Ničivé povodně 10 let poté
7. 8. 2012 (Nicole Zaoralová) - Je tomu přesně 10 let, kdy v Čechách vypukly ničivé povodně. Povodeň v Praze byla největší letní povodní od roku 1890.Povodně zasáhly téměř všechny přítoky Vltavy, ovlivnily průtok Labe a jeho přítoků, zejména dolní tok Ohře, na Moravě se významně projevily na řece Dyji. Celkový objem srážek, které spadly na území české republiky, činil téměř 9,7 miliard m3 vody, z toho největší objem připadl na Jihočeský, Plzeňský a Středočeský kraj.
Připomeňme si ve stručnosti jejich průběh. Již ve středu 7. srpna 2002 postihly silné přívalové srážky krajinu na jihu země. Další vlna přívalových dešťů na sebe nenechala dlouho čekat. V neděli 11. srpna došlo na horním toku Vltavy k výraznému zvednutí hladiny a intenzivní srážky se postupně rozšířily na velké území České republiky.
Vzhledem k naléhavosti situace, která nadále gradovala, byl v pondělí 12. srpna 2002 vyhlášen vládou ČR nouzový stav pro území hlavního města Prahy, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje a následující den i kraje Ústeckého.Hladina Vltavy na limnigrafu v Praze – Chuchli přesáhla dne 12. srpna 2002 ve 12,00 hodin hladinu odpovídající 3. SPA (ohrožení) pro Prahu. Dne 14. srpna 2002 kulminovala na stavu 783 cm, což znamenalo překročení stavu ohrožení o 485 cm a pak stupňovitě klesala podle snižování odtoku z kaskády. Pod úroveň 3. SPA se dostala až v noci z neděle na pondělí 18. srpna 2002.
Průběh podvodně na Labi v úseku Mělník – Děčín se v podstatě odvíjel od postupu povodňové vlny z Vltavy. Postup byl ovlivněn velkými rozlivy zejména v oblasti Litoměřicka. Labe v Mělníku kulminovalo dne 15. srpna mezi 13,00 a 16,00 hodinou. V Ústí nad Labem a v Děčíně dne 16. srpna 2002 v odpoledních a večerních hodinách.
Povodně v číslech:
- Postiženo bylo 10 krajů, 43 okresů, zatopeno 99 měst a obcí.
- Částečně voda poškodila 347 měst a obcí.
- Došlo k přelití hrází u 300 rybníků (z toho v 23 případech k protržení a v 84 případech k vážnému poškození hrází).
- Povodně zasáhly významné chemické a průmyslové podniky, sklady chemikálií, sklady olejů a skládky odpadů, zničily celkem 124 čističek odpadních vod, což mělo za následek dlouhodobé znečištění vodních toků, zdrojů pitné vody a kontaminaci zaplavené půdy.
- Škody dosáhly výše 75,1 miliard Kč.
- Postupně bylo celkem nasazeno 24 179 hasičů (5 135 profesionálních a 19 044 dobrovolných).
- V rámci zahraniční pomoci působilo v exponovaných dnech na území ČR 214 záchranářů z 8 států.
- Evakuováno bylo více jak 13 tisíc osob, z toho přibližně 11 tisíc tzv. samostatnou evakuací.
- Na následky povodní zemřelo 19 osob.
- Při likvidaci následků povodní zemřel jeden dobrovolný hasič. Zraněno bylo 136 hasičů (z toho 62 příslušníků HZS ČR).
Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně. Zkušenosti z těchto povodní (1997) odstartovaly celou řadu následných změn. Tehdy se jasně ukázalo, že je nezbytné přiřadit civilní ochranu do působnosti Ministerstva vnitra. Dále došlo k úpravě legislativy, která dala zrod i nově formovanému Hasičskému záchrannému sboru od 1. ledna 2001.
I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002. Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.
Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany.
Na základě těchto zkušeností přistoupil Hasičský záchranný sbor ČR k různým činnostem v oblasti preventivě výchovné činnosti.
-
Zabezpečil přípravu starostů a dalších určených pracovníků obcí s rozšířenou působností.
-
Poskytuje odborné a metodické pomoci obecním úřadům a zaměstnavatelům při organizování a provádění školení právnických a fyzických osob v rámci preventivně výchovné činnosti k problematice mimořádných událostí (cestou HZS krajů).
-
Připravil a prosadil začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky základních a středních škol.
Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 2002 realizováno a zlepšeno. To, že se nejednalo jen o zbytečné kroky, prokázaly povodně v roce 2006, které si již nevyžádaly žádné přímé oběti na životech.
V informaci o povodních v roce 2006, zpracované Ministerstvem vnitra – GŘ HZS ČR, bylo konstatováno, že Česká republika je připravena čelit velkým mimořádným událostem. Legislativa pro oblast řešení mimořádných událostí a pro krizové řízení je v zásadě správně pojata a všechny úrovně řízení ji umí používat. Zejména se projevila schopnost obcí samostatně řešit i velmi složité situace a zajišťovat evakuaci velkého množství obyvatel. Dostatečně fungující systém ochrany obyvatelstva zajistil, že oblasti zatopené vodou nebo jimž zatopení hrozilo, byly včas evakuovány a zachraňovat bylo nutné pouze osoby z některých zvláštních objektů (domov důchodců, kojenecký ústav apod.) nebo zcela nezodpovědné občany, kteří provozovali vodní sporty na rozvodněných řekách. Prokázalo se, že možnosti jednotlivých krajů v oblasti provádění záchranných a likvidačních prací jsou dostatečné a z centrálních sil a prostředků musely být nasazovány pouze některé speciální prostředky, jako jsou vrtulníky nebo síly a prostředky Armády ČR. Rozhodující složkou IZS byly opět jednotky HZS ČR a jednotky SDH obcí.
„Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. To jsou fakta, která musíme mít trvale na paměti, chceme-li reálně vytvářet předpoklady pro systematickou realizaci preventivních, technických, řídících, vzdělávacích, výchovných a dalších opatření na ochranu před vodním živlem.“ Říká plk. Ing. Ivan Koleňák, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení, MV - generálního ředitelství HZS ČR.
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142
e-mail:nicole.zaoralova@grh.izscr.cz
Foto: Milan Vávrů
Dne 14. a 15. srpna proběhla na Nové radnici v Praze odborná konference k 10. výročí povodní v roce 2002. Konference proběhla pod záštitou ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, ministra zemědělství Petra Bendla a primátora hl. města Prahy Bohuslava Svobody.
Cílem konference bylo připomenout tuto katastrofální povodeň v širším kontextu současných aktivit ke zvýšení prevence před negativními účinky povodní. Ukázala, co se od té doby v oblasti ochrany před povodněmi zlepšilo a čeho je nutno se stále obávat. Presentována byla realizovaná i plánovaná opatření v Praze i v jiných povodněmi ohrožených oblastech.
Odborné konference se účastnilo 200 odborníků z České republiky a Německa, kteří se podrobně zabývali vypsanými tématy a dalšími problémy povodňové prevence a ochrany. Hasičský záchranný sbor ČR měl na konferenci svého zástupce, kterým byl plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení, MV – generálního ředitelství HZS ČR.
Z přednesených referátů a diskuzních vystoupení vzešla následující doporučení:
- počítat s výskytem extrémních povodní a preventivně se na ně připravovat, vyhodnocovat povodňové riziko pro všechny typy povodní včetně přívalových
- posílit možnosti a účinnost povodňové prevence v územním plánování s využitím map povodňového nebezpečí a map pro zvládání povodňových rizik, zpracovaných a zveřejňovaných podle povodňové směrnice ES
- legislativně upravit způsob stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Omezovat zástavbu a činnosti v záplavových územích, chránit případně obnovovat území vhodná k přirozeným rozlivům
- zvýšit uplatňování ekonomických nástrojů v povodňové prevenci včetně pojišťovací politiky
- kombinovat standardní hydrotechnická řešení a přírodě blízká opatření k ochraně před povodněmi. Prověřovat možnosti a podporovat opatření pro akumulaci vody v povodích.
- podporovat zásady správné zemědělské praxe a dodržování protierozních zásad
- důsledně provádět povodňové prohlídky na vodních tocích, vodních dílech a v záplavovém území
- zpracovávat a průběžně aktualizovat povodňové plány a zajistit jejich provázanost na krizové plány
- posoudit možnosti využití vodních děl (nádrž) pro zvýšení ochrany území, prověřit a optimalizovat manipulační řády
- zvýšit úroveň péče o VD III. a IV. kategorie, zajišťovat technickobezpečnostní dohled, obsluhu a další potřebné aktivity vlastníků těchto děl za povodní
- zajistit potřebnou vybavenost povodňových orgánů, hasičů a dalších složek IZS pro řízení a provádění operativních opatření
- dále zlepšovat technické, organizační a metodické zabezpečení předpovědní povodňové služby
- zajistit včasné informování povodňových orgánů o vzniku povodně a zlepšit hlásnou povodňovou službu na úrovni obcí
- podporovat budování lokálních výstražných systémů, zavádět a modernizovat informační systémy obcí používané pro varování obyvatelstva
- dále rozšiřovat spolupráci a sdílení informací v mezinárodním měřítku, zejména v mezinárodních komisích
- trvale provádět školení a tréning pracovníků povodňových a krizových orgánů a osvětu veřejnosti.
Závěrem
Povodeň v srpnu 2002 byla, po povodni v červenci 1997, další extrémní povodňovou událostí, která zasáhla tentokráte značnou část povodí Labe, a to v České republice i v Německu. Způsobila v obou zemích obrovské materiální škody a ztráty na lidských životech. Přesto, že už v meziobdobí 1997 – 2002 bylo dosaženo značného pokroku v přípravě společnosti na povodňové situace, ukázala tato povodeň na slabá místa v systému povodňové prevence a ochrany i na problémy při řešení povodňových situací.
Za uplynulých 10 let od katastrofální povodně 2002 bylo v oblasti povodňové prevence mnoho vykonáno. Česká republika zvládla první fázi implementace Směrnice ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Průběžně se dále rozvíjí a vylepšuje předpovědní a hlásná povodňová služba. Byly realizovány programy pro podporu výstavby protipovodňových opatření.