KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

1. Základní pojmy:

Mimořádná událost: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace: mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizové řízení: souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Bezpečnostní rada: poradní orgán zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

Krizový štáb: pracovní orgán zřizovatele pro řešení krizových situací → projednává možnost řešení mimořádné události nebo krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi ORP.

Kritická infrastruktura: prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

2. Právní rámec:

• Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
• Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů,
• Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).

• Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému,
• Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,
• Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů,
• Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

3. Systém krizového řízení:

Orgány krizového řízení:

• vláda,
• ministerstva a jiné ústřední správní úřady,
• Česká národní banka
• orgány kraje a další orgány s působností na území kraje,
• orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“),
• orgány obce.

Podle zákona o krizovém řízení je koordinačním orgánem při přípravě na krizové situace Ministerstvo vnitra.

Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje:

• hejtman,
• krajský úřad,
• Hasičský záchranný sbor kraje,
• Policie České republiky.

Orgány ORP:

• starostové obcí s rozšířenou působností (13 ORP),
• obecní úřady ORP.

Orgány obcí:

• starostové obcí
• obecní úřady.

Bezpečnostní rady:

• bezpečnostní rada kraje (předsedou hejtman),
• bezpečnostní rady ORP (předsedou starosta ORP).

Krizové štáby:

• krizový štáb kraje,
• krizové štáby ORP,
• krizové štáby obcí (bez povinnosti zřizovat).

4. Činnost oddělení:

• organizuje součinnost v oblasti krizového řízení mezi správními úřady a obcemi v kraji,
• zpracovává krizový plán kraje a krizový plán obcí s rozšířenou působností,
• vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
• vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje nezbytné ke zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností,
• zpracovává havarijní plán kraje a vnější havarijní plány,
• podílí se na provádění vzdělání v oblasti krizové a havarijní připravenosti,
• připravuje a usměrňuje zpracování podkladů pro jednání bezpečnostní rady kraje,
• vytváří podmínky pro činnosti krizového štábu kraje a obcí s rozšířenou působností a podílí se na zabezpečení jejich činnosti,
• vytváří podmínky pro činnosti štábu HZS a operačních skupin HZS ÚO a podílí se na zabezpečení jejich činnosti,
• podílí se na plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, za tím účelem vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje o nezbytných dodávkách a dodavatelích v informačním systému ARGIS,
• vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií,
• plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a její ochrany,
• seznamuje obce s rozšířenou působností a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
• vykonává kontrolu v oblasti krizového řízení u obce s rozšířenou působností, obce a právnických osob a podnikajících fyzických osob, kterým uložil povinnost vyplývající z krizového plánu,

plní další úkoly stanovené v rámci přípravy a ve prospěch řešení krizových situací.