Mezi nejrozšířenější nebezpečné chemické látky (z hlediska četnosti výskytu) a současně rizikovosti z pohledu ochrany obyvatelstva na území Olomouckého kraje řadíme amoniak (čpavek, NH₃), chlór (Cl₂),  LPG (zkapalněný propan-butan, C₃H₆ a C₄H₈), CNG (stlačený zemní plyn, metan, CH₄) a ve výrazně menší míře např. kyselina chlorovodíková (kyselina solná, HCl) a chlorid železitý (FeCl₃), acetylen (C₂H₂) a další.

Objekty uvedené na této stránce dále nejsou zdaleka všechny objekty, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami. Jedná se o objekty, jejichž seznam vychází z potřeb ochrany obyvatelstva resp. z možnosti plánování opatření ochrany obyvatelstva v případě úniku nebezpečné chemické látky z uvedených objektů. Výčet objektů je stanoven na základě několika metod analýzy rizik, místní znalosti území a na základě vybraných legislativních předpisů jako jsou Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS či Zákon č. 224/2015 Sb., o PZH.

Oblasti použití (místa výskytu) vybraných nebezpečných chemických látek:

• Amoniak se využívá jako chladící medium na zimních stadionech, provozech vyrábějící nebo skladující potraviny atd.
• Chlór se využívá k chemické úpravě vody (úpravny pitné vody, bazény, koupaliště, aquaparky atd.)
• LPG, CNG plynné pohonné hmoty
• HCl, FeCl₃ se používají k úpravě vody využívané na vytápění a rozvod tepla a teplé vody.

ÚO OLOMOUC (mapa)

ÚO PROSTĚJOV (mapa)

 ÚO PŘEROV (mapa)

Zóny možného dosahu při úniku chemické látky – ZÓNA OHROŽENÍ (viz. tabulková a mapové přílohy) jsou stanoveny na základě Vyhlášky č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

Všeobecná charakteristika nebezpečných látek. Co znamená havárie s únikem nebezpečné látky, co je nebezpečný prostor. Význam Kemlerova kódu. Zásady chování obyvatelstva při vzniku havárie s výronem nebezpečné látky a obecné zásady poskytování pomoci zasaženým osobám. 

Všeobecná charakteristika

Nebezpečné chemické látky někdy nazývané průmyslové škodliviny jsou některé látky používané v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, při výrobě umělých hmot a vláken, při výrobě umělých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, v chladírenských zařízeních, ve vodárnách apod., které svými toxickými, výbušnými a hořlavými vlastnosti mohou ohrozit zdraví a životy lidí, způsobit vážné poškození životního prostředí. Po zasažení lidského organismu způsobují vážné zdravotní potíže zejména na dýchacích orgánech a jejich následky mohou vést až ke smrti. O chemických látkách a chemických směsích pojednává zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů a k němu vydané prováděcí předpisy.

Havárie s únikem nebezpečných látek

V důsledku havárie technologického zařízení, ve kterém se skladují, provozují nebezpečné látky, nebo při dopravních haváriích na silnici a železnici při přepravě těchto látek, může vzniknout situace, kterou hodnotíme jako havárie s únikem nebezpečných látek. Při havárii nebezpečných látek dochází k nekontrolovanému úniku škodliviny do životního prostředí, který ohrožuje zdraví a životy lidí a poškozuje životní prostředí. Zdrojem nebezpečí mohou být i teroristické útoky na průmyslové objekty a dopravní prostředky přepravující nebezpečné látky.

Nebezpečný prostor

Při úniku nebezpečných látek vzniká nebezpečný prostor. Je to prostor, kam unikla nebezpečná látka v ohrožující koncentraci vlivem šíření nebezpečného oblaku. Velikost nebezpečného prostoru je úměrně závislá od množství uniklé látky, její toxicitě a fyzikálním vlastnostem (zvláště hutnotě a tenzi par). Velikost a tvar nebezpečného prostoru je závislý na vnější teplotě, směru a rychlosti přízemního větru. Na šíření nebezpečného prostoru má vliv členitost terénu, zástavba, porost terénu. Hlavní směr šíření nebezpečného oblaku odpovídá směru proudění větru. Ten lze orientačně určit podle pohybů porostu, směru šíření kouře z komínů. Většina nebezpečných látek ve fázi plynu a par je těžší než vzduch, a proto nebezpečné látky vnikají do podzemních prostorů, sklepů, nebezpečný oblak vniká do kanalizace.

Význam Kemlerova kódu

Při přepravě chemických látek na silnici jsou přepravci povinni označit náklad Kemlerovým kódem a UN-kódem. Jedná se o číselné kódy na oranžové tabulce uvedené ve zlomku. UN-kód označuje látku, která je přepravovaná. Kemlerův kód, nacházející se v horní části tabulky, označuje nebezpečné vlastnosti přepravované látky a je pro laiky rozhodující. Skládá se ze dvou až tří číslic. Číslice označují nebezpečnou vlastnost:

• 2 - Plynná látka (Uvolňování plynů pod tlakem)
• 3 - Hořlavá kapalina (Hořlavost par kapalin a plynů)
• 4 - Hořlavost pevných látek
• 5 - Látka podporující hoření (Oxidační účinky)
• 6 - jedovatá látka (Toxicita)
• 7 - Radioaktivní látka
• 8 - žíravá látka (Leptavé účinky)
• 9 - Samovolná reakce (Nebezpečí prudké, bouřlivé reakce)
• 0 - Bez významu (viz dále)

Dále se používá X - látka nebezpečně reagující s vodou

V případě větší intenzity nebezpečí (vysoká hořlavost) se číslice zdvojí nebo ztrojí (vysoká hořlavost - 33).

Protože kód musí mít alespoň dvě číslice, tak se používá 0 na doplnění do dvouciferného čísla. Tabulka pro označování nebezpečných nákladů má rozměry 300x400 mm

Zásady chování obyvatelstva při vzniku havárie s výronem nebezpečné látky

O vzniku havárie se občan může dozvědět:

• prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha z akustické sirény.
• tím, že je svědkem havárie,
• od sousedů, náhodných chodců přímo nebo zprostředkovaně (z druhé ruky),
• z hlášení místních rozhlasů, nebo z informací rádií nebo televize,
• z internetu na stránkách servrů, ketré se aktuálními informacemi zabývají.

Jakékoliv informace o možnosti vzniku havárie se nesmí podceňovat. I pokud jsou informace neověřené, v prvopočátku je považovat za věrohodné.

A. Je-li občanům známo místo vzniku havárie, směr šíření nebezpečného oblaku, přizpůsobí své chování těmto zásadám:

1. Nachází-li se ve směru šíření nebezpečného oblaku do vzdálenosti 2 km, postupuje podle zásad v odstavci B.
2. Nachází-li se mimo směr šíření nebezpečného oblaku, nebo je-li od místa velmi vzdálen, samostatně nebo na pokyn orgánů řízení mimořádné situace provede urychleně evakuaci z ohroženého prostoru do bezpečného prostoru. Ten se zpravidla nachází 500 m ve směru proti proudění větru a 1000 až 2000 m stranou od osy směru proudění větru z místa havárie.
3. Má-li občan bezprostředně k dispozici dopravní prostředek, využije jej k evakuaci, přičemž musí uzavřít všechna okna a vypnout větrání a klimatizaci ve vozidle.
4. Při vlastní evakuaci zároveň uvědomí náhodné chodce a dává signály řidičům směřující do nebezpečného prostoru o vzniklém nebezpečí, aby v cestě nepokračovali.
5. V bezpečném prostoru vyhledá místo, kde může sledovat vysílání místního rozhlasu, nebo vysílání regionálních rádií, které o situaci budou průběžně informovat.
6. Dále se řídí pokyny hasičů, Policie ČR, orgánů řízení mimořádné situace, správních orgánů a orgánů obce.
7. Návrat do místa, které bylo zasaženo výronem nebezpečné látka lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

B. Není-li občanům známo přesné místo havárie a přesný směr šíření nebezpečného oblaku své chování přizpůsobí těmto zásadám:
 

1. Osoba pohybující se na volném prostranství okamžitě vyhledá improvizovaný úkryt. Tím je nejbližší funkční budova.
2. Lidé v budovách nevycházejí a setrvávají do té doby, něž budou vyzváni orgány řízení mimořádné situace k provedení případné evakuace.
3. V budově se přesunout, je-li to možné, do vyšších pater a zaujmout místnost, která je odvrácená od místa havárie.
4. V budově se podílí na úpravách improvizovaného ukrytí. To spočívá v uzavření všech oken a dveří, vypnutí veškeré klimatizace a větrání. Provádí se další utěsňování oken a dveří, větracích otvorů pomocí samolepicích pásek, hadrů a ručníků apod.
5. Zapnout a naladit rádio na vysílání regionálního a místního rozhlasu. Sledovat vysílání kanálu místní kabelové televize.
6. Na případnou evakuaci si připravit pomůcky pro improvizovanou ochranu.
7. Dále se řídit pokyny orgánů řízení mimořádné situace, správních orgánů a orgánů obce, o nichž se občan dozví z informací rádia a televize.
8. Je nutné omezit telefonování, jak z pevných tak, mobilních telefonů na nezbytnou potřebu.
9. Opuštění místa improvizovaného ukrytí lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

Obecné zásady poskytování pomoci zasaženým osobám

Za použití ochranných pomůcek vynést postiženého z ohroženého prostoru, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání, sejmout potřísněné součásti oděvu. Zasaženou osobu ponechat v klidu, poskytovat protišoková opatření, přivolat lékařskou pomoc nebo neprodleně postiženého dopravit k lékaři. Lékařské ošetření provést vždy, i když je postižený v relativním pořádku a subjektivně se cítí dobře. Při zasažení očí provést rychlý a důkladný výplach spojivkového vaku. Vždy zajistit odborné vyšetření u očního lékaře. Nebezpečnou látku, která ulpěla na pokožce, opatrně odsát a postižené místo důkladně omýt mýdlovou vodou. Při tom dbát, aby nedošlo ke kontaminaci nezasažené pokožky. Pokožku poškozenou omrzlinami a popáleninami ošetřit s přihlédnutím k postižení.

Co dělat v případě nálezu nebezepečné látky, obdržení podezřelé poštovní zásilky, oznámení bomby...?

V poslední době se opakovaně v tisku objevily informace o nálezech nebezpečných látek. Co má občan udělat, aby odvrátil ohrožení svého zdraví i zdraví spoluobčanů? Pokusíme se Vám dát stručný návod.

1. S čím je možné se setkat:

• bojové chemické látky
• otravné látky

2. Jak se chovat k nálezu:

• věřte vyobrazeným symbolům
• nesnažte se poškodit nebo otevřít obal
• informujte Hasičský záchranný sbor (HZS) na tísňové lince 150 nebo Policii ČR na  tísňové lince 158
• zajistěte do příjezdu odborníků, aby s nálezem nebylo manipulováno

 
Obdržení podezřelé zásilky

Každá vteřina zaváhání může znamenat mnoho pro vyřešení těžkostí. V takovém případě volejte na tel. č. 150 (Hasičský záchranný sbor CR), 158 (Policie ČR) nebo nejlépe na linku tísňového volání 112, tj. operační středisko Hasičského záchranného sboru ČR, kde v rámci integrovaného záchranného systému toto operační středisko provádí koordinaci společného zásahu při mimořádné události. Navíc většina operačních středisek základních složek IZS je již propojena a důležité informace si navzájem předávají. Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovými mohou být například neočekávaná zásilka od neznámého odesilatele s podezřelým rukopisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka nebo zásilka, při jejímž otevření zjistíme, že obsahuje prášek nebo jakýkoli podezřelý předmět.

S podezřelou zásilkou tedy doporučujeme:

1. Netřepat ani nevyprazdňovat její obsah.
2. Uložit obálku nebo balíček do igelitového pytle nebo jiného vhodného kontejneru.
3. Poté opustit místnost, umýt si ruce vodou a mýdlem a událost ohlásit na tísňovou linku 112 (evropské tísňové číslo), 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR).
4. Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR zásilku od vás převezme a odveze ji  k ověření obsahu.

Oznámení o uložení bomby

U anonymního oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo nebezpečné látky je většinou směrováno tam, kde se nachází mnoho lidí. Je to logické, většina případů takovéhoto počínání je zaměřena na vyvolání strachu. Víme však, že tomu tak vždy nebývá. Je třeba počítat s tím, že anonymní výhružka může být uskutečněna.  Aniž  bychom  uvažovali o tom, zda jde např. o psychopata nebo o legraci, musíme takovouto událost brát vážně.

Doporučení:

1. Událost okamžitě oznamte na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR).
2. Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR prověří, zda anonymní oznámení je skutečné nebo falešné.
3. Pokud bylo anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny v budově, ve které se nacházíme, opusťte budovu a následujte ostatní evakuované do předem vyhrazených prostor nebo se vzdalte co nejdále od tohoto místa.
4. V žádném případě se nezdržujeme v blízkosti možného ohrožení i přesto, že naše zvědavost, co se bude v příštích minutách dít, nás nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa.
5. Při odchodu z budovy vezměte s sebou osobní doklady a dodržujte pokyny bezpečnostních složek.

• protichemická a protiradiační opatření při haváriích s únikem nebezpečných škodlivin a radiačních havárií,
• prevenci ohrožení obyvatelstva nebezpečnými škodlivinami,
• výcvik, vzdělávání a rozvoj vlastní odborné činnosti.