Psychologická služba HZS Kraje Vysočina
- O psychologickém pracovišti
- Základní úkoly a další činnosti psychologa
- Posttraumatická intervenční péče (PIP)
- Posuzování duševní způsobilosti
- O etice psychologické práce
Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnějších profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář s lidským neštěstím, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se smrtí, jsou na ně klady vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály, a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost.
I proto byla u HZS ČR zavedena psychologická služba a pozásahová péče o příslušníky. Posttraumatickou intervenční péči upravuje SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 38/2003, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním úkolů a SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 39/2003, kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi (tel: 974 834 688).
Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnějších profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář s lidským neštěstím, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se smrtí, jsou na ně klady vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály, a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost.
I proto byla u HZS ČR zavedena psychologická služba a pozásahová péče o příslušníky. Posttraumatickou intervenční péči upravuje SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 38/2003, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním úkolů a SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 39/2003, kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi (tel: 974 834 688).
Základní informace
Při záchranných akcích se hasiči setkávají s událostmi, které se vryjí do mysli a které mohou mít vliv na další profesní i soukromý život.
Co např. může být takovou událostí?
- Zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví,
- zážitek obzvlášť tragické události nebo katastrofy,
- pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti,
- smrt kolegy, smrt dítěte,
- smrt oběti neštěstí v průběhu záchranné práce,
- nezdařený záchranný pokus spojený s pocity bezmoci,
- hromadné neštěstí, kde je v popředí nepřehlednost, zmatek, nedostatek informací a podpory,
- atd.
Jaké důsledky mají traumatizující události?
- Traumatizující události mohou ovlivnit momentální i budoucí profesní výkon hasiče, mohou také zasahovat do soukromého života,
- hasič může, ale i nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám,
- přibližně 86% účastníků traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. podrážděnost, smutek, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, pocity viny, nechutenství, poruchy spánku, atd.),
- přibližně u 22% účastníků kritické události mohou tyto příznaky přetrvávat dalších 6 měsíců,
- u 4% zasažených kritickou událostí je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definována jako nemoc.
Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o poškození duševního zdraví projevující se mimo jiné ztrátou profesních předpokladů pro úspěšný výkon práce hasiče – záchranáře. K dalším typickým projevům této poruchy patří:
- stálé vybavování a znovuprožívání kritické události,
- problémy s koncentrací,
- problémy s kontrolou vlastních emocí a reakcí,
- deprese, smutek, úzkost, výkyvy nálad,
- „flashbacky“ – událost se neočekávaně vrací jak v myšlenkách, tak v pocitech – je „živá“, noční děsy,
- Nespokojenost atd.
Co je posttraumatická intervenční péče (PIP)?
Péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním služebních úkolů prožil traumatizující událost.
Co je cílem PIP?
Redukovat tzv. „náraz“ kritické události + poskytovat službu hasičům, kteří prožili kritickou událost, aby se z normální stresové reakce nevyvinula posttraumatická stresová porucha.
Kdy a komu se poskytuje PIP?
O poskytnutí PIP je oprávněn kdykoliv požádat každý příslušník HZS ČR nebo jeho nadřízený služební funkcionář.
PIP se poskytuje, jestliže:
- účastník kritické události má zjevné projevy stresové reakce,
- sám žádá o pomoc,
- událost má mimořádný charakter.
Jakou formu má PIP?
- PRVNÍ POMOC – poskytnutí bezprostřední pomoci na místě události (může mít charakter lidské účasti či zdravotní péče).
- DEFUSING (tzv. „zneškodnění“) – obvykle pro 1-3 postižené, vede odborník na duševní zdraví a vyškolený hasič (1+1), do 8 hodin po kritické události, doba trvání 20 – 90 minut.
- DEBRIEFING – má formalizovaný postup: vede ho odborník na duševní zdraví a dva vyškolení kolegové – hasiči pracující se skupinovou dynamikou u 2-10 účastníků, do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny.
Kdo tvoří tým poskytující PIP?
Odborník na dušení zdraví – psycholog + vyškolení hasiči s osobními předpoklady a motivací pomáhat druhým, kteří nejsou členové užšího vedení HZS ČR.