4. května si hasiči připomínají svátek svého patrona sv. Floriána
Svatý Florián (Sanctus Florianus) - ochránce v nebezpečí ohně, vody a války, patron hasičů, kominíků a zedníků. Postava ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vědra na hořící dům v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu.
Pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úředníkem na území dnešních Horních Rakous. V té době, za vlády císaře Diokleciána, kdy byla římská říše zmítána bídou a četnými válečnými konflikty, hledal prostý lid v křesťanském učení útočiště před existenční nejistotou. Císař, ve snaze obnovit upadající říši a s ní i tradiční římské pohanství, zbavoval křesťany úřednických míst, propouštěl je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikřesťanské tažení stálo věřící řadu mučedníků.
Jedním z nich byl i později kanonizovaný Florián. Za to, že se nechtěl vzdát své víry a snažil se osvobozovat zajaté křesťany, byl 4. května r. 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do řeky Enže poblíž římské osady Laureascum (dnes město Lorch v Rakousku). Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6. století vystavěn augustiniánský klášter. Mučedníkovy ostatky pak přenesli dva jáhnové do Říma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, aby je uložil v nově vystavěném chrámu sv. Floriána na Krakovském předměstí Kleparz. Hornorakouský národní světec se tak stal i polským zemským patronem a kromě chrámu, jenž mu byl zasvěcen, po něm byla pojmenována i jedna z bran krakovských městských hradeb. Část světcových ostatků získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze.
Sv. Florián se objevuje ve štítových výklencích domů na venkově i v městech, na obrázcích malovaných na skle i na zvláštních několikaokých skleničkách zvaných prysky. S jeho vypodobením se setkáme také na obecních pečetidlech, městských branách, kostelních věžích a zvoničkách. Floriánovy sochy se stavěly na návsích a náměstích. Na Hané ještě v minulém století hlásil ponocný: "Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně."
Na počest sv. Floriána vznikly slavnostní mše, desítky písní poutních a kramářských. Se jménem světce jsou spojovány soutěže, pochopitelně je motivem na hasičských praporech a v další hasičské symbolice, jako jsou například odznaky sborů, v názvosloví soutěží i jako součást trvalé výzdoby shromažďovacích místností. Symbolika sv. Floriána pronikla celým životem a prací českých hasičů.
Řád sv. Floriána je jedním z nejvyšších vyznamenání a uděluje se členům a organizačním jednotkám Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska za mimořádné výsledky. K udělení řádu může dojít až po udělení medaile "Za mimořádné zásluhy". Řád sv. Floriána je výběrové vyznamenání udělované výkonným výborem sdružení na návrh okresního sdružení. K řádu náleží diplom a stuha. Řád má tvar rovnoramenného osmihrotého kříže v pozlaceném provedení. Vnitřní kruh je červený a na něm je položen medailon s hlavou sv. Floriana se dvěma plameny a opisem SV. FLORIAN.
por. Ing. Ladislav Holomčík
tiskový mluvčí
HZS Středočeského kraje
vytisknout
e-mailem
Facebook