Vyšetřování požárů je souhrn úkonů směřující k objektivnímu zjištění příčiny vzniku požáru a jeho šíření.

Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje provádí vyšetřování požárů ve smyslu § 26 odst. 2 písm. b), § 31 odst. 1 písm. f) a § 35 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s konkretizací uvedenou v § 50 a § 51 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

Požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

Vyšetřování příčin vzniku požárů je zajišťováno nepřetržitě a to příslušníky Hasičského záchranného sboru s odbornou způsobilostí pro vyšetřování požárů. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje provádí vyšetřování požárů na území okresů, resp. územních odborů Přerov, Prostějov, Olomouc, Šumperk a Jeseník. 

Vlastní výkon provádějí v rámci Olomouckého kraje tzv. základní a ostatní vyšetřovatelé požárů nepřetržitě 24 hodin denně, a to buď v rámci směnné 24 hodinové služby (okresy Olomouc a Prostějov) nebo denní služby v okresech Přerov, Šumperk a Jeseník.

ZPP provádí vyšetřování příčin vzniku požárů a okolností majících vliv na šíření požáru s důrazem především na zjištění:

• místo a doba vzniku požáru
• osoba, u které požár vznikl
• příčina vzniku požáru včetně možných verzí
• okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace
• následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby
• výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu
• porušení předpisů o požární ochraně
• jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru

ZPP zpracovává předepsanou dokumentaci o požáru, kterou tvoří spis o požáru. Spis o požáru se skládá zejména z odborného vyjádření, fotodokumentace, situačního plánku místa požáru a jiných dokumentů. Výsledky a závěry vyšetřování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření. Odborná vyjádření slouží především pro potřebu Policie České Republiky, která požáry šetří a dále pro potřeby Hasičského záchranného sboru v případě, že byly porušeny pouze předpisy na úseku požární ochrany. Pro potřeby poškozené osoby poskytuje informace o požáru a to na základě písemné žádosti.

V odůvodněných případech se při vyšetřování požárů provádí odebírání výrobků nebo vzorků, které jsou následně podrobovány požárně technickým expertízám, prováděných Technickým ústavem požární ochrany či chemickou laboratoří, případně v souladu s dohodou o součinnosti odbornými pracovišti Policie ČR. Součástí výkonu vyšetřování požárů je úzká spolupráce se znalci v jednotlivých oborech, tlumočníky a znaleckými ústavy.

Vyšetřování požárů se v posledních letech vzhledem k neustálému vývoji a rozvoji vědy, techniky, k dostupnosti zahraničních výrobků, vývoji v oblasti chemických látek a sloučenin, ale i s přihlédnutím k demografickým změnám, změnám klimatu atd. stalo multioborovou disciplínou, ve které je zastoupena stále větší část technických a právních oblastí a na vyšetřovatele požárů je kladeno stále více nároků na vzdělání a poznávání. Jedná se o obor s vysokou variabilitou činností, z nichž některé jsou jedinečné, neopakovatelné, zpětně nedohledatelné a přesto klíčové.

Vyšetřování požárů lze vnímat subjektivním pohledem jako činnost, výsledkem které je skutečné zjištění příčiny vzniku požáru, okolností majících vliv na šíření požáru, porušení předpisů z oboru požární ochrany, případně správní či přestupkové řízení a postoupení jiným správním úřadům či orgánům činným v trestním řízení za jasně stanovených procesních pravidel a postupů definovaných právním systémem České republiky.

Objektivním pohledem se jedná o činnost, jejíž závěry jsou jedním ze základních pramenů požární prevence, která flexibilně na zjištěné nedostatky reaguje.

Součástí činnosti oddělení zjišťování příčin vzniku požárů je garance statistického sledování událostí, jehož data jsou použita do každoročně zpracovávané statistické ročenky.

Schéma procesu výkonu ZPP

Neformální popis práce vyšetřovatele požárů

Vyšetřovatel začíná svou směnu nebo pracovní den zjištěním od kolegy, co se událo předchozího dne. Pokud má to štěstí a nic závažného se neudálo, podívá se na vedlejší stůl na hromádku složek, jednu nebo více si vytáhne a započne se psaním odborného vyjádření nebo případně s ověřováním dalších informací potřebných k šetření předchozích požárů. Někomu zavolá, někomu se napíše email, k někomu se musí osobně zajet, něco se musí ověřit, atd.

Pokud došlo k závažnému požáru vyžadujícímu spolupráci více složek nebo k dodatečnému ohledání místa požáru, žhaví se telefony a koordinuje se činnost společně s kynology z PČR, techniky z odborných ústavů (OKTE, TÚPO, IOOLB), aj. Po několika telefonátech a stanovení času ohledání se vyráží na místo. Vlastní ohledání je úzce specializovaná činnost a každý zúčastněný provádí svou práci samostatně, samozřejmě v součinnosti s vyšetřovateli. Ohledání se provádí za každého počasí. Někdy je nám zima, jindy zase horko. Ale většinou ani nestihneme oběd a vracíme se na základny v odpoledních hodinách.

Po příjezdu na stanici s ohledem na míru znečištění provedeme osobní hygienu a konečně naplníme žaludek tolik potřebnou energií, protože nás čeká ještě dlouhý den. Sesumarizujeme poznatky z ohledání a pomalu se zase díváme na stůl se složkami. Museli jsme ráno odjet, spis o požáru se blíží ke své lhůtě zpracování, máme skluz…No nic, jdeme psát…

Rozhlasem se rozezní hlášení o požáru, rozvrnčí se nám služební pohotovostní telefon. Hoří nákladní vozidlo na dálnici. Dle ohlášení jsou vidět plameny. Bez otálení už sedíme ve vyšetřovacím automobilu a vyrážíme na místo požáru. Ve špičce je to paráda. Bez zapnutého varovného výstražného zařízení to nejde. Dojíždíme na místo… první kontakt… řidič je polské státní příslušnosti. Nevadí, polsky neumíme, ale poradíme si. Zjišťujeme okolnosti vzniku požáru, nafocujeme místo, vytěžujeme svědky, oznamovatele. Snažíme se domluvit s řidičem. Hořet začalo na návěsu, na pravé straně, ohledáváme místo, odhazujeme popadaný náklad a dostáváme se k prostřední nápravě, kde je zcela vyhnuté kolo. Dle zkušeností víme, že došlo k zablokování kola a vlivem tření došlo k požáru pneumatiky. Tak příčinu máme. Teď ještě zjistit majitele, napsat si iniciály řidiče, případně ho i vyslechnout, stanovit škodu, uchráněné hodnoty a další informace. Je už pozdní odpoledne. Na místo přijela odtahová služba a my stále šetříme požár. Zdá se nám, že už máme vše zjištěné, po hlášení na operační středisko HZS se vracíme zpět na základnu.

Možná zbyde čas i na nás, jdeme do posilovny si trochu vyztužit tělo a vyplavit celodenní stres. Bohužel často na posilovnu nebo jiné aktivity už nezbývají síly.

Je večer. Pokud v sobě najdeme trochu energie, dáme se do psaní odborného vyjádření nebo alespoň si připravíme plánek s nákresy šíření požáru a dalších podrobností. Na stanici už je klid, je tichá. Jdeme spát. Vedle sebe máme připravený pohotovostní telefon. Vyspíme se?

Ve 03:00 hodiny ráno přijde SMS, ihned nám volá operační, že hoří chatka. Rozbuší se nám srce, stanice se rozsvítí, je slyšet hukot dole v garáži. V polospánku se oblečeme a vyrážíme potemnělým městem na místo vzniku požáru. Již v dáli je vidět oranžová skvrna. Požár chatky v rozvinuté fázi požáru. Provádíme potřebné úkoly, spolupracujeme s PČR. Po uhašení a alespoň částečnému odvětrání se dostáváme do chatky. Procházíme místnosti a dle ohniskových příznaků a stupně odhoření stavební konstrukce určujeme pravděpodobné místo vzniku požáru. Nebo se k němu přibližujeme. Obcházíme chatku z venku. Zjišťujeme, zda se např. netopilo v kamnech nebo nedošlo k vloupání do chatky. Nikdo na místě není, majitel chatky není přítomen. Zřejmě došlo k úmyslnému zapálení. Domlouváme se s PČR na následném ohledání za lepších světelných podmínek.

Po 05:00 hodině dorazíme na stanici. Špinaví, unavení, nevyspaní… Dnes náročná směna, takové nebývají výjimkou.

Před 07:00 hodinou ranní se přivítáme s kolegou. Kolega už podle kouřového odéru v kanceláři většinou pozná, že večer něco bylo… Předám informace a vracíme se na začátek našeho přiblížení popisu práce vyšetřovatele HZS.

Samozřejmě takto popsaný průběh práce vyšetřovatele není pravidelný. Někdy nám opravdu nehoří, máme alespoň čas se pustit do tvorby odborného vyjádření resp. spisu o požáru. Ovšem jsou i směny, které jsou náročnější než výše popsaná činnost. Je to pak jedna velká jízda…

Ptáte se, proč to vůbec lidé dělají? Protože je to baví, nic víc v tom nehledejte. V jaké práci si můžete říct, že nevíte, co vás čeká za hodinu nebo dokonce za minutu… Rázem se ocitnete úplně na jiném místě, musíte řešit stále nové a nové situace, někdy jste u smutných událostí. Ty nám vynahrazují pocit dobře odvedené práce při objasnění příčiny vzniku požáru, která byla složitá, ale my jsme na ni přišli. Je to jako otevřít tu poslední truhlu s pokladem.

Vyšetřování příčin vzniku požáru je multioborovou záležitostí. Dotýkáme se mnoha vědních oborů a z každého musíme vybrat to podstatné a následně dané informace poskládat do srozumitelné formy a výsledky naší práce umět prezentovat třeba i před soudy.

Co musí splňovat vyšetřovatel požárů? Musí mít základ v přírodních oborech, mít schopnost se neustále vzdělávat, umět vyhodnocovat jednotlivé poznatky, být flexibilní, operativní, umět se teď a tady rozhodnout, mít tah na branku, být empatický, spravedlivý, neúplatný, pevný, samostatný,… No řekněte, kdo s takovými vlastnostmi by mohl pracovat ve státní správě, resp. HZS, jen „blázni hasičští vyšetřovatelé“.

kpt. Ing. Jakub Bartl
vyšetřovatel požárů           

Statistický přehled událostí HZS Olomouckého kraje najdete >> zde <<

Postup občana, u kterého vznikl požár, nebyl-li požár likvidován jednotkou požární ochrany

Fyzická osoba je povinna dle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá (i uhašený).

Žádost o informaci o požáru

Formulář hlášení požáru

Žádost ČAP

Zplnomocnění ČAP