Mezi základní úkoly psychologa HZS patří:

• Zajišťování posttraumatické péče o příslušníky sboru.
• Zabezpečování podkladů pro personální práci a výkon služby.
• Koordinování pomoci obětem mimořádných událostí v rámci tzv. psychosociálních týmů.

Další činnosti psychologa:

• Poskytování psychologické služby zaměstnancům, případně i jejich rodinným příslušníkům (krizová intervence, diagnostika, event. Poradenství, odkázání na další odborníky, služby).
• Poskytování sociálně psychologické podpory jednotlivým pracovištím HZS krajů (zkoumání sociálního klimatu pracovišť, vedení odborných školení a kurzů, působením jako mediátor – zprostředkovatel, apod.).
• Spolupráce při řešení mimořádných událostí, které vyžadují psychologickou intervenci.
• Spolupráce při vytváření, koordinaci a školení členů intervenčních týmů ve své územní působnosti, pro případy mimořádných událostí velkého rozsahu.
• Účast na výzkumné činnosti, případně participace na úkolech psychologického pracoviště MV-GŘ HZS ČR – na vyžádání.
• Účast na výcvikových a vzdělávacích aktivitách v zájmu zvyšování profesní odbornosti atd.

Konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých psychologických pracovišť HZS ČR je profilována potřebami HZS krajů a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště.

Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnějších profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář s lidským neštěstím, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se smrtí, jsou na ně klady vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály, a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost.

I proto byla u HZS ČR zavedena psychologická služba a pozásahová péče o příslušníky. Posttraumatickou intervenční péči upravuje SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 38/2003, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním úkolů a SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 39/2003, kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi (tel: 974 834 688).

Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnějších profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář s lidským neštěstím, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se smrtí, jsou na ně klady vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály, a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost.

I proto byla u HZS ČR zavedena psychologická služba a pozásahová péče o příslušníky. Posttraumatickou intervenční péči upravuje SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 38/2003, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním úkolů a SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 39/2003, kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi (tel: 974 834 688).

Základní informace

Při záchranných akcích se hasiči setkávají s událostmi, které se vryjí do mysli a které mohou mít vliv na další profesní i soukromý život.

Co např. může být takovou událostí?

• Zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví,
• zážitek  obzvlášť tragické události nebo katastrofy,
• pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti,
• smrt kolegy, smrt dítěte,
• smrt oběti neštěstí v průběhu záchranné práce,
• nezdařený záchranný pokus spojený s pocity bezmoci,
• hromadné neštěstí, kde je v popředí nepřehlednost, zmatek, nedostatek informací a podpory,
• atd.

Jaké důsledky mají traumatizující události?

• Traumatizující události mohou ovlivnit momentální i budoucí profesní výkon hasiče, mohou také zasahovat do soukromého života,
• hasič může, ale i nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám,
• přibližně 86% účastníků traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. podrážděnost, smutek, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, pocity viny, nechutenství, poruchy spánku, atd.),
• přibližně u 22% účastníků kritické události mohou tyto příznaky přetrvávat dalších 6 měsíců,
• u 4% zasažených kritickou událostí je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definována jako nemoc.

Co je posttraumatická stresová porucha?

Jde o poškození duševního zdraví projevující se mimo jiné ztrátou profesních předpokladů pro úspěšný výkon práce hasiče – záchranáře. K dalším typickým projevům této poruchy patří:

• stálé vybavování a znovuprožívání kritické události,
• problémy s koncentrací,
• problémy s kontrolou vlastních emocí a reakcí,
• deprese, smutek, úzkost, výkyvy nálad,
• „flashbacky“ – událost se neočekávaně vrací jak v myšlenkách, tak v pocitech – je „živá“, noční děsy,
• Nespokojenost atd.

Co je posttraumatická intervenční péče (PIP)?

Péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním služebních úkolů prožil traumatizující událost.

Co je cílem PIP?

Redukovat tzv. „náraz“ kritické události + poskytovat službu hasičům, kteří prožili kritickou událost, aby se z normální stresové reakce nevyvinula posttraumatická stresová porucha.

Kdy a komu se poskytuje PIP?

O poskytnutí PIP je oprávněn kdykoliv požádat každý příslušník HZS ČR nebo jeho nadřízený služební funkcionář.

PIP se poskytuje, jestliže:

• účastník kritické události má zjevné projevy stresové reakce,
• sám žádá o pomoc,
• událost má mimořádný charakter.

Jakou formu má PIP?

1. PRVNÍ POMOC – poskytnutí bezprostřední pomoci na místě události (může mít charakter lidské účasti či zdravotní péče).
2. DEFUSING (tzv. „zneškodnění“) – obvykle pro 1-3 postižené, vede odborník na duševní zdraví a vyškolený hasič (1+1), do 8 hodin po kritické události, doba trvání 20 – 90 minut.
3. DEBRIEFING – má formalizovaný postup: vede ho odborník na duševní zdraví a dva vyškolení kolegové – hasiči pracující se skupinovou dynamikou u 2-10 účastníků, do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny.

Kdo tvoří tým poskytující PIP?

Odborník na dušení zdraví – psycholog + vyškolení hasiči s osobními předpoklady a motivací pomáhat druhým, kteří nejsou členové užšího vedení HZS ČR.

(zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby)

• Ověřování dušení způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle §3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR.
• Posuzování duševní způsobilosti na funkci hasič-strojník – stanoveno v §37 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
• Posuzování duševní způsobilosti příslušníků pro zařazení do řídících a speciálních funkcí – na základě písemné žádosti se zdůvodněním služebního funkcionáře.

Co je potřeba vědět?

• Posuzování duševní způsobilosti uchazeče nebo příslušníka HZS ČR provádějí výlučně psychologové HZS ČR.
• Psychologické pracoviště HZS Kraje Vysočina spolupracuje při posuzování duševní způsobilosti uchazečů a příslušníků s laboratoří HZS Jihočeského kraje – České Budějovice, HZS Olomouckého kraje – Olomouc a po dobudování psychologické laboratoře také s HZS Královehradeckého kraje – Hradec Králové.
• Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
• Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Dobu platnosti psychologického vyšetření v jednotlivých případech posuzuje psycholog, který provedl původní psychologické vyšetření.
• Stanovisko psychologa vychází ze závěrů psychologického vyšetření a zakládá se do personálního spisu uchazeče nebo příslušníka HZS ČR.
• Sdělovat uchazečům nebo příslušníkům HZS ČR jakékoliv informace o výsledcích psychologického vyšetření je oprávněn pouze psycholog, který toto vyšetření prováděl.

Práce psychologa se obvykle odehrává v interakci mezi psychologem a klientem. Aby psycholog mohl klientovi pomoci, musí být v této interakci přítomny dva předpoklady:

1. dovednost a
2. důvěra.

Zcela jednoduše řečeno – psycholog musí mít specifické dovednosti, na straně klienta je pak nutnou podmínkou úspěchu alespoň minimální důvěra vůči psychologovi. Pokud jeden z těchto dvou předpokladů chybí, nemůže psycholog svému klientovi pomoci.

Každý psycholog HZS ČR je povinen dodržovat základní etické principy podle Etického kodexu psychologa HZS ČR.

Důvěrnost

Primárním závazkem psychologa po dobu psychologické činnosti je respekotvání důvěrnosti informací zísakných od osob zapojených do této činnosti. Odhalování takovýchto informací je možné jen se souhlasem příslušné osoby, s výjimkou takových mimořádných případů, kdy hrozí bezprostřední ohrožení osoby nebo jiných osob. V případech, kdy je to vhodné, psycholog informuje svého klienta nebo zúčastněné osoby o právních hranicích důvěrnosti. Psycholog chrání zájmy svého klienta.

Prospěch klienta

Psycholog respektuje osobnost lidí, se kterými pracuje. Pokud vzniknou střety zájmů mezi klienty a institucí, která za­městnává psychologa, psycholog objasní povahu a směr loajalit a zodpovědností a informuje všechny účastníky o jejich závaz­cích. Psycholog plně informuje klienta o cíli a povaze hodnotí­cího, terapeutického nebo tréninkového postupu.

Nestrannost