Originální verze ve formátu DOC ke stažení


Praha dne 9. června 2013

Manuál k financování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (povodně 2013)

k upřesnění postupu v „Krizovém manuálu pro obce povodně 2013“ vydaného Ministerstvem vnitra, neboť zde uvedený postup na řešení finančních požadavků JSDH obcí nevystihuje všechny v úvahu přicházející situace.

1. JSDH obce zasahuje na území obce, která je jejím zřizovatelem.

Právní úprava:

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).

Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.

Pro obce, jež mají zřízenu jednotku sboru dobrovolných hasičů obcí (dále jen „JSDH obcí“), a ta zasahuje v rámci území této obce, vyplývají následující povinnosti (ve vztahu k financování v rámci nouzového stavu), a to podle § 29 zákona o požární ochraně:

• Náhrada za ušlý příjem člena JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně), a to za stanovených podmínek (zasahuje ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti).

• Náhrady za péči o členy JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně ve vztahu k nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně) – viz § 18 a § 19 tohoto nařízení vlády.

• Oprava poškozené techniky a oprava nebo nákup věcný prostředků JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně – materiální potřeby členů JSDH obce).

• Oprava hasičské zbrojnice JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. h) zákona o požární ochraně – zabezpečuje obec výstavbu a údržbu objektů).

Tyto finanční nároky se hradí z prostředků uvolněných podle usnesení vlády č. 411 ze dne 2. června 2013, k zajištění prostředků na povodně v červnu 2013, cesta předložení žádosti je:

obec, jež je zřizovatelem příslušné JSDH obce

↓

krajský úřad

↓

Ministerstvo financí

Pohonné hmoty spotřebované při zásahu technikou JSDH obce si příslušná JSDH obce vyžaduje u HZS kraje, který zajišťuje doplnění pohonných hmot z prostředků Správy státních hmotných rezerv.

1. JSDH obce zasahuje mimo území obce, jež ji zřídila (tedy poskytuje pomoc jiné obci).

Na místo zásahu je JSDH obce vyslána operačním střediskem HZS kraje nebo zasahuje s jeho vědomím.

Právní úprava:

Zákon požární ochraně.

Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.

Pro obce, jež mají zřízenu JSDH obce, a ta zasahuje mimo území této obce, vyplývají následující povinnosti (ve vztahu k financování v rámci nouzového stavu), a to podle § 27 a § 29 zákona o požární ochraně:

• Náhrada za ušlý příjem člena JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně), a to za stanovených podmínek (zasahuje ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti).

• Náhrady za péči o členy JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně ve vztahu k nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně) – viz § 18 a § 19 tohoto nařízení vlády.

• Oprava poškozené techniky a oprava nebo nákup věcný prostředků JSDH obce (§ 29 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně – materiální potřeby členů JSDH obce).

Cesta předložení žádosti je:

obec, jež je zřizovatelem příslušné JSDH obce

↓

krajský úřad (podle zřizovatele JSDH obce)

Pohonné hmoty spotřebované při zásahu technikou JSDH obce si příslušná JSDH obce vyžaduje u HZS kraje, který zajišťuje doplnění pohonných hmot z prostředků Správy státních hmotných rezerv.

Krajské úřady mohou na náhrady na zásah jednotek mimo území obce čerpat z již poskytnuté dotace z Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS na tento rok. V případě, že jim nebudou postačovat prostředky (viz § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně), požádají o navýšení dotace do rozpočtu kraje Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS, které požadavek uplatní u Ministerstva financí.

krajský úřad (podle zřizovatele JSDH obce)

↓

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS

↓

Ministerstvo financí

1. JSDH obce zasahuje mimo území své obce, jež jí zřídila (tedy poskytuje pomoc jiné obci.), ovšem bez vědomí operačního střediska HZS kraje.

Na místo zásahu je JSDH obce vyslána na základě dohody dvou obcí (partnerských vztahů), tedy o vlastní vůli, a to bez vědomí či vyslání operačním střediskem HZS kraje.Tento postup je mimo právní úpravu § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně a jedná se zjevně o dohodu dvou obcí, které si sami hradí náklady na činnost JSDH obce.

Pouze se této jednotce poskytnou pohonné hmoty spotřebované při zásahu technikou JSDH obce. Příslušná jednotka si je vyžaduje u HZS kraje, který zajišťuje doplnění pohonných hmot z prostředků Správy státních hmotných rezerv.

1. Osobní a věcná pomoc

Právní úprava

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o integrovaném záchranném systému“).

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

• starosta obec nebo velitel zásahu může v souladu se zákonem o integrovaném záchranném systému (viz § 16, § 19) požadovat při prováděných záchranných a likvidačních pracích tzv. osobní a věcnou pomoc po fyzických nebo právnických osobách.

• náhrady za poskytnutou osobní nebo věcnou pomoc, za poškození zdraví v příčinné souvislosti s poskytnutím pomoci uplatňují fyzické a právnické osoby u krajského úřadu nejpozději do dvou měsíců od poskytnutí pomoci.

• velitel zásahu nebo starosta obce musí o uplatněné osobní nebo věcné pomoci provést záznam a předložit jej pak krajskému úřadu.

Cesta předložení žádosti je:

fyzická nebo právnická osoba

↓

krajský úřad

Tyto finanční nároky se hradí z rezervy příslušného krajského úřadu, pokud tato rezerva nedostačuje, jsou vyžádány z prostředků podle usnesení vlády č. 411 ze dne 2. června 2013, k zajištění prostředků na povodně v červnu 2013.

Rovněž kraj (krajský úřad) může požádat Ministerstvo financí prostřednictvím Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS o zvýšení rozpočtových prostředků na úhradu náhrad za poskytnutí osobní a věcné pomoci (podle zákona o integrovaném záchranném systému).

V obou případech budou využity prostředky v rámci usnesení vlády č. 411 ze dne 2. června 2013, k zajištění prostředků na povodně v červnu 2013.

krajský úřad

↓

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS

↓

Ministerstvo financí

1. ČGS zřídila krizovou linku         tel.  724 730 954,   724 344 187,   602 270 322 
   
   Zde je možné hlásit 24h denně případy aktivovaných sesuvů. Na těchto linkách budou ohlášené případy centrálně registrovány a distribuovány k dalšímu řešení. Experti ČGS budou připraveni k neprodlenému nástupu do terénu k posouzení dané situace.
    
2. Informace k nebezpečí svahových nestabilit (sesuvů a skalních řícení) v oblasti zasažené enormními srážkami:
   
   ČGS registruje lokality, v nichž byly v minulosti zaznamenány projevy svahových nestabilit. U těchto lokalit je vyšší pravděpodobnost jejich reaktivace v důsledku vydatných dešťových srážek. Informace o těchto územích lze získat v České geologické službě, zejména prostřednictvím jejího webu 

http://www.geology.cz/svahovenestability

 a prostřednictvím mapového serveru
http://mapy.geology.cz/sesuvy_cgs/
 Zde jsou zobrazena území, kde byly zaznamenány projevy sesuvů a skalních řícení v minulosti, a území je dále klasifikováno podle náchylnosti ke svahovým nestabilitám. 

Zároveň nelze vyloučit, že tyto srážky mohou působit jako spouštěcí mechanismus na nových lokalitách, kde dosud žádné sesuvy zaznamenány nebyly. 

Zvýšenou náchylností ke svahovým nestabilitám se v rámci území ČR zasaženého enormními srážkami během posledních týdnů vyznačují prioritně tyto oblasti: 

1. Celá oblast Českého středohoří, celoplošně, s výraznější náchylností především v údolí Labe - možná aktivizace známých a zmapovaných velkých sesuvných oblastí Prackovice, Bohyně, Dobkovičky, Zálezly, Soutěsky-Jedlka, Čeřeniště, Týnec, údolí Granátky (Dřevce a Skalice), Levín aj. 
   
   Typ sesuvů: plošné a proudové sesuvy o velikosti kolem 100-200 m, v extrémních případech první stovky m až 1 km. Současný sesuv na D8 v oblasti sesuvného území Prackovice (Dobkovičky, Litochovice n.L.) patří mezi ty největší v této oblasti.
    
2. Oblast středního a dolního Poohří
   
   Jedná se o úzký koridor v bezprostřední blízkosti toku od přehrady Nechranice po soutok - známé sesuvné oblasti Stranná, Žatec, okolí Libochovic 
   
   Typ sesuvů: menší frontální, i proudové sesuvy do 100 m.
    
3. Oblasti horské (Krkonoše, Jizerské hory), případně i Podkrkonoší
   
   Typ sesuvů: menší lokální přívalové proudy (obzvláště se zítřejšími dešti vysoké riziko), menší sesuvy do 100 m.
    
4. Oblast středního a dolního toku Vltavy
   
   Typ sesuvů: řícení, opadávání, stékání sutí na silnici. Nutná kontrola území okolo Vraného n.V. (Povltavská), kde jsou připraveny projekty sanace za více než 100 mil., ale proběhly zatím jen havarijní práce.
    
5. Hřensko: zvýšené riziko skalního řícení a opadávání
   
   Podle rozsahu srážek, které jsou předpovídány na následující dny, bude informace o potenciálním nebezpečí sesuvů dále aktualizována.

Soubory ke stažení ve formátu PDF

• Povodně 2013 - příručka (860 kB)
• Základní kontakty při povodních - tabulka  (84 kB)

Infoleták (ke stažení ve formátu DOC) - hlavní hygienik České republiky MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. ministr zdravotnictví České republiky doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. (4. 6. 2013)

Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!!!

Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!!!

Zaplavené potraviny:

Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).

Čištění konzerv:

Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pitnou vodou.

Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!!

Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.

Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potravin neuzavřené hermeticky.

Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!

Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.

Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.

Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

• Větrat objekt průvanem.

• Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.

• Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci).

• Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.

• Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.

• Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.

• Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.

• Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.

• V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů).

• Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).

• Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.

• Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čisticích prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo, Chloramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).

Pravidla při likvidaci plísní v budovách a bytech

• Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky.

• Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.

• Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku).

• Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.

• Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.

• Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku.

• Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou.

• Zajistit vhodné proudění vzduchu (intenzivní a časté větrání).

Postup při sanaci zatopených studní:

Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Základní postup:

• Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.

• Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.

• Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.

• Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.

• Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).

• Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.

• Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.

• Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.

• Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.

• Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.

• U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.

• Do doby, než lze vodou použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po 5 minutovém převaření.

Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.

Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody).

Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky!

Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ

Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem (např. Octenisan), utřete a ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem. V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.

Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod (např. bacilární úplavice) a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka (např. leptospiróza či tularémie). Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce. Při práci používejte vždy holínky a gumové rukavice. Ruce si po skončení práce vždy řádně umyjte a dezinfikujte. Znečištěné prádlo ošetřete výše uvedeným způsobem.

Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.

MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

Hlavní hygienik České republikyministr zdravotnictví České republiky

Další informace – Ministerstvo zdravotnictví ČR: www.mzcr.cz

Hlavní hygienik ČR: tel.: 224 972 433, e-mail: nh@mzcr.cz

Od 3. 6. 2013  (mluvčí HZS krajů) - průběžné povodňové zpravodajství od mluvčích HZS krajů 3. 6. - 10. 6. 2013 a od 11. 6. 2013: Petra Kůdely z Ostravy, Jaroslava Mikošky Z Brna, Venduly Horákové z Pardubic, Zdenky Štrauchové z Liberce, Pavly Jakoubková z Plzně, Martina Novotného a Venduly Matějů z Českých Budějovic, Petry Musilová z Vysočiny, Martina Kasala z Karlových Varů, Martiny Žahourkové z Hradce Králové, Leoše Marvana z Ústí nad Labem, Vladimíry Hacsikové z Olomouce, Pavlíny Adamcové z Prahy a Lenky Kostkové ze Středočeského kraje

Podrobné informace jsou dostupné na stránce:

http://www.hzscr.cz/clanek/zasady-pouzivani-vysousecu.aspx

Na základě zkušeností, které získal Hasičský záchranný sbor České republiky a humanitární organizace ADRA při poskytování pomoci obětem záplav, jak v České republice, tak v zahraničí, vznikl v minulých letech ucelený materiál, zapracovaný do brožůry nazvané Obnova bytových domů po záplavách, kterou vydala ADRA. Tento text přináší základní rady při poskytování pomoci obětem záplav. Informace,které jsme z této brožůry vybrali jsou určeny jak těm, jejichž dům byl zaplaven vodou, tak pracovníkům humanitárních organizací. Oběma skupinám musí záležet na tom, aby finanční prostředky určené na obnovu bytů a bytových domů nebyly nesprávnými a neodbornými postupy následně znehodnocovány.  Více na stránce:

http://www.hzscr.cz/clanek/obnova-bytovych-domu-po-zaplavach.aspx

Doporučujeme zkontrolovat stav obydlí, obrátit se na hygienika, informovat se o místech humanitární pomoci, řídit se pokyny odborníků při obnově studní a zdrojů pitné vody, kontaktovat pojišťovnu a pokud možno aktivně se zapojit při likvidaci následků povodní.

Nechte si zkontrolovat stav obydlí:
 

• statickou narušenost,
• obyvatelnost bytu, domu,
• rozvody energií (plynu, elektrické energie),
• stav kanalizace a rozvodů vody,
• pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpejte vodu ze sklepů domů.

Podle pokynů hygienika:

• zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou,
• zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou,
• zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní,
• nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
• nepijte vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil.

Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádejte:
(v obcích mohou být zřizována místa humanitární pomoci)

• finanční pomoc,
• pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky,
• potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,
• další potřebné prostředky.

Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:

• vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody,
• chemické ošetření vody ve studni,
• laboratorní prověření kvality vody,
• povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.

Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod:

• ohlaste pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,
• vyhotovte soupis škod, případně je zdokumentujte (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví),
• při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny,
• odškodnění obdržíte dle smluvních podmínek po uzavření šetření.

Pokud možno aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní:

• informace o možnosti zapojit se do obnovovacích prací obdržíte od pracovníků obecního úřadu a dalších pověřených pracovníků,
• jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, starým a nemocným lidem,
• dodržujte pokyny územně příslušných správních úřadů,
• dbejte dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní a nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění,
• odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, nebezpečí z dlouhodobé práce v externích podmínkách nepodceňujte,
• odstranění škod způsobených povodní je dlouhodobý proces náročný na materiální, finanční a psychologickou podporu. Vzájemná pomoc a sociální péče o postižené je většinou nezbytná a je vhodné jí co nejvíce využívat.

Kontakt:
plk. Ing. Petr Volný
vedoucí oddělení GŘ HZS ČR
odbor ochrany obyvatelstva
a krizového řízení oddělení ochrany obyvatelstva
tel.: +420 950 819 861
e-mail: petr.volny@grh.izscr.cz

EvakuaceJsou stanoveny tři stupně povodňové aktivity:

I. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI (nastává nebezpečí povodně, orgány samosprávy obcí a orgány okresních orgánů organizují hlídkovou službu na vodních tocích, je organizována povodňová hlásná služba)

II. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně)

III. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce)
O hrozbě či vzniku povodně mohou být občané informováni z různých zdrojů: sirénami, sdělovacími prostředky, místním rozhlasem, mobilními megafony apod.

• informujte se na obecním úřadě, zda se vaše obydlí, chata, zahrada či pozemek nenachází v záplavovém území či v území ohroženém zvláštní povodní
• dále se informujte o místě a způsobu evakuace, o případné humanitární pomoci a způsobu varování a informování obyvatelstva při povodni
• vytipujte si bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou
• připravte si materiál na utěsnění nízko položených dveří, oken, odpadních potrubí atd. (pytle s pískem fólie, desky, ucpávky kanalizace)
• proveďte si povodňovou prohlídku kolem svého obydlí, chaty a pozemku a zajistěte, aby neupevněný materiál, ploty, boudy a další překážky nebránily volnému průtoku vody a nevytvářely druhotné hrázky a ucpávky vodního toku
• buďte v pohotovosti, trvale sledujte předpovědi počasí, stav hladiny vodního toku a rybníka, přehrady (může-li vás ohrozit)
• sledujte hromadné sdělovací prostředky a místní sdělovací prostředky (obecní rozhlas)
• řiďte se pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů, aktivně se zapojte do ochrany před povodní dle jejich pokynů

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění obydlí na delší dobu. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo je nutné označit jménem a adresou.


Doporučený obsah evakuačního zavazadla:

• základní trvanlivé potraviny (nejlépe v konzervách), dobře zabalený chléb a pitná voda – vše na dva až tři dny
• předměty denní potřeby, (jídelní nádobí a příbor, otvírák, ostrý nůž, hrnky)
• užívané léky, toaletní a hygienické potřeby
• osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
• náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka
• přenosné rádio s rezervními bateriemi
• mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž
• knížky, stolní hry, hračky apod.

• jednejte v klidu a s rozvahou
• udržujte pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů
• pomáhejte sousedům, dětem, starým a nemocným lidem
• zbytečně neriskujte. Pokud možno nevstupujte do míst, která jsou zatopená, nechoďte do blízkosti rozbouřených toků. Nehazardujte a nesjíždějte na lodích rozvodněné vodní toky.
• pamatujte, že povodňový orgán obce ve svých územních obvodech organizuje, řídí, koordinuje a ukládá opatření na ochranu před povodněmi a v případě potřeby může i od vás požadovat osobní a věcnou pomoc
• v případě zaplavování domu, kdy už nezvládáte svou ochrany vlastní silou a prostředky, včas požádejte o pomoc povodňový orgán obce
• nezůstávejte v místě, kde byste mohli ohrozit život svůj a svých blízkých, včas se přesuňte na místo, které nebude zatopené vodou buďte připraveni na evakuaci – upuštění domova

Konkrétní informace o postupu při ohrožení i evakuaci získají občané u orgánů místní samosprávy – v případě ohrožení městské či obecní úřady standardně zřizují krizové linky.

• při evakuaci (a zaplavování domu) vypněte přívod elektrického proudu, uzavřete hlavní přívod plynu a vody
• vyvezte vozidlo z garáže, doplňte pohonné hmoty a zaparkujte ho mimo záplavové území, nebudete-li jej využívat při evakuaci
• připravte si evakuační zavazadla pro svou rodinu
• přestěhujte potraviny, oblečení, nábytek, stroje a zařízení, suroviny a další materiály do výše položených míst v bytě, nebo do vyšších pater budovy
• odvezte nebo nezávadně zlikvidujte nebezpečné látky
• odstraňte nebo řádně upevněte snadno odplavitelný materiál
• uvolněte cestu domácímu a hospodářskému zvířectvu
• uvědomte o evakuaci sousedy
• dobře se oblečte a obujte
• uzavřete a uzamkněte všechny vstupy a okna
• při opuštění domácnosti dejte na dveře oznámení, kdo, kdy a kam se evakuoval, popř. kde jsou umístěna hospodářská zvířata
  malým dětem vložit do kapsy kartičku se jménem a adresou
• vezměte si s sebou evakuační zavazadlo
• zbytečně neriskujte, jednej v klidu a s rozvahou

Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou, opusťte ohrožený prostor