Psychologická služba Pardubického kraje
PSYCHOLOGICKÉ PRACOVIŠTE HZS PARDUBICKÉHO KRAJE
Psychologická služba ve své činnosti vychází ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných interních aktů řízení HZS ČR (zejména SIAŘ č. 43/2014 o psychologické službě HZS ČR). Psycholog je vázán etickým kodexem. V případech, kde by mohla být ohrožena jeho nestrannost, deleguje činnosti na kolegy jiných krajů. Jedná transparentně a vždy v plném zájmu klienta, který jeho služby poptal.
Hlavní oblasti práce psychologického pracoviště
- Psychologická diagnostika
- Psychologické poradenství a psychoterapeutická pomoc
- Pomoc hasičům po náročných zásazích
- Pomoc lidem zasaženým mimořádnými události
Psycholog vede na základě písemné žádosti psychodiagnostická vyšetření v následujících případech:
Posuzování osobnostní způsobilosti u uchazečů do služebního poměru u HZS ČR podle § 15 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Psychodiagnostické vyšetření hasičů při výběru do specializovaných funkcí: řízení vozidel s právem přednostní jízdy dle § 37 vyhlášky č. 247/2001,ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
Zpracování podkladů pro výběrová řízení: zjišťování osobnostních předpokladů k výkonu řídící či speciální funkce.
Psychodiagnostická vyšetření obvykle trvají celý jeden pracovní den. Tato vyšetření obsahují metody, které zjišťují výkonové schopnosti v oblasti poznávacích funkcí (např. pozornost, rozhodování, rychlost reakcí), intelektové předpoklady a osobnostní vlastnosti. Cílem těchto vyšetření je zjistit, zda uchazeči naplní podmínky požadovaného osobnostního profilu pro konkrétní funkci (např. hasič, strojník, velitel). Platnost závěru z vyšetření je 2 roky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Informace z vyšetření psycholog sděluje pouze se souhlasem testované osoby. K vyšetření je dobré přijít v dobré psychické i fyzické pohodě pro dosažení toho nejlepšího možného výsledku.
Psychologické poradenství a psychoterapeutická pomoc
Psycholog nabízí pro příslušníky, zaměstnance a jejich nejbližší rodiny psychologickou individuální pomoc. Tato pomoc se může týkat podpory při akutní krizi, psychologického poradenství, případně dlouhodobější psychoterapie. Témata, s kterými lidé přicházejí, mohou být prakticky jakákoliv, která si zaslouží pozornost. Často se týkají náhlých neštěstí a krizí, vztahových obtíží, problémy v souvislosti s prací. Velmi důležitou součástí pomoci je práce s případnými traumatickými zážitky v souvislosti s náročnými výjezdy. O tuto péči v jakékoliv formě má možnost požádat kdokoliv u HZS Pardubického kraje a probíhá pod mlčenlivostí. Psycholog se řídí etickým kodexem, jehož klíčovou zásadou je klienta nepoškodit.
Krizová intervence je pomoc lidem, kteří se nacházejí v akutní krizi a cílem je jejich podpora a stabilizace v současné situaci. Jedním z úkolů krizového interventa je pomoci člověku dobře krizí projít.
Psychologické poradenství může být jednorázové i opakované. Cílem je poradit se s odborníkem na konkrétní téma. Bývá zaměřeno na konkrétní doporučení případně orientaci v určitém problému.
Psychoterapie je déletrvající proces, jehož cílem je zvýšení kvality života. Výsledkem bývá změna prožívání, lepší porozumění sobě a svému okolí, práce s nepříjemnými příznaky či rozvoj osobnosti.
V případě potřeby je psycholog navázaný na další možné služby a specializovaná pracoviště, na která může v rámci kraje odkazovat. Nejefektivnějším partnerem pro akutní psychologickou podporu jsou anonymní krizové linky a krizová centra, která poskytují své služby zdarma a ihned.
Pomoc hasičům po náročných zásazích
Psychologové u hasičů mají metody, které pomáhají konkrétním hasičům (na výjezdu ale i na operačním středisku a v dalších důležitých funkcích) a jednotkám vrátit se a případně zpracovat prožitky z těžkých zásahů a zkušeností. Mezi ty nejrizikovější zásahy patří ty, kde hrozí ohrožení života – ať už vlastního či druhých lidí. Velmi náročné jsou pro hasiče zranění dětí, případně zásahy u osob, které sami znají. To, co mnohdy odděluje běžný zásah od toho nadlimitního je především pocit zažívané bezmoci. Proto je naprosto v pořádku si říct o pomoc. Často se totiž jedná o přirozenou reakci našeho těla, kterou nedokážeme pouhou vůlí přemoct. Odolný hasič proto není ten, který nepříjemné pocity necítí, ale ten, který o nich ví a pracuje s nimi.
Metody byly vytvořeny pro základní stabilizaci a zpracování emocí bezprostředně po zásahu. Mezi ty základní patří demobilizace, defusing a debriefing. Všechny jsou nabízeny dobrovolně, což je důležité pro prevenci možné retraumatizace.
Demobilizace je základní podání informací o události, stresu a jeho zvládání bezprostředně po zásahu. Naplnění základních potřeb.
Defusing je neformální rozhovor, který je prováděný v den události. Cílem je prvotní zpracování události, možnost se k zážitku vrátit, sdílet v týmu, podpořit se a zásah uzavřít.
Debriefing je strukturovaný rozhovor, který má svá pravidla. Jedná se o formu skupinové krizové intervence, kde mají hasiči možnost sdílet cokoliv, co sami chtějí. Provádí se buď daný den, případně při nejbližší možné příležitosti.
Novou metodou, která se začíná v posledních letech včleňovat do posttraumatické intervenční péče je Assyst©. Jedná se o metodu specificky vytvořenou pro práci s konkrétními potenciálně traumatickými vzpomínkami. Pomáhá zpracovat náročné zážitky skrze standardizovaný protokol aktivit, u kterého účastníci nemusí mluvit. Je proto vhodná i pro dobrou prevenci před případnými obtížemi v budoucnosti.
V rámci systému péče o zasahující hasiče funguje tým posttraumatické péče. Jsou to hasiči, kteří jsou specificky vyškoleni psychologickými kurzy pro pomoc svým kolegům, ale zároveň i lidem zasaženým mimořádnou událostí. Tito hasiči mohou poskytovat výše zmíněnou pomoc sami, případně v kombinaci s hasičským psychologem či dalšími externími odborníky. Zároveň jsou oslovováni v jednotlivých případech pro individuální pomoc. Oslovit je může kdokoliv a opět v souladu s pravidly mlčenlivosti a etickým kodexem.
Všechny zmiňované možnosti pomoci psychologické pracoviště nabízí po těžkém zásahu i jednotkám sboru dobrovolných hasičů v kraji. Požádat o ně může velitel jednotky.
Pomoc lidem zasaženým mimořádnými událostmi
Psychosociální pomoc se poskytuje v místě mimořádné události zasaženým lidem. Typickým případem může být těžká dopravní nehoda či náhlé úmrtí. Hasiči poskytují lidem u zásahu první psychickou pomoc, jejímž cílem je především stabilizace, orientace a podpora. K dobrému navázání kontaktu a adekvátní komunikaci slouží kurzy, které jsou psychologickými pracovišti připravovány po celé republice. Na těchto kurzech hasiči vstupují do modelových situací a zkouší si techniky práce s akutním stresem sami na sobě. Kurzy jsou zaměřeny jednak na obecnou podporu lidí ve stresu, zároveň mohou být i specializované, mezi něž patří například kurz komunikace s osobou s úmyslem vzít si život. Pro tyto účely byla vytvořena mobilní aplikace „První psychická pomoc“, která hasičům pomáhá mít relevantní informace vždy při sobě.
První psychická pomoc je součástí zvládání každého zásahu a hasiči ji poskytují téměř vždy, kdy si to situace vyžaduje. Některé události jsou však emočně náročnější a k nim může být velitelem zásahu povolán psycholog HZS kraje a tým posttraumatické péče. V některých specifických případech lze spolupracovat i s dalšími institucemi a neziskovými organizacemi, které psychosociální pomoc nabízí.
V případě mimořádných událostí velkého rozsahu je psychosociální pomoc koordinována. Tam, kde převažuje činnost HZS je koordinátorem pro psychosociální pomoc jmenován psycholog HZS daného kraje. Může se jednat například o velká vlaková neštěstí či živelní pohromy, jakým bylo například tornádo na jižní Moravě. Psycholog zde vytváří prostor pro spolupráci všech angažovaných subjektů. Základem pomoci pak je aktivní vyhledávání možných zranitelných skupin osob, zajištění základních potřeb a případné navázání na další možnosti psychické podpory. Zvládání takových událostí je zpravidla dlouhotrvající.
Je zcela přirozené cítit v prvních chvílích od události velmi silné pocity. Může se objevit zároveň nespavost, opakování prožitků z události, ztráta zájmu o cokoliv, nepříjemné myšlenky či tělesné příznaky. Pokud vás znepokojují a jejich intenzita se v čase nelepší, je důležité se poradit s odborníkem na duševní zdraví. Odvaha v tomto případě neznamená strach nemít, odvaha je strach naplno cítit a přesto mu chtít čelit.
Pokud jste osoba zasažená nepříjemnou mimořádnou událostí a nevíte kam se obrátit, neváhejte kontaktovat psychologické pracoviště HZS Pardubického kraje v uvedených kontaktech, případně jakoukoliv z krizových linek pro psychickou pomoc.