Požár skládky pražců v Tisové u Sokolova
s 6
Kynologové HZS ČR trénovali v Tatrách vyhledávání osob v lavinách
s 10
Letecká nehoda při Air Show Roudnice nad Labem – Taktické cvičení
s 12
Legislativa pěnových hasicích koncentrátů
s 17
Taktické cvičení jednotek SDH obcí kategorie JPO V, předurčených k ochraně obyvtelstva
s 22
Zahraniční aktivity Institutu přispívají k posílení strategických cílů České republiky v Africe
s 24
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 30
Pardubice se rozhodly vzdělávat obyvatelstvo v oblasti civilní ochrany
s 32
SDH Velvary slaví 160 let
s 34

Největší požár za posledních třicet let. Tak označují hasiči v Karlovarském kraji událost, která začala v pátek 25. srpna 2023 ve večerních hodinách. Velitel zásahu postupně vyhlásil 3. a následně i zvláštní stupeň požárního poplachu. Škoda způsobená požárem je podle závěrů vyšetřovatelů a majitele téměř pět desítek milionů korun.

Místo zásahu
První oznamovatel zavolal na tísňovou linku 112 ve 20.34 hodin. Oznámil viditelný požár: „Dobrý den, chci nahlásit požár, areál Tisová, Citice, vedle elektrárny, naproti panelákům, něco tam strašně hoří. Někde za kolejemi, vidím tam nějakou halu. Teď už je to docela intenzivní.“ Tak popsal první oznamovatel, co viděl z ulice u mateřské školy v Citicích. Během následujících dvaceti minut bylo přijato na tísňovou linku 112 v Karlových Varech i v okolních krajích celkem 25 oznámení o tomto požáru. Místo události se nachází v katastrálním území obce Citice na Sokolovsku, objekt je v majetku místní těžební společnosti, která areál pronajímá dalším fyzickým a právnickým osobám. Uzavřený areál je v bezprostředním sousedství s hnědouhelnou elektrárnou Tisová. Uvnitř areálu provozuje současný nájemce skládku železničních pražců a dalších hořlavých materiálů, například pneumatik. Naprostou většinu uskladněného materiálu tvoří dřevěné železniční pražce, které jsou naskládány nahodile na hromady o výšce zhruba 15 m. Původní velikost plochy skládky pražců zasažené požárem byla 300 m², po likvidaci požáru bylo upřesněno, že šlo o plochu 200 × 60 m, tedy 12 000 m² jen samotná skládka, celkový prostor zasažený požárem byl mnohem větší. Přístup k místu požáru byl pouze po zpevněné účelové cestě ze silnice III/21026, po které najížděly na místo jednotky požární ochrany (PO) a vedla kyvadlová doprava vody.

Situace při příjezdu jednotek
Po přijetí oznámení o požáru vyslalo krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (KOPIS) na místo jednotky PO z 2. stupně požárního poplachu. Šlo o pět CAS ze stanic v Sokolově, Karlových Varech a Chebu, jednu CAS ze stanice v chemických závodech v Sokolově, jednu CAS podnikových hasičů z elektrárny v Tisové a sedm CAS jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí z okolí podle poplachového plánu. Velitel čety ze stanice Sokolov v průběhu jízdy k zásahu potvrdil na KOPIS, že z místa stoupá mohutný sloup černého kouře a že bude potřeba větší počet jednotek PO. KOPIS o vyhlášeném 2. stupni požárního poplachu a po potvrzení informací od oznamovatelů na tísňovou linku předal zprávu sloužícímu krajskému řídícímu důstojníkovi (ŘD), který okamžitě vyjel na místo. První jednotka na místě události vstoupila do areálu poškozeným oplocením, následně bylo nutné přestřihnout visací zámek, kterým byla zabezpečena dvoukřídlá brána u vjezdu do areálu. Velitel zásahu (VZ) průzkumem zjistil, že se jedná o oplocený areál společnosti zabývající se recyklací materiálů, jako jsou železniční pražce, obaly a nábytek. Nahromaděný materiál byl uložen na ploše v hromadách oddělených několika uličkami. Převážnou část uskladněného materiálu tvořily železniční pražce, výška hromad těchto pražců byla 10 až 15 m. Požár byl podle VZ ve druhé fázi na prvně odhadované ploše 300 m², požárem již byly plně zasaženy dva pracovní stroje (štepovačka a nakladač), zároveň vlivem sálavého tepla značné intenzity hrozilo poškození dalšího pracovního stroje, odstavených kolových nakladačů, nákladních automobilů a také tří budov, z nichž v jedné se nacházela autodílna.

Situace na místě zásahu
Intenzita požáru a především velmi rychlé šíření požáru na další hořlavý materiál na skládce v celém areálu nedovolovaly účinný zásah do doby, než bylo na místě dostatek sil a prostředků (SaP). VZ tak rozhodl o vybudování požární obrany, kdy byly nasazeny tři proudy C a jeden požární monitor s cílem zabránit rozšíření požáru na ohrožený nakladač, zaparkovaná vozidla a tři ohrožené budovy. Zároveň byla zřízena kyvadlová dopravy vody z areálu elektrárny v Tisové pro zajištění dodávky hasební vody. Tento způsob dopravy vody na požářiště se v průběhu zásahu ukázal jako nedostačující s ohledem na postupné rozšíření požáru na celou plochu skládky v objektu. Krajský ŘD si po příjezdu na místo události převzal velení u zásahu, vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu a vyžádal další velkokapacitní CAS. Prostřednictvím KOPIS si VZ prověřil možnost nasazení leteckého hašení, to bylo kvůli neletovým podmínkám v noci zamítnuto, o nasazení dvou vrtulníků bylo rozhodnuto v ranních hodinách následujícího dne. Na místě byl zřízený štáb VZ, který musel:

• povolat chemickou laboratoř z důvodu silného vývinu zplodin hoření,
• informovat prostřednictvím KOPIS starosty okolních obcí,
• zajistit možnosti nasazení čerpací jednotky HFS HS150 Somati,
• řešit obsluhu bezpilotních prostředků pro potřebu VZ pro monitoring celé plochy zásahu ze vzduchu,
• zajistit posádku zdravotnické záchranné služby k ošetření hasičů zraněných tepelnými účinky požáru,
• požádat o mezikrajskou výpomoc s technikou CAS a automobilovými žebříky z Plzeňského a Ústeckého kraje,
• informovat Vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí a Povodí Ohře a odpojit dvě vedení vysokého napětí v těsné blízkosti požáru.

Bylo zřejmé, že pro efektivní zásah bude nutné zabezpečit na místě dostatečný počet SaP pro jednotlivé činnosti a také pro střídání zasahujících hasičů kvůli extrémním podmínkám vlivem značného sálavého tepla. Stejně tak bylo zřejmé, že dostatečný počet jednotek PO není možné při zachování standardního zajištění PO v kraji pokrýt vlastními silami a že bude nutné nasadit speciální techniku ze Záchranného útvaru HZS ČR i dalších HZS krajů. Proto VZ rozhodl o vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu. Místo požáru bylo rozděleno na šest úseků; dva úseky zajišťovaly dodávky požární vody na místo, zbylé čtyři se v prvních osmi hodinách zásahu zaměřily na požární obranu. V ranních hodinách následujícího dne měl VZ k dispozici dostatek SaP a jednotky tak z požární obrany přešly do požárního útoku. Po celém obvodu požářiště bylo nasazeno 13 útočných proudů a pět vodních monitorů. Použita byla požární voda i těžká pěna. Po snížení intenzity hoření a zmenšení plochy zasažené hořením (kontrolované vyhoření části skládky) bylo nutné nasadit speciální techniku ze Záchranného útvaru HZS ČR. Rypadlo CAT 336F a pásový nakladač CAT 973D postupně rozhrnovaly vyhořelé části pražců na volné plochy, kde docházelo k jejich definitivnímu ochlazení. K tomu se velmi efektivně používal mobilní monitor Ambassador 1×6 s výkonem až 22 000 l/min. Po 37 hodinách nepřetržitého zásahu z důvodu mechanizace hasebních prací (nasazení speciální techniky, dodávka vody čerpacími jednotkami, nasazení monitorů po celém obvodu fronty hoření) se snížily nároky na další SaP, a VZ tak mohl snížit stupeň požárního poplachu ze zvláštního zpět na 3. stupeň požárního poplachu. Po 74 hodinách zásahu, kdy stále pokračovalo rozhrnování a prolévaní požárem zasaženého materiálu na skládce, VZ konstatoval, že požářiště je bez známek hoření a kouře. V následujících hodinách došlo k redukci nasazených SaP a rovněž ke snížení na 1. stupeň požárního poplachu. Na celé ploše hasiči nadále monitorovali koncentraci oxidu uhelnatého pro vyhledávání doutnajících míst v hromadách vyhořelých či částečně vyhořelých pražců. Ve středu 30. srpna v podvečerních hodinách bylo místo zásahu předáno provozovateli areálu s podmínkou, že musí dalších 72 hodin zajistit nepřetržitý dohled. Zásah jednotek PO tak trval 117 hodin. Na místě se vystřídalo 77 jednotek PO s celkem 184 kusy zásahové techniky, z toho 56 CAS. U požáru zasahovalo přes 450 hasičů z Karlovarského, Plzeňského, Ústeckého, Libereckého, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Letecké hašení
Již v průběhu prvních hodin zásahu byla vyžadována podpora leteckého hašení, která byla zajištěna v dopoledních hodinách následujícího dne. Nasazen byl vrtulník letecké hasičské služby a soukromého provozovatele na základě smlouvy Ministerstva zemědělství. Dva stroje pak v průběhu hasebních prací provedly 194 shozů požární vody, to je celkem 433 000 l vody. Místo pro doplňování bylo vybrané z vodní nádrže Medard, kde bylo možné nabírat požární vodu přímo z hladiny a tím výrazně urychlit hašení. Efektivita nasazeného leteckého hašení se ukázala především na okrajích místa zasaženého požárem, kdy se tuto plochu dařilo systematicky zmenšovat. Letecké hašení bylo ukončeno v sobotu ve večerních hodinách.

Doprava vody
Nedostačující kyvadlová doprava vody na místo zásahu si vyžádala změnu v taktice dodávky požární vody. Na místo byla vyslána čerpací jednotka Somati ze stanice Cheb, která byla v průběhu zásahu doplněna o další dvě čerpací jednotky z Plzeňského a Středočeského kraje. Jako zdroj požární vody bylo vybrané kaliště Silvestr, vzdálené 800 m vzdušnou čarou od místa zásahu s převýšením dopravního vedení zhruba 25 m. Všechny čerpací jednotky dodávaly kontinuálně požární vodu v objemu 3 000 l/min. Tento způsob doplnění vody na požářiště se ukázal jako maximálně efektivní a především dostačující. Jednotky dodaly za dobu svého nasazení na doplnění CAS a provoz monitorů včetně mobilního monitoru Ambassador 30 000 000 l vody. Celková spotřeba hasební vody je podle zpráv o zásahu jednotlivých jednotek PO včetně uváděných HFS 51 600 000 l vody. Část požární vody, kontaminovaná použitými smáčedly a také zplodinami hoření, odtékala zpět do kaliště Silvestr. Byl tak zajištěný dohled na kališti ze strany pracovníků vodoprávního úřadu, odboru životního prostředí a pracovníků podniku Povodí Ohře.

Monitoring ovzduší
Spolupráci s výjezdovou skupinou laboratoře Třemošná z HZS Plzeňského kraje si VZ vyžádal již v průběhu prvních hodin zásahu. Masivní hoření velkého množství uskladněného materiálu produkovalo od začátku obrovské množství kouře. Místo zásahu se nacházelo 800 m od obce Citice, necelé tři kilometry od města Sokolov, asi dva kilometry od města Březová a obce Dolní Rychnov. Výjezdová skupina provedla několik měření v uvedených lokalitách a také na dalších místech, například v obci Staré Sedlo, Královské Poříčí či Loket. Byly měřeny koncentrace oxidu dusnatého, dusičitého, uhelnatého, uhličitého, siřičitého, amoniaku, fosgenu, kyanovodíku, chloru, chlorovodíku, sulfanu a organických těkavých látek pomocí přístrojů Dräger X-am 7000, Watch Gas UNI a PID detektorem. Koncentrace uvedených látek nepřekročily limity PEL ani NPK-P podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. část A, seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P). Rovněž byly odebrány vzorky vody v kališti a na odtoku z místa požáru, výsledky rozborů a zjištěné hodnoty následně zaslala laboratoř v protokolu o analýze vzorků. Výsledky byly předány zástupcům obcí a dotčených úřadů. Kouř z místa požáru byl velmi obtěžující pro obyvatele okolních měst a obcí, především v neděli v brzkých ranních hodinách, kdy došlo ke změně počasí a atmosférického tlaku. Kouř v těchto hodinách nestoupal, ale vlivem inverzní atmosférické situace se držel v nehybné přízemní vrstvě vzduchu. Cítit zplodiny hoření tak bylo mnohem intenzivnější, což způsobilo množství dotazů na možné zdravotní komplikace obyvatel. Dotazy byly směřovány na představitele okolních obcí a rovněž se projevil zvýšený počet telefonických dotazů na tísňových linkách. O průběhu monitorování a zjištěných výsledcích byly obyvatelům předávány zprávy prostřednictvím hromadných informačních prostředků a dalšími dostupnými informačními kanály.

Zranění u zásahu
V průběhu hasebních prací došlo ke čtyřem zraněním zasahujících hasičů, která jsou zaznamenána ve zprávě o zásahu. Šlo o zranění dolní končetiny při pohybu v nestabilní hromadě vyhořelého materiálu, popáleniny 2. stupně na zádech, toto zranění si vyžádalo převoz do zdravotnického zařízení. Ve dvou případech šlo o vyčerpání v důsledku celkového přehřátí organismu a dehydratace s následným kolapsem. Ošetření provedla posádka zdravotnické záchranné služby na místě. Vlivem extrémně náročných podmínek především v prvních hodinách zásahu docházelo k mírnějším projevům vyčerpání u dalších zasahujících hasičů, velitelé úseků a velitelé jednotek PO tak museli častěji střídat a zajistit podmínky pro regeneraci a dostatečný pitný režim pro všechny zasahující.

Příčiny vzniku požáru a výše škody
Na zjišťování příčiny vzniku požáru se podílel vyšetřovatel požárů HZS KVK společně s kriminalisty Policie ČR a také s výjezdem vyšetřovatele požárů MV-generálního ředitelství HZS ČR a techniky z Technického ústavu požární ochrany. Na místě události byla zjišťována přítomnost akcelerantů hoření, podobně byly zkoumány především pracovní stroje. Stanovenou příčinou vzniku požáru byla technická závada na jednom ze strojů, výše škody je podle provozovatele areálu 46 milionů korun.

Specifika zásahu
Pozitiva

• rychlé vytvoření velitelské struktury na úrovni štábu VZ a rychlé vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu,
• dobrá spolupráce s dotčenými samosprávami v okolí místa zásahu,
• dobrá spolupráce s majitelem areálu při zajištění zázemí pro zasahující,
• přes extrémní podmínky minimum zranění při zásahu.

Negativa

• značné množství hořlavých materiálů na jednom uzavřeném místě,
• uskladnění hořlavého materiálu bez proluk a odstupových vzdáleností,
• rychlost šíření požárů až po zasažení všech hořlavých materiálů na skládce,
• extrémně vysoká intenzita sálavého tepla – vliv na zasahující hasiče,
• potřeba značně vysokého množství hasební vody,
• obtížná cesta na místo – překážející osobní vozidla na příjezdových cestách,
• nevhodná reakce obyvatel na vzniklou mimořádnou událost – velké množství přihlížejících a nepovolaných osob,
• nasazení velkého množství SaP včetně speciální techniky v kombinaci se zajištěním průběhu Mistrovství České republiky v požárním sportu profesionálních hasičů.

Shrnutí
Šlo o požár, který zasáhl celkovou plochu 21 000 m². Fronta požáru dosáhla 500 m. Událost si vyžádala značné množství nasazených SaP, i přestože po dobu požární obrany došlo k velkému kontrolovanému odhoření uskladněného materiálu. Z pohledu HZS KVK se jednalo o událost, která rozsahem nebyla na území kraje zaznamenána v několika posledních desítkách let.
 

por. Ing. Martin KASAL, DiS., HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Koncem září loňského roku bylo letiště v Roudnici nad Labem dějištěm největšího taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS) v okrese Litoměřice za posledních několik let. Námětem taktického cvičení byl pád malého sportovního letadla do prostoru diváků při tradiční akci Memoriál Air Show, které se zúčastnil velký počet návštěvníků. Cílem byl reálný nácvik koordinace všech zasahujících složek při společném zásahu u mimořádné události (MU) – pádu letadla s následným požárem a velkým počtem zraněných osob na místě zásahu podle STČ 04/IZS Letecká nehoda, STČ 09/IZS Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob a STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci.

Cíl cvičení
V rámci přípravy taktického cvičení byly definovány dílčí úkoly, například prověření komunikace mezi jednotlivými složkami IZS a předávání informací mezi velitelem zásahu, štábem velitele zásahu, vedoucím zdravotnické složky a vedoucím odsunu zdravotnické záchranné služby (ZZS). V rámci činností jednotek požární ochrany (PO) bylo cílem cvičení prověřit plnění úkolů vycházejících z taktických postupů, a to zejména v oblasti hašení požáru trosek letadla ve venkovním prostranství a provedení opatření k zamezení opětovného vzniku požáru. Dále poskytování předlékařské první pomoci a třídění velkého počtu zraněných osob metodou START, transportování zraněných osob z ohroženého prostoru do prostoru retriáže ZZS a v neposlední řadě procvičit společné taktické postupy při plošném vyhledávání osob ve volném prostranství.

Memoriál Air Show na letišti v Roudnici nad Labem je mezinárodní přehlídkou letecké techniky. Pořadatelem je Aeroklub Memoriál Air Show ve spolupráci s řadou institucí, organizací, měst a obcí. Akce je tematicky zaměřená na významná výročí v letectví a s nimi souvisejícími historickými vojenskými událostmi. Pořádá se každý lichý rok jako bienále, tedy jednou za dva roky. Součástí přehlídky jsou ukázky historických leteckých strojů. Tuto významnou kulturní a společenskou akci navštíví přibližně 15 tisíc návštěvníků.

Námět cvičení
Rozehrou cvičení byla situace, při níž během jedné z ukázek akrobatického létání dochází k technické závadě na řízení letadla a následně letadlo dopadá do prostoru diváků. Ihned po dopadu začínají trosky letadla hořet mezi zraněnými diváky. Událost byla ohlášena správcem letiště na telefonické centrum tísňového volání 112. Krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS ULK) byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu a KOPIS informuje o vzniku MU operační střediska ostatních základních složek IZS. Na místo bylo povoláno celkem 16 jednotek PO, z toho čtyři jednotky HZS kraje včetně evakuačního autobusu a 12 jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí okresu Litoměřice. Dále byla na místo povolána dronová služba ředitelství HZS ULK. Operační středisko ZZS Ústeckého kraje aktivovalo výjezd celkem 30 posádek včetně letecké záchranné služby (LZS) a psychologa. Operační středisko Policie České republiky (PČR) vyslalo na místo zásahu celkem 32 hlídek PČR, psychologickou podporu, čtyři posádky kynologické služby a odbor cizinecké a dopravní policie.

Činnost na místě zásahu
Po příjezdu první jednotky PO byl proveden průzkum místa zásahu a bylo informováno KOPIS o rozsahu události a potřebě povolání dalších sil a prostředků. Tuto informaci KOPIS předalo na operační střediska ZZS a PČR. Událost byla ohlášena řídícímu důstojníkovi územního odboru (ŘD ÚO), který okamžitě vyrazil na místo zásahu. Zároveň bylo průzkumem zjištěno, že se mezi zraněnými diváky nachází stále hořící trosky letadla, a dochází tedy k neustálému bezprostřednímu ohrožení osob požárem. Na místě bylo několik ohnisek požáru. Jednotlivá ohniska představovala hořící trosky letadla. Pro účely cvičení byly použity dýmovnice a dále sudy s hořícími dřevěnými paletami. Průzkum byl ztížen panikou ostatních účastníků akce. Na základě zjištěných informací byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu pro jednotky PO. V rámci informování o rozsahu MU se aktivoval traumatologický plán ZZS Ústeckého kraje. Úkolem první jednotky PO bylo provést průzkum s následným upřesněním rozsahu MU a hasit hořící trosky, čímž došlo k zamezení dalšího šíření požáru po travnaté ploše letiště a zároveň k eliminaci dalšího bezprostředního ohrožení zraněných osob. Na místo zásahu postupně najížděly jednotky PO, posádky ZZS a hlídky PČR, které poskytovaly předlékařskou první pomoc a následně transportovaly zraněné osoby do prostoru retriáže ZZS. Velitel zásahu po prvotním průzkumu a rychlém brífinku s velitelem PČR a vedoucím zdravotnické složky ZZS nechal vyznačit místo pro přistání vrtulníku LZS. Ze strany HZS ULK došlo k aktivaci týmu posttraumatické péče a povolání psychologů ze všech zúčastněných složek IZS. Po příjezdu ŘD ÚO byl aktivován štáb velitele zásahu a prostor MU byl rozdělen na tři sektory.
 

Sektor č. 1 byl určen pro vyhledávání a záchranu. Velitelem tohoto sektoru byl ustanoven velitel družstva první jednotky PO, později velitel čety stanice Litoměřice. Nacházel se v místě dopadu letadla. Probíhalo zde hašení trosek letadla, poskytování předlékařské první pomoci, třídění zraněných osob metodou START a jejich následný transport do sektoru zdravotnické složky. K transportu zraněných osob jednotky využívaly standardní vybavení požárních vozidel (páteřové desky, skládací nosítka), ale  i improvizované prostředky ve formě jednotlivých dílů nastavovacího žebříku.

Sektor zdravotnické složky byl označen jako sektor č. 2. V něm byla stanoviště: třídicích skupin, evakuace osob, poskytování neodkladné péče a odsunu. Velitelem tohoto sektoru byl ustanoven vedoucí zdravotnické složky ZZS.

Sektorem č. 3 byl sektor pátrání, kde probíhalo vyhledávání osob v širším perimetru letiště. Mimo zmiňované sektory bylo zřízeno shromaždiště evakuovaných osob, centrum pro styk s médii, plocha pro ustavení mobilní požární techniky a vozidel všech složek IZS, týlový prostor a stanoviště štábu velitele zásahu. V průběhu cvičení se dostavil řídící důstojník kraje, který si zásah okamžitě po příjezdu převzal. ŘD ÚO byl ustanoven náčelníkem štábu velitele zásahu, který řídil a koordinoval jeho činnost. Do činnosti štábu velitele zásahu se postupně zapojovali vedoucí funkcionáři jednotlivých zasahujících složek, včetně zástupců místní samosprávy. Tímto bylo dosaženo vzájemné koordinace složek, které se podílely na řešení krizové události, při níž byly vyřizovány veškeré požadavky ze strany velitele zásahu. Po ukončení transportu zraněných osob ze sektoru vyhledávání a záchrany se část jednotek PO přesunula do sektoru pátrání, kde ve spolupráci s příslušníky PČR utvořili rojnici a začali vyhledávat osoby v širokém okolí letiště. Následně byla nalezena zraněná osoba ve vzdálenosti asi 1 000 m od místa zásahu. Policejní čtyřkolkou byla převezena na stanoviště poskytování neodkladné péče. Druhá část jednotek PO asistovala ZZS při ošetřování osob v prostoru retriáže. Velké množství zasahujících hasičů asistovalo při péči o zraněné osoby, kde drželi infuze či zajišťovali tepelný komfort. Zpravidla k jedné zraněné osobě byl určen jeden zasahující hasič do doby ošetření a následného odsunu zraněné osoby.

Zraněné osoby byly tříděny metodou START jednotkami PO v místě zásahu, následně byly transportovány a přetříděny lékaři a záchranáři ZZS. Po ukončení odsunu těžce a středně těžce zraněných osob do zdravotnických zařízení byly převezeny evakuačním autobusem i osoby s lehkým zraněním. V prostoru stanoviště evakuovaných osob příslušníci PČR ztotožňovali a identifikovali osoby, zároveň zaznamenávali, do které nemocnice byly transportovány. Po ukončení záchranných prací bylo místo zásahu předáno příslušníkům PČR k ohledání. Po odsunu poslední osoby a odjezdu evakuačního autobusu do zdravotnického zařízení byl vydán pokyn zasahujícím složkám k ukončení činností. Cvičení ovšem pokračovalo dále, a to zejména převozem osob do zdravotnických zařízení a jejich následným ošetřením. Jednotky PO se po uklizení použitého materiálu začaly vracet na základny. Cvičení bylo ukončeno po ošetření posledního pacienta a jeho převozu zpět na místo zásahu.

V rámci taktického cvičení byl aktivován traumatologický plán ve třech nemocnicích. Do taktického cvičení se zapojila tři zdravotnická zařízení, Nemocnice Litoměřice, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a soukromá nemocnice v Roudnici nad Labem, která je součástí společnosti Penta Hospitals, s. r. o. Uvedená zdravotnická zařízení byla informována o vzniku MU a byla požádána o sdělení volných kapacit pro příjem a možnost transportu zasažených osob tak, aby nedošlo k jejich zahlcení. Zapojení zdravotnických zařízení bylo pro realizaci cvičení jedním z klíčových okamžiků, které vneslo do řešení celé události úplně jiný rozměr oproti tomu, pokud by byly zraněné osoby transportovány na simulované místo zdravotnického zařízení. Zapojené nemocnice si při cvičení mohly prověřit aktivaci vlastních traumatologických plánů různého stupně, související činnosti s příjmem informací o vzniklé situaci na svých kontaktních místech a jejich dalšího předávání podle interních postupů, reakční časy na zajištění dostatečného počtu personálu a míst vybraných oddělení v daný okamžik, následně do jedné hodiny, případně dvou hodin po příjmu informace o vzniku MU a příjmu zraněných osob, podle vlastních možností.

Taktického cvičení se zúčastnilo celkem 100 figurantů, z toho 50 členů jednotek SDH obcí okresu Litoměřice a 50 studentů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem z Fakulty zdravotnických studií bakalářského studijního programu Zdravotnický záchranář. Dále se cvičení zúčastnilo celkem 240 diváků z řad studentů místních škol a členů dalších jednotek SDH obcí okresu Litoměřice, kteří měli možnost zhlédnout v rámci odborné přípravy taktické cvičení tohoto formátu. Samotná přítomnost diváků na cvičení byla vítána, neboť dotvářela atmosféru simulované letecké přehlídky. V rámci zasahujících složek IZS se zúčastnilo celkem 95 příslušníků HZS ULK, 58 příslušníků PČR a 88 záchranářů ZZS. Celkem se na přípravě a realizaci podílelo 341 osob. Na místě zasahovalo celkem 28 ks mobilní požární techniky, 32 vozidel PČR, 31 vozidel ZZS a jeden vrtulník LZS.

Shrnutí zásahu
Pozitiva

• rychlé vyslání velkého počtu sil a prostředků,
• rychlý příjezd složek IZS,
• organizace spojení složek IZS,
• koordinace všech složek štábem velitele zásahu,
• dostatek potřebných věcných prostředků PO na místě zásahu, zejména kvalitní vybavení jednotek SDH obcí okresu Litoměřice,
• zapojení zdravotnických zařízení do cvičení, možnost ověření funkčnosti traumatologických plánů,
• velké množství kvalitně namaskovaných figurantů = autentičnost pro zasahující,
• zapojení psychologů a posttraumatických týmů a jejich vzájemná koordinace,
• využití dronů při vyhledávání osob a monitoringu místa zásahu.

Negativa

• potřeba velkého počtu zasahujících z řad příslušníků HZS ULK, členů jednotek SDH obcí okresu Litoměřice a příslušníků PČR, kteří se zapojili do ošetřování zraněných osob (držení infuze, polohování, fixace apod.) a nemohli vykonávat jiné činnosti,
• nepřítomnost dostatečného množství zdravotnického materiálu pro případ velkého počtu zraněných ve vozidlech HZS ULK.

Závěr
Cvičení bylo vyhodnoceno v několika fázích. Nejprve na úrovni zpracovatelů cvičení a vyhodnocovací skupiny. V rámci toho byli přítomni služební funkcionáři všech zúčastněných složek IZS. Dále proběhlo vyhodnocení činnosti jednotlivých složek v rámci instruktážně metodických zaměstnání a rovněž i v rámci kurzu pro velitele jednotek SDH obcí okresu Litoměřice, jelikož všichni velitelé v působnosti ÚO Litoměřice se cvičení zúčastnili. Cvičení tohoto rozsahu bylo v rámci ÚO ojedinělým, především z důvodu počtu zasahujících a počtu zraněných osob. Celý průběh byl řádně dokumentován tak, aby mohly pořízené audiovizuální záběry a výstupy sloužit k prezentaci činnosti a taktických postupů při řešení tohoto typu MU a zároveň byly záběry použity v rámci náborové kampaně HZS ULK. Cvičení dokumentovali příslušníci HZS ULK a dokumentační skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR. Taktické cvičení ověřilo připravenost všech složek IZS k provedení zásahu v tomto rozsahu. Poděkování patří všem osobám, které se podílely na přípravě, provedení a vyhodnocení cvičení.
 

mjr. Mgr. Lukáš KÉBRT, Mgr. JanTRPIŠOVSKÝ, HZS Ústeckého kraje, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Pěna je jednou ze základních hasebních látek pro likvidaci požárů hořlavých kapalných látek, která se vyznačuje silným izolačním a v případě těžké pěny také chladicím účinkem. Některé pěnové hasicí koncentráty (pěnidla) se v nízkých procentech přimíšení používají jako smáčedla při hašení požárů pevných látek [1].

Celoevropský trend směřuje k urychlenému omezování a úplnému zákazu fluorovaných pěnidel, tedy pěnidel obsahujících perfluorované a polyfluorované sloučeniny, které se souhrnně označují zkratkou PFAS. Tato pěnidla budou v nadcházejících letech nahrazována bezfluorovými pěnidly nové generace, která tyto látky neobsahují. Jedná se o globální problém, jenž se dotkne nejen hasičů, ale i většiny uživatelů pěnidel [2].

Důvodem tohoto kroku je ochrana zdraví obyvatelstva a hasičů a ochrana životního prostředí. Negativní vlastnosti PFAS spočívají v jejich chemické stálosti. Většina z této skupiny látek vykazuje minimálně některou z následujících vlastností (či je u nich na tyto vlastnosti důvodné podezření) [2]:

• schopnost perzistence v prostředí,
• bioakumulace v přírodě i organismech,
• toxicita pro reprodukci,
• karcinogenita,
• toxicita při požití,
• toxicita pro vodní organismy,
• dráždivost pokožky.

Podrobnosti k rozdělení pěnidel z hlediska současného a předpokládaného budoucího omezování a zákazu v rámci jejich prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace lze dohledat v předchozích článcích [1, 2, 3].

Předešlé články rovněž shrnují další kategorizaci pěnidel, např. podle účelu jejich použití, hasebního výkonu a porovnání jejich výhod a nevýhod. Tento článek pak aktualizuje současný legislativní vývoj v oblasti regulace pěnidel s obsahem PFAS a opírá se zejména o legislativní rámec Evropské unie (EU).

Legislativní rámec

V současnosti lze legislativní rámec omezování a zákazu prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace pěnidel s obsahem PFAS rozdělit do dvou skupin:

1. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS,
2. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS.

1. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem vybraných skupin látek patřících mezi PFAS

V případě omezování a zákazu pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS je v řadě případů vydána platná a účinná legislativa, kterou je nutné již nyní dodržovat a řídit se podle ní.

V celosvětovém měřítku je omezování a zákaz vybraných PFAS v pěnidlech ukotveno ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech (Stockholmská úmluva). Ta je dále implementována vlastní legislativou jednotlivých stran úmluvy, které se zavázaly k jejímu dodržování, např. EU, jež se stala 85. stranou úmluvy.

Použití látek ze skupiny PFAS v pěnidlech řeší v EU dvě nařízení:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v přepracovaném znění (nařízení o POPs),
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení o REACH).

V rámci české legislativy je pak zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává a navazuje na obě uvedená nařízení EU a stanovuje příslušné sankce za jejich porušení a nápravná opatření. Podle tohoto zákona kontrolují dodržování ustanovení např. Česká inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice, celní úřady, Státní úřad inspekce práce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

1.1 Nařízení o POPs

Nařízení o POPs, do kterého jsou převáděny mezinárodní závazky EU ze Stockholmské úmluvy, se zabývá celým životním cyklem těchto látek a zavádí opatření nejen ve vztahu k jejich výrobě, použití, dovozu a vývozu, ale také ke způsobu nakládání s jejich zásobami a odpady, nastavuje povinnosti jejich monitoringu v prostředí a lidských matricích a další opatření.

Nutnost speciálního zacházení s odpadem a zásobami, ve kterých jsou tyto látky obsaženy, patří mezi hlavní rozdíly oproti nařízení o REACH. To u zařazených látek omezuje, či zakazuje především jejich používání a uvádění na trh.

Nařízení o POPs konkrétně definuje a upřesňuje omezení a zákazy vztažené na tři podskupiny PFAS označené odrážkami A až C:

A. kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS)

Tato podskupina PFAS je v pěnidlech při jejich výrobě a používání zakázána v EU již po řadu let. Vše odstartovala studie o PFOS a jejích derivátech provedená Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [4] a hodnocení rizik provedené Evropským vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika [5]. V roce 2006 tak bylo až na některé výjimky v rámci průmyslových aplikací prakticky zakázáno použití PFOS a jejích derivátů v hotových výrobcích a polotovarech. Tento zákaz byl zahrnut v roce 2009 pod nařízení o REACH a v roce 2010 následně přidán do nařízení o POPs, kde je stanoven aktuální legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž se rovná 10 mg/kg, tedy 0,001 % (hmotnostních).

B. kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA

Použití této podskupiny PFAS v pěnidlech je upraveno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/784 ze dne 8. dubna 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při výcviku,
• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 1. ledna 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro PFOA nebo jakékoli z jejích solí je stanoven legislativní limit 0,025 mg/kg, tedy 0,0000025 % (hmotnostních). Pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFOA nebo kombinace sloučenin příbuzných PFOA je pak stanoven legislativní limit 1 mg/kg, tedy 0,0001 % (hmotnostních).

C. kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS

Pro účely výroby a přímého použití pěnidel při hašení jsou tyto látky zakázány.

Tuto podskupinu PFAS legislativně upravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 ze dne 30. května 2023, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluorhexansulfonové kyseliny (PFHxS), jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS.

Pro koncentraci PFHxS, jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS v pěnidlech, která mají být použita nebo se používají při výrobě jiných pěnových hasicích směsí, je v současnosti stanoven legislativní limit 0,1 mg/kg (0,00001 % hmotnostních).

Nařízení o POPs v článku 5 určuje dále také způsoby nakládání se zásobami pěnidel s obsahem výše diskutovaných PFAS včetně povinnosti hlásit zásoby národnímu garantovi, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí, a to prostřednictvím stanoveného formuláře [6]. Nahlášené údaje jsou pak součástí národního reportingu, který je zasílán EU.

Nakládání s odpadem obsahujícím vybrané a zařazené PFAS se řídí podle článku 7 nařízení o POPs. Odpady, které jsou tvořeny těmito PFAS či které tyto látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, musí být odstraněny nebo využity bez zbytečného odkladu a v souladu s ustanoveními nařízení o POPs tak, aby bylo zajištěno zničení nebo nevratná přeměna obsažených PFAS a zbývající úniky nevykazovaly vlastnosti perzistentních organických polutantů. Nařízením o POPs jsou v jeho příloze IV a V stanoveny koncentrační limity, které jsou pro nakládání s takovým odpadem určující, a je dána i povinnost členským státům zajistit kontrolu a sledovatelnost odpadu. Konkrétněji je problematika odpadů uvedena v české legislativě, v zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Nařízení o REACH

Působnosti pěnidel a PFAS v nich obsažených se nařízení o REACH nyní dotýká pouze prostřednictvím nařízení Komise (EU) 2021/1297 ze dne 4. srpna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA), jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití C9-C14 PFCA, jejích solí a látek příbuzných
C9-C14 PFCA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při výcviku,

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 4. července 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro C9-C14 PFCA a jejich soli je sumárně stanoven legislativní limit 25 ppb. Pro celkové množství látek příbuzných C9-C14 PFCA je pak stanoven sumárně legislativní limit 260 ppb.

2. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS

V rámci nařízení o REACH jsou dále v současnosti stanovené tři návrhy na další omezení PFAS, a to konkrétně:

• perfluorhexanové kyseliny (PFHxA), jejích solí a látek příbuzných PFHxA,
• veškerých PFAS v pěnidlech,
• veškerých PFAS v rámci všech zamýšlených aplikací s výjimkou esenciálních a nenahraditelných.

Veškeré tři předmětné návrhy směřují ke stejnému cíli, a tím je omezování a následný zákaz fluorovaných pěnidel.

Evropská komise již informovala Světovou obchodní organizaci o záměru přidat PFHxA, její soli a látky příbuzné PFHxA pro použití v pěnidlech do přílohy XVII nařízení o REACH s předpokládaným přijetím již v roce 2024 [14] a s legislativními limity pro pěnidla rovnými 25 ppb pro PFHxA a její soli a 1000 ppb pro látky příbuzné PFHxA.

Po 18 měsících, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá:

• zákaz jejich uvádění na trh,
• zákaz použití pěn a pěnidel pro výcvik a testování s výjimkou funkčních zkoušek hasicích systémů (nutnost zabránit únikům),
• zákaz použití pěn a pěnidel veřejnými hasičskými sbory s výjimkou zásahů v objektech spadající pod zákon č. 224/2015 Sb.

Po 5 letech, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá zákaz použití v rámci civilního letectví.

Současně i v minulosti vyráběná a dodávaná pěnidla obsahují ve většině případů v nadlimitním množství právě perfluorhexanovou kyselinu (PFHxA), její soli nebo látky příbuzné PFHxA. Z tohoto důvodu uvádějí autoři výše uvedené látky pod kapitolu úplného omezení a zákazu fluorovaných pěnidel, i když se jedná o další podskupinu PFAS, avšak pro regulaci fluorovaných pěnidel velmi zásadní.

Celoevropské omezení PFAS v pěnidlech nařízením o REACH je dalším klíčovým návrhem. Ten má za cíl zakázat uvádění na trh, výrobu a používání všech PFAS v pěnidlech. Vzhledem k zákazu určitých skupin PFAS, blížícímu se konci výjimek pro další skupiny PFAS, připravovanému obecnému zákazu PFAS v pěnidlech a jeho předpokládanému vydání v roce 2024 nebo v nadcházejících letech je již nyní na místě v souladu s doporučením Evropské agentury pro chemické látky zvážit možnost výměny fluorovaných pěnidel za bezfluorovou alternativu.

V legislativním návrhu k úplnému zákazu PFAS v pěnidlech [15] jsou stanovena přechodná období, která umožní omezené použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS podle sektoru nebo způsobu jejich použití. Během přechodných období budou muset zajistit uživatelé fluorovaných pěnidel, aby úniky do životního prostředí byly minimalizovány. Exspirovaná fluorovaná pěnidla a všechny odpadní produkty budou muset být také vhodně ekologicky zlikvidovány. Současně je stanoven legislativní limit pro definování bezfluorových pěnidel, tedy pěnidel bez obsahu PFAS. Navržený limit je v současnosti stanoven na hodnotu rovnou 1 ppm.

Předpokládaná přechodná období pro použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS
podle legislativního návrhu [15]

Dodržování legislativy pro výrobu, prodej a nákup, používání, skladování a likvidaci pěnidel s obsahem PFAS je spjato s legislativními limity – definovanými hodnotami limitní koncentrace. V souvislosti s legislativními limity se také hovoří o tzv. nezamýšleném množství PFAS v pěnidle, tedy povolené limitní koncentraci.

Legislativní limity jsou základní hodnoty, podle kterých se hodnotí, zda pěnidlo obsahuje nebo neobsahuje dané PFAS či jejich podskupinu z hlediska dodržení legislativy. Současně je legislativním limitem stanovena povolená nezáměrná stopová kontaminace.

Tabulka níže shrnuje legislativní limity pro jednotlivé PFAS, podskupiny PFAS a předpokládanou povolenou koncentraci veškerých PFAS v pěnidlech, která nepřímo definuje bezfluorové pěnidlo.

Za povšimnutí stojí legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž je 10 mg/kg (10 000 ppb) a který je významně vyšší oproti ostatním limitům. S ohledem na další níže stanovené legislativní limity pro ostatní PFAS, které jsou významně přísnější, se předpokládá, že i legislativní limit pro PFOS a její deriváty bude snížen.

Legislativní limity pro PFOA a její soli a pro C9-C14 PFCA a jejich soli jsou rovny 0,025 mg/kg, respektive 25 ppb. Tyto legislativní limity jsou stanoveny poměrně přísně a pro ilustraci představují jednu polévkovou lžíci daného PFAS v plaveckém bazénu. Dodržení tohoto limitu může být problematické u starších i novějších šarží fluorovaných pěnidel, a to i v případě fluorovaných pěnidel, kde byly při výrobě záměrně použité jiné PFAS, např. perfluorované sloučeniny se šestiuhlíkatým řetězcem, a to vzhledem k možné sekundární kontaminaci při výrobě pěnidel.

Předpokládá se, že legislativní limit pro veškeré PFAS bude zřejmě roven 1 mg/kg, tedy 1 ppm.

Pro ověření, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně budoucím legislativním limitům, je vhodné kontaktovat výrobce konkrétního pěnidla, který podle roku výroby či šarže může poskytnout informace o složení pěnidla. Tyto informace jsou však mnohdy omezené, nekompletní a jsou deklarovány pouze pro pěnidla uskladněná v originálních obalech.

Další možností je využití chemického rozboru pěnidla se stanovením v něm obsažených PFAS. V rámci chemického rozboru pěnidla se zpravidla využívá metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí pro stanovení vybraných PFAS rovněž se stanovením všech jejich oxidovatelných prekurzorů (Total Oxidisable Precursor Assay /značí se zkratkou TOPA/). Uvedenými metodami lze zjistit, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně i budoucím legislativním limitům. Stanovení obsahu PFAS v pěnidlech tímto způsobem je u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) možné v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva (Institut) v Lázních Bohdaneč.

Legislativní limity pro PFAS v pěnidlech

Závěr
Vzhledem k současným a předpokládaným budoucím legislativním omezením PFAS v pěnidlech je doporučeno všem jejich uživatelům bedlivě sledovat legislativní vývoj a zvážit včasnou možnost plné náhrady fluorovaných pěnidel za bezfluorové alternativy za účelem ochrany zdraví, životního prostředí a minimalizace ekonomických ztrát.

Autoři článku poznamenávají, že veškerá uvedená interpretace legislativy byla pro lepší orientaci čtenáře značně zjednodušena a zkrácena. Pro úplné zhodnocení stavu věci je tak nezbytné, aby čtenář vycházel přímo z plného znění legislativy, kde jsou uvedená úplná, jednoznačná, konkrétní a závazná ustanovení. Jedná se mimo jiné i o jasné legislativní definice jednotlivých PFAS a doplňující informace k uvedeným legislativním limitům.

Pro zjištění obsahu PFAS v pěnidlech je pak v současnosti odborníky doporučeno využít komerčně dostupnou metodu kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí, která je u HZS ČR dostupná v rámci Institutu v Lázních Bohdaneč.
 

kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, kpt. Ing. Hana BUŘIČOVÁ, Technický ústav požární ochrany

Institut ochrany obyvatelstva (Institut) pravidelně provádí výcviky chemické bezpečnosti ve východoafrickém regionu. Rok 2023 se stal mezníkem pro celoafrickou chemickou bezpečnost. Pro celý kontinent bylo uspořádáno multikomponentní africké cvičení „CHEMEX Africa“ a výcvikové kurzy byly předány nově vzniklému týmu východoafrických instruktorů. Obě události byly realizovány za zásadní podpory Institutu, jehož zahraniční působení probíhá v souladu s vládními dokumenty Koncepce zahraniční politiky a Bezpečnostní strategie České republiky (ČR), zaměřenými na posílení českého vlivu na africkém kontinentu. 


MV-generální ředitelství HZS ČR, prostřednictvím své součásti – Institutu ochrany obyvatelstva, dlouhodobě zajišťuje mezinárodní výcviky v oblasti chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti. Za dlouholetý přínos v oblasti školení zahraničních specialistů v ochraně před účinky nebezpečných chemických látek získal Institut v roce 2022 prestižní cenu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) nazvanou „OPCW-The Hague Award“. Od roku 1999 vyškolil téměř tisíc zahraničních odborníků z více než 90 států světa. Od roku 2016 plní významnou roli při zvyšování chemické bezpečnosti východoafrického regionu. Jeho lektoři dlouhodobě působí jako školitelé chemické bezpečnosti ve Východoafrickém společenství (East African Community), do kterého patří státy Burundi, Keňa, Rwanda, Uganda, Tanzanie, Jižní Súdán a Demokratická republika Kongo (DRC).

1. Vládní strategie pro působení ČR v Africe a úloha Institutu
Afrika se stala jednou z geografických zahraničně-politických priorit předsednictví ČR Radě EU v roce 2022. V září 2022 byla schválena nová strategie Ministerstva zahraničních věcí, která se soustředí na rozvíjení vztahů s Afrikou v sektorech, kde máme kvalitní know-how, například posilování bezpečnostní spolupráce, boj s terorismem, kybernetickou bezpečnost či posilování kapacit zdravotnických systémů (1). Strategie využívá výhodnost vztahů, jež byly vybudovány v době Československa. ČR je africkými státy vnímána jako přítel bez koloniální minulosti a partner v Evropské unii, který díky transformační zkušenosti rozumí jejich ekonomickým a bezpečnostním potřebám. Protože řada afrických zemí a regionů čelí bezpečnostním výzvám v podobě konfliktů, terorismu či pirátství, hledají spolehlivé partnery i v bezpečnostně-obranné oblasti.

Institut se zařadil mezi společnosti, které aktivně působí přímo na africkém kontinentu v rozvojové a vědecké oblasti s cílem zvýšit chemickou bezpečnost za pomoci českých výrobků a dodavatelů. Výcviky chemické bezpečnosti obsahují scénáře zaměřené nejen na zneužití chemických látek při teroristických útocích, ale jsou též orientované na havarijní úniky toxických chemikálií, které jsou v Africe vyráběny, průmyslově a zemědělsky využívány, ve velkých množstvích skladovány či přepravovány po místních komunikacích.

Společné hodnocení nácviku zásahu ve výcvikové akademii v Ugandě

2. Africké aktivity Institutu v roce 2023
Dlouhodobým hlavním cílem Institutu a OPCW je zvýšit chemickou bezpečnost a ochranu ve východní Africe. K tomuto úkolu bylo přistoupeno se záměrem učinit východoafrický region soběstačným ve vzdělávání v této oblasti. To znamenalo vytrénovat africké instruktory, zajistit výcvikový materiál, vybudovat vzdělávací středisko a dále sestavit kompaktní tým instruktorů a koordinovat jeho činnost.

Do roku 2022 se většinu úkolů podařilo splnit, takže v roce 2023 již probíhala práce se samostatným týmem východoafrických instruktorů v plně funkční výcvikové akademii v Ugandě. Tréninkový materiál, který je při výcvicích využíván, bude plnit svůj účel i při reálném zásahu na nebezpečnou chemickou látku. Vybavení je převážně české (detekční materiál firmy Oritest, kombinované filtry firmy Malina – Safety, dekontaminační zařízení společnosti Gumotex, vzorkovací soupravy vyvinuté v Institutu apod.), i když je v současné době snaha zapojit i africké dodavatele.

Komunikace českých expertů s východoafrickým týmem probíhá pravidelně, koordinaci aktivit zajišťuje OPCW. V dubnu 2023 Institut zorganizoval opakovací online výcvik, kde kontroloval africké prezentace a výcvikové materiály (2). Během léta a podzimu se tým Institutu podílel na přípravě a realizaci celoafrického cvičení CHEMEX Africa, během něhož místní instruktoři vyučovali odborníky z celé Afriky. Konec roku 2023 byl zakončen prosincovým výcvikem nových instruktorů v Ugandě, kde lektoři Institutu opět pracovali s africkým týmem.

3. Celoafrické multikomponentní cvičení CHEMEX Africa
Multikomponentní cvičení CHEMEX Africa bylo prvním rozsáhlým komplexním cvičením OPCW pro řešení chemických událostí pro celý africký kontinent (3). Jeho cílem bylo zvýšit chemickou bezpečnost Afriky a propojit jednotlivé regiony kontinentu společným cvičením. Během dvoutýdenní akce instruktoři z východní Afriky a Alžírska školili záchranáře dalších států napříč Afrikou. Cvičení, pořádaného od 22. září do 4. října 2023 v hlavním městě Alžírska, se zúčastnilo 80 záchranářů z 32 afrických států, kteří trénovali detekci a identifikaci neznámé chemické látky, odběr vzorků, správné použití ochranných obleků či dekontaminaci. Bylo jedinečné svým pojetím kombinujícím komplexní teoretický rámec s praktickými zkušenostmi, včetně závěrečné simulace zásahu na mimořádnou chemickou událost. Akce byla rozdělena na dvě týdenní části, kdy první obsahovala výcvik účastníků a druhá se soustředila na nácvik ukázky zásahu při úniku neznámé vysoce toxické látky, což sloužilo jako hlavní závěrečná demonstrace schopností afrických týmů.

Nácvik transportu kontaminované osoby za účasti českých hodnotitelů a supervizorů OPCW

Čeští odborníci se akce zúčastnili převážně jako mentoři východoafrického týmu instruktorů. Další úlohou českých instruktorů byla role supervizorů a hodnotitelů. To znamenalo celkovou koordinaci společných jednání, technické poradenství v jednotlivých činnostech zásahu nebo opravování nepřesností a chyb závěrečného cvičení. Vzhledem ke své nestrannosti byli překlenovacím můstkem při mnoha strategických a diplomatických jednáních. Akce takového významu s sebou přinesla řadu problémů, které musely být operativně řešeny. Původní předpoklad, že všech 80 účastníků z celé Afriky mluví anglicky, se rychle rozplynul. V reálu zde byl mix národností hovořících anglicky, francouzsky, portugalsky a arabsky. Překladatelé k dispozici nebyli, a účastníci si tedy překládali informace sami v malých skupinkách. Koordinace výcviku v prvních dnech trochu vázla, jelikož nebyl určen hlavní koordinátor východoafrického a alžírského lektorského týmu. I toto se vyřešilo. Hlavními vedoucími večerních brífinků hodnotících uplynulý den a řešících aktivity následného dne byli Češi. Náročný program začínající každý den v 8 hodin ráno a často končící v 10 hodin večer se vyplatil. Vše se stihlo nacvičit tak, aby finální ukázka dopadla úspěšně. Závěrečného VIP dne s demonstrací zásahu na únik nervově-paralytické látky, probíhajícího pod patronátem prezidenta Alžírské lidové a demokratické republiky Abdelmadjida Tebbouneho, se účastnilo mnoho významných hostů: náčelník štábu lidové národní armády Alžírska armádní generál Saїd Chanegriha, ministerský předseda Alžírska Aymen Benabderrahmane a další političtí činitelé státu, generální ředitel OPCW Fernando Arias, zástupkyně generálního ředitele Odette Melono, 25 velvyslanců zúčastněných zemí včetně velvyslance ČR v Alžírsku jeho excelence Jana Czerného, který se s českým týmem osobně setkal a za spolupráci poděkoval. Poděkování se dostalo mimo jiné i od představitelů Evropské unie, USA, Kanady, Velké Británie, dále od velvyslanců několika států Východoafrického společenství, od alžírských představitelů a samotných účastníků.

Akce CHEMEX Africa potvrdila odbornost východoafrického týmu, jenž může sloužit jako příklad plně funkčního regionálního týmu instruktorů, který byl českými odborníky vytvořen jako první na světě.

4. Výcvikový kurz chemické bezpečnosti v Ugandě
Výcvikový kurz pro Východoafrické společenství navázal na akci CHEMEX Africa. Proběhl od 4. do 13. prosince 2023 v ugandském městě Jinja. Výcvikový program byl finančně a technicky podpořen ČR a Velkou Británií. Čeští lektoři opět při akci plnili úkoly hodnotitelů a odborných poradců. Výcviku nazvaného „Operational training on emergency response, planning and management“ se zúčastnilo 30 osob ze států Burundi, DRC, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda, z nichž bylo 15 studentů, 9 instruktorů a 6 asistentů. Prosincový výcvik vyučovalo 9 východoafrických instruktorů s pomocí 6 asistentů, kterým byly zadávány úkoly, aby prověřily jejich lektorské schopnosti. Při závěrečném vyhodnocení bylo z 15 studentů vybráno 8 nejlepších, kteří by se měli stát v budoucnu asistenty a posléze instruktory. Výběr prováděli jak afričtí instruktoři, tak český expertní tým. Jednotlivé návrhy byly diskutovány a v závěru schvalovány.

Celou akci lze shrnout jako velmi povedenou. Tým dokázal zajistit celý kurz od navržení programu a rozdělení jednotlivých rolí po zpracování kontaktních formulářů účastníků, fotodokumentaci a sumarizaci výukových materiálů pro posluchače. Afričtí instruktoři zvládli své lektorské role velmi dobře. Hlavní východoafrický tým se v současnosti skládá z 10 instruktorů ze států Keňa, Uganda, Tanzanie a Burundi, z nichž každý má určena nejméně dvě odborná témata. V týmu je také stanovena zastupitelnost v případě, že některý instruktor se nebude moci výcviku zúčastnit, což se vzhledem k pracovním povinnostem může stát. V budoucnu doufáme v zapojení lektorů z DRC a Rwandy.

Budoucnost projektu a strategická role ČR v Africe
Východoafrický projekt chemické bezpečnosti, který začal Institut společně s OPCW myšlenkově tvořit v roce 2015, má po osmi letech soustavné práce konkrétní výstupy, na které můžeme být pyšní. Ve východní Africe byl vycvičen tým instruktorů, který využívá zejména český výcvikový materiál a českou metodiku výcviku nastavenou na africké podmínky. Cesta k úspěchu nebyla jednoduchá a stále pokračuje. I když čeští lektoři pracují doma na svých pracovištích, část jejich činnosti je s Afrikou spojena. Každý africký výcvik, kterého se účastní, hodnotí komplexní zprávou, která je zasílána do všech států Východoafrického společenství s doporučeními dalšího rozvoje. S členy afrického týmu aktivně komunikují a v případě žádosti radí na dálku. Monitorují činnost východoafrického týmu, který na vyžádání vyučuje po celé Africe. Například v březnu 2024 vybraní afričtí instruktoři lektorovali pokročilý výcvik chemické bezpečnosti v Namibii. Jejich činnost v Africe podporuje současnou vládní strategii, jejímž cílem je představení ČR jako relevantního, zodpovědného a konstruktivního partnera, a prosazování a podporu evropských a demokratických hodnot v Africe. 

pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv OPCW