Zákon o ochraně oznamovatelů je účinný od 1.8.2023.

1. Kdo může podat oznámení

Osoba, která u HZS Olomouckého kraje vykonávala nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost dle § 2 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů nebo osoba, která byla nebo je v souvislosti výkonem práce nebo jiné výdělečné činnosti v kontaktu s HZS Olomouckého kraje.

HZS Olomouckého kraje vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro něj nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona o ochraně oznamovatelů.

To znamená, že HZS Olomouckého kraje přijímá oznámení pouze od svých zaměstnanců, příslušníků, osob vykonávajících u HZS Olomouckého kraje dobrovolnickou činnost, odbornou praxi nebo stáž. Oznamovatelem může být také osoba, která se o uvedenou práci nebo obdobou činnosti uchází nebo ucházela.

2. Před podáním oznámení

Oznamovatel by měl mít oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení jsou v době oznámení pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé.

Dle § 23 zákona o ochraně oznamovatelů, se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 50.000 Kč.

3. Jaké jednání je možné oznámit

Protiprávní jednání, ke kterému došlo u zaměstnavatele a které

1. má znaky trestného činu,
2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč,
3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie2), nebo
14. fungování vnitřního trhu3) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

4. Ochrana oznamovatele

Do vnitřního oznamovacího systému je umožněn přístup pouze speciálně pověřenému zaměstnanci tzv. příslušné osobě, která má povinnost vždy chránit identitu oznamovatele. Totožnost oznamující osoby nesmí být sdělena bez jejího písemného souhlasu nikomu dalšímu, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů a i v tomto případě o tom musí oznamovatele předem vyrozumět a umožnit mu, aby se k poskytnutí informace vyjádřil. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti oznamující osoby, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit její identitu.

Ochrana oznamovatele spočívá také v zákazu uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším osobám (např. osobě oznamovateli blízké, která mu poskytla pomoc při zjišťování informací, apod.) včetně hrozby odvetných opatření nebo pokusů o ně. Odvetným opatřením je např. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu, snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku, apod.

5. Oznámení

Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. Dále obsahuje informace o možném protiprávním jednání, jak je uvedeno v bodu 3.

Není vyloučena možnost podat oznámení zcela anonymně. Na anonymně podaná oznámení se však nevztahuje zákon o ochraně oznamovatelů. Pokud dodatečně vyjde najevo totožnost oznamovatele, uplatní se vůči němu všechna relevantní ustanovení zákona o ochraně oznamovatelů.

Komu se oznámení podává

Oznámení se podává zaměstnavatelem určené příslušné osobě. 

Příslušnou osobou u HZS Olomouckého kraje je kpt. Mgr. Ladislava Mlčáková.

Spojení:

Příslušná osoba: kpt. Mgr. Ladislava Mlčáková.

Zastupující příslušná osoba: plk. Mgr. Bc. Libor Jarmič

Adresa:
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje
Schweitzerova 91

779 00 Olomouc
Telefonní číslo: 950 770 204
Email: olk.oznameni@hzscr.cz

Jak lze oznámení učinit

Oznámení lze učinit ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, umožní mu příslušná osoba podat oznámení také osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů od požádání

Písemně činěné oznámení je třeba adresovat výslovně do rukou příslušné osoby. Zalepenou obálku označit „k rukám příslušné osoby – NEOTEVÍRAT“. V takovém případě jej smí otevřít pouze příslušná osoba. Nebo na e-mailovou adresu olk.oznameni@hzscr.cz.

Ústně prostřednictvím telefonní linky 950 770 204 (z rozhovoru se pořizuje písemný záznam).

Osobně po předchozí telefonické nebo písemné domluvě. O osobním oznámení se sepisuje protokol. Z takto činěného oznámení může být se souhlasem osoby, která oznámení podává, činěn zvukový nebo obrazový záznam.

Vnější oznamovací systém

Oznamovatel má také možnost své oznámení podat prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému u Ministerstva spravedlnosti - pověřeným zaměstnancem pro příjem oznámení prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému je Mgr. Marek Netočný (mnetocny@msp.justice.cz, tel.: 221 997 840). Zabezpečený formulář pro učinění oznámení a bližší informace na https://oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni/

6. Jak bude oznámení vyřizováno

Přijetí oznámení bude oznamovateli potvrzeno do 7 dnů od doručení. Pokud se nejedná oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, příslušná osoba o tomto bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.

Do 30 dnů ode dne přijetí oznámení musí příslušná osoba posoudit důvodnost oznámení a písemně o tom vyrozumět oznamovatele. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.

Je-li oznámení shledáno jako důvodné, příslušná osoba zaměstnavateli navrhne opatření k předejití a nápravě protiprávního stavu. Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

O přijatém opatření zaměstnavatel vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.

7. Další informace o oznámení lze najít v:

• zákonu o ochraně oznamovatelů (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-171)
• směrnici (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L1937)
• Metodice k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (https://korupce.cz/wp-content/uploads/2021/12/met-wb_aktualizace_2021-12-15.pdf).