Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje provádí vyšetřování požárů ve smyslu § 26 odst. 2 písm. b), § 31 odst. 1 písm. f) a § 35 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s konkretizací uvedenou v § 50 a § 51 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., pokud dojde k mimořádné události – požáru.

„Požárem se rozumí - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy”.

Vyšetřování příčin vzniku požárů je zajišťováno nepřetržitě a to příslušníky Hasičského záchranného sboru s odbornou způsobilostí pro vyšetřování požárů. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje provádí vyšetřování požárů na území okresu Ústí nad Labem a dále na územních odborech Děčín, Litoměřice, Teplice, Žatec, Most a Chomutov. 

Mapa procesu výkonu SPD - zjišťování příčin vzniku požárů

• místa a doby vzniku požáru
• osoby, u které požár vznikl 
• příčiny vzniku včetně možných verzí 
• okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby vyplývajících z ověřené projektové dokumentace 
• následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby
• výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu 
• porušení předpisů o požární ochraně 
• jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
   

spis o požáru, zpráva o zásahu a další doklady pro vyšetřování požárů - spis o požáru se skládá zejména z odborného vyjádření, fotodokumentace, situačního plánku místa požáru a jiných dokumentů. Výsledky a závěry vyšetřování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření, která jsou součástí spisu o požáru. Odborná vyjádření slouží především pro potřebu Policie České Republiky, která požáry šetří a dále pro potřeby Hasičského záchranného sboru v případě, že byly porušeny pouze předpisy na úseku požární ochrany. Pro potřeby poškozené osoby poskytuje informace o požáru a to na základě písemné žádosti.

Při vyšetřování příčin vzniku požárů orgány státního požárního dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru. V případě zjištění porušení předpisů, u nichž není věcně příslušný HZS kraje, je předán podnět k šetření věcně příslušným správním úřadům. Převážnou část činnosti na místě požáru a v průběhu dalšího šetření vyšetřovatelé požárů provádí v součinností s Policií ČR. Při objasňování příčiny a vzniku požárů vyšetřovatelé požárů úzce spolupracují s orgány Policie ČR (dále jen PČR). V této souvislosti je využíván potenciál znalostí, metod a postupů, včetně laboratorních měření a analýz, kterými disponují odborná pracoviště Hasičského záchranného sboru ČR a PČR. Jedná se především o Technický ústav požární ochrany Praha (TÚPO), který je organizační součástí Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Chemickou laboratoř v Třemošné, dále Kriminalistický ústav Praha PČR, odboru kriminalistické techniky a expertiz (OKTE) Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, skupinu specializovaných kynologických činností Krajského ředitelství policie územní odbor Ústí nad Labem a dalších.

Na obrázcích je zachycen psovod PČR ze skupiny specializovaných kynologických činností, při práci se služebním psem se specializací na vyhledávání a zjišťování přítomnosti hořlavých kapalin jako akcelerantů hoření.

V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru provádí odebírání výrobku, vzorku a zajišťují se další stopy. Veškerá činnost na místě požáru a místo požáru je řádně zadokumentováno včetně provedení fotodokumentace. Nejnovější poznatky z oboru kriminalistiky v dané oblasti, metody a postupy při zajišťování vzorků z požářiště a jejich následné zkoumání a vyhodnocení přispívá k objasnění události před vznikem, při vzniku i v průběhu požáru.

Na obr. je zachycen práce policisty-psovoda a služebního psa ze skupiny specializovaných kynologických činností, při označování míst s možným výskytem hořlavé kapaliny (akcelerantů hoření)Na obr. jsou vyznačeny (zadokumentovány) stopy chemické jsou to místa označená služebním psem s možným výskytem akcelerantů hoření. Z těchto míst byly následně odebrány vzorky k následnému laboratornímu zkoumání odborným pracovištěm.

Při vyšetřování příčin vzniku požáru napomáhají vyšetřovateli požárů poznatky z oblasti výzkumu, měření, stanovení požárně technických charakteristik látek, modelových zkoušek, matematického modelování požárů a dalších možností využití Technického ústavu požární ochrany. Tento ústav je akreditovaným pracovištěm a znaleckým ústavem v oboru požární ochrany s rozsahem znaleckého oprávnění pro příčiny požárů, hořlavost materiálů a výrobků a technické prostředky požární ochrany. S vyšetřovateli požárů úzce spolupracuje a podílí se na stanovení příčiny vzniku požáru a to jak na místě požáru vysláním expertní skupiny, tak samotným laboratorním zkoumáním odebraných vzorků a to zpravidla u složitějších a závažných požárů.

Na obr. je ukázka z fotodokumentace, která se zpracovává k požáru a je součástí spisu o požáru. Na tomto snímku je zachycena část motorového prostoru osobního automobilu v místě ohniska požáru. 

Na základě výsledků vyšetřování požárů lze zahájit řízení o uložení sankce (blokové řízení, příkazní řízení apod.) anebo vyloučit věci z užívání, zakázat činnosti a zastavit provoz dle § 36 zákona o požární ochraně. V případě potřeby může zahájit vyšetřovatel požárů tematickou kontrolu současně se započetím úkonů vyšetřování požáru nebo následně, a to zejména z důvodu zajištění dokumentů nebo provedení úkonů, u nichž hrozí nebezpečí z prodlení. Při vyšetřování příčiny vzniku požáru vyšetřovatel požárů spolupracuje s ostatními odděleními HZS Ústeckého kraje a to především s oddělením stavební prevence, oddělením IZS a řízení jednotek požární ochrany a ostatními. Na základě šetření především závažnějších případů požárů, jsou zadávány podněty k zahájení kontrol po požárech a v těchto případech je zabezpečována spolupráce především s oddělením stavební prevence.

Zpracování rozborů událostí a dat ze statistického sledování požárů slouží pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření preventivně výchovné činnosti. Tyto rozbory obsahují:

a) počet požárů ve sledovaném období,
b) výši přímých a následných škod způsobených požáry,
c) výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,
d) příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení,
e) charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo,
f) způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob
evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob,
g) počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,
h) zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se vznikem a šířením požárů,
i) činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů a technických zásazích,
j) další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů a technických zásahů.

Na základě žádosti právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických osob poskytují informace z oblasti zjišťování příčin požárů. Dále přijímají hlášení o požáru a to především o požáru bez účasti jednotky Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Z oblasti zjišťování příčin požárů jsou rovněž poskytovány konzultace právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám.

Nedbalost a neopatrnost

zahrnuje kouření, používání otevřeného ohně, manipulace se žhavým popelem, zanedbání bezpečnostních předpisů apod. Nejčastější příčinou požáru v důsledku nedbalosti je kouření. Celkově díky nedbalosti a neopatrnosti dochází k vysokým škodám, zranění a i úmrtí osob. V celkovém počtu došetřovaných požárů je nedbalost nejčastější příčinou požárů.

Na obr. jsou zachyceny následky požáru z nedbalosti a to kouření. V tomto případě měla tato nedbalost tragické následky.

Provozně technické závady

jsou druhou nejčastější příčinou požárů, kde se jedná především o technické závady, vady materiálu, tření a přehřátí, cizí předmět ve stroji apod. Významný podíl tvoří v této části požáry elektroistalace, elektrických zařízení a instalací ve vozidlech.

Na obr. jsou vyznačeny kulovité nátavy na vodičích elektroistalace vozidla. Tyto specifické znaky elektrotepelného působení se posuzují při stanovení příčiny vzniku požáru.

Úmyslné založení požáru

je nebezpečným společenským jevem a přesto se jedná o třetí nejčastější příčinu požáru.

Špatný stav komínu

zahrnují příčiny požárů jakými jsou zazděný nebo přizděný trám v komíně, nevhodná konstrukce komína, odvodu spalin, usazené saze apod. V této části je nutné zmínit, že došlo k velkému nárůstu požáru komínových tělesech a to v důsledku vznícení usazených sazí v komínovém tělese, což je důsledek zanedbání údržby ze strany majitele nemovitosti. Tímto jednáním se majitel nemovitosti dopouští porušení předpisů na úseku požární ochrany, ale i ohrožuje svůj majetek a své blízké.

Špatný stav topidla

zahrnují příčiny požárů jakými jsou špatný technický stav topidla, technická závada topidla, nesprávné umístění topidla atd.

Mimořádné důvody a události

jsou příčinami požárů v důsledku dopravní nehody, úder blesku, ohňostroje apod.