházel i prostor, kde přistával k transportu zraněných vrtulník LZS. Při poskytování první pomoci a transportu zraněných byly využívány všechny přítomné složky IZS. Díky místní znalosti jednotky SDH Vřesina byl vytvořen příjezd k místu zásahu i po čerstvě podmítnutém poli. Ihned po příjezdu na místo zásahu a seznámení se se situací v 18.36 hodin převzal zásah KŘD.

Transport zraněnýchTransport zraněných
Jelikož protijedoucí tramvaje v době srážky jely vysokou rychlostí, došlo k velké deformaci nosných konstrukcí tramvají a k vzájemnému prolnutí jednotlivých vozidel. Právě v těchto místech se nacházely zaklíněné zraněné osoby. Ve spolupráci se ZZS byly zajištěny základní životní funkce zraněných osob a na vyproštění bylo postupně použito veškerého dostupného hydraulického vyprošťovacího zařízení (nůžky, rozpínáky, přímočaré rozpínací válce), rozbrušovací kotoučové pily s kotouči na ocel, přímočaré pily, drobného ručního nářadí aj. Zaklíněné zraněné osoby se nacházely v obou vozech přitlačeny na nosné obvodové stěny tramvají. Při vyprošťování musely jednotky PO postupovat s největší obezřetností, protože odstraňované konstrukce se většinou přímo dotýkaly těl zraněných osob. Na místo zásahu byla postupně nasazena další požární technika HZS MSK – technický kontejner, vyprošťovací automobil Bison, pojízdná dílna, velitelský kontejner. Vzhledem k pokročilé denní době bylo místo zásahu a přilehlé okolí osvětleno třemi sférickými balonovými světly z výbavy HZS MSK. PČR ve spolupráci s MPO provedla ohraničení a uzavření prostoru místa zásahu.
Na místo nehody se postupně dostavili členové týmu posttraumatické péče HZS MSK a ZZS, ředitel HZS MSK, tiskový mluvčí HZS MSK, vedení PČR, MPO, DPO, vyšetřovatelé Drážní inspekce, primátor a další čelní představitelé statutárního města Ostravy.
Ve 20.11 hodin byly ukončeny vyprošťovací a záchranné práce a na KOPIS byla zřízena krizová linka pro komunikaci s příbuznými postižených. Členové týmu posttraumatické péče se postupně přesunuli do nemocnic, kam byli převezeni zranění.

Likvidační práce

Po částečném vyšetření nehody PČR ve 21.58 hodin, započaly jednotky PO s vyproštěním dvou zemřelých osob. Zemřelé osoby, které se nacházely v nejvíce zdemolovaných částech vozů, byly postupně vyproštěny pomocí hydraulického vyprošťovacího zařízení a nafukovacích vaků Zumro. Po vyproštění zemřelých osob a po došetření místa nehody PČR započaly jednotky HZS MSK ve spolupráci s DPO likvidační práce a oddělení vzájemně zaklíněných tramvají. Nejvzdálenější vůz byl zajištěn proti pohybu a ostatní byly postupně odtahovány za použití další servisní tramvaje. Po postupném roztažení havarovaných vozů, DPO pomocí svého hydraulického zařízení usadil tramvaje zpět na koleje. Dne 12. dubna v 01.24 hodin byly likvidační práce ukončeny a na místě zásahu zůstala do ranních hodin jednotka SDH Vřesina, která asistovala při zajištění osvětlení pro potřeby vyšetřování PČR.

Specifika zásahu

Pozitiva:

 

  • vzájemná spolupráce všech složek IZS při záchranných pracích,
  • činnost jednotlivých členů týmu posttraumatické péče HZS MSK a ZZS jak na místě zásahu, tak i v nemocnicích,
  • spolupráce s DPO při likvidačních pracích,
  • vybavení HZS MSK – prostředky z technického kontejneru (vyprošťovací zařízení, zvedací vaky, sférické osvětlení), velitelský kontejner (porady představitelů jednotlivých složek IZS, tiskové informace),
  • činnost PČR a MPO při zajištění místa nehody,
  • rychlá a účinná zdravotnická pomoc zraněným,
  • zřízení krizové linky pro komunikaci s příbuznými postižených.

Negativa:

  • špatná dostupnost a složité podmínky pro zásah,
  • masivní nosné konstrukce tramvají a s tím spojené problematické nasazení technických prostředků.

Závěr

Zásah byl nesmírně složitý z hlediska dostupnosti v členitém, špatně přístupném terénu a velkého množství zraněných. Při této dopravní nehodě došlo ke zranění 41 osob, z čehož dvě osoby zemřely přímo v místě nehody, jedna osoba zemřela po převozu do nemocnice, 12 osob bylo zraněno těžce a 26 lehce. Devět účastníků dopravní nehody bylo evidováno na místě události bez zranění. Největším problémem při vyprošťování byly masivní konstrukce tramvají. Na jejich odstranění se daly použít jen rozbrušovací kotoučové pily s kotouči na ocel. Dalším problémem bylo uchycení zdemolovaných sedaček, na kterých seděly přitlačeny zraněné osoby. Sedačky byly přichyceny k podlaze a k bočnímu rámu tramvaje. Právě přichycení k bočnímu rámu dělalo zasahujícím jednotkám PO velké problémy, neboť přítomnost přitlačených zraněných osob nedovolovala použít hydraulické zařízení a sedačky musely být zdlouhavě odstraňovány drobným ručním nářadím.

Ing. Tomáš LEFNER, Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D., HZS  Moravskoslezského kraje,
foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

Krizové řízení na úrovni regionů

Získat orientaci v problematice krizového řízení v rámci regionů umožnila odborné veřejnosti konference „Problematika řešení mimořádných událostí a krizových situací v regionech“, která se konala ve dnech 4. až 5. září 2008 v Uherském Hradišti. Místem pracovního setkání se stalo Regionální vzdělávací centrum (RVC) Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB).

doc. Ing. Lubomír Odehnal, CSc.doc. Ing. Lubomír Odehnal, CSc.
Pořadatelem konference byl Ústav RVC v Uherském Hradišti Fakulty technologické UTB. Konference se zúčastnilo na 130 zástupců veřejné správy, soukromého sektoru, akademické obce i studentů zabývajících se problematikou řešení mimořádných událostí.
V úvodu konference účastníky přivítal prorektor UTB doc. Ing. Lubomír Odehnal, CSc., který představil aktivity univerzity v oblasti krizového řízení. „1. září letošního roku byl v Uherském Hradišti zřízen Institut bezpečnostních technologií. Prvním naším velkým projektem je výstavba fakulty zaměřené na řízení rizik, na oblast bezpečnostních technologií, se sídlem v Uherském Hradišti. Otevře se tak prostor pro zvýšení počtu studentů systematicky vzdělávaných pro tuto oblast,“ uvedl. Vzniklý institut má předpoklady k tomu, aby nejen zkvalitnil výuku a přípravu odborníků v bezpečnostních disciplínách, ale může přispět i k řešení mimořádných událostí a krizových situací uvnitř regionu. Současně prezentoval strategický záměr univerzity vytvořit centrum výzkumu bezpečnostních technologií, modelování a simulace v rámci krizového řízení.

Priority boje proti terorizmu

Priority České republiky v boji proti terorizmu představili Mgr. Eva Staňová a Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, kteří přítomné seznámili s některými oblastmi zakotvenými v aktuálně platném „Národním akčním plánu boje proti terorizmu“. Tento materiál vznikl poprvé v roce 2002 a od té doby byl několikrát aktualizován. Jeho v pořadí již pátá verze pod názvem „Národní akční plán boje proti terorismu: Aktualizované znění pro léta 2007-2009“ byla schválena usnesením vlády ze dne 11. února 2008 č. 129. Mezi prioritní oblasti, které jsou v tomto dokumentu zakotveny, patří:

 

  • zlepšení spolupráce a výměny informací mezi nejvíce zainteresovanými institucemi doma i v zahraničí,
  • protiteroristická legislativa,
  • aktivity v oblasti krizového řízení,
  • „veřejná bdělost“,
  • komunikace se soukromým a akademickým sektorem.


V kontextu probíhající reformy Policie ČR je navrhováno podpořit mechanizmus, který by umožňoval nepřetržitou spolupráci a výměnu operativních informací mezi zpravodajskými službami a policejními složkami. Úspěchem je vytvoření řady platforem zabývajících se konkrétními aspekty boje proti terorizmu, mezi jejichž členy v současné době existuje množství formálních a neformálních vazeb.

Analýzy rizik

Předmětem zájmu účastníků konference se staly příspěvky zaměřené na oblast analýzy rizik, zejména využití nových analytických nástrojů. Aplikaci metodiky RANIT pro oblast bezpečnosti informací představil Ing. Martin Dušek ze společnosti Pro IT, a.s. Na nutnost koncepčního řešení informačních sítí veřejné správy a na efektivní využití logistických informačních systémů při řešení mimořádných událostí a krizových situací poukázal prof. Ing. Martin Petruf, Ph.D. z TU Košice. Unikátnost modulu SPREAD k modelování a stanovení rozsahu potenciálně zraňujících následků při teroristickém útoku prezentovala Ing. Michaela Havlová z T-SOFT, spol. s r. o.

Úloha zdravotnictví

Úloha zdravotnictví v systému krizového řízení a priority orgánů ochrany veřejného zdraví (OOVZ) byly tématem vystoupení Ing. Jaroslavy Hejdové z Ministerstva zdravotnictví. Činnost OOVZ zejména zahrnuje:

  • zřízení krizového operačního centra ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, které zajišťuje trvalou dostupnost pro příjem a předávání zpráv do hlásicích systémů EU a WHO,
  • zajištění trvalé dostupnosti pracovníků OOVZ na regionální úrovni,
  • zabezpečení přípravy na ochranu obyvatelstva v případě vzniku pandemie chřipky, které je zajištěné pravidelnou aktualizací pandemických plánů a jejich prověřováním v rámci připravovaných cvičení,
  • zajištění vzdělávání populace a odborníků v problematice ochrany veřejného zdraví a další rozvoj komunikace s veřejností,
  • analýzu možných nových hrozeb a rizik v oblasti veřejného zdraví spojených s globálními změnami klimatu či rizik spojených s možným nedostatkem pitné vody jako následek globálního oteplování,
  • kontrolu a dohled nad hygienickými podmínkami evakuovaného či ukrytého obyvatelstva, zajištění očkovacích látek pro případné epidemie a pandemii.


S realizovaným projektem „První pomoc do škol“ seznámil Ing. Tomáš Halačka z Krajského úřadu kraje Vysočina. Tento projekt vytváří systematický vklad do výuky laické první pomoci realizované u žáků osmých tříd základních škol a studentů středních škol. Zásadní význam má kvalita výuky - lektory jsou odborně vyškolení pracovníci Českého červeného kříže, učitelé a žáci vyšších odborných zdravotnických škol z regionu, zdravotníci ZZS a příslušníci HZS kraje.

Informovanost veřejnosti

Pohled do konferenčního sáluPohled do konferenčního sálu
Na oblast úrovně znalosti problematiky ochrany obyvatelstva se zaměřil prof. Ing. Gustav Šafr, DrSc. z Univerzity obrany v Brně. Poukázal na důležitost zavádění rámcových vzdělávacích programů a pozitivně ohodnotil působení MV-generálního ředitelství HZS ČR v oblasti vzdělávání, zabezpečení odborných materiálů a praktických prostředků. Upozornil rovněž na problematiku personálního pohybu osob zabývajících se ochranou obyvatelstva v orgánech státní správy, k němuž dochází v příslušných volených funkcích v období po volbách do orgánů samosprávy.

Význam dokumentu „Seznam opatření pro národní systém na krize“ určeného pro přípravu veřejné správy na řešení krizových situací v ČR vyzdvihl Ing. Ján Hrivnák, CSc. z katedry krizového řízení Policejní akademie ČR. Cílem tohoto dokumentu je poskytnout orgánům krizového řízení komplexní přehled opatření v ČR v případě vzniku vojenských i nevojenských krizových situací. Obsahuje například popis opatření, seznam právních norem, prováděcích předpisů a interních směrnic, požadavek na síly a prostředky, či přehled spolupracujících rezortů a správních úřadů, do jejichž působnosti organizace přípravy nebo realizace daného opatření spadá.

Trvalou součástí protiteroristické agendy v ČR je zajištění koordinovaného informování veřejnosti v případě mimořádné události. Tematiku ochrany obyvatelstva začlenily do svých učebních plánů všechny základní školy a většina středních škol. Ve většině škol je úroveň výuky pozitivně ovlivňována jejich spoluprací se složkami IZS. Na základě dosavadních zkušeností musí významnou roli sehrávat nejen orgány státní správy, ale, a to zejména, orgány samosprávy. To proto, že na úrovni městských částí a obcí se mohou uplatnit nejlepší znalosti demografického složení obyvatel a především znalosti místních rizik vzniku mimořádných událostí, krizových stavů a jejich možných následků.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK,
foto archiv redakce

 

Titul putuje do Pardubic

Vítězem IV. Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel, které se uskutečnilo 25. září 2008 u výstaviště v Českých Budějovicích, se stal tým HZS Pardubického kraje. Pomyslné stříbro svým zásahem vybojoval tým HZS podniku Aero Vodochody, a.s. a třetí příčka patřila domácímu družstvu.

Vyprošťování zraněného z havarovaného vozidlaVyprošťování zraněného z havarovaného vozidla
Soutěže, jejímiž organizátory byly Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR, HZS Jihočeského kraje a Česká asociace hasičských důstojníků, se zúčastnilo celkem patnáct družstev. Čtrnácti týmům, z nichž každý reprezentoval HZS kraje, sekundoval tým HZS podniku. Záštitu nad akcí převzal primátor města České Budějovice Mgr. Juraj Thoma.
Akci slavnostně zahájil ředitel HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Lubomír Bureš. „Tato soutěž se koná jednou za dva roky a můžeme zde vidět ty nejlepší týmy z nejlepších. Vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel se nedá nazvat sportem, ale týmy zde předvedou všechny své zkušenosti. Je lhostejné, kdo nakonec vyhraje, protože tato činnost naplňuje základní poslání HZS ČR – zachraňovat lidské životy,“ uvedl.
Pro soutěžní družstva byly připraveny zcela nové automobily Škoda, aby si zasahující procvičili zásahy na nových konstrukčních technologiích vozidel, s nimiž denně přicházejí do styku při likvidaci dopravních nehod.

Úkol soutěžních družstev

Soutěžní družstvo při vyprošťování zraněné osobySoutěžní družstvo při vyprošťování zraněné osoby
Úkolem každého soutěžního družstva, které bylo složeno z velitele a tří hasičů, bylo bezpečné a efektivní vyproštění zraněné osoby z havarovaného vozidla za použití nářadí, které jednotky PO běžně používají v praxi. Každý tým používal svoji vlastní sadu nářadí, jejíž prvky se u jednotlivých družstev nemusely shodovat. „Někdo má například podpěry pro zajištění statiky automobilů, jiní využívají žebříky. Záleží na každém družstvu, s čím je zvyklé pracovat a jak je vybavené,“ řekl velitel soutěže plk. Ing. Pavel Rožboud.
Zraněné osobě musel tým poskytnout první předlékařskou pomoc a zajistit její transport na místo označené jako stanoviště zdravotnické záchranné služby.

Patnáct scénářů dopravních nehod

„Pro každý tým máme připravený jiný scénář nehody, takže celkem nasimulujeme patnáct různých dopravních nehod. Snažili jsme se připravit takové situace, které se vyskytují i v reálu a také, aby si vyžadovaly  využití vyprošťovacího nářadí. Zajímavé je to, že družstvo, které se připravuje k zásahu, je vždy izolováno od příprav tak, aby pro něj byl scénář nehody utajený,“ uvedl velitel soutěže plk. Ing. Pavel Rožboud.
Při provádění zásahu sledovalo postup týmu sedm rozhodčích. „Hodnotí se tři hlavní oblasti – taktika zásahu, technika provedení zásahu a první předlékařská pomoc. Pro každou z těchto oblastí jsou zde dva rozhodčí, kteří se musejí shodnout na bodovém ohodnocení oblasti. Všechny tyto oblasti mají zároveň ještě podoblasti, které se jednotlivě hodnotí. Jedná se například o prvotní přístup ke zraněnému, komunikaci s ním, zabezpečení vozidla proti pohybu, požáru a úniku látek, vytvoření dostatečně velkého prostoru pro vyproštění osoby, spolupráce týmu a podobně,“ uvedl. „Časový limit je 15 minut, potom se družstvu odečítají body. Zraněnou osobu by hasiči měli vyprostit do 20 minut, když tento limit překročí, jsou hodnoceni na konci pořadí, zraněného ale vždy musí z havarovaného vozidla vyprostit. Nejvyšší počet získaných bodů znamená nejlepší celkové pořadí,“ doplnil plk. Ing. Pavel Rožboud.
Přesto podle jeho slov ale není časový limit určujícím prvkem soutěže, hlavní je přístup ke zraněnému a postup jeho vyproštění – zvolená taktika, technika zásahu. Při hodnocení je kladen důraz na bezpečnost zraněného i zasahujících hasičů.
Chybou některých družstev při zásahu může být podle slov velitele soutěže například to, že včas nereagují na vytvořenou situaci. „Kolikrát dělají zcela zbytečné úkony, např. rozpínají dveře vozidla, které lze otevřít klikou, což se pak negativně odrazí v bodovém hodnocení,“ vysvětlil.

Rozbor zásahů

Ztížený přístup ke zraněné osoběZtížený přístup ke zraněné osobě
Každé družstvo se na akci připravuje individuálně, většinou asi měsíc předem. Nasimulované scénáře se totiž liší i z hlediska přístupu ke zraněné osobě, automobily bývají postaveny na bok, na střechu, přes sebe a podobně. Na umístění zraněného velmi záleží. Figuranty na národním mistrovství byli příslušníci HZS ČR. „Rozhodčí mohou při hodnocení využívat i poznatky od figurantů z hlediska psychologického aspektu zásahu,“ uvedl velitel soutěže.
Po ukončení soutěžního pokusu provedli rozhodčí s týmem rozbor jejich zásahu. Tento rozbor obsahoval kladné i negativní stránky zásahu, což bylo pro každý tým velmi přínosné.
„Soutěž hodnotím jako zdařilou, mezi klady bych vyzdvihl například použití velké obrazovky s nepřetržitým přenosem detailů i z vnitřku vozidla, což kladně hodnotili nejen diváci, ale i rozhodčí. Soutěžící i přes počáteční obavy ze zdolávání nových bezpečnostních prvků na zcela nových vozidlech hodnotili velmi pozitivně možnost jejich využití při soutěži,“ zhodnotil akci velitel soutěže plk. Ing. Pavel Rožboud.

kpt. Bc. Jana KEMROVÁ,
foto Milan VÁVRŮ

Naši reprezentanti potvrdili příslušnost k absolutní světové špičce

Slavnostním nástupem družstev ze 13 zemí bylo dne 11. září letošního roku zahájeno IV. Mistrovství světa v požární sportu SOFIE 2008. Akce, která probíhala na největším sofijském a národním atletickém stadionu Vasila Levského, se zúčastnili vrcholní představitelé vládních orgánů Bulharské republiky i Federace požárního sportu Bulharska.

Reprezentační družstvo HZS ČRReprezentační družstvo HZS ČR
Všechny disciplíny probíhaly na stadionu Vasila Levského v Sofii. Hlavním rozhodčím uvedeného mistrovství byl gen. Nikola Nikolov, hlavní velitel bulharské požární ochrany, v minulosti také aktivní sportovec. K ocenění schopností zástupců České republiky patří nepochybně i to, že hlavním rozhodčím disciplíny požární útok byl jmenován npor. Ing. Tomáš Lefner z HZS Moravskoslezského kraje, kterému se dostalo neformálního poděkování několika zahraničních kolegů za objektivní vedení rozhodčích uvedené disciplíny.

Organizace mistrovství byla o to náročnější, že v jeho průběhu probíhaly hasební práce rozsáhlého požáru v oblasti národního parku Rila.
Na mistrovství vyslaly svá soutěžní družstva Bělorusko, Bulharsko, Česko, Estonsko, Irán, Litva, Lotyšsko, Ukrajina, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ně­mecko a Kazachstán. Účast Německa a Rakouska ukázala na fakt, že požární sport není jen věcí bývalého „východního bloku“. Stínem mistrovství byla naopak neúčast např. Polska, Maďarska a dále skutečnost, že došlo ke snížení počtu zúčastněných zemí (na I. mistrovství světa v Moskvě v roce 2002 bylo 21 zemí).

Vrcholné výkony na věži

Reprezentanti při soutěžiDružstvo při soutěži
Mistrovství začalo již 11. září 2008 dopoledne první disciplínou, a to výstupem do 4. podlaží cvičné věže. V této disciplíně tradičně kralují Rusové, Bělorusové a Ukrajinci svými časy pod 14 vteřin. V letošním závodě dosáhlo pod tuto časovou hranici 23 závodníků. V dopoledním závodě byl třikrát překonán stávající světový rekord 13,35 s Alexeje Kalinina z Ruska. Postupně jej překonali Rus Evgenij Mankov (13,34 s), Bělorus Alexandr Tiškovskij (13,25 s) a v nejlepším čase ruský závodník Ruslan Kubětsov (13,21 s). Posledním, osmým postupovým časem do večerního semifinále a finále bylo 13,51 s výše zmíněného Alexeje Kalinina.
V disciplíně celkově zvítězilo družstvo Ruska, druhé bylo Bělorusko a třetí Ukrajina. Naše reprezentační družstvo obsadilo páté místo za Litvou. Nejlepším z našich byl Karel Ryl časem 14,23 s, který se umístil na 26. místě ze 104 závodníků.
Semifinále osmi nejlepších jednotlivců z dopolední soutěže bylo součástí večerního slavnostního zahájení mistrovství. Finálního rozběhu se zúčastnili již jen čtyři závodníci: tři Rusové a jeden Bělorus - Alexandr Tiškovski. Ten nakonec zvítězil v téměř neuvěřitelném novém světovém rekordu 13,12 s.

100 m s překážkami

Po prvním dnu, který pro Čechy nedopadl zcela dle představ, přišel na řadu nejprve běh na 100 m s překážkami. Ani zde našim sportovní štěstí nijak významně nepřálo, a to zejména v prvních pokusech. Výkony, podané našimi reprezentanty, byly za jejich osobními rekordy. Ve druhých pokusech však nastal kýžený obrat k lepšímu. Michal Staněk dosáhl dokonce času 15,98 s, což jej vyneslo, jako našeho nejlepšího závodníka, celkově na 15. místo a Mařan, Jarůšek, Provazník a Harasimovič dosáhli časů pod 17,00 s, což znamenalo v konečném součtu pro Českou republiku čtvrté místo v této disciplíně a rozhodně to znamenalo určitou vzpruhu v týmu před štafetami na 4x100 m.
V základních pokusech se na trati 100 m s překážkami předvedlo 17 závodníků světovými výkony pod hranicí šestnácti sekund. Světový rekord 15,48 s byl překonán dvakrát. Rekord postupně překonali Bělorus Vladimír Sidorenko (15,42 s) a v nejlepším čase a novém světovém rekordu 15,37 s ukrajinský Jevgenij Belčenko. Ve finálovém rozběhu bylo dosaženo tří výkonů pod šestnáct sekund a vítězem se stal  časem 15,46 s běloruský závodník Alexandr Makarčuk.
V průběhu mistrovství se nevyhlašuje samostatně disciplína dvojboj, ale součet časů z věže a stovek ukázal, že již zmíněný Jevgenij Belčenko (ročník narození 1983) dosáhl časem 28,87 s rovněž nového světového rekordu. Co jistě také zaslouží uznání, je umístění českého nejstaršího závodníka Martina Provazníka (ročník 1972) časem 31,74 s ve dvojboji na nejlepším 18. místě z naší reprezentace. Závod v tomto ohledu nevyšel podle přestav i dosahovaných výkonů v sezóně především Karlu Rylovi, Martinu Kulhavému a také Jaroslavu Hrdličkovi, a to zejména výkony ve stovkách.

Štafety

Odpolední zahájení štafet na 4x100 m s překážkami bylo provázeno malým organizačním nedorozuměním, štafety byly nakonec zahájeny s hodinovým zpožděním. V prvém pokusu naše štafeta doplatila na neznámý ruční hasicí přístroj, hašení na čtvrtém úseku bylo velice pomalé, ale bylo dobré, že první pokus byl nakonec platný. To dávalo určitou jistotu, ale malou, čas byl silně nevyhovující 64,29 s. Druhým pokusem, se naše štafeta dostala na druhé místo časem 57,20 s. Družstvo ve složení Jaroslav Hrdlička (domek), Michal Staněk (bariéra), Martin Kulhavý (kladina) a Marek Jarůšek (hašení) ukázala, že se s Čechy musí počítat a vrátila nás do hry o medaile v konečném pořadí. Překvapením této disciplíny byli Bulhaři, kteří se časem 57,37 s umístili na třetím místě. Zvítězilo družstvo z Běloruska v novém světovém rekordu časem 53,52 s.

Disciplína pravdy

Reprezentant České republiky
Požární útok, poslední disciplína mistrovství, tradičně rozhodla o tom, kdo pojede z Bulharska s medailemi za celkové umístění. Ta začala asi s hodinovým zpožděním, které zavinilo seřizování terčů a časomíry. Pak se již žádné problémy nevyskytly a diváci mohli vidět řadu skvělých výkonů. Je třeba poznamenat, že se již před slavnostním zahájením mistrovství při zasedání mandátního výboru vedla velice tvrdá debata o druh spojek na savicích. Bulharská strana připravila savice na požární útok se šroubením, zástupci Mezinárodní federace požárního sportu požadovali spojky na savicích DIN a opírali se o závěry z posledního jednání v Alma Atě na jaře letošního roku. Nakonec jejich názor zvítězil a pro nás to znamenalo změnu postupu při sestavení přívodního vedení. Nakonec se podařilo  pro naše družstvo zajistit již první den večer trénink s těmito savicemi na hasičské stanici v Sofii. Pro naše reprezentanty, kteří nečekali takovou změnu přívodního nářadí, měl trénink zklidňující význam.
V prvním pokusu šlo pro nás vše dobře kromě jedné věci, stroj se rozbíhal těžkopádně a výsledný čas 29,73 s nebyl uspokojivý - bylo to sice zatím první místo (ve stejném času s Ruskem), ale druhé pokusy mohly všechno změnit a také, bohužel pro nás, změnily. Nejprve Bělorusko dosáhlo času 27,18 s, po něm Rusko času 28,31 s. Naši pak na druhý pokus dosáhli času 29,66 s a umístili se v požárním útoku na třetím místě. Nejhůře dopadla Ukrajina, té se útok vůbec nepodařil, skončila poslední, překvapilo Rakousko, které skončilo čtvrté. Požární útoky na mezinárodní scéně výrazně zrychlily.

Celkové výsledky

Průběh závoduPrůběh závodu
Česká republika, kterou na mistrovství reprezentovalo družstvo HZS ČR, skončila po všech čtyřech disciplínách požárního sportu na celkovém třetím místě. Česká reprezentace se ukázala především ve štafetě na 4x 100 s překážkami, kde získala druhé místo, a v disciplíně požární útok, kde byla třetí. Proti minulému světovému šampionátu v Teheránu v roce 2006 si tak naše reprezentace o jedno místo (tam byla celkově čtvrtá) polepšila a potvrdila svou příslušnost k absolutní světové špičce.
Nejúspěšnější zemí v Sofii bylo Bělorusko, které zvítězilo ve třech disciplínách (běh na 100 m s překážkami, štafeta 4x100 m s překážkami, požární útok) a bylo tedy i celkovým vítězem mistrovství světa. Druzí jsou Rusové a čtvrtí domácí Bulhaři. Čechům a Bulharům se tedy podařilo vklínit mezi dominátory tohoto sportu, jakými je Bělorusko, Rusko a Ukrajina. Tyto země mají především špičkové závodníky v individuálních disciplínách tohoto sportu – výstupu do 4. podlaží cvičné věže a běh na 100 m s překážkami.

Úspěchy naši reprezentantů jsou o to cennější, že na rozdíl od některých zahraničních reprezentací se čeští hasiči – reprezentanti nevěnují výhradně požárnímu sportu a i nadále plní své další úkoly v rámci HZS ČR.
Teprve v průběhu závěrečné hymny se snesl na hlavy závodníků při slavnostním nástupu jemný déšť, který byl však úlevou, vzhledem k suchému počasí, které zde již tři měsíce panovalo. Příští mistrovství by se mělo konat v roce 2010 v Drážďanech.

plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto Antonín MINARSKÝ

 

 

V tištěné podobě časopisu ještě najdete

  • POZNATKY - ZKUŠENOSTI
    Nevládní subjekty činné v ochraně obyvatelstva ve Slovinsku
    Ing. Bohumil Šilhánek

Print  E-mail