Luděk Straka - Příběh se šťastným koncem
s 6
Požár průmyslového objektu Juta v Turnově
s 9
Taktické cvičení: Požár eskortního autobusu se třemi desítkami vězněných osob
s 12
Taktické cvičení: Likvidace požáru metanolu v prostoru záchytné jímky skladovacích zásobníků
s 14
Protiplynový kontejner slouží v Klatovech již pět let
s 16
Požáry skladů pícnin v letním období roku 2023 v Jihočeském kraji
s 18
Příčina vzniku požáru u novostavby domu byla překvapením i pro zkušené vyšetřovatele
s 22
Ověření funkčnosti explozimetrů a doporučení k jejich používání
s 27
VARD - Virtuální asistent řídícího důstojníka
s 30
Spolupráce HZS Libereckého kraje na projektových dnech s BESIPem pro střední školy
s 32

Protiplynový kontejner (KPPL) je součástí vozového parku stanice Klatovy od roku 2019 a jeho konstrukce a vybavení se při náročných zásazích již mnohokrát osvědčily. Je především určen pro zásahy, kde se dají předpokládat zvýšené nároky na použití dýchací techniky. Tvoří požárně-taktický celek s automobilovým nosičem kontejnerů (ANK).

Konstrukce kontejneru umožňuje jeho samostatné složení z ANK, z tohoto důvodu je vybaven samonosným rámem s pogumovanými pojezdovými válci.

Konstrukce KPPL

Základem konstrukce je svařenec z ocelových profilů rozdělený na dvě samostatné části, technickou část a pracoviště obsluhy. Z vnější části je zakrytován lepenými hliníkovými plechy, vnitřní stěny jsou opatřeny polypropylenovými deskami. Přístup do technické části je řešen třemi zatahovacími roletami. Vyšší roleta je umístěna na pravém a levém boku kontejneru a třetí menší zatahovací roleta je umístěna v zadní části kontejneru.  

KPPL je na přední stěně vybaven pneumaticky vysouvaným osvětlovacím stožárem o celkové výšce 5,5 m se dvěma LED světlomety. Stožár umožňuje elektrické naklápění světel ve vodorovné i svislé rovině. Ovládání je umístěno v levé přední části KPPL. Jako zdroj elektrické energie lze použít jak elektrocentrálu, tak přípojku na vnější zdroj 400 V, která je instalována na přední stěně KPPL.

Vnitřní část KPPL

Vnitřek kontejneru je rozdělen odhlučněnou přepážkou na dvě části. Přední část (zhruba 1/3 kontejneru) je určena pro uložení požárního příslušenství včetně elektrocentrály, stanu s příslušenstvím a vysokotlakého kompresoru. Tento prostor je po každé boční straně kontejneru uzavřen jedním kusem roletky z lehkého kovu. KPPL je vybaven vestavěným generátorovým soustrojím Whisper, W-SQ20, poháněným vznětovým motorem se spouštěčem a akumulátorem o jmenovitém elektrickém výkonu 20 kVA, třífázové napětí 400 V, jednofázové napětí 230 V a frekvence 50 Hz. Nízká hlučnost a chlazení tohoto soustrojí umožňuje jeho provoz uvnitř úložného prostoru KPPL bez nutnosti výsuvu. Chlazení je zajištěno pomocí vnějšího chladiče umístěného na přední stěně kontejneru. Ovládací panel elektrocentrály je umístěn uvnitř kontejneru v pracovišti obsluhy a umožňuje nastartování a zastavení motoru. Generátor slouží k napájení elektroinstalace KPPL včetně vysokotlakého kompresoru Coltri MCH 16, typ Silent (hlučnost 76 dB, výkon 315 l/min a pracovní tlak 330 bar), a jeho doba provozu bez nutnosti doplňovat pohonné hmoty je asi 8 hodin při plném výkonu.

Zadní část (asi 2/3 kontejneru) je určena pro obsluhu jako dílna pro plnění tlakových lahví, očistu a zkoušení vzduchových dýchacích přístrojů. Tento prostor je vybaven dvěma vstupními dveřmi, a to na pravém boku kontejneru a v jeho zadní části. Dále je tento prostor vybaven posuvně otevíracími okny na obou bocích kontejneru a okny ve vstupních dveřích. Zadní stěna je v horní části vybavena nahoru otevíracím výklopným uzávěrem výdejního otvoru na plynových vzpěrách. Tento otvor slouží k manipulaci se vzduchovými dýchacími přístroji mezi obsluhou uvnitř a vně kontejneru. Uvnitř kontejneru je za tímto výdejním otvorem pracovní stůl.

Prostor pod výklopným uzávěrem je vybaven roletkou. Za ní se nachází dva výsuvné úložné prvky, každý pro uložení šesti tlakových lahví pro vzduchové dýchací přístroje o objemu 6 až 6,9 l v ochranném obalu. Tlakové lahve jsou zde uloženy ve svislé poloze ventilem nahoru. Tyto výsuvné úložné prvky jsou v přepravní poloze aretovány pod pracovním stolem a lze je vysunout jak do vnitřního prostoru kontejneru, tak i z kontejneru ven s aretací v krajních polohách.

V prostoru dílny je KPPL v přední části vybaven pracovním stolem přes celou šířku kontejneru včetně horních úložných skříněk (horní skříňky nejsou nad stolem v místě pro plnění tlakových lahví). Pracovní stůl je vybaven čtyřmi otvory pro bezpečné umístění tlakových lahví při jejich plnění a dále vysouvacím nerezovým dřezem se sklopnou vodovodní baterií. Tento dřez je v přepravní poloze zasunut pod pracovní deskou a uzavřen uvnitř stolu. V blízkosti dřezu jsou pevně umístěny zásobníky na papírové ručníky a na tekuté mýdlo. Součástí stolu je úložný prostor a pět zásuvek pro drobné příslušenství. Kromě stolu jsou na stěnách přimontovány sklopné sedačky pro dvě osoby a věšák na odložení zásahových kabátů.

KPPL je vybaven vodovodním rozvodem s nádrží na čistou pitnou vodu o objemu 80 l, vodovodním čerpadlem 230 V s regulátorem tlaku, ohřívačem vody 230 V s možností vypnutí samostatným vypínačem, vodovodní baterií a nádrží na odpadní vodu o objemu 80 l. Nádrže jsou vybaveny odvzdušněním a přepadem vyvedeným pod KPPL. Jsou konstruované tak, aby z nich voda nevytékala při manipulaci s kontejnerem.

Vytápění vnitřního prostoru je vyřešeno elektrickým topením s termostatem umístěným pod stropem KPPL a připojeným na elektrický rozvod KPPL.

KPPL je vybaven vysokotlakým rozvodem stlačeného vzduchu pro plnění tlakových lahví vzduchových dýchacích přístrojů. Rozvod je realizován pomocí vysokotlakých hadic a je připojen k vysokotlakému kompresoru. Dále je vybaven dvěma zásobníky stlačeného vzduchu o objemu 50 l. Zásobníky jsou vybaveny uzavíracím ventilem a jsou přístupné pro možnost jejich snadného uzavření a pro jejich případnou demontáž z KPPL. Vysokotlaký rozvod je zakončen hadicovými vývody 3 × 300 bar a 1 × 200 bar o délce 1,5 m zakončenými plnicími koncovkami se závitem pro plnění tlakových lahví, které jsou umístěny v otvorech pracovního stolu. Dále je vybaven redukčním ventilem nastaveným na 8 bar a rozvodem stlačeného vzduchu pro vysouvání pneumatického osvětlovacího stožáru a v zadní části kontejneru je tento rozvod zakončen pneumatickou rychlospojkou pro možnost připojení ofukovací pistole.

Součástí vybavení KPPL je i červený stan, který je možno ke kontejneru pevně připojit, a vytvořit tak větší pracovní plochu.

Technické parametry KPPL

Výška: 230 cm
Šířka: 240 cm
Délka: 460 cm
Váha: 6 000 kg

por. Mgr. Zuzana PAULŮ, HZS Plzeňského kraje, foto archiv HZS Plzeňského kraje

Vyšetřování příčiny vzniku požáru novostavby rodinného domu, který byl nahlášen na krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (KOPIS HZS MSK) v sobotu 29. dubna 2023 ve 3.23 hodin, vyžadovalo vzhledem ke složitému mechanismu jeho vzniku, navíc se ztíženými podmínkami při ohledání, maximální nasazení a spolupráci všech osob, které se na vyšetřování podílely. Prvotní poznatky nasvědčovaly vzniku požáru v důsledku úmyslného nebo nedbalostního jednání. Následné důkladné šetření a ohledání místa požáru ukázalo skutečnou příčinu, která byla překvapením i pro zkušené vyšetřovatele požárů. 

Pohled na požár RD v době příjezdu určené jednotky PO

Popis události

Požár jako první zpozorovali dva svědci, kteří v brzkých ranních hodinách procházeli po polní cestě vedoucí z města Opavy směrem do obce Slavkov. Během cesty si v dáli (asi 700 m) všimli světelné záře a nebyli schopni rozpoznat, zda se jedná o požár nebo jiný zdroj světelného záření. Když došli k místnímu hřbitovu, zpozorovali požár střechy rodinného domu, který ve 3.23 hodin telefonicky oznámili na KOPIS HZS MSK.

Na místo události byla prostřednictvím KOPIS HZS MSK vyslána jednotka požární ochrany (PO) Územního odboru Opava (ÚO Opava) ze stanice v Opavě a dále jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí Opava-Kylešovice, Litultovice, Mikolajice a Slavkov. První jednotka PO se na místo dostavila ve 3.36 hodin. Průzkumem byl zjištěn požár novostavby rodinného domu ve 3. fázi volného rozvoje (obr. 1). Velitel zásahu se po příjezdu na místo dozvěděl, že by se v objektu neměla nacházet žádná osoba, protože je objekt v současné době ve výstavbě. Požárem byla zasažena střecha a vnitřní dřevěné konstrukce novostavby rodinného domu. Jednotky PO likvidovaly požár pomocí celkem čtyř C proudů vody. V počáteční fázi probíhal hasební zásah pouze zvenčí přes volné otvory (okna a dveře byly v době příjezdu první jednotky PO bez výplní). Po snížení intenzity požáru byl proveden průzkum uvnitř objektu za účelem dohašení zbylých ohnisek a ověření informace, že se v objektu nenachází žádná osoba. Požár byl lokalizován téhož dne ve 4.10 hodin. Konečná likvidace požáru je evidována přesně hodinu a půl po jeho lokalizaci. Na místo se v průběhu zásahu dostavil řídící důstojník HZS MSK, ÚO Opava, určený vyšetřovatel požárů HZS MSK, ÚO Opava i vyšetřovatel požárů ředitelství HZS MSK. Statické ohledání místa požáru včetně fotodokumentace bylo prováděno již během hasebního zásahu.

Východní strana RD v době ohledání místa požáru

Popis objektu

Šlo o objekt rozestavěného pasivního rodinného domu s dřevěným nosným rámem s výplní tvořenou foukanou celulózou. Rodinný dům měl členitý půdorys o základním rozměru 11,9 × 13 m s jedním nadzemním podlažím bez podsklepení. Střecha byla valbová o sklonu 25 °. Výška stavby dosahovala max. 5,3 m nad úrovní vstupního podlaží. Okna a terasové dveře byly dřevěné s izolačním trojsklem, vchodové dveře byly dřevěné jednokřídlé do plastové zárubně. Obvodové stěny byly v době vzniku požáru ve fázi postupného zateplování a vnitřní prostory byly bez vybavení. Objekt rozestavěného RD nebyl v době vzniku požáru připojen k elektrické síti, plyn nebyl do objektu zaveden a objekt nebyl vytápěn. Z hlediska požární bezpečnosti staveb nebyl objekt dělen do požárních úseků a po dokončení měl být užíván výhradně k bydlení.

Vyšetřování příčiny vzniku požáru

V první fázi šetření příčiny vzniku požáru bylo zjištěno, že došlo k požáru celodřevěné novostavby RD, kterou stavěla stavební firma tzv. na klíč. V době výstavby neměl majitel do objektu volný přístup. Den před zpozorováním požáru, tj. 28. dubna 2023, v objektu novostavby probíhaly izolační práce (foukání celulózové izolace v obvodových stěnách a částečně v půdním prostoru). Současně se montovala televizní anténa. Obě uvedené činnosti vykonávaly pro stavební firmu externí subjekty. Po ukončení měli jejich zaměstnanci den před požárem objekt uzamknout kolem 15. hodiny. Operativní činností Policie ČR (PČR) ve spolupráci s vyšetřovateli požárů HZS MSK bylo zjištěno, že se během prací neměl využívat otevřený oheň, ale že jeden z pracovníků externího subjektu, který foukal izolaci, byl kuřák. Jednatel stavební firmy uvedl, že měl v nedávné minulosti spory s propuštěným zaměstnancem, který na domě v počátku pracoval. Zároveň i budoucí majitel RD připustil, že stavbou jeho domu se zhoršily sousedské vztahy, protože novostavba narušovala výhled do okolí.

Provedeným ohledáním objektu novostavby z vnější strany se odhalilo možné narušení vstupu do objektu v místě stavebního otvoru na severní straně, kde je pouze omezený výhled z okolních domů. Kriminalistické ohnisko požáru bylo následně stanoveno do půdního prostoru přibližně nad místností plánované ložnice (obr. 4).

Zasažená stropní a střešní konstrukce nad místností plánované ložnice (prostor kriminalistického ohniska)

Na základě dosud známých skutečností nabíralo šetření požárů směr především k verzi úmyslného zapálení nebo nedbalosti při používání otevřeného ohně (kouření). I z tohoto důvodu byl na místo povolán chemik oddělení kriminalistické techniky a expertiz Frýdek-Místek a policejní psovod se psem na vyhledávání akcelerantů hoření.

Na základě zjištěných skutečností byly původně stanoveny následující pracovní verze vzniku požáru, které byly dále prověřovány:

• verze příčiny 1 – nedbalost při kouření,  
• verze příčiny 2 – úmyslné zapálení.

Verze nedbalosti při kouření cigaret se vzhledem k poloze kriminalistického ohniska (stísněný a prašný půdní prostor) nejevila jako reálná. V objektu bylo navíc majitelem stavební firmy kouření zakázáno a nic nenasvědčovalo tomu, že by byl zákaz porušován. V celém RD nebyly nalezeny stopy po kouření cigaret a nikdo z přítomných pracovníků neviděl uvnitř RD nikoho kouřit. Zaměstnanec firmy, který foukal izolaci, byl jediný kuřák na stavbě, obsluhoval aplikační stroj na foukanou izolaci zn. Krendl 2300 (aplikační stroj) u vozidla před domem.

V případě verze úmyslného zapálení požáru byl operativní činností PČR prověřován bývalý zaměstnanec stavební firmy, kterého měl majitel firmy propustit kvůli drobné krádeži. V době vzniku požáru se bývalý zaměstnanec prokazatelně nacházel doma. Ohledáním místa požáru služebním psem nebyly zjištěny stopy po použití akcelerantů hoření. Detailní analýzou činnosti jednotky PO s velitelem zásahu se upřesnilo, že k narušení vstupu do objektu mohlo dojít při hasebním zásahu. Dalším šetřením ze strany PČR a z ohledání místa požáru nebyly zjištěny poznatky (informace ani stopy) svědčící o možnosti úmyslného zapálení požáru.

V průběhu dynamického ohledání se postupně odklízelo obrovského množství ohořelého materiálu v prostoru plánované ložnice (místo pod předpokládaným kriminalistickým ohniskem), zejména foukané izolace spadlé vlivem ztráty únosnosti konstrukcí a zbytků dřevěné hmoty z příček. Tento ohraničený prostor jevil známky největšího tepelného působení, které viditelně sláblo směrem k podlaze. Silná vrstva byla vytrvale ručně odklízena až na samotnou podlahu a průběžně detailně kontrolována.

Navzdory tvrzení pracovníků firem, kteří ve svých prvotních výpovědích vyloučili použití tepelných nebo elektrických spotřebičů a nářadí, byla v prostoru pod kriminalistickým ohniskem požáru při prosévání silné vrstvy ohořelého materiálu na podlaze místnosti ložnice nalezena opalovací pistole zn. Makita (zajištěno PČR jako stopa č. 1) a ohořelá kovová část prvotně neidentifikovaného zařízení se zbytky plošných spojů, obr. 6 a 7 (zajištěno PČR jako stopa č. 2). Dalším prověřováním informací se zjistilo, že nalezenou horkovzdušnou pistoli zn. Makita (stopa č. 1) zde po práci zapomněl pracovník, který zde instaloval rozvody vody. Horkovzdušná pistole byla při ohledání vzhledem k rozsahu požáru v relativně zachovalém stavu. Toto zjištění jen podporovalo úvahu vyšetřovatelů požárů na místě, která počítala se šířením požáru z půdního prostoru směrem dolů, a ne naopak.

Z popsaných důvodů byla do uvažovaných verzí příčin vzniku požáru přidána další možná verze:

• verze příčiny 3 – elektrický zkrat na blíže neurčeném elektrickém spotřebiči.

Operativní činností PČR bylo od majitele firmy, která foukala izolace, zjištěno, že kovová část neidentifikovaného zařízení se zbytky plošných spojů (stopa č. 2) by mohla být součástí radiostanice (RDST), kterou jeho zaměstnanci při práci běžně využívají k dorozumívání.

Na základě této nové informace byla ještě prověřována verze mechanického poškození akumulátoru RDST s následným elektrickým zkratem. Nebylo však jasné, jak by mohlo dojít k poškození akumulátoru RDST v takovém rozsahu, který by způsobil požár.

Tepelná izolace typu Climatizer Plus byla zafoukávána aplikačním strojem nejprve přes otvory do obvodových stěn a následně do půdního prostoru. Oba zaměstnanci externí firmy uvedli, že během foukání izolace došlo k poruše aplikačního stroje, který stál u vozidla před domem. Zaměstnanec (brigádník) obsluhující stroj venku vypověděl, že postrádá RDST, se kterou komunikoval s kolegou, jenž zafoukával izolaci v půdním prostoru. Na popud vyšetřovatelů požárů došlo k rozebrání aplikačního stroje. Majitel firmy následně při jeho rozebírání nalezl uvnitř anténu a přední plastový kryt RDST (obr. 8 a 9). V aplikačním stroji však nebyl nalezen ani akumulátor, ani kovové tělo RDST. Majitel externí firmy poskytl PČR druhou nepoškozenou RDST včetně části nalezené ve stroji.  Následně byly zaslány ke znaleckému zkoumání na odbor kriminalistické techniky a expertiz (OKTE), aby bylo možné posoudit, zda jde o shodný typ přístroje, který byl nalezen na podlaze místnosti plánované ložnice a odebrán technikem OKTE jako stopa č. 2. Zkoumáním byla stopa č. 2 vyhodnocena jako oboustranná deska plošných spojů uchycená na nosném těle silně poškozená požárem. Přiložená stopa byla identifikována jako elektronická část s fragmenty součástek RDST (obr. 10 a 11). Samotné tělo RDST neslo znaky po úderu kovovým předmětem.

Ocelové lpatky uvnitř aplikačního stroje Krendl 2300

Podle stop, zjištěných informací a činnosti pracovníků před vznikem požáru lze konstatovat, že anténa RDST včetně předního krytu se při provozu oddělila již v násypce aplikačního stroje vlivem úderů kovových lopatek (obr. 12). V rámci prověření možností dopravy části RDST s akumulátorem z aplikačního stroje do půdního prostoru se měřila hadice (obr. 13), kterou byla izolace foukána do půdního prostoru. Hadice měla po celé délce nejmenší průměr 75,0 mm, stopa č. 2 měla v nejširším místě šířku 51,6 mm. Z provedeného zkoumání a měření vyplývá, že předmětná stopa č. 2 včetně akumulátoru mohla při dostatečném výkonu aplikačního stroje projít ze zásobníku turniketem a hadicí až do půdního prostoru rodinného domu. Je zcela nepochybné, že RDST musela do zásobníku aplikačního stroje spadnout v době, kdy byl stroj v chodu, což vysvětluje její mechanické poškození, včetně poškození samotného akumulátoru.

Měření vnitřního průměru hadice kterou byla dopravována izolace do půdního prostoru novostavby RD

Závěr

Na základě prověřování jednotlivých pracovních verzí vzniku požáru, provedeného ohledání, znaleckého zkoumání a zjištěných skutečností během šetření příčiny vzniku požáru bylo za jednoznačnou příčinu vzniku požáru stanoveno mechanické poškození akumulátoru RDST s následným elektrickým zkratem, ke kterému došlo jeho zapadnutím do aplikačního stroje na foukanou izolaci. Při nasávání celulózové izolace byla část RDST včetně mechanicky poškozeného akumulátoru dopravena spolu s izolací skrze hadici do půdního prostoru. Následně došlo u mechanicky poškozeného akumulátoru RDST k elektrickému zkratu a vzniku požáru.

Při šetření tohoto typu požáru se opět ukázala nezbytnost detailního ohledání místa požáru navzdory nepříznivým okolnostem, spočívajícím ve velkém množství ohořelých zbytků z požáru a foukané izolace spadlé z půdních prostor díky ztrátě únosnosti stropní konstrukce. Bylo nutné se doslova prokopat až na podlahu a velmi pozorně probrat a prosít shořelý materiál po požáru. Jen díky této mravenčí práci byly nalezeny fragmenty RDST o rozměrech asi 10 × 5 cm, což výrazně ovlivnilo vyšetřování požáru správným směrem.

Detailní poctivé ohledání místa požáru z velké části rukama a ručním nářadím je i v dnešní vyspělé technické době stále nezbytné nejen pro správné stanovení příčiny vzniku požárů, ale také pro objasnění směru šíření a dynamiky požáru.

Shrnutí vyšetřování požáru

Negativa

• hasební zásah s nasazením velkého množství vody a následné dohašovací práce spojené s popadanou izolací a zbytky stropní konstrukce na podlaze RD velmi ztížily následné dynamické ohledání místa požáru,
• v první fázi šetření byli na místě pouze příslušníci PČR z obvodního oddělení Opava (nutná operativní činnost SKPV PČR),
• chyběla důležitá informace v souvislosti s poruchou aplikačního stroje v první fázi šetření,
• výskyt většího počtu zaměstnanců firem při stavbě RD.

Pozitiva

• velmi dobrá spolupráce s příslušníky SKPV PČR Opava na místě požáru i při následném šetření,
• včasné informace od osob přítomných na stavbě před vznikem požáru ze strany PČR na žádost vyšetřovatele požárů,
• příkladná spolupráce s jednotkou SDH obce Mikolajice při dynamickém ohledání, spolupráce dvou vyšetřovatelů požárů (základní a krajský) při komplikovaném dynamickém ohledání místa požáru.

por. Ing. Jiří SVOBODA, plk. Ing. Martin PLISKA, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje a Policie ČR

Při řešení mimořádných událostí (MU) jsou hasiči a další zasahující vystaveni řadě nebezpečí. Jedno z nich představuje ohrožení záchranářů únikem nebezpečných chemických látek, kdy celá řada těchto úniků je spojena s rizikem vzniku výbušného prostředí. K tomu může docházet například během výroby, dopravy nebo manipulace s hořlavými kapalinami. Jedním z nejdůležitějších úkolů jednotek požární ochrany (PO) u MU je průzkum místa zásahu, jehož cílem je potvrdit, nebo vyloučit přítomnost nebezpečných chemických látek a získat o nich další informace [1].

K tomu využívají jednotky PO detekční a měřicí věcné prostředky, a tak snižují míru rizika a zvyšují ochranu zasahujících osob. Hasiči jsou mimo jiné vybaveni i detekčními přístroji na stanovení koncentrace hořlavých par a plynů (explozimetry nebo také LEL senzory).

Nejrozšířenější explozimetry používané u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) obsahují katalytický senzor, který pracuje na principu katalytického spalování hořlavých plynů a par, kdy tento proces doprovází změna teploty a elektrického odporu, jenž se následně měří. Tyto explozimetry vyžadují pro svou činnost atmosféru s koncentrací minimálně 10 % kyslíku [2].

Jedním z nejfrekventovaněji používaných detekčních přístrojů, které jsou rozšířeny v rámci HZS ČR, je GasAlert Micro 5 (výrobce BW Technologies by Honeywell). Tento typ detektoru je možné vybavit až pěti kusy senzorů pro detekci a stanovení koncentrace různých plynných látek ve vzduchu. Detektor pro hasiče je zpravidla vybaven čtyřmi nebo pěti senzory:

• explozimetrem,
• oxymetrem (senzor na stanovení koncentrace kyslíku ve vzduchu),
• senzorem pro detekci a stanovení koncentrace oxidu uhelnatého,
• senzorem pro detekci a stanovení koncentrace sulfanu,
• fotoionizačním detektorem (PID).

Uvedený explozimetr je určený pro zjištění procent dolní meze výbušnosti hořlavých plynů a par hořlavých kapalin (% LEL). Explozimetr se z tohoto důvodu označuje také jako LEL senzor podle anglického názvu Lower Explosion Limit. Ověřování měřicích vlastností právě tohoto LEL senzoru bylo hlavním předmětem testování.

Činnost LEL senzoru je ohrožena tzv. katalytickými jedy, které způsobují otravu LEL senzoru, kupříkladu silikonové výpary. Tyto látky zabrání katalytickému spalování a LEL senzor se stává nefunkčním a poskytuje nulový signál při přítomnosti výbušné látky. Z tohoto důvodu je možné LEL senzor chránit filtrem. Ten však zapříčiní, že není možné detekovat správně procenta dolní meze výbušnosti některých nebezpečných látek, jako je například aceton a toluen nebo také benzín a nafta [3]. Proto byly testovány LEL senzory s filtrem i bez něj, aby se ověřilo, zda jsou citlivé v plném rozsahu měřených nebezpečných látek při měření dolních koncentračních mezí výbušnosti hořlavých plynů a par hořlavých kapalin.

Byly testovány detekční přístroje GasAlert Micro 5 s vnitřním čerpadlem osazené LEL senzorem s filtrem i bez filtru. Testovací plynná směs se připravovala do tedlarového vaku o objemu 10 l tak, že byl vak napuštěný 8 l vzduchu a bylo přidáno definované množství hořlavého plynu nebo hořlavé kapaliny, jež byla následně zplyněna. Připravená plynná směs byla vzorkována na LEL senzory po dobu pěti minut. Na následujících grafech jsou uvedené časové závislosti procent dolní meze výbušnosti vybraných hořlavých plynů a par hořlavých kapalin. Z hlediska porovnání procent dolních mezí výbušnosti, ale i doby odezvy LEL senzorů vybraných hořlavých plynů a par hořlavých kapalin se potvrdilo, že LEL senzor s filtrem není schopen detekovat některé plyny (tab. 1) a jsou i rozdíly v době odezvy a v naměřených procentech dolních mezí výbušnosti.

Dolní meze výbušnosti benzínu je možné měřit jak LEL senzorem bez filtru, tak LEL senzorem s filtrem. LEL senzor s filtrem má ale delší dobu odezvy. Metodou plynové chromatografie s hmotnostním spektrometrem bylo zjištěno, že filtr LEL senzoru zachytává těžší složky benzínu (naftalen a těžší molekuly), které jsou méně těkavé. Filtrem prochází pouze lehčí složky benzínu. To však senzoru nebrání plnit jeho ochrannou funkci, protože v automobilovém benzínu je většina těkavých složek zodpovědná za jeho výbušné vlastnosti, a proto je možné úspěšně měřit páry benzínu i LEL senzorem, který je chráněný filtrem z křemenných vláken.

Při těchto zkouškách se také zjistilo, že zničené LEL senzory ukazují stále nulovou hodnotu procent dolní meze výbušnosti při měření plynné směsi vzduchu s hořlavými plyny a parami hořlavých kapalin bez zjevné signalizace nefunkčnosti LEL senzoru na detekčním přístroji.

V dalším testování byla pozornost soustředěna na odhalení příčin nefunkčnosti LEL senzoru. Ten s filtrem i bez něj měřil střídavě plynnou směs vzduchu s parami benzínu nebo ethanolu po dobu 150 hodin. Po této době byly oba typy LEL senzorů stále funkční a nedošlo k jejich zničení. Po těchto zkouškách se přešlo k ověření vlivu zapnutí a následného okamžitého vypnutí detekčních přístrojů na životnost LEL senzorů s filtrem a bez filtru. Detektory byly ponechány v chemické laboratoři a byly dvakrát denně zapnuty a ihned vypnuty. Jejich funkčnost byla ověřována měřením plynné směsi vzduchu s automobilovým benzínem. Při těchto zkouškách se ukázalo, že již po 40 opakováních ukazují LEL senzory s filtrem i bez něj při měření plynné směsi vzduchu s automobilovým benzínem nulové odezvy procent dolní meze výbušnosti. LEL senzory s filtrem i bez něj byly tímto způsobem zničeny. Na LEL senzory se zachytávají plyny a páry hořlavých kapalin i v případě, že je detektor vypnutý a po jeho zapnutí potřebuje LEL senzor čas, aby došlo ke spálení všech nachytaných látek, což negativně ovlivňuje jeho životnost.

Volba LEL senzoru s filtrem či bez filtru je v rukou uživatelů a závisí na jejich preferencích. Při nesprávném zacházení s LEL senzorem, zejména pak při jeho okamžitém vypínání ihned po zapnutí, je ve střednědobém horizontu ohrožena funkčnost obou LEL senzorů.

Na základě tohoto testování vyplynulo několik doporučení k používání explozimetrů pracujících na principu katalytického spalování a sloužících ke stanovení procent dolní meze výbušnosti plynů a par hořlavých kapalin. S těmito doporučeními byli seznámeni rovněž příslušníci HZS ČR, a to v rámci oficiální služební komunikace. Níže je uveden zkrácený výňatek těchto doporučení, která se odrážejí od způsobu použití explozimetrů u HZS ČR.

Doporučení č. 1

Při pravidelné kontrole explozimetru je vhodné ho po spuštění v čistém prostředí ponechat v provozu minimálně po dobu 15 minut, lépe však po dobu 30 minut. Zcela nevhodné je zkoušet explozimetr v garáži za probíhající zkoušky agregátů.

Doporučení č. 2

Explozimetr je vhodné uskladňovat v přepravních obalech doporučených výrobcem, u kterých je minimalizováno riziko uvolňování látek poškozujících LEL senzor. Vyvarujte se uskladňování explozimetru v prostředí, kde je zvýšené riziko kontaminace LEL senzoru, např. za přítomnosti pohonných hmot, dezinfekčních a dekontaminačních prostředků. Vhodnost výběru daného přepravního obalu konzultujte s výrobcem explozimetru. I vhodný obal lze sekundárně dlouhodobě kontaminovat látkami, které způsobí poškození LEL senzoru, např. dezinfekčními činidly. Při pravidelné očistě explozimetrů nebo přepravních obalů není vhodné používat přípravky s těkavými organickými látkami ani agresivní chemikálie, jako je např. Savo nebo Persteril. Vhodné jsou roztoky na bázi vody. Při očistě explozimetrů používejte pouze přípravky doporučené výrobcem.

Doporučení č. 3

Za účelem ověření a zajištění správné funkčnosti explozimetru se doporučuje v pravidelných intervalech kontrolovat LEL senzor „bump“ testem, který je stanoven a odsouhlasen výrobcem explozimetru, a to za použití kalibračního plynu. V případě nárazové expozice LEL senzoru nebezpečnými látkami (např. v podmínkách požáru), které mohou ohrozit funkčnost LEL senzoru (např. sloučeniny síry, výpary sloučenin křemíku, halogenované sloučeniny), je doporučeno před dalším použitím explozimetru řádně provést rovněž „bump“ test, a to v souladu s pokyny a doporučením výrobce. Pokud dojde při používání explozimetru v průběhu měření k přetížení LEL senzoru (hodnota koncentrace plynu, kterou signalizuje LEL senzor, pomalu klesá i v prostředí, kde bezpečně víte, že se hořlavé páry a plyny již nenachází), se doporučuje ponechat explozimetr vždy zapnutý v čistém prostředí, dokud se samovolně nevyčistí. V některých případech může docházet k vyčištění LEL senzoru i v řádu několika hodin.

Na závěr je nutné zdůraznit, že uvedená doporučení a závěry se ve všech detailech netýkají přístrojů osazených jiným typem senzoru umožňujícím detekci a stanovení koncentrace hořlavých par a plynů, např. TCD senzor, IR senzor nebo PID senzor. Informace o typu senzoru je nutné získat z technické dokumentace detektoru. Během používání a údržby explozimetrů je vhodné primárně vycházet z pokynů a doporučení stanovených jeho výrobcem.

Seznam informačních zdrojů

[1] MATĚJKA, J., Chemická služba: učební skripta. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2012.
[2] MAXA, P., Detekce nebezpečných plynů u jednotek požární ochrany v Karlovarském kraji: bakalářská práce. Praha: ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství, 2019.
[3] https://www.gasmonitors.cz/dulezite-informace. 

kpt. Ing. Petra BURSÍKOVÁ, Ph.D., Technický ústav požární ochrany, kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR

Virtuální asistent řídícího důstojníka neboli VARD je webovou aplikací vyvinutou pro Hasičský záchranný sbor (HZS) hl. m. Prahy a určenou především pro řídící důstojníky, velící důstojníky směn, krajské operační a informační středisko a členy výjezdové skupiny ochrany obyvatelstva. Dalším uživatelům jsou pak zpřístupněny jen ty části, které jsou využitelné pro jejich funkční zařazení. Aplikace je navržena jako přehledná grafika umožňující rychlý přístup k využitelným informacím. Obsah je tvořen zčásti vnitřní databází informací a zčásti formou odkazů do jiných webových aplikací. Prostředí aplikace se automaticky přizpůsobuje zařízení, na němž se zobrazuje při zachování zcela shodného obsahu informací. Samozřejmostí je fulltextové vyhledávání.

Prvotní myšlenka vzniku aplikace se objevila začátkem roku 2023, v březnu pak začal samotný vývoj. Nejprve šlo o malý projekt, který se pokoušel zjednodušit dostupnost některých informací při řešení rozsáhlejších mimořádných událostí (MU), nicméně s přibývajícími uživateli narůstal i objem požadovaných funkcí a informací do současné podoby. Aplikace není komerčním produktem, byla vytvořena a nadále je spravována i rozvíjena výhradně příslušníky sboru.

Aplikace je rozdělena do sedmi základních kategorií, které jsou pak dále podle potřeby členěny. Do jednotlivých kategorií lze vstupovat aktivními ikonami, případně zkrácenou cestou přes víceúrovňové menu.

Záložka „Komunikace“ zahrnuje dvě podskupiny, kde první je soubor významných kontaktních údajů rozdělených do dvanácti kategorií, např. orgány samosprávy, složky integrovaného záchranného systému (IZS) či důležitá infrastruktura. Aplikace umožňuje rovnou ze seznamů odeslat e-mail či vytočit telefonní číslo. Druhou podskupinou je „Radioprovoz“, který obsahuje seznamy kanálů, instrukce pro velitele zásahu pro komunikaci v nestandardních podmínkách (tunely, odřady, metro atp.) a přehled volacích značek.

Záložka „Technika“ zahrnuje přes 80 katalogových listů s technickými a taktickými údaji speciální i běžné techniky HZS hl. m. Prahy rozdělené do logických kategorií: přeprava osob a materiálu, vyprošťování, práce na vodě a povodně, zásahy na nebezpečné látky, zajištění elektrické energie, nouzové přežití, ochrana obyvatel a týl, hašení a také odkaz na přehled techniky Záchranného útvaru HZS ČR. U vybraných kusů techniky je možné prostřednictvím aplikace i otevřít návody a uživatelské příručky. Soubor všech katalogových listů techniky lze v případě potřeby stáhnout a vytisknout do podoby přehledné brožury.

Záložka „Podklady řídícího důstojníka“ je věnována podkladům využitelným z této pozice, např. Bojový řád jednotek požární ochrany, jednotlivé typové činnosti složek IZS nebo rozpis služeb řídících důstojníků.

Obdobně záložka „VSOOb“ čili podklady výjezdové skupiny ochrany obyvatelstva obsahuje materiály pro členy této skupiny jako checklist činnosti, přehled jednotek sborů dobrovolných hasičů městských částí hl. m. Prahy předurčených pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva či přehled materiálu využitelného pro opatření ochrany obyvatelstva uloženého ve skladu sboru.

Záložka „Asistenční centrum pomoci“ pak zahrnuje nezbytné materiály, zejména manuály a kontrolní listy, pro aktivaci a fungování vybrané podoby tohoto zařízení využitelného při rozsáhlých MU.

Záložka „Nebezpečí“ nabízí odkazy na webové aplikace, které poskytují informace o hrozícím nebezpečí, např. stavy a průtoky v povodí Vltavy či výstražné informace Českého hydrometeorologického ústavu, a rovněž přehled subjektů, které nakládají na území hlavního města s nebezpečnými chemickými látkami. Pro vybrané subjekty jsou pak součástí aplikace i havarijní karty zpracované podle zvláštního předpisu[1].

Záložka „Další podklady“ umožňuje snadný přístup zejména do webových mapových a informačních aplikací, které předkládají využitelné informace, jako je Bezpečnostní portál hl. m. Prahy, Geoportál hl. m. Prahy, Terinos či odkaz na AFL portál a aplikaci GINA.

Při specifických událostech lze vytvořit ad hoc záložku zahrnující veškeré potřebné podklady využitelné při řešení MU spojených s danou akcí. Této možnosti bylo využito například pro letošní mistrovství světa v hokeji.

Aplikace běží na interním webovém serveru HZS hl. m. Prahy, jenž je zpřístupněn a zabezpečen pro jakékoli zařízení připojené k internetu, a jeho uživatel má do aplikace přístup prostřednictvím svých individuálních přihlašovacích údajů. Jednou týdně pak probíhá záloha celé aplikace.

mjr. PhDr. Michal FRIEDRICH, HZS hl. m. Prahy, foto archiv HZS hl. m. Prahy