Nebezpečné látky

Všeobecná charakteristika nebezpečných látek. Co znamená havárie s únikem nebezpečné látky, co je nebezpečný prostor. Význam Kemlerova kódu. Zásady chování obyvatelstva při vzniku havárie s výronem nebezpečné látky a obecné zásady poskytování pomoci zasaženým osobám. 

Všeobecná charakteristika

Nebezpečné chemické látky někdy nazývané průmyslové škodliviny jsou některé látky používané v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, při výrobě umělých hmot a vláken, při výrobě umělých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, v chladírenských zařízeních, ve vodárnách apod., které svými toxickými, výbušnými a hořlavými vlastnosti mohou ohrozit zdraví a životy lidí, způsobit vážné poškození životního prostředí. Po zasažení lidského organismu způsobují vážné zdravotní potíže zejména na dýchacích orgánech a jejich následky mohou vést až ke smrti. O chemických látkách a chemických směsích pojednává zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů a k němu vydané prováděcí předpisy.

Havárie s únikem nebezpečných látek

V důsledku havárie technologického zařízení, ve kterém se skladují, provozují nebezpečné látky, nebo při dopravních haváriích na silnici a železnici při přepravě těchto látek, může vzniknout situace, kterou hodnotíme jako havárie s únikem nebezpečných látek. Při havárii nebezpečných látek dochází k nekontrolovanému úniku škodliviny do životního prostředí, který ohrožuje zdraví a životy lidí a poškozuje životní prostředí. Zdrojem nebezpečí mohou být i teroristické útoky na průmyslové objekty a dopravní prostředky přepravující nebezpečné látky.

Nebezpečný prostor

Při úniku nebezpečných látek vzniká nebezpečný prostor. Je to prostor, kam unikla nebezpečná látka v ohrožující koncentraci vlivem šíření nebezpečného oblaku. Velikost nebezpečného prostoru je úměrně závislá od množství uniklé látky, její toxicitě a fyzikálním vlastnostem (zvláště hutnotě a tenzi par). Velikost a tvar nebezpečného prostoru je závislý na vnější teplotě, směru a rychlosti přízemního větru. Na šíření nebezpečného prostoru má vliv členitost terénu, zástavba, porost terénu. Hlavní směr šíření nebezpečného oblaku odpovídá směru proudění větru. Ten lze orientačně určit podle pohybů porostu, směru šíření kouře z komínů. Většina nebezpečných látek ve fázi plynu a par je těžší než vzduch, a proto nebezpečné látky vnikají do podzemních prostorů, sklepů, nebezpečný oblak vniká do kanalizace.

Význam Kemlerova kódu

Při přepravě chemických látek na silnici jsou přepravci povinni označit náklad Kemlerovým kódem a UN-kódem. Jedná se o číselné kódy na oranžové tabulce uvedené ve zlomku. UN-kód označuje látku, která je přepravovaná. Kemlerův kód, nacházející se v horní části tabulky, označuje nebezpečné vlastnosti přepravované látky a je pro laiky rozhodující. Skládá se ze dvou až tří číslic. Číslice označují nebezpečnou vlastnost:

• 2 - Plynná látka (Uvolňování plynů pod tlakem)
• 3 - Hořlavá kapalina (Hořlavost par kapalin a plynů)
• 4 - Hořlavost pevných látek
• 5 - Látka podporující hoření (Oxidační účinky)
• 6 - jedovatá látka (Toxicita)
• 7 - Radioaktivní látka
• 8 - žíravá látka (Leptavé účinky)
• 9 - Samovolná reakce (Nebezpečí prudké, bouřlivé reakce)
• 0 - Bez významu (viz dále)

Dále se používá X - látka nebezpečně reagující s vodou

V případě větší intenzity nebezpečí (vysoká hořlavost) se číslice zdvojí nebo ztrojí (vysoká hořlavost - 33).

Protože kód musí mít alespoň dvě číslice, tak se používá 0 na doplnění do dvouciferného čísla. Tabulka pro označování nebezpečných nákladů má rozměry 300x400 mm

Zásady chování obyvatelstva při vzniku havárie s výronem nebezpečné látky

O vzniku havárie se občan může dozvědět:

• prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha z akustické sirény.
• tím, že je svědkem havárie,
• od sousedů, náhodných chodců přímo nebo zprostředkovaně (z druhé ruky),
• z hlášení místních rozhlasů, nebo z informací rádií nebo televize,
• z internetu na stránkách servrů, ketré se aktuálními informacemi zabývají.

Jakékoliv informace o možnosti vzniku havárie se nesmí podceňovat. I pokud jsou informace neověřené, v prvopočátku je považovat za věrohodné.

A. Je-li občanům známo místo vzniku havárie, směr šíření nebezpečného oblaku, přizpůsobí své chování těmto zásadám:

1. Nachází-li se ve směru šíření nebezpečného oblaku do vzdálenosti 2 km, postupuje podle zásad v odstavci B.
2. Nachází-li se mimo směr šíření nebezpečného oblaku, nebo je-li od místa velmi vzdálen, samostatně nebo na pokyn orgánů řízení mimořádné situace provede urychleně evakuaci z ohroženého prostoru do bezpečného prostoru. Ten se zpravidla nachází 500 m ve směru proti proudění větru a 1000 až 2000 m stranou od osy směru proudění větru z místa havárie.
3. Má-li občan bezprostředně k dispozici dopravní prostředek, využije jej k evakuaci, přičemž musí uzavřít všechna okna a vypnout větrání a klimatizaci ve vozidle.
4. Při vlastní evakuaci zároveň uvědomí náhodné chodce a dává signály řidičům směřující do nebezpečného prostoru o vzniklém nebezpečí, aby v cestě nepokračovali.
5. V bezpečném prostoru vyhledá místo, kde může sledovat vysílání místního rozhlasu, nebo vysílání regionálních rádií, které o situaci budou průběžně informovat.
6. Dále se řídí pokyny hasičů, Policie ČR, orgánů řízení mimořádné situace, správních orgánů a orgánů obce.
7. Návrat do místa, které bylo zasaženo výronem nebezpečné látka lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

B. Není-li občanům známo přesné místo havárie a přesný směr šíření nebezpečného oblaku své chování přizpůsobí těmto zásadám:
 

1. Osoba pohybující se na volném prostranství okamžitě vyhledá improvizovaný úkryt. Tím je nejbližší funkční budova.
2. Lidé v budovách nevycházejí a setrvávají do té doby, něž budou vyzváni orgány řízení mimořádné situace k provedení případné evakuace.
3. V budově se přesunout, je-li to možné, do vyšších pater a zaujmout místnost, která je odvrácená od místa havárie.
4. V budově se podílí na úpravách improvizovaného ukrytí. To spočívá v uzavření všech oken a dveří, vypnutí veškeré klimatizace a větrání. Provádí se další utěsňování oken a dveří, větracích otvorů pomocí samolepicích pásek, hadrů a ručníků apod.
5. Zapnout a naladit rádio na vysílání regionálního a místního rozhlasu. Sledovat vysílání kanálu místní kabelové televize.
6. Na případnou evakuaci si připravit pomůcky pro improvizovanou ochranu.
7. Dále se řídit pokyny orgánů řízení mimořádné situace, správních orgánů a orgánů obce, o nichž se občan dozví z informací rádia a televize.
8. Je nutné omezit telefonování, jak z pevných tak, mobilních telefonů na nezbytnou potřebu.
9. Opuštění místa improvizovaného ukrytí lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

Obecné zásady poskytování pomoci zasaženým osobám

Za použití ochranných pomůcek vynést postiženého z ohroženého prostoru, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání, sejmout potřísněné součásti oděvu. Zasaženou osobu ponechat v klidu, poskytovat protišoková opatření, přivolat lékařskou pomoc nebo neprodleně postiženého dopravit k lékaři. Lékařské ošetření provést vždy, i když je postižený v relativním pořádku a subjektivně se cítí dobře. Při zasažení očí provést rychlý a důkladný výplach spojivkového vaku. Vždy zajistit odborné vyšetření u očního lékaře. Nebezpečnou látku, která ulpěla na pokožce, opatrně odsát a postižené místo důkladně omýt mýdlovou vodou. Při tom dbát, aby nedošlo ke kontaminaci nezasažené pokožky. Pokožku poškozenou omrzlinami a popáleninami ošetřit s přihlédnutím k postižení.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook